Jaskyňa za Kirigakure

Slúžiaca ako úkryt pre civilistov v čase vojen.
Pre bežné použitie a trénovanie.

Vbehla som do jaskýň a rýchlo som sa schovala do jednej z miestností. Saaha som odvolala a sadla som si na kamennú lavičku vo vnútri. Síce to bola jaskyňa ale nikto nevedel o presklenom strope či dokonca fungujúcom vodovode, bolo to niečo ako bunker. Začítala som sa do rytín na stenách. Bolo tam snáď všetko, dokonca aj odtlačky rúk robotníkov ktorý tu pracovali.
"Zostanem tu pokiaľ sa to neprehrmí....aj keď...tuším by som mala ísť do sídla..." pomyslím si. Otočila som sa a vrátila som sa teda spolu zo Saahom do sídla.
(Presun)

Došla som na Saahovi a sadla si na lavičku. Saah sa vyparil.

pomalu jsem se přplížil sedl jsem si do jeskýně a potichu jsem přemýšlel

Počula som kroky, "Kto je tam!?" zakričala som a rýchlo som sa postavila.

pomalu jsem přikráčel k yuuki "klid vždyť se známe"usemju se na yuuki"jsem tu jen tak z nudy celkem se mi to tu líbí a co tobě" a znovu se mile usmeji

"Takeruuuu!?" zakričala som a usmiala som sa. "Hmm...ak ťa tu nájdu máš problém..." poviem mu a prídem bližšie. "Mne...? Ani...ani neviem." povedala som.

"neboj ja si své problemy dokážu vyřešit" mile se se usměji "ale copak ty ty z toho budeš mít taky problemy" a rozcuchám jí vlasy

astrální projekce

Dostav se co nejdříve do Hostince Zlaté oko, bude tam na tebe čekat šéf Akatsuki.

(směřováno na Yuuki)

Zasmiala som sa, "Ja už mám aj tak problémy..." Počula som v hlave hlas, hostinec Zlaté oko? "Takeru budem musieť ísť...čaká na mňa Tvoja šéfka...Sayonara!?" zakývem mu a na Saahovi odbehnem preč. (Presun)

podivím se kam šla a hned bežím za ní *přesun*

Přešla jsem nenápadně vesnici a přišla až k jeskyni. Vešla jsem do ní. Bylo tam chladno a šero. Odložila jsem si batoh a sedla jsem si. Hlavu jsem si dala do dlaní a přemýšlela.

Napila jsem se z láhve. Vyšla jsem z jeskyně a šla k jezeru procvičit si novou techniku.

Vrátila jsem se zpátky do jeskyně. V batohu jsem našátrala jednu láhev, odšroubovala víčko a pořádně jsem se napila. Byla jsem dehydratovaná. Techniku jsem úspěšně zvládla. Už aby se vrátila Yuuki a naučila mě další! Nechtěla jsem se zbytečně zdržovat. Musela jsem dokončit to co jsem začala a nikdo mě z úkolu nemohl odlákat. Půjdu po měn, dokud jeden z nás nezemře.
Sedla jsem si na kámen a opřela se o chladnou stěnu jeskyně. Po chvíli se mi oči začaly klížit a já usnula.

Prišla som do jaskyne a sadla som si na kamennú lavičku. Videla som Kasumi, pousmiala som sa a prišla som k nej. Vzala som ju a preniesla do inej izby ktorá slúžila ako taký byt pre zranených. Položila som ju na postel a zakryla dekou vedľa. Potom som odišla a začala pripravovať niečo jesť. Bolo tam málo zásob, musím to nahlásiť Hitomi. Keď som mala hotový ramen odložila som ho a k nemu som dala pár horiacich kamienkov, môj vynález, ktorý ho udržia v teple bez toho aby praskla miska.

Otočila som sa a odišla som. (Presun)

Probrala jsem se na nějakém lůžku. Jak jsem se sem dostala? Rozhlížela jsem se kolem.

Vošla so do jaskýň a vybrala som sa do jednej z tajných miestností, laboratórium. Na stôl som položila bylinky ktoré som našla u Akatsuki ba aj tie ktoré som ešte stále mala pri sebe. Uvarila som vodu a začala vyrábať jedy. Po pár hodinách som mala hotové všetko, stačilo už len pridať jednu ingredienciu. Vzala som do ruky nôž a prerezala som si dlaň, potom som ju stlačila a všetku krv ktorá mi prešla pomedzi prsty som pustila do ampuliek z jedmi. Ruku som si potom jednoducho vyliečila. Všetky ampulky som odložila do tašky na chrbte. Teraz je čas na výrobu liekov. Tá je o niečo zložitejšia. Prerezala som si zápästie a nechala pomaly do misky natiecť moju krv. Potom som sústredila chakru do krvi ktorá sa do pol hodiny zmenila na priehľadnú. Začala som do toho pridávať bylinky a uvarila som to. Obsah misky som potom preliala do ampuliek ktoré som tiež odložila. Ruku som si znova vyliečila, všetko som upratala a sadla som si.

Vstala jsem. V jeskyni bylo docela šero. Netušila jsem jestli je noc či den. Pomalým krokem jsem vyšla před jeskyni. Slunce zrovna vycházelo. Opřela jsem se o skálu a přemýšlela.
Přemýšlela jsem o tom jestli vůbc budu schopná udělat to, k čemu jsem se odhodlala a jestli to udělám... jestli to nevdám před cílem. Potřebovala jsem zesílit! Přemýšlela jsem teké o tom, jestli bych se neměla vrátit za Orochimarem a neodcházet dokud si neprosadím svou. Ale pak sjem si vzpomněla na oslední setkání. Nechci aby mě zabil, takže je jen jediná možnost...
Ranní vítr si pohrával s listím na stromě, kreté krásně šustělo. Slabé větve se ohýbaly ve směru větru.

Natiahla som sa a zdvihla sa z lavičky. Vzala som si všetko potrebné a odišla som vonku pred jaskyňu. Povšimla som si Kasumi, pousmiala som sa a pomocou Shushin no jutsu som zmizla preč. (Presun)

Potřebovala jsem se naučit další techniky. Musela jsem zesílit. Nelíbila se mi myšlenka, nad kterou jsem uvažovala, ale jinou možnost jsem neviděla. Povzdechla jsem si.
Pomalým krokem jsem se vydala tam, kam jsem netušila, že bych ještě někdy vstoupila.
To jsem zvědavá, co bude mizukage říkat. ušklíbla jsem se.