Nemocnice v Listové

pro Shijin Hyuuga Thu 13 Sep - 20:01

Nemocnice, která je moderně vybavená a připravená i na nejhorší zranění.
Jsou tu velmi dobří doktoři a milé sestřičky.
(Nemocnice již není zpoplatněná!)

pro Kami Atsushi Sat 27 Oct - 12:48

I s Daikim na zádech jsem se doplahočil do budovy. Sestra, když mého zbědovaného kamaráda viděla, hned mi ho sebala na vozík a vezla pryč. To jsem si všiml, že už se probudil. Chtěla tam hned zatáhnout i mě, protože záda jsem měl jak po sexu se sadistkou, no nenechal jsem se zvyklat. Mě nic nebylo!
"Jak se mu to stalo?" pohlédla na mě sestřička za pultem zvědavě. Poškrábal jsem se na ve vlasech a líbezně se usmál.
"Kámoš je děsně nešikovnej, krájel cibuli a takhle to dopadlo." pokýval jsem hlavou a opřel se o pult. Ta holka byla docela pěkná, já se nudil a tak bylo jen přirozené, že jsem ji začal nejen okukovat, ale taky slovně balit. A to dost okatě.
Potěšeně se hihńala, už už mi psala svoje číslo, když její kolegyńka přivezla zpět Daikiho. "Kámo, vypadáš hrozně.. tedy myslím ještě hůř, než obvykle." ušklíbl jsem se.

pro Daiki Yatoshi Sat 27 Oct - 13:08

Probrat se do reality pro mě byla jak rána tupým předmětem do hlavy, bylo mi fakt dost blbě, ale nic, co by mě mělo přivést na hrobeček. Spíš jsem si připadal jak pro nějaké prokalené noci. Otevřel jsem oči a rozhlédnul se kolem sebe. Jako první mě upoutala milá modrovlasá sestřička, co se na mě usmívala a starostlivě mi sešívala a obvazovala ruce. Mrknul jsem se na sebe, musel jsem vypadat fakt bezvadně. Triko roztrhané a celé od krve, jak kdybych zapadnul do míchačky na beton. Doobvázala mi celou ruku, od zápěstí až po rameno, stejně tak i tu druhou, zatnul jsem je v pěst, cajk, Kami mi nervy nepoškodil, jen jsem si připadal trochu jako mumie. Sestřička mi něco říkala, ale jediné, co jsem z jejích slov vnímal bylo asi - roztomilý blonďák. Protočil jsem očima a to už mě dovezla do chodby za Kamim. Podíval jsem se na něj, i přes protesty sestiček se postavil a došel k němu. Z brašny vedle jsem vytáhnul chakrovou pilulku, zhltnul jí a věděl jsem, že do pár minut mi bude líp!
"Že to slyším zrovna od tebe, kámo. Tvoje záda taky nevypadají dvakrát přitažlivě, se divím, že od tebe ta dáma už dávno nevzala roha" Asi jsem mu překazil novou kočku na sex, a že mi to bylo vážně jedno!
"Nemocnice, proč si mě kur*a vzal do nemocnice? Připadám si děsně, jdem chlastat!" Oznámil jsem mu suše a vydal se z nemocnice ven. Nesnášel jsem nemocnice, sestřičky ušly, ale jediné, co jsem te´d chtěl, bylo zahnat pár panákama tu tupou bolest hlavy.

PŘESUN

pro Kami Atsushi Sat 27 Oct - 13:17

"To ty jsi mi udělal ze zad struhátko!" upozornil jsem ho s úšklebkem. "Mimochodem, ta holka to neviděla." dodal jsem a otočil jsem se. "Příště mi musíš zranit obličej, vymyslíme k tomu misi ala záchrana malýho děcka a máme koček na celej měsíc!" ušklíbl jsem se a natáhnul si tričko, které jsem s sebou táhnul už od cvičiště.
Kývnul jsem hlavou. "Taky bych se schladil! Ta sestřička povídala, že mi chyběj vitamíny!" ušklíbl jsem se a vyšel před nemocnici. Sestřičkám se samozřejmě nelíbilo, že toho polomrtvího tahám do hospody, no když jsem se sladce usmál a slíbil, že on bude pít rozmarýnový čaj a postarám se o něj, vyfasoval jsem ty čísla nakonec dvě!
Dobrý Kami!
Ušklíbl jsem se a už ho táhnul pryč.
Přesun

pro **Raiken Namikaze** Sun 6 Jan - 22:50

Ani nie dve minúty mi trvalo dobehnúť sem. Aj keď trochu som zadýchaný bol, no takýto beh bol pre mňa ešte nič. Vstúpil som dnu, a ihneď som vyhľadal nejakú pomoc, keďže stav v ktorom bol Yoshio bol fakt vážny. Možno viac než vážny...

pro **Shinobi** Sun 6 Jan - 23:03

Netrvalo to dlouho a přiběhlo k vám několik doktorů i sester...
Pěkně vám poděkovali a informovali, že teď už si to převezmou a že se nemusíte strachovat. Tady je totiž Yoshio v dobrých rukách.
Ihned vás však informovali, že nevypadá zrovna nejlépe a že nějakou dobu bude trvat, než jej trochu stabilizují.
Zároveň vám však oznámili, že pokud chcete, můžete vyčkat v čekárně, ale kdyby jste chtěl, můžete se vrátit domů, jelikož dokud je v jejich rukách, nemůže se mu už nic stát...

pro **Raiken Namikaze** Sun 6 Jan - 23:10

Prikývol som na všetko čo mi bolo povedané, a naposledy som sa na Yoshia kukol, keď ho ale niekam odniesli. Prídem sa na neho pozrieť, napríklad zajtra. Oznámil som ešte pred odchodom, a potom som už iba zmizol preč. Aj s celkom dobrým pocitom, že som sa ešte našťastie vybral na tú vychádzku, bohvie ako by dopadol keby sa na ňu nevyberiem...
Presun

pro Yoshio Yamanaka Mon 7 Jan - 9:23

Yoshio se probudil, až ráno, když už byl převezen na jeden z mnoha pokojů, ve kterém byl samozřejmě sám.
Ano, bylo sice kolem něj několik další lůžek, ale ty byli prázdné, až na to jedno a na něm ležel právě Yo...
Chvíli mu trvalo, než si vůbec rozpomněl, jak se zde ocitl a co se vlastně stalo, ale stačilo se jen trochu pohnout a ucítit palčivou bolest kdesi v oblasti břicha a žeber a bylo mu ihned jasné, co a jak...
Naštěstí jej však doktoři do té doby dali už relativně do kupy, i když se stále nemohl moc hýbat.
Ráno na zadní straně hlavy měl obvázanou tak, že byl obvaz vedený před jeho čelo,. aby držel. Natržené obočí i levý spánek měl taky zalepený.
Zbytek těla také nevypadal zrovna nejlépe, jelikož byl ofašovaný jako mumie. Doslova, takže zkutečně byl pro něj pohyb prozatím něco nepředstavitelného.
Ani se tomu moc nedivil, poté včerejší nakládače. Stále však nevěděl, proč to ti muži udělali, ale v brzké době se hodlal na to někoho zeptat. Toto mu totiž zkutečně nedávalo žádný smysl. Prostě to nechápal...
Nakonec si však jen tak lehce povzdechl a pro teď to nechal být. Bylo by to totiž lepší, kdyby se ještě chvíli prospal, když už se nemohl tedy hýbat.
Na tento názor nahlížel z hlediska zdravotního shinobi, i když osobně by raději už něco dělal. Teď však nemohl, ani kdyby chtěl, takže...
A navíc, odpočinek by mu ještě zajisté prospěl...

pro Hiroshi Senju Sun 13 Jan - 10:26

Nevěděl jsem kam mám jít, tak jsem zamířil do nemocnice na vyšetření. To jak mi ségra dala pěknou pecku jsem se sice psychycky vzpamatoval, ale mé tělo nikoli. Vešel jsem dovnitř až na recepci, kde stála zdravotní sestra. Kori šla s semnou, už jí tu znala snad celá vesnice, takže to bylo v pohodě.
"Promiňte, jsem tu znova. Já totiž.." Než jsem to stačil doříct, zdravotní sestra už jen kývala hlavou a bylo jí to jasné.
"Ano, ani je mi to jasné, Hokage-sama měla svou chvilku." Měla přivřené oči a kývala hlavou. Já jsem se jen pousmál a ruku dal za hlavu.
"Tak nějak..." Řekl jsem a zasmál jsem se. No, věděl jsem už kam jít, jen jsem sestřičce musel něco podepsat. Došel jsem až do jedné místnosti, kde mi dělali rengen. No, nebyla tam sice žádná zlomenina, ale pořádné pohmožděniny. Nic to ale nebylo vážného, jsem jsem si chtěl být jistý, že se budu moci hýbat. Poděkoval jsem jim, zaplatil a vylezl jsem na střechu nemocnice. Svítilo sluníčko, takže sníh pomalu začínal tát a já jsem se jen koukal na tu krásou vesnici.

pro **Kaori Senju** Mon 14 Jan - 16:07

S Killuniou v náručí som sa vrútila do nemocnice. Killuniu sme museli čo najskôr hospitalizovať, nevedela som, koľko toho vydrží...50° horúčka. Nikdy som nič také nezažila, a to nie som medikom krátko. Stále som premýšľala nad tým, ako to Killunia mohla prežiť. Ľudia neprežili teplotu 42°, nie to ešte 50°...Žeby mala tak silné telo, ktoré dokáže odolávať aj niečomu takému?
Dávala som ostatným voľným medikom rozkazy, a za malú chvíľku sa pred nami objavila lôžko, na ktoré som Killu položila. Potom som ho začala tlačiť do jednej miestnosti, ktorá bola určená presne pre takéto prípady. Najprv sme jej museli okamžite znížiť teplotu, takže som jej vpichla do žíl jednu látku. Potom sme jej museli zabezpečiť neustály prísun tekutín, pretože takáto horúčka telo rýchlo dehydratuje a my predsa nechceme, aby sa z Killu stala stará babizňa. Killunia, vydrž... Šepkala som stále a dúfala som, že to jej telo vydrží. Jej srdce bilo, ale len veľmi slabo. Najhoršie na tom bolo, že teplota neustupovala...Povzdychla som si. Ak to nepomôže, nepomôže už nič... Rozkázala som previesť Killuniu do jednej miestnosti...Medikovia poslúchli a na lôžku ju tam priviezli. Chvíľu som ešte rozmýšľala, potom som sa hneď za nimi vybrala. Tá miestnosť bola chladná a dosť temná, v jej strede stála taká vaňa plná ľadovej vody. Killunia, prosím, vydrž ešte...Sľubujem ti, že všetko dobre dopadne. Šepla som jej roztraseným hlasom do ucha. Skutočne som sa o ňu bála...Vzala som ju na ruky a pomaly ju položila do tej vane. Rozkázala som medikom, aby odišli. Chcela som tu byť s ňou sama. Chytila som jej horúcu ruku, aby pocítila, že som tu s ňou a nenechám ju umrieť. Chcela som jej dať podnet, aby ďalej takto bojovala...I keď som ju veľmi nepoznala, veľmi som sa o ňu bála a...Dúfala som, že sa z toho dostane. Musela sa z toho dostať! Ruky mi obalila zelená chakra...Jednu som jej priložila na čelo a druhou som jej stískala ruku. Dúfala som, že jej tak aspoň trochu pomôžem...Prosím, Killu...Bojuj...Verím, že si dosť silná na to, aby si to zvládla. Si predsa z toho legendárneho klanu Akatatsu, máš silnú vôľu...Bojuj... Privrela som oči a čakala som. Čakala som na nemožné...Zrazu sa mi z mysle vynorili slvá môjho Majstra, ktoré mi vravieval, keď som si myslela že je všetko stratené...Že to čo mám urobiť je nemožné...Nič nie je nemožné, všetko sa dá...Zapamätaj si to... To mi vlialo do žíl novú nádej. Killunia sa z toho určite dostane! Napadlo mi, že by som mala napísať Raikenovi o jej stave. Je to predsa jeho študentka, má právo o tom vedieť. Luskla som prstami a vedľa mňa sa objavil jeden medik, ktorému som prikázala aby mi doniesol papier a pero. Netrvalo dlho, a už som čosi na papier čmárala. Potom som tomu medikovi rozkázala, aby list odniesol Raikenovi. Medik prikývol a zmizol. Otočila som sa opäť ku Killunii a čakala som...Bola mi pekná zima. Však sa ani nečudujme, keď tu bola dosť nízka teplota. Ale mňa to netrápilo!

pro Chokuchi Akimichi Mon 14 Jan - 17:13

Pomalým, pohodlným tempom som prekračoval z nohy na nohu a približoval sa k nemocnici. Za chvíľu som už kráčal po chodbe, pričom som minul Hokage, ale som sa do toho nechcel vkladať a rušiť ju, pretože moje lekárske skúsenosti boli ťažko pod bodom mrazu. Ako som prechádzal chodbou, videl som mnoho izieb v ktorých ležali rôzny zranení ľudia, ale boli tam aj prázdne lôžka. Pohľadom som minul skoro každého pacienta. Aspoň, že nemám poškodenú nohu, aby som tu nemusel ležať. Pomyslel som si, keď som videl na lôžku ležať známu tvár. Bol to Yoshio. Síce nemám moc ostrú pamäť, ale takto doriadený rozhodne nebol. Pomyslel som si a po jemnom zaklopaní vošiel dnu. Čo sa ti stalo? Nevyzeral síce, že by mu bolo dvakrát do reči, ale za opýtanie nič nedám.

pro **Raiken Namikaze** Mon 14 Jan - 17:51

Do nemocnice som vtrhol tak prudko a rýchlo, že som aj hneď do niekoho vrazil, a skončil som na zemi ešte aj ja. Rýchlo som sa začal ospravedlňovať, zbierať spadnuté veci a následne som zase vystrelil hľadať Hokage a Killuniu. Lenže potom som si niečo uvedomil...Ja absolútne netuším, v ktorej izbe vôbec sú! Preto som zase zastavil prvú osobu, čo prechádzala okolo, a onej osoby som sa na túto informáciu spýtal. Mal som šťastie, povedala mi kde mám hľadať. Poďakoval som, a bežal som ďalej už aj so známym cieľom.
Keď som konečne našiel onú miestnosť, musel som sa najprv ešte upokojiť. Chytil som kľúčku dverí, a potichu som sa vydýchaval, zároveň som už iba pokojne postával a uvažoval. Keď bol dych v poriadku, pomaly pričom aj potichu som otvoril dvere, a vstúpil som do tej chladnej miestnosti. Ihneď ma otriaslo, a to niekoľkokrát, keďže ako som už spomínal, bol som oblečený skôr na letný deň. Ako jej je? Pomáha to? A bude v poriadku? Vyhŕkol som na Hokage ustráchane, a pristúpil som bližšie...

pro **Kaori Senju** Mon 14 Jan - 18:13

Zdvihla som pohľad a uprela som svoje modré oči na Raikena. Jemne som sa usmiala, aj to len silene, teraz som bola totálne bez nálady. Som rada, že si prišiel... Postavila som sa a na chvíľu pustila Killuininu ruku. Ruku som jej dala na čelo a zdalo sa mi, že to je už lepšie. Možno to pomáha, možno bude v poriadku! Myslím, že jej to pomáha. Každopádne ju v tej vode nesmiem nechať príliš dlho, predsa len taká studená voda je pre jej telo dosť veľký šok. Iná možnosť však nebola. Vrhla som na Raikena smutný pohľad. Teplota jej trochu klesla, ale...Neznamená to, že bude v poriadku. Stále hrozí, že jej telo zlyhá. Dúfala som, že sa to nestane. Musí to vydržať! Stále nechápem, ako jej telo vydržalo tak dlho odolávať tak vysokej teplote. S ničím takým som sa ešte nestretla. Znova som si kľakla a chytila Killuniinu ruku. Nijak inak jej už pomôcť nemôžem...Môžeme len dúfať, že sa z toho dostane. Moje ruky znova obalila zelená chakra. Nevedela som, či jej to pomôže...Dúfala som však, že áno. Raiken nebol jediný, komu bola zima. Mne bola tiež, ale ako som už spomínala, teraz som to vôbec nevnímala. Bola som na to príliš ustarostená a vystrašená. Bála som sao Killuniu.

pro **Killunia** Mon 14 Jan - 18:38

Teplota mého těla začala trošku klesat. Ještě pořád se však pohybovala nad 45°C. Orgány však stále fungovaly pomalu, jako by čekaly na nějaký impuls. Má mysl však fungovala a pracovala na plné obrátky, to však nemohli tušit.

Odpovědi jsem se nedočkala, takže jsem svou otázku zopakovala.
"Proč jsem tady?"
"Ty to nevíš?" uchechtl se Uchiha. Zakroutila jsem hlavou. "No, podle mých informací by ses měla naučit další část svého Kekkei Genkai."
"Tak proč jsi tady ty? Ty přeci nemáš s mým Kekkei Genkai co do činění, tedy alespoň ne v této době..." Pomalu přiložil své prsty na mou hruď v oblasti srdce.
"Sám netuším. Možná je to tím, že jsem jen výplod tvé fantazie... Ale prostě to tak je..." Najednou mi tělem projela tak ostrá bolest, že jsem se skácela na zem. Uchiha po chvíli zmizel, ale já se dál svíjela v bolestech. Uvnitř mě se cosi tvořilo. Něco tam hořelo a pálilo mě to. Pak náhle začalo mé tělo hořet. Oheň zlatavé barvy se rozšířil do okolí. Po nějaké chvíli jsem ho přestala cítit... Ano, pořád byl na mně, avšak žádná bolest, pálení. Žádné spáleniny.
Pak jsem otevřela oči a má duše opustila říši snů... nebo to není sen?

Začala jsem se třást. Po celém těle se krátce prohnal zlatý oheň. Pak začaly orgány fungovat naprosto normálně... A já začala pociťovat velkou zimu. Klepala jsem zuby a snažila jsem se dát najevo, že nejsem mrtvá.
"S-s-s-s-akr-r-ra.... V-vyndej-t-t-te m-m-mě n-n-n-někdo v-ven..." vykoktala jsem ze sebe. Teplota se rázem vrátila do normálu, žádné extrémy. Já jsem věděla, co to způsobilo, oni však ne.

pro **Raiken Namikaze** Mon 14 Jan - 18:47

Kľakol som si k vane, položil som si ruky na jej okraje a len som sa mohol na Killuniu dívať, a ako aj Kao vravela, mohol som ešte dúfať. Jej výdrž, a celkovo to že prežila aj takú teplotu, bude podľa mňa jej klanom. Možno ich Kekkei Genkai, alebo celkovo to že sú zameraný na oheň, im pridáva aj takýto bonus. Ale to je len môj tip, môže to byť čímkoľvek. Potichu som povedal, a hlavu som si oprel tak isto o kraj vane. Zimu som ignoroval, aj keď som vedel že to neprospieva ani mne, čiže ma asi očakáva nejaká nádcha alebo chrípka. Ale to ma trápilo najmenej. Mimochodom, mala by...mali by ste sa pozrieť aj na Yoshia z klanu Yamanaka. Jedného večera som ho zastihol v šarvátke s nejakými troma chlapmi, ktorí ho dobili. Je možné, že má aj niečo zlomené. Informoval som ešte Kaori, keď už sme teda boli v nemocnici. Yoshio mal vtedy asi fakt šťastie, že som sa prechádzal tým smerom. Inak by mu možno už ani pomoc nepomohla...
Odrazu sa však Killunia ozvala, s celkom príjemným prekvapením som sa ale rýchlo odtiahol nech ju Hokage môže sama vytiahnuť, a spraviť potrebné veci. Aktuálne som bol ale šťastný, že sa prebudila, aj keď zrejme teplotu mala stále vysokú, hlavné bolo, že nabrala vedomie!...

pro **Kaori Senju** Mon 14 Jan - 19:00

Je to možné... Na chvíľu som sa zamyslela, potom som len poriasla hlavou. Keď spomenul Yoshia, zamračila som sa. Stále mi môžeš tykať, nie som v práci...Traja chlapci? Však ja im ukážem...Dobre, potom sa pôjdem na Yoshia pozrieť... Keď začala Killunia poriadne dýchať a dokonca drkotať zubami, vyvalila som na ňu oči.
Killunia? Rýchlo som ju vzala do náručia a vytiahla z tej vody, pričom som sa sama namočila, ale bolo mi to jedno. Teraz som ju potrebovala dostať do tepla. Nemala som čas na radovanie sa, vybehla som z miestnosti ako blesk a vrútila som sa do druhej, už vyhriatej miestnosti. Killuniu som položila na lôžko, zabalila ju do prikrívok a prikázala jednej sestričke, aby uvarila teplý čaj. Potom som si hneď vedľa nej sadla a šťastne sa usmiala. Vieš, ako si nás, Killunia, vystrašila? Myslela som si, že to ani neprežiješ... Položila som jej ruku na čelo a čo ma ešte viac prekvapilo bolo to, že teplota jej úplne zmizla. Ako to...? Nestačila som sa čudovať. Napokon som pokrčila ramenami a usmievala sa ako mesiačik na hnoji. Som tak rada, že si sa z toho dostala...Mala si takú vysokú teplotu. Od radosti, že je v poriadku, som ju na krátku chvíľu objala a potom som ju pustila, že by som nevyzerala jak nejaký šibnutý retard. Konečne sa sestrička vrátila aj s teplým čajom, ktorý podala Killunii.

pro **Killunia** Mon 14 Jan - 19:45

Můj pohled zamířil na senseie. Když se odtáhl pryč ode mě, cítila jsem zvláštní pocit... Jako bych chtěla, aby mě vytáhl z té vody on a ne Hokage. Ale můj mozek to hodil za hlavu a já byla ráda, že jsem z té zimy venku. Za chvíli jsem seděla zabalená v několika vrstvách dek a přikrývek. Nejraději bych ze sebe sundala všechno to studené oblečení... Počkat, vlastně to můžu udělat. Svlékla jsem se tedy do spodního prádla a znovu jsem se zabalila. Když mi jedna ze sestřiček donesla čaj a já jsem se pořádně zahřála, rozhodla jsem se, že taky něco řeknu.
"Sama nevím, co se mi stalo... ale pravděpodobně se mi podařilo probudit další část Kekkei Genkai," odvětila jsem a podívala jsem se na Hokage. Když jsem se o tom tak hezky zmínila, hned jsem to vyzkoušela. V ruce se mi objevil nejprve bílý plamínek a za chvilku vedle něj zlatý. Takže je to tak. "Netuším, jak probíhá proces postupného ovládání plamenů. Vypadá to, že každý se probouzí jinak..." Chvilku jsem se na Hokage dívala. Vypadalo to, že o mě měla docela strach. "Divím se, že jsem Vás vystrašila. Ostatní Konožané by totiž byli nejspíš radši, kdybych to nepřežila..." Nemohla jsem si odpustit tuhle poznámku. Nedám si pokoj ani ve chvíli, kde prakticky přežiji vlastní smrt.

pro **Raiken Namikaze** Mon 14 Jan - 20:25

Vykročil som hneď za Hokage, aj keď trochu s pomalším krokom, lebo keby idem tak rýchlo aj ja...to by som ju asi zrazil. Preto som počkal až kým sa aj Killunia v pohodlí uložila v dekách. Vtedy som pristúpil k posteli, na druhú stranu než sedela Hokage, a s tým že to skončilo dobre, som sa usmieval. Akurát si Killunia skúšala, alebo teda skôr kontrolovala svoje plamene, teda hneď po tom bielom sa ukázal zlatý. Konečne sa jej to podarilo. Potešil som sa aj v duchu, a rovnako aj zvonka som sa ešte stále-stále usmieval. Nepotreboval som ani veľmi nič hovoriť, takže som len postával pri posteli, a díval som sa na prítomné dve osoby...

pro Kiwi Namikaze Mon 14 Jan - 20:32

Vošla som do vestibulu nemocnice no ďalej som nekráčala. Od sestričiek som sa dozvedela hneď dve nie zrovna príjemné správy. Raiken tu bol a aj som vedela, kvôli čomu.. teda aspoň som si to z ich pohľadov domyslela. S povzdychom som sa zvalila do jedného z kresiel, ktorých tu bolo dosť.. asi kvôli čakaniu. Rozmýšľala som, čo by som mala robiť teraz. Mohla som ísť pozrieť Killuniu a Yoshia no.. ani na jednu návštevu som sa moc necítila. Pochybovala som, že ma Killunia chce vidieť a Yoshia som už sama nevidela nejaký ten čas. Ruky som nakoniec založila do seba, oprela som sa s nimi o kolená, pri čom som nohy vyložila na okraj kresla a tak som skôr čupela než sedela. Pohľad som zabodla niekam pred seba a čakala som. Sama som nevedela načo. Teraz som však nikoho nechcela rušiť a niektorý o to možno ani nestáli.. každopádne som dúfala, že sa o zdravotnom stave oboch dozviem čoskoro čo najviac.

pro **Kaori Senju** Mon 14 Jan - 21:03

Jemne som sa usmiala. Tak to som potom na teba hrdá, že sa ti to podarilo. Postavila som sa a plánovala som odísť, páč musím vyliečiť ešte Yoshia. Vieš, Killunia...Patríš predsa do našej veľkej konožskej rodiny, neexistuje dôvod, prečo by som sa ti mala vyhýbať a neznášať ťa. Prídeš mi tiež ako v pohode dievča... A s konožanmi si to osobne vyrieším... Znova som sa milo usmiala, obom som kývla rukou a vybrala sa preč. Pred dverami som sa ešte zastavila. Raiken, pokiaľ sa predsa len Killunii niečo stane, okamžite ma zavolaj. Kto vie, či to nemá nejaké ďalšie následky. Na oboch som sa usmiala a zmizla som na chodbe. Oprela som sa o stenu a úľavou si vydýchla. Však celý čas, čo bola Killunia v bezvedomí, som bola ako na ihlách, a k tomu ešte vystrašená. Z vrecka som si vytiahla gumku a zopla som si vlasy. Potom som si vyžmýkala tričko, ešte stále som ho mala mokré. A pomalým krokom som sa vybrala do izby k Yoshiovi, kde ho prišiel navštíviť i Chochuki. Veselo som sa naňho usmiala, nenútila som ho, aby odišiel. Keď chcel, mohol ostať. Napadli ho nejakí traja hlupáci, ktorí odo mňa v najbližšej dobe dostanú nakládačku. Odpovedala som mu na otázku, ktorú položil Yoshiovi. Skontrolovala som jeho záznamy, čosi som tam zapísala a potom som ruku obalenú zelenou chakrou priložila k Yoshiovmu čelu, kde mal tie rany. Keď som si bola istá, že sú zahojené, zložila som mu obväz z tváre, a potom som mu začala liečiť ostatné poranenia na tele, takže som mu mohla zložiť obväzy úplne. Yoshio, to že som ti odstránila obväzy neznamená, že môžeš ísť domov a behať ako pojašený...Shosen Jutsu samo o sebe nelieči úplne a tak tu ešte hrozí, že sa tvoje rany pri namáhaní znova otvoria. Zdvihla som varovne prst. Potom som si sadla na vedľajšie lôžko a len tak sa dívala do blba.

pro Hiroshi Senju Tue 15 Jan - 17:04

Ležel jsem si tak v pohodičce na střeše, pak jsem ale zahlédl ségru s nějakou dívkou, vypadal docela špatně. No, v mžiku už ale byli pryč, mě bylo jasné že to ségra nějak vyřeší, tak jsem se o to moc nestaral, já lékařské ninjutsu neuměl, takže bych nebyl nijak nápomocný. No, stále jsem relaxovat. Za chvilku ale probleskl Raiken, toto už bylo divný, nejdřív ségra a pak Raiken. Co se tu sakra děje?! Slezl jsem ze střechy a vstoupil opět dovnitř. Jen jsem se zeptal jednoho medika, kde je Hokage-sama, oni nepotřebovali důvod, znali mě tu docela dobře, chodil jsem sem docela často, no není ani divu (xD). Jeden z mediků mi řekl že byla v nějaké speciální místnosti, no už od toho slova "speciální" mi bylo jasné že je to asi vážné. Jen jsem si sednul na lavičku u vchodu, no byla to něco jako čekárna. Chtěla jsem na ní počkat, asi to muselo být dost namáhavé.

pro **Killunia** Tue 15 Jan - 18:41

"Důvod existuje. Ze své vlastní vůle se vyřazuji ze společnosti této vesnice. Po vyvraždění mého klanu se odmítám stát součástí této vesnice..." Chtěla jsem ještě pokračovat, ale to už Hokage odešla a já zůstala v místnosti sama s Raikenem.
A sakra... proběhlo mi hlavou okamžitě. Zůstala jsem zticha, nevěděla jsem, jestli mám něco říkat. Sensei se nezdál tolik nervózní jako Hokage. Zřejmě o mě ani neměl strach. Anebo to, jako správný chlap, nechtěl dát najevo. V hloubi duše se ozval hlásek, který v to doufal. Rychle jsem jej okřikla a vsugerovala jsem si, že je tu Raiken jen a pouze z povinnosti, jelikož je můj sensei.

pro **Raiken Namikaze** Tue 15 Jan - 19:15

Nastalo ticho, čo pre mňa vždy príjemné nieje, keďže radšej rozprávam alebo počúvam druhého. A aby som aspoň volačo s rukami robil, začal som naprávať a upravovať jej najvrchnejšiu prikrývku, a pritom som sa nevinne usmieval. Po chvíli som s tým ale skončil, a trochu som sa viac zababúšil do plášťa, aj keď ten ma od slabšieho chladu teda určite nedostal. Keď som sa dozvedel čo ti je, tak rýchlo som sem vyrazil že som na seba ani nestihol hodiť niečo hrubšie. Poznamenal som do toho ticha, a na svoje slová som sa trošku zaškeril, či skôr len široko usmial tým pobavenejším spôsobom. A ešte aj pri tejto poznámke som sledoval jej výraz, aby som tak mohol nejako zistiť, či ju náhodou len neotravujem. Určite si chce oddýchnuť, a ty jej tu oxiduješ! Ozval sa hlas v mojej hlave, ktorý som ale aj tak nehodlal poslúchnuť. Musel som predsa dávať na Killuniu pozor, a to aj z vlastného záujmu. Takže by som tu sedel až pokiaľ by v pokoji nezaspala, aj keď je samozrejme možné, že tú šancu jej nevedomky ani nedám. Napokon som myšlienky a všetko ostatné zakončil už aj so starostlivým pohľadom aj prízvukom hlasu, ktorým som sa opäť ozval. Už ti je lepšie? Nič ťa nebolí, alebo ti nieje zle? No, hm...možno som to s tými otázkami prehnal, stačila by veď len tá prvá! Ale čo už, aspoň sa z toho dá poznať, že sa o to fakt zaujímam.

pro **Kaori Senju** Tue 15 Jan - 19:30

Nakoniec som si povzdychla, vstala som z lôžka a posledný krát sa pozrela na Yoshia. Čoskoro bude môcť normálne sa pohybovať, trénovať a bojovať, praoste si bude môcť znova robiť to čo chce. Otočila som sa na Chochukiho, milo som sa naňho usmiala a kývla som mu rukou na podzrav, páč som už chcela odísť. Mala som toho na dnes dosť. Otočila som sa a vyšla som von na chodbu. Nálada mi zase klesla, ani neviem prečo...Odrazu som bola taká mrzatá, v poslednom čase to nebolo nič výnimočné. Nič mi nedávalo zmysel, nedokázala som normálne premýšľať...Že by to bolo mojou prepracovanosťou? Nie, nie, nie, tak to určite nie je. S takým zachmúreným výrazom som sa vybrala k automatu, do ktorého som hodila peniaze a stiskla tlačítko, a za malú chvíľku som držala v rukách kelimok s teplúčkou kávou. Oprela som sa o chrbtom o stenu, hádzala som namrzené pohľady na ostatných a odpíjala z kávy. Fakt som bola teraz bez nálady...Hiroshiho som si ani nevšimla.

pro Chokuchi Akimichi Wed 16 Jan - 6:13

Ďakujem za informácie. Povedal som a poklonil sa pri odchode Hokage. Podišiel som k Yoshiovi a posadil sa na stoličku vedľa jeho postele. Poobzeral som sa po jeho izbe. Máš to tu pekné. Náhodou si asi nepamätáš kto to bol, že? Vypadla zo mňa otázka, dúfajúc, že bude vedieť ich aspoň jemne opísať. Čo sa nehanbia ísť viacerí na jedného?! Hokage ich môže zbiť, ale až keď sa na nich pozriem ja. Nadával som v hlave. Potom som sa otočil na Yoshia, milo sa usmial a posmešne povedal: Bránil si sa vôbec? Chcel som ho tým jemne podráždiť a vyprovokovať ho ku konverzácii.

pro Sponsored content

Nemocnice v Listové

Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové

Re: Nemocnice v Listové