Stavenisko Kirigakure

First topic message reminder :

Celá Kirigakure je v troskách, v strede dediny sa začínajú rozprestierať stany a zhromažďovať zásoby na výstavbu Kirigakure no sato. Nacha´dzajú s tu stany na ubytovanie, skupinka stanov ktorá zatiaľ narádza "nemocnicu" a veliteľský stan kde sa preberá ďalší postup pri výstavbe a rekonštrukcii Kirigakure.

Zůstal jsem tam sedět. Věděl jsem, že tam kam ukazovala se ani za mák nedošoupu. Ještě jednou jsem se z těška postavil a posadil se za Lizzy na postel, abych ji sám zkontroloval. Díval jsem se na ni z takovým zaujetím. Přitáhl jsem ji peřinu až ke krku. Chtěl jsem tam chvíli zůstat a pak odejít, ale byl jsem unavený a mě se pomalu klížili víčka až jsem nakonec v takovém sedu usnul a hned na to dopadl na postel vedle Lizzy a spal. Byl jsem vyřízený, protože jsem nebyl vůbec v pořádku a už takhle blnul. Spal jsem a nechal se unášet sladkými sny.

Ešte raz som sa zobudila .. bolo mi hrozne no aj tak som si všimla Akihira vedľa mňa.. cítila som sa trocha blbo čo som mu spôsobila a tak som sa len odkrila.. vytiahla som ho hlbšie do postele po čom som nás oboch zakrila a mierne som sa k nemu pritúlila.. ani som už nevedela čo robím a zaspala som.. vedela som však že mi je pri ňom príjemne..

Já už jsem jen instiktivně jsem se k ní taky přitulil v takovém polospánku. Okolí jsem vnímal jen trochu. Nevěděl jsem, co dělám a jen prostě takhle dál spal. Bylo mi takhle v přítomnosti Lizzy nádherně.

Zobudila som sa až o niekoľko hodín.. síce som sotva vládala otvoriť oči hneď som pocítila až nezvyčajné eteplo..hlavu som mala položenú na hrudi nejakého chalana a mne chvíľku trvalo kým som si spomenula kto to je..len som sa mierne pohmírila po čom som sa zrazu začala červenať.. mooc červenať.. len som pokývala hlavou aby som to aspoň trocha zahnala a oboma rukami som ho chtiac nechtiac (určite chtiac xD) objala páč mi trocha začínala byť zima a jeho blízkosť bola taká.. príjemná..

Trochu jsem pootevřel oči a uviděl tu dívku ze včerejška. Pořád jsem se necítil moc dobře a tak jsem jen víc přes nás přetáhl deku a Lizzy si natiskl více k sobě. Bylo mi tak příjemně. Vůbec jsem nevěděl, co se to se mnou děje. Nic jsem si nepamatoval a dneska ráno jsem ležel s dívkou, kterou jsem včera poznal a znal jen její jméno. Dál jsem nad tím neuvažoval a hlavou se opřel o tu její a jen tak zavřel oči, ale nespal jsem. Jen odpočíval.

Keď si ma k sebe pritiahol tak zo mňa zrazu opadla všetka nervozita.. teda väčšina.. mierne som sa pousmiala po čom som sa len viac pritúlila a celkom som si užívala jeho prítomnosť.. vyzerá to tak.. že som jednu bitku prehrala..pomyslela som si a ešte ma napadlo že sa tomu budem zbytočne brániť.. viem bola to blbosť zamilovať sa do niekoho koho som ani nepoznala ale..

Ležel jsem a odpočíval jsem spolu z Lizzy. Bylo to něco, co jsem neuměl popsat, ale bylo mi to teď jedno. Ještě se mi zatím stávat nechtělo. Všiml jsem si, ale, že je vzhůru a tak jsem jen se zavřenýma očima šeptl."Dobré ráno..." Usmál jsem se, ale oči jsem měl furt zavřené.

"Oyasumi".. šepla som potichu a takmer nečujne.. bol to však stále taký mierne zničený hlas.. bála som sa že ešte dnešok budem musieť zostať v kľude a s prácou znova začať až po tom.. mierne som svoju tvár natiahla k Akihirovej no asi na polke cesty som sa zasekla.. a rozmýšľala som ako by to zobral.. sama som nemohla uveriť tomu k čomu som sa chystala..

Jednou rukou jsem ji pohladil po vlasech a víc se k ní přitáhl. Dál jsem ležel se zavřenýma očima a užíval si její blízkost.

Keď ma pohladil na vlasoch tak som sa takmer rozplynula od spokojnosti.. a takého toho príjemného pocitu.. nakoniec som sa predsa len rozhodla.. keď si ma pritiahol bližšie tak som hlavu mierne zaklonila a natiahla až k jeho tvári kde som ho pobozkala.. síce som bola v tvári celkom červená .. prišlo mi to také príjemné a dúfala som že sa neodtiahne..

Cítil jsem jak se přibližuje. Najednou jsem ucítil na svých rtech něčí jiný. Překvapeně jsem otevřel oči a podíval se na Lizz. Hned na to jsem je zase přivřel a polibek ji opětoval. Neměl jsem se proč bránit. Nebyl na to důvod.

Celkom ma prekvapilo keď mi bozk opätoval.. bol to môj prvý.. ak som nerátala pusu svojho brata ale to bolo len taký rodinný .. úplne som sa pri ňom rozplívala a vôbec sa mi nechcelo odtruhnúť od jeho pier ..

Užíval jsem si ho. Díky ztrátě paměti jsem si nic podobného nepamatoval a tak to bylo pro mě jakoby úplně poprvé. Jen jsem ji nechal a bozk ji stále oplácel. Bylo mi teď o hodně lépe.

Po chvíľke som začala trocha rýchlejšie dýchať až som sa mierne odtiahla.. trocha vyplašene som sa na neho pozerala no bolo to skôr kvôli tomu že som bola hrozne nervózna a neistá.. tvár som nakoniec zaborila do jeho hrude a len som ho tuhšie objala.."nie že ťa teraz napadne odísť Aki-kun".. zamumlala som takmer nečujne a ani náhodou by som ho teraz nepustila..

Přitiskl jsem si ji k sobě a pořádně objal."Neboj... Lizz-chan...nikam nejdu..." Usmál jsem se na ni."Jak to vůbec teď bude se mnou?..." Zeptal jsem se, protože mě bylo divné, že by mě tu jen tak nechali. Cizího kluka.

Uhm.. nechám si ťa tu.. pousmiala som sa pri čom som na neho vyplazila jazyk.keď sa zotavíš... zaregistrujem ťa ako shinobiho z Kirigakure a budeš tu môcť potom ostať... dodala som ešte takým milým spôsobom a stále som ho neprestávala objímať

Usmál jsem se."Ty si mě necháš jo?" Dal jsem ji polibek na čelo."Nemyslíš, že to musí někdo povolit nebo tak? No a co lidi?" Nechtěl jsem ji přidělávat starosti.

Eh..g..gomen.. máš pravdu ja.. gomeen.. zamumlala som nešťastne páč som jeho slová zobrala ako fakt.. uhm.. čo s ľuďmi? spýtala som sa pretože som nejak nepochopila ako to myslel..

Pohladil jsem ji po tváři."Nemusíš se omlouvat..." pousmál jsem se."No já nevím...ale...nemyslím, že jsou tu tak všichni chápavý, že najednou příjmete jen tak do vesnice nového člověka a nevíte o něm vůbec nic jen to, že jste ho našli v lese. To by se jim moc nelíbilo a jak vidím, tak po útoku vůbec ne." Už jsem to nějakou chvíli hodnotil. Byli tady stany místo budov a jen, co jsem tak letmo zahlédl byla vesnice docela zničená a to na ni musel někdo zaútočit.

A..asi máš pravdu.. tak..j..ja by som ťa zatiaľ nechala u mňa.. aby si na teba ľudia zvykli.. vieš.. tiež s..som do Kiri prišla len.. pred asi. .rokom.. hovorila som pri čom som mu jemne chytila ruku keď ma hladil po tvári a nechala som si ju na tvári priloženú.. mierne som zapriadla ako nejaká mačka a len som sa na Akihira pousmiala..

Zadíval jsem se ji do očí a zase jsem se v nich utápěl a padal někam do neznáma. Měla nádherné oči."Tak jo...ale aby si z toho neměla pak potíže..." Úsměv jsem ji oplatil a nechal jsem svou ruku na její tváři i s tou její.

"Uhm.. ty by si mi za ne stál, ale myslím že žiadne nebudú".. usmiala som sa na neho unavene po čom som si jeho ruku dala k ústam a pobozkala som ju, obtrela som sa o ňu čelom a len som sa pousmiala..tvár sa mi začínala prikláňať zase k nejakému rajčátku..

Usmál jsem se a jen si to nechal líbit. Bylo to příjemné. Potom jsem se na ni znovu podíval."Mám otázku...měl jsem u sebe něco, když jste mě našli?" Uvědomil jsem si totiž, že včera jsem odešel z nemocnice bez oblečení a tady ležel jen ve spodním prádle a obvazech. To mě ale nevadilo. Hlavní bylo, že mě to i docela zajímalo a možná bych si mohl na něco vzpomenout.

"Uhm hai.. mal si na sebe taktickú vestu, ktorú nosievajú chunin a vyššie, vyvolávací Kuchiyosen zvitok zo znakom snehu a draka.. takže typujem že snežného draka.. etoo.. dva meče, boli celkom zvláštne.. a.. nejaká vec ktorá sa nedá otvoriť.. neviem ju popísať.. tie veci sú niekde tu.." povedala som pri čom sa mi na tvári objavil mierne zamyslený výraz.. nepoviem mu o tej čelenke.. ani nikomu.. prebehlo mi hlavou po čom som sa k nemu len viac pritúlila..

Jen jsem kývl hlavou a trochu se zamyslel. Taky jsem se k ní přitiskl."Pak se podívám...ale...ale když jsem měl teda ninja výbavu...neměl bych mít i ninja pásku? Možná by se pak podle toho dalo zjistit víc věcí o mě a mé minulosti..." Docela mě to zajímalo. Chtěl jsem zjisti, kdo jsem, ale ta paměť mě v tom bránila.