Nemocnice v Listové

Přišel jsem do nemocnice a sedl si na jednu z laviček.Ach jo kde je asi tak Hikari dlouho jsem ji neviděl to bude asi rok. pomyslím si a přemýšlím kde by mohla být

Poté, co se to všechno nějak odehrálo jsem jak tak zesmutněla a začala na sobě pracovat intenzivněji. Při tom jak napadli Konohu jsem nezmohla nic akorát chodit sem a tam. Teď jsem stála za studeným nerezovým stolem a dívala jsem na rybu, kterou tam přede mě položila doktorka, co na mě dohlížela. Před očima se mi objevilo to, jak jsem ji asi tak před týdnem usilovně žádala, aby mě vzala do učení. "Chm..." pousmála jsem se. Yuusuke seděl u mé pravé nohy a přihlížel. Začala jsem se soustředit a začala shromažďovat bezelementární chakru. Zpozorovala jsem takovou... nazelenalou barvu a tu s sebou začala ryba mrkat. "Juu! Už mi to jde!" vesele jsem se zadívala na rybu.

Viděl jsem nějakou holku (Hikari) vůbec jsem ji nepoznával.Přišel jsem k ní.Ahoj nevíš kde bych našel Garou Hikari? zeptám se jí a dívám se okolo jestli někde nejde.Je to asi rok co jsem ji neviděl takže nevim třeba se změnila řeknu

"Huh...?" překvapeně jsem očima přelétla dveře. *Chm... doktorka je nechala otevřené...* pomyslela jsem si a oddychla si. "Uhm.. ahoj .." pozdravila jsem ho a vzala rybu a nechala ji vplout do vody. Tam se cítila nejlépe. Měla jsem takový pocit. "Uhm.. vím kde bys ji našel no... ale.. kdo jsi ty?" zeptala jsem se a zkoumavým pohledem jsem si ho měřila.

Jmenuji se Burakkurōzu a prosím poraď mi kde je.Ou ajo já se nepřectavil jsem Burakkurōzu řeknu a usměju se.Mohu se zeptat kdo jsi ty? zeptám se a usměju se.

"Uhm...." usmála jsem se. "No ÁÁÁÁÁÁhoj! To jsem já Hikari...!" zazubila jsem se. *Téda.. vypadá úplně jinak...* proběhlo mi hlavou přičemž jsem se ho ještě jednou prohlédla. "Jak se ti vede?" zeptala jsem se ho a opřela se o stůl. Yuusuke zvedl hlavu a podíval se na Burraka.

He? Ty jsi se úplně změnila co jsem tě neviděl. řeknu jí a usměju se.No mě je dobře teda už.No co se stalo během toho co jsem tu nebyl? zeptám se jí a usměju se.Podívám se na Yuusukeho.Ty jsi,ale snad pořád stejný ušklíbnu se.

"Uhm..." začervenala jsem si. "Mnoo trošku..." řekla jsem a podívala se na Yuusukeho. Ten se Zazubil stejně jako vždy, když na něho došla řeč. *Nojo ja jsem pořád stejně dobrý....*došli ke mě jeho vlny. "Uhm.. no.. tak nějak nic moc... zaútočili na konohu... mnooo když se to tak vezme... neviděl jsi někde Hiruka? Je to celkem doba co jsem ho viděla..."

Hiruka?Ne nevim kde je a já jsem ho též neviděl.Ty jsi mě nepoznala? zeptal jsem se.Ale musím ti něco říct.Jsi pořád stejně rostomilá jako když jsem tě poznal. řeknu

"Uhm..." zamyslela jsem se. *Chm.. no asi tu někde kolem bude trénovat...* pousmála jsem se. "Uhm.. mnoo změnil jsi se máš červené vlasy..." řekla jsem a natáhla ruku a dotkla se jednoho pramínku. "Chm...mnoo děkuji..." můj úsměv se ještě více rozšířil. "Co jinak plánuješ dělat?" zeptala jsem se ho.

Já ani nevim.Co plánuješ ty? Usměju se.Protáhnu se a díval jsem se usměvavě na ní.

"Uhm..." podívala jsem se na ten stůl. "Mnooo... plánovala jsem ještě chvilku cvičit a pak jít na ramen, ale když jsi tady..." znovu jsem pohlédla na něho. "Tak bych šla na ten ramen rovnou...půjdeš se mnou?"

Ehm klidně bych šel,ale bohužel měl bych asi trénovat už jenom kvůli tomu,že jsem dlouho necvičil. řeknu a usměju se.

"Uhm.. tak si zajdeme dát cvičný boj a pak půjdeme na ramen jo?" navrhla jsem. Yuusuke, jak slyšel slovo ramen, ihned zbytřel. Rychle jsem na papír načmárala něco o tom, proč tu nebudu, aby si doktorka nedělala starosti. Usmála jsem se a vyrazila. (presun)

Ehm počkej! zavolal jsem a okamžitě jsem vyběhl za ní.(přesun)

Chtěla jsem si na chvíli zarelaxovat a tak jsem si zašla do nemocnice pro další knihu o léčitelství. Učit se něco je pro mě největší odpočinek, nahradí mi to osm hodin spánku. Naprosto spokojená jsem vyšla z budovi nemocnice a sedla si přední na vstupní schody. Rozhlédla jsem se, jestli tu nebudu nikomu vadit a pustila se do čtení knihy.

Dočetla jsem a strnule se dívala dopředu. ,, Vstát bude těžší, než jsem si myslela." povzdechla jsem si trochu nadlechčeně a nemotorně se jakš takš postavila a doklopítala do nemocnice vrátit skrypta. Musela jsem se trochu projít a protáhnout nohy a věděla jsem o jednom místě, kde na to budu mít dost času i místa. (Přesun)

Přišel jsem do nemocnice tam mě rameno zašily.Obvázali a potom jsem mohl odejít.(přesun)