Tréningové prostory

First topic message reminder :

Zde můžou týmy trénovat

Usmála jsem se.
Tak pojďte za mnou.
Rozešla jsem se do ulic Kiri.
(přesun)

Já vyšel pomalu hned za ní...
(přesun)

Oba jsme s Fujinem mířili mlčky za nimi... (přesun)

Probrala jsem se z jakého-si tranzu a začala se rozhlížet kolem sebe. Byla jsem tu úplně sama. Flétna ležela na zemi vedle mě, tak jsem jí rychle sebrala a utřela hadříkem, který jsem vytáhla z pouzdra. Opatrně jsem flétnu vložila do výstřihu a vydala se někam na jídlo. (Přésun-desu! ^^)

Znovu jsem dorazila na tréninkový plac. Stála jsem přímo uprostřed veliké haly, kde jsem byla i předtím. Pomalu jsem si sedla a z výstřihu vytáhla flétnu. Rázně jsem se nadechla a spustila vysoký tón. Dále následovala příjemná melodie. Kolem mě poletovalo několik pramínků rubínové chakry, které vypadaly jako hejno motýlů. Aniž by se ale v něco formovaly, jen kolem mě poletovaly a já hrála strašně dlouho bez jediné pauzy. (Musím off :-/)

Došel jsem potichu za tou zvláštní dívkou a tiše si sedl do tureckého sedu kousek od ní...
Poslouchal jsem tu krásnou melodii kterou hrála a díval se i tu rubínovou chakru, která jí obklopovala a zformovala se do hejna motýlů...
Vytáhl jsem dango knedlíčky a pomalu je jedl, tak abych si vůbec nevšimla mé přítomnosti... Páni tak nádherná a uklidňující melodie... Takhle mě už dlouho žádná dívka nezaujala... (máš skype??? pokud ano, tak si mě přidej t_tiger07)

Dorazil jsem na cvičiště. Zhodil jsem ze sebe triko a ihned začal. Potřeboval jsem potrénovat, jak staré techniky, tak i nové a zároveň i naše Hijutsu. Konečně jsem měl chvíli klidu...

Prišiel som sem ale nevidel som tu Isasa hm vedel som že ma podvedie no nevadí aspon viem čo to je za človeka v tom som tam zbadal nejaké postavy čo tam stáli bola medzi nimi Sayuri na ktoru som kývol no ale sadol som si potom na zem a pozeral sa na niach kedže budu asi opať trénovať.

(Bohužel, skype nemám =D)

Motýlové se rozplynuli v příjemné vůni jahod a já přestala hrát. Měla jsem zavřené oči a flétnu ještě u pusy. Najednou jsem se velice silně kousla do rtu, takže mi tekla krev. Flétnu jsem úplně přitiskla k ústům, takže kapka krve sjela po flétně až na zem. Tam se vytvořila malá pečeť. Nejdříve nabrala rubínovou barvu, ze které se začala vytvářet koule chakry, což mě velice unavovalo, a poté se kolem mě pronesl rubínový dým. Když se rozpustil, objevilo se u mě mé kuchiyose o velikosti mé flétny (40cm). Měla velice tenký hlásek a v ruce harfu. Seděla na kameni v rubínové kouli chakry a začala na mě pištět. Co chceš?! A mluv rychle, je tu horko!!! O bože to mě nebaví! Prosimtěě!!!!! Mám žízeň!!! Nad její primitivností jsem zvedla oči v sloup. To je pako..

Zatleskal jsem jí... Opravdu moc hezky hraješ... Myslím, že jsem nikoho ještě neslyšel hrát lépe. řekl jsem sladce a zářivě se na ni usmál... Podíval jsem se na stvoření které vyvolala... Máš to, ale pěkně náročného sumona... Jak pak se jmenuješ malička??? došel jsem blíž k ní... (Není nejmenší problém si ho založit )

(^^)

Byla jsem rudá jako rajče, zatímco Ningyo se s rubínovou koulí hnala přímo k němu.
Co prosim?! Já ti dám maličkou ty parchante! Co si to dovoluješ!! Taká neho- Dříve, než to dořekla jsem zrušila rubínovou kouli a ona se rozplynula v dýmu s jahodovou vůní. chakra z koule vlétla zpět do mé flétny a já se trošku trapně usmála na toho kluka. Omlouvám se za ní, ještě si na sebe zvykáme. Ten je tak sladkej!

Nic se nestalo... usmál jsem se na ní... Ale ty nevypadáš v pořádku, nemáš horečku??? Možná jsi to přehnala s používáním chakry... Nechceš třeba sladké Dango knedlíčky na posilnění??? řekl jsem sladce starostlivým hlasem a usmál se na ni...

(Ty jeden =D)

Ne, děkuji, jen jez. Cítím se dobře.. O bože ten je tak sladkej! Chakry jsem měla opravdu málo, tak jsem z tajného pouzdra na pravé noze vytáhla tabulku čokolády. Odlomila jsem si kostičku čokolády a snědla jí, druhou kostku jsem hodila jemu a usmála se. No, a jak se vlastně jmenuješ? Zeptala jsem se ´, protože jsem jeho jméno dosud neznala.

Oh, já se ještě nepředstavil??? usmál jsem se a lehce uklonil. Tascher Osferatu jméno mé... sladce jsem se usmál a políbil ji lehce ruku... Děkuju za čokoládu. znovu jsem se usmál. vložil jsem si čokoládu do úst a nechal ji pomalu rozpouštět... Páni je opravdu lahodná... (copak xD???)

()

Když mi políbil ruku, málem jsem se rozplynula. O, pane bože! Moment.. To je divný. Žádnej kluk by nebyl jen tak takhle milej.. Co má asi za lubem?! I když jsem takhle přemýšlela, zachovávala jsem si úsměv. No, a proč jsi vlastně navštívil Kirigakure? Řekla jsem se svádějícím úsměvem a poslouchala.

Zamyslel jsem se a pak se na ni mile podíval... Sice se mi o tom nechce moc mluvit, ale jde o to, že zemřelo před asi týdnem mnoho mích přátel i můj sensei a tak jsem potřeboval na nějaký čas zmizet ze Suny. Tam jsem totiž pořád všechny viděl na každém rohu... A tak jsem tady... smutně jsem se na ni usmál a podíval se do země...

Vyvalila jsem oči a s hrůzou na něj koukala. Já-já-to je- promiň, to jsem nevěděla..Je mi to líto! Nevěděla jsem co dělat, tak jsem začala přemýšlet. Nakonec jsem si vzpomněla. Zahraji mu uklidňující melodii, tou jsem pomohla té holce u jezera. Než se nadál, spustila jsem první tóny uklidňující melodie a pramínky rubínové chakry ho jemně lehtaly.

Usmál jsem se a jemně ji pohladil po vlasech... Děkuji, ty za to nemůžeš a nemusíš se omlouvat... Pomalu se přes to dostávám, pomohla mi s tím dost Roka... Už od mala jsem sám, protože můj klan byl zcela vyvražděn a já se tak dostal do Suny... Tentokrát jsem se snažil smutek skrýt, ale i tak to nejspíš bylo poznat...

(Je to Roka, ne Roko )

Když mě pohladil po vlasech, přejel mi mráz po zádech a trošku jsem znervózněla. Když ale potom začal mluvit o těch dalších hrůzách, prostě jsem zkoprněla. Plán B Pomyslela jsem si a vyvolala Kuchiyose. Ningyo se objevila a začala pyskovat. Mlč a hraj! Řekla jsem jí a obě jsme spustily stejnou melodii. Harfa a flétna k sobě ladily a byla to neuklidňující melodie, jaká šla zahrát. Ningyo u toho zpívala, přičemž všichni okolo mohli slyšet naprostou nádheru. Já se do zpěvu nedávala, protože ten jsem si chtěla schovat na chuuninské zkoušky.

(neuklidňující ??? )
Přišlo mi jako by mě ta melodie a zpěv začal mámit... To mě chce chytit do genjutsu nebo co ??? Pro jistotu jsem nachal na moment zastavit chakrový oběh a dál poslouchal tu nádhernou melodii, aniž bych na sobě nechal znát, že už na mě nikterak nepůsobí... Předtím byla tvá hudba mimořádná, ale teď je to srovnatelné se Sirénami (myšleny mořské pany, které lákaly námořníky na útesy svým nádherným zpěvem... )

(Nejuklidňující* =D)

Dohrály jsme a Ningyo začala zase pyskovat. Siréna?! Co si to dovoluješ ty chlíváku jeden?! Nechtěj, abych použila svůj ploutevní tanec, ty šampóne! Hned jak to dořekla, napřáhla jsem se a vrazila jí pěstí do hlavy. Svalila se na zem a rozpustila se v jahodový dým. Znovu se omlouvám... Řekla jsem a trochu zčervenala. Uhhmm, začíná se stmívat, asi už bych měla jít.

Usmál jsem se na ni sladce a řekl... Nic se nastalo sedmikrásko... Stále jsem se usmíval a mrkl na ni... Možná mě špatně pochopila, ta tvá malá víla... Asi bych to měl až ji příště uvidím uvést na pravou míru... Už chceš jít domů??? Potom tě rád doprovodím... Znovu jsem na ni sladce mrkl...

Zčervenaly mi uši a znervózněla jsem. Je tak roztomilej a sladkej! Skoro jsem omdlela, ale vzpamatovala jsem se. Utřela jsem flétnu hadříkem a vložila do výstřihu.
Dobře, ještě tu budu. Víš.. Měla bych na tebe takovou prosbu. Mohl bys mě naučit bojovat? Já- já, umím prostě jen tohle s flétnou, ale co když budu muset bojovat, co budu dělat? Byla bych ti moc vděčná, kdybys mě něco naučil.

Trochu zvídavě jsem si ji celou prohlédl a potom se na ni mile usmál... Naučit bojovat je trošku široký pojem... Musel bych vědět na jaký druh se zaměřuješ, jaký máš element atd. Znovu jsem na ni mrkl a opřel se o stěnu čekajíc její odpověď...

Trošku stydlivě jsem se na něj podívala a začala zase mluvit.
No, právě v tom je ten problém. Já mám zaměření pouze na tohle a chci umět něco víc. Svůj element jsem dosud nezjistila. Bylo mi fakt trapně. Jsem tak slabá, nic neumím a on má určitě schopnosti na úrovni jounina.