Stavenisko Kirigakure

First topic message reminder :

Celá Kirigakure je v troskách, v strede dediny sa začínajú rozprestierať stany a zhromažďovať zásoby na výstavbu Kirigakure no sato. Nacha´dzajú s tu stany na ubytovanie, skupinka stanov ktorá zatiaľ narádza "nemocnicu" a veliteľský stan kde sa preberá ďalší postup pri výstavbe a rekonštrukcii Kirigakure.

"No a je dnes niečo čo by si chcela podniknúť ?
O niečom čo si počula a mohol by som ti to splniť ?"
Ako som to dopovedal vytvoril som pár klonov a tý sa sa vydali pomôcť pri stavaní .

"No, nic moc mě nenapadá," zasmála jsem se.
"Včera to bylo akční až až," sáhnu si do vlasů na sponku a usměju se na něj.

" Super, včera jsme nakonec přece netrénovali," zazubila jsem se na něj.
"Takže na jezero, nebo někam jinam?" tázavě jsem se na něj podívala.

"Myslíš, klony?" podívala jsem se na něj.
" No, můžeme to zkusit, ale moc slavně bych to neviděla," podrbala jsem se na hlavě.

"Tak keď ti to nepôjde tak ich zruším ľachko ."
Šiel som k jazeru .

Rozběhla jsem se za ním.
(přesun)

Pomalým krokom som mierila k veliteľskému hlavnému stanu.. ksoo.. zase toľko práve.. začína to byť otrava.. Himiii vráť sa miii.. šomrala som si popod nos pri čom som mala ruky zastrčené vo vreckách a na tvári sa mi usadil až taký "nešťastný" výraz..

Doběhla jsem k velitelskému stanu a tak jako vždycky, už se to stávalo téměř rutinou, přede dveřmi pronesla.
" Můžu dál? " a čekala jsem na odpověď.

Stál som pri nej .
Bol som zvedavý či tu teraz niekto bude .

Hai hai.. kľudne poď.. ozvalo som sa z vnútra stanu, rýchlo som zvitok s technikami pre Kiba swordy zastrčil späť do púzdra na taktickej veste a len som sa plne sústredila na vchod predo mnou kde som očakávala nejakú osobu.. podľa hlasu som tušila že to bude Roka no istá som si tým nebola..

Šťastně jsem se podívala na Naruta.
Konečně tu někdo je.
Vstoupila jsem do stanu.
"Dobrý večer, přišli jsme podat hlášení o misi a taky se chci na něco zeptat," usmála jsem se na ní.

Uhm.. nech sa páči.. odpovedala som s menším úsmevom.. pod očami som mala také tie "váčky", bola som dosť unavená.. bolela ma hlava.. no pre geninov som si vedela nájsť čas vždy a tak som sa nijak nesťažovala..

/pls rýchlo neviem koľko tu ešte budem xD a nebude to dlho

"Mise proběhla úspěšně hlavně díky Narutově pomoci, protože, jinak by banditů byla značná přesila," podívala jsem se na něj. " A já sem se chtěla zeptat, jestli se zítra s Narutem můžu vydat do Listové a jestli bych dostala váš souhlas,v případě, že by,"odmlčela jsem se," zůstal mezi námi, stát se jeho studentkou." Tázavě jsem se na ní podívala.
/ snažím se

Po jej žiadosti som na chvíľu ostala ticho, rukou som začala hrabať niekde v zásuvkách až som si vytiahla spis o Roke.. zapozerala som sa do neho po čom som sa znova len pozrela na ňu.. takto som pohľadom prebiehavala ešte nejakú chvíľu uhm.. gomen ale do konohy ťa poslať nemôžem, páč je Kirigakure v podstate v rannom štádiu renovácií a tak potrebujem všetkých jej obyvateľov tu.. ak by tu bol však Naruto-san ochotný ostať.. nemám problém s tým aby si bola jeho študentkou.. odpovedala som jej a mierne som si povzdychla po čom som spisy znova schovala do stolíka..

Podívala jsem se na ní.
"Bylo by to jen na den, a Naruto tam musí, aby se zjistil, jestli vůbec zůstane v tomhle světě," smutně jsem se na ní podívala. Pak jsem si vzpomněla.
"No a ještě něco," vytáhla jsem svitek s technikou co mi dala, " tahle je na mně ještě moc těžká."

Uhm.. myslela som si to.. no.. nechaj si ten zvitok, patrí klanu Hoozuki.. zamumlala som pri čom som na tvári hodila taký zamyslený výraz.. ach jo.. Himi ma zabije.. tak.. dobre môžeš ísť s ním, len pod podmienkou že sa vrátiš živá.. a poprosila by som aby si sa vrátila aj zdravá.. kedy, to už nechám na teba.. po tom som sa pootočila k Narutovi.. síce to asi znie divne od 15 ročného fagana akým som ja ale.. dávajte na ňu pozor inak sa postarám o to aby ste voňali fialky.. zo spodu.. zachechtala som a a len som pokývala rukou na znak že môžu ísť..

"Arigato," vysmekla jsem malou poklonu. "Opravdu moc díky," a odešla jsem ze stanu, protože vypadala unaveně a nechtěla jsem jí rušit. Svitek jsem zase uklidila.

Podívala jsem se na Naruta.
"Tak co, půjdeme?" usmála jsem se na něj.

Zavrtěla jsem hlavou.
"Mám všechno u sebe."
Mimoděk jsem si šáhla na sponku ve vlasech, kterou jsem od něj dostala.
Jsem zvědavá, jak to dopadne.

"Tak hor sa do Konohy!"
Poviem radostne aj keď som vedel ako to môže dopadnúť .
(presun)

"Jasně, jdeme!" usmála jsem se na něj.
Odkládání by nepomohlo, musíme tam prostě jít a zjistit co bude dál.
(přesun)