Sídlo ROOT

First topic message reminder :


Mají sem přístup jedině členové.

Dievčatá? Cítim sa menejcenný.
Sklonil som hlavu.

Otočila jsem se a znovu se porozhlédla.
,,Umm, Tsuchikage-dono.." přišla jsem k němu blíže. ,,Ta zbraň je Yonbi?" ztišila jsem hlas. ,,Na Velitelství jste se zmínil."

Rada by som pomohla ... v tom čase som bola asi mŕtva alebo niekde inde ... Poviem a prejdem si rukou vo vlasoch. Prezriem si zložky o tom ako ma prijali do ANBU. Hmm, zaujímavé...

"Ehm, áno. Zabudol som ho nechať v dedine." Pokúsil som sa o úsmev.
Ako bude asi reagovať Yonbi na Kyuubiho?

,,No.." usmála jsem se rozpačitě. ,,Budeme se modlit, že se čakry snesou." skousla jsem spodní ret.

Povzdechla jsem si a znovu aktivovala byakugan. Ať je to kdekoliv, musí to být něčím vyjímečné.
"Uhm. Zdá se, že je tu něco je... nějaké chodby v podzemí..." odkopla jsem pryč koberec a otevřela dveře pod ním.
"Asi budeme muset ještě níž. Na konci je něco zvláštního." pravila jsem a šla napřed.

Zasmála jsem se. ,,Myslím, že takto to bylo lepší." rozhlédla jsem se.
,,Nějaká stopa?" naklonila jsem hlavu na stranu a ppodívala se na své ruce. Hmm...PečeŤ pomalu mizí.. pousmála jsem se. ZVedla jsem hlavu.
,,Ještě níž? ...Bude tam zima." zazubila jsem se. Konečně něco pro mě..

Mučiareň? Prečo by ho dával do mojej izby? Poviem nahlas. Prejde mi mráz po chrbte.

Přikývla jsem a usmála se.
,,Brzy budeme zpátky." kývla jsem na Mikomi a Shijin, abychom šly. ,,Yuuki, zůstaň tu s Tsuchikagem-dono. Pro jistotu." pousmála jsem se.

Fajn Mizukage-sama ... Poviem a sadnem si na stôl. Sloboda hmm? Páni a dámy, už ste voľný ... gratulujem, aspoň niekto ... a zamávam.

Procházela jsem se sklepením a hledala cokoliv podezřelého.
"Sakra, vůbec se tu nevyznám." zavrčela jsem a raději se přestala hýbat. Lépe udělám, když to tu propátrám byakuganem.

Posadil som sa do kresla, ktoré patrilo Mazouovi.
Hmm, mohol to byť silný spojenec.

,,Momentálně lituji, že nemám katon.." sykla jsem, když jsem se uhodila do ramene.
Třela jsem si postižené místo. ,,Sice mám podobná místa ráda, ale tohle už je moc."

"Opatrně." pousmála jsem se a byla ráda že to není v tom šeru vidět. Taková drzost by se mi nemusela vyplatit.
"Vidím tu slušně, ale nic moc. Ovšem co se čakry týče, to je jiná." pravila jsem a přešla k... čemusi divnému.
"Tohle doslova pulzuje energií, ale co to je, to uvidíme pořádně až nahoře."

Ako to že ste sa k nám pridal? Tsuchikage-sama? Spýtam sa a otočím sa naňho.

"Ako to myslíš? Prepáčte, chcel som povedať myslíte."
Dosť ľudí Iwe stále nedôveruje.

,,Hai....Snad už to co nejdřív budeme mít za sebou..." povzdychla jsem si. Takovou misi jsem neměla už tolik let...

Môžete mi tykať, som Yuuki. Poviem a zasmejem sa. No pretože toto je záležitosť z ktorou veľa ľudí nič spoločné mať nechce .... počula som že Iwagakure je na takéto záležitosti expert, bola som tam. Zasmejem sa.

Popadla jsem tu věc. No, nesla se blbě, chvílema jsem měla pocit, že je to větší než já. Trochu jsem zavrávorala. Ta síla je znát...
"Pozor Mizukage-sama. Už to táhnu. Je v tom něco velkého..." pravila jsem a mířila si to směrem k tomu poklopu odkud jsme přišly.
"Držte se u mě, vezmu to někudy, kde je nejméně nástrah. Nerada bych, abychom se poranily téměř na konci mise." povzdechla jsem si.

Akatsuki hmm? Ukradnúť dieťa Kazukage bol hrozný čin ... zaplatia za to ... Poviem. Boje sa nikomu nepáčia ... prečo by nemohol nastať mier? Alebo ... alebo "trvalá" aliancia? To by asi nebolo ono čo ...? Spýtam sa.

"Vždy sa nájde niekto, kto bude chcieť viesť krajinu podľa svojich predstáv." Pokrútil som hlavou.