Leknínové jezero

"žádná chvilka pauzy nebude, tvůj nepřítel taky nebudeš čekat na chvilku než si vydechneš, aby jste dál bojovali. Makej tady nejsi doma u maminky." obořila jsem se na něj. Já musela v jejich letech taky makat

Její slova mě trochu zarazila. Doma u maminky... oklepala jsem se. Už jsem byla za sebou měla 45 sklapovaček a zbývalo mi jich ještě 5. ,, Čím dřív to budeš mít hotový, tím dřív si můžeš odpočinout. " snažila jsem se ho povzbudit. Dokončila jsem všechny sklapovačky a připravila se na dřepy. Nic lehčího už vybrat nemohla. Začala jsem dřepovat s rukama za hlavou, jak jsem byla zvyklá. Nechtěla jsem zdržovat, tak jsem trochu přidala.

Sanji Mizuki

Do toho ti kecat nebudu, všechno co řeknu, by mohlo být použito proti mě. Navíc sem jí vděčnej za tu svačinu... Takže mi povinnost velí říct: Zůstaň tu a pomož jí trénovat.
Řekl sem s úsměvem a sledoval sem ,jak si ty dva počínaj a jak je Reina peskuje.
Chyt sem to kuřna dobře... s ní bych to asi nevydržel...
Moji mladší teamový parťáci ale jeli jako ďáblové. Měl sem silné a rychlé nohy, břišní svalstvo a kříž sem měl taky silný, ale nebyl sem si jistej, jestli bych dokázal udržet celej den krok, když sem viděl, s jakou vervou trénují. Tudle zahřívačku bych zvládl levou zadní stejně jako oni, ale myslim si že po dvou hodinách tréninku s nima bych asi odpadl jako první.

"Ja mamu nemám..."Odpovedal som drzo a naštvane.
Začal som robiť sklapovačky keĎ som dokončil hned som sa pustil na drepy.

Dokončila jsem všech 50 dřepů a podívala se na Minata. Nikdy jsem nepřemýšlela jaké by to bylo, kdybych neměla rodiče. Starostlivě jsem ho pozorovala. Vzala jsem vodu a napila se. Bylo by klišé se ho ptát na jeho matku nebo otce. Jednou to z něj stejně vypadne samo tak jako tak. Otočila jsem se na Reinu ,,Už jsem hotová, co mám udělat dál?"

Aj sa som všetko dokončil a posadil sa a pomaly sa vydýchaval.
Ako som sa vydýchal som sa postavil a prešiel k jazeru ked som skočil do vody a plával a potápal sa zároveň.

,, Ale Reina nám ještě nedala volno. " zvedla jsem jedno obočí a trochu tázavě se na Minata podívala. ,, A neměl bys hned po cvičení jít do vody, jak máš rozehřáté tělo, můžeš dostat zápal plic. " Z vlastní zkušenosti to můžu potvrdit. Otec pak ležel měsíc doma. Snažila jsem se mu domluvit, ale tak, aby to neznělo, jako že ho komanduju.

"Neni predsa môj sensei"
Ponoril som sa pod vodu aby som sa trošku odreagoval od reality nachvílku.

"Máte volno, pořádně si odpočinete ale ještě se předtím protáhněte. Jestli jsem se tě dotkla Minato je mi to líto, já také nemám rodiče. Zítra pokračujeme." odvětila jsem a uvědomila jsem si, že ani Shiki vlastně neví co jsem byla....kdysi za člověka. Podívala jsem se na Shikiho a Sanjiho a odešla domů (přesun)

,, Vůbec mě neposlouchá. " Ale až bude doma ležet s horečkou, tak to moje vina nebude. Ten by si zasloužil týdenní pobyt s mojí rodinou. odplivla jsem si. ,, Dobře. " kývla jsem na Reinu. Chvilku jsem se protahovala a poté došla k jezeru. I když nebyl můj spolužák, jak tvrdil, stejně jsem na něj chtěla počkat.

Podívám se na Sanjiho, tvůj výraz mluví za vše. Pomyslel jsem si. Tak nějak nevnímám co tam s nimi Reina provádí, jen vidím jak klučina vleze do vody po tréninku. "Radši z toho vylez, v tohle období je ta voda pěkně studená, s takovouhle budeš zítra ležet v horečkách." křiknu na něj. Poté vidím Reinu odcházet domů. "Asi se něco šuplo. Trénuj to dál, budeme pokračovat zítra ano?" podívám se na Sanjiho, poté se obrátím na zbytek týmu "Jak bylo řečeno, dneska máte volno. Pokud chcete můžete tu udělat pár přátelských sparringů". Posbírám naše věci a odkráčím za Reinou. (přesun)

Vyšiel som z vody utrel sa celý do uteráka a prišiel ku Mai.
"Možem ťa odprevadiť domov?"
Usmial som sa.

Jaká to proměna. trochu překvapeně jsem se naněj podívala. ,, Klidně. " usmála jsem se taky. ,, Tak pojďme. " zavelela jsem a zamířila k mému domu. (Přesun)

Sanji Mizuki

"A nastalo ticho... velké ticho rušené jen šustěním seschlé trávy, kterou vítr valil po vyprahlé pustině..."
To si ze mě dělaj prd*l...
Řekl sem když sem se najednou ocitl úplně sám u jezera. A CO BUDE S VEČEŘÍ?!!!
Zařval sem si sám pro sebe, naštvaně sem sebral kunaie i katanu a vydal sem se do Shikiho bývalého bytu.
Člověk se tady dře jako mezek a pak nedostane ani navečeřet... (přesun)

(presun)

Dorazíme se Sanjim k jezeru. Já před ním rozvinu svitek a začnu popisovat jednotlivé částí tréninku. Poté sám začnu s nácvikem.

Sanji Mizuki

Dojdu se Shikim k jezeru a dřepnu si na zem a pročtu si svitek. Hm... fajn..
Ale než sem se dal do cvičení, zahájil sem den tancem hada a páva, kterej mi zabral cca hodinu. Byli to speciální cviky pro dokonalé protažení celého těla.
Po protáhnutí sem se snažil dělat to samí, co Shiki, ale k tomu sem potřeboval nějaký vysvětlení, takže sem ho dost často otravoval konkrétními otázkami.

Dokráčal som ku jazeru celý ospatý a ubolený z lavičky.
Obliekol som si plavky a vošiel do vody ktorou som sa nchal unášať a pritom sledoval oblohu.

Trochu znaveně jsem sem došla a začala si hledat nějaký vhodný strom. Jak jsem se tak rozhlížela, uviděla jsem ve vodě nějakou osůbku. Chvíli jsem na ni ostřila pohledem, až jsem jí poznala. Došla jsem k jezeru a doširoka se rozkročila. ,, Ale podívejme se, koho pak to tu máme? " zasmála jsem se na Minata. ,, Je studená? " Dokončila jsem svůj velkolepý proslov a stále se usmívala.

Ako som započul známi hlas som sa zlakol a potopil sa pod podu.
Rýchlo som sa vynoril a vyprskol vodu z úst na vodu.
"Ale som sa nalakal."
Zasmial som sa.
"Neni studená výborná je"

Dál jsem se usmívala. ,, No, jestli ti to nebude vadit, dnes se k tobě nepřipojím, musím jít trénovat. " ukázala jsem na strom za mnou. ,, Jestli máš čas, můžeš se připojit. Ve dvou se to lepší táhne. "

Vyšiel som na breh.
Otrepal som hlavou a pritom som ju oprskal vodou z vlasou.
"Kludne...Tak sčím začneme?"

To nemuselo být. povzdychla jsem si. Otřela jsem si obličej. ,, Noo, já osobně ještě botřebuju dopilovat to chození po stromech. A pak bych tobě mohla pomoct s taijutsu. "

"Budem rád, ale ja som uplne mimo z Tajjutsu budeš musieť byť trpezlivá a moc"
Upozornil som ju na blízku budúcnosť.

,, Jen tak něco mě nerozhodí." mávla jsem nad tím rukou. ,, Tak teda začneme." zavelela jsem a rozeběhla se proti stromu. Za pomoci chakry jsem se dostala až do koruny stromu, ale stále ne na špičku. ,, Jak vysoko se dostaneš ty? " pobídla jsem ho.