Sídlo ROOT

Mají sem přístup jedině členové.

Skočila som na most ktorý umožňoval prechod do sídla. Musela som vyzerať strašne bledo, celú cestu zo mňa tiekla krv. Zabúchala som na dvere a zrevala som mocným hlasom. "USAGI sa vrátila! Neotvoríte a rozkopem to tu!?" a zviezla som sa vyčerpane na kolená.

"KDo tady dělá takový rámus?!" rozčílený kulhám k velkým dveřím a otevřu je.

Skočila som po Manzouovi a povedala som. "Sasuke Uchiha...sa vyparil...Kin Uchiha...zostáva u Mizukage..." a oprela som sa o jeho rameno. "Gomene...Sensei..." dodám keď spadnem na zem. Rýchlo sa ale zdvihnem. "Prijmete ma teda....späť do Root....?" spýtam sa. Teraz už definitívne spadnem, stratila som vedomie.

"Copak se sní stalo?!" zvednu ji a otočím.
U mě se objeví ANBU, kteří ji začnou léčit.
Nezměkl jsem?

Pozrela som sa na ANBU ktorí ma liečili a potom na Manzoua. Neuvedomila som si to ale do ticha som povedala, "Arigato...Otou-sama..." a otočila som hlavu, zavrela som oči a čakala som.

"Neříkej mi tak!"štěkl jsem na Yuuki.
"Jdi plnit svou misi!"

Zľakla som sa a prudko som sa postavila, kľakla som si a rozbehla sa preč. Zatlačila som slzy bolesti a smútku. Gomene...

"Ninja nikdy neprojevuje své emoce. To si zapamatuj, Yuuki." vezmu svou hůl a odejdu pomalu do kanceláře.

Pau priletela na okno a zaklopkala naň, pootvorilo sa. Vletela dnu a usadila sa v kancelárií Manzoua. Poobzerala sa a zhodila si z nohy odkaz v ktorom bolo.

Spoiler:

Mau vletela do okna a hodila odkaz vedľa toho starého, bolo na ňom.

Spoiler:

"Skvělé." hůl ležela v koutě a já přecházel sem tam po pracovně a četl vzkazy.
Asi navštívím pár známých.
vezmu hůl do ruky a vydám se pryč.

Ještě kousek mi chybí, a už budu konečně kompletní.
Tak dlouho jsem čekal, dorazím Mizukage, až to bude nejmíň čekat. Celý život, jsem tak tvrdě dřel. Konečně budu Mizukagem, celý život nespatřit světlo světa, plahočit se ve stínech, to je pravý shinobi..
Seděl jsem na křesle a svíral svou hůl. Pak jsem náhle vstal a vydal se na světlo Kiri. (přesun)

Doskočila som do sídla, bol tu pokoj, sem-tam na mňa pozreli nejaký ANBU a zakývali. Hľadala som Manzoua. Šla som do jeho kancelárie, ANBU ma bez problémov pustil. Som konečne niečo viac, konečne sa karta obrátila, radujem sa v duchu a zaklopem na dvere kancelárie. "Umm...Manzou-sama? Tu je..." zarazila som sa, mám povedať Yuuki alebo Haji? "Tu je...Yuuki..." dodala som na koniec a ANBU vedľa mňa sa otriasol, moje meno vyvoláva strach?

Nik neotváral a tak som sa otočila a odišla som. (Presun)

DOrazili jsme do přísně střeženého sídla a dokulhal jsem do kanceláře.
"Už mě nebaví používat hůl jako zástěrku." otevřel jsem kancelář a odhodil hůl stranou.
"Tak..Baku, dostaneš prokletou pečeť, která ochrání ROOT a veškeré informace."

Stála som neďaleko. Zavrela som za nami dvere a čakala som čo sa bude diať. Potrebovala som z Manzouom hovoriť no teraz to nešlo.

"Ako si želáte."
Prikývol som na súhlas.

Pozrela som sa na Kaita, potom na Manzoua. "Spravíte to ešte dnes, Manzou-sama?" spýtam sa a pozriem sa naňho. Haji sa ozve v podobe bolesti no ignorujem to.

"Poklekni." připravil jsem si pečetě a jednu namířil do vzduchu.
"Vyplázni jazyk."

Prišlo mi to síce dosť drzé, ale urobil som tak.

A teraz príde tá bolestivejšia časť. Privrela som oči a odvrátila som pohľad, len nech to nepochopí zle. Pečate ktoré dával Manzou strašne boleli, mala som od neho len jedinú. Na Hajiho. Tá bolela 3 mesiace aj po liečení.

"Fuuin!"
Na jazyku se mu vypálila pečeť.

Pevne som zovrel päste a pokľakol.
"Tak už viem, čo to znamená, keď sa povie "mám smrť na jazyku"."

Ušklíbl jsem se.
"Hlavně se neukazuj Mizukage, je možné, že tě poznají."