Ulice Listové

Ulica listovej bola v celku pekná a chtiqc nechtia unavený cestou sme sa z Naom usadili na lavičku. Natešenému Naovi som dal flašku z kečupom do ktorej sa z chuti pustil. Viac mal na sebe ako v sebe ale to nevadilo. Ja som pomaly ujedal z danga. Nao plní kečupu mi vliezol na koleńa a schúlil sa do klbka. Vytiahol som deku a spratal ostatné veci do ruksaku. Dekou som nás prikryl aby nám nebola zima. Zrejme budeme nocovať tu. Moc to nebolo pohodlené ale tak či tak som nespal hoci sa mi chcelo. Bol som rád že aspoň Nao spokojne spí. Pousmial som sa a sledoval posledné hviezdy a aj prvé lúče slnka.

Podriemaval som a oči sa mi samé zatvárali ale ja som to prekonával. Nao stále spokojne spal a nejako ho netakovalo všetko naokolo. No už bolo veľa hodín a museli sme sa pohnúť ďalej. A tak som Naa šetrne prebudil a rozospatí si sadol vedľa mňa. Do rúk dostal flašku kečupu do ktorej sa pustil až po pár sústach danga ktorím som ho nakŕmil. Nakoniec som si dal pár súst Danga ale bol som tak unavený že som nebol ani hladný. Nao jedol kečup až sa mu zasekol a už mu netiekol cez štuplík keď to tlačil. A tak tlačil a tlačil až sa to zrazu uvolnilo a vyprsklo dávku kečupu na osobu sediacu vedľa. Ja som bol mimo a nejako som to nezaregistroval a Nao sa len robil že on nič on muzikant.

Zrazu niekto na mne prehovorili. Chvíľu mi trvalo kým som si uvedomil že je to skutočne na mňa. Uhm....dobrý.... nejako sa mi podarilo sformulovať aspoň niečo. Nad jej otázkou som sa iba pousmial a konečne sa nejako spamätal. Odpovedajú vám väčšinou spiaci ľudia?! odpovedal som unavene a bola v tom štipka vtipu.

Hihihaha.... povedal som ironicky no zo smiechom v hlase. Sorry ale realitné kancelárie v konohe neovládam....a navyše som nespal... vyplazil som na ňu jazyk provokatívne. Nao sa zaškeril a z ústami a tvárou celou od kečupu ešte povedal. Nao, Nao... tým sa akože predstavil.

Po tom co jsme prošli bránou objevil jsem se v ulicích Konohy a zastavil se na jednom rohu " Jdeme spolu nebo se rozdělíme? Mám totiž pocit že by si něco vyvedl " Raději jsem se díval okolo sebe jestli někde nejsou nějaké hlídky.

Všímal som si všetko a každého, kto okolo nás prešiel. Stále som sa bezstarostne usmieval, až kým sa Neuro z ničoho nič nezastavil. Vtedy môj úsmev vystriedal skôr znudený, kyslý xicht. Pozrel som sa na neho, ako by som nedokázal pochopiť to čo povedal. Síce vypadám ako úplný psychopat, ale uisťujem ťa, že v gebuli niečo mám a viem sa držať na uzde. Povedal som vážne, aj keď to nebola tak úplne pravda, ale to bolo teraz jedno. Chceš sa rozdeliť, to nebude len tak... čo máš vlastne za lubom? Spýtal som sa nedôverčivo a pozrel som sa mu do očí. Spomenul som si, že je to Uchiha, keďže je v Akatsuki, tak určite bude naštvaný buď na svoj klan... nie, určite na celú dedinu. Nevypadalo to tak, že by som sa mýlil.

Uhmm... zamyslel som sa. Pozorne som si ju celú pár krát prezrel a nakoniec zo seba vidal. Žena...obstojná, mladá, a v celku zdvorilá a tiež trpezlivá.. zasmial som sa znovu. Nejako som sa nad tým nepozastavoval. Založil som ruky za hlavou. A ten kto sa nepredstaví tak toho poznať nemôžem...milá slečna... odpovedal som tentokrát provokačne. Nao iba sledoval z napätím náš rozhovor a odcucával z kečupu.

V plánu? Navštívit starého kolegu chci vědět kdo z nás je silnější a pak si skočit na proslulé nudle, dlouho jsem je neměl. Navíc bych tak mohl získat nějaké informace.

No obvykle sa hovorí že ma veľmi teší...ale budem úprimný a poviem že ma len teší toť vše.....Dievčatko zakončil som vetu provokačním tónom. A čo nejaký kage hore dolu...pokiaľ čakala že sa jej zložím k nohám alebo sa jej budem klaňať tak je mi ľúto že ju sklamem... uškrnul som sa v mysli. Stále som mal ruky za hlavou a hlavu vyvrátenú do neba a iba z časti a sem tam sa na ňu pozrel. Nao radostne prikývol a tlačil sa proti jej ruke. Škrabkanie ako aj kečup on veľmi rád.

Faito

Vyšel jsem s úsměvem za Mai a podíval se na Hokage. Lehce jsem se uklonil, ale nepřestával jsem se usmívat. Tu nejdůležitější lekci už ale uměla. Asi má dobrý vzor. usmál jsem se a ukázal živého zajíce v kleci. Mai ví, že rozhodnutí nad životem a smrtí nemůžeme vzít zpátky a proto je velmi těžké...

Tak sa maj dievčatko.... provokačne som dodal na rozlúčku dotyčnej. Potom ešte chvíľu čakal kým Nao doje zbytok kečupu a potom sme sa začali chystať. Nao mi vyskočil na rameno a ja som si ruksak vyhodil na druhé. Vydal som sa do obchodu kde som si nakúpil dve flašky kečupu, vodu, horkú čokoládu, Nao mi podstrčil ešte do košíka gumených medvedíkov a ja som ešte nabalil nejaké sušené potraviny ktoré sa mohli priraviť buď na ohni alebo zjesť len tak. Všetko som to zaplatil a napchal do ruksaku. Ja i Nao sme si ešte kúpili nanuky do ruky a vydali sme sa preč.

-Presun

Faito

Bylo mi ctí. řekl jsem s úsměvem. A co tak dělá Lady Hokage, když má chvilku času? zeptal jsem se. Možná bych ji také něco naučil. mrkl jsem.

Faito

Nepřestával jsem se usmívat, ale v duchu jsem si povzdechl. Můžeme si jít sednout třeba do restaurace. Několik lekcí bych měl. Mai jde s námi?