Tréningové Prostory

Velké pole plné ruin s výhledem na vesnici. Najde te tu vlastně úplně všechno ci si přejete, jen musíte pořádně koukat a najít skladiště. Je vždy otevřené. Jen zde platí pravidlo, že musíte věci vracet.

Maya

Stoupla jsem si na jeden pilíř který zde stál a čekala na svou skoro dceru. Oči opět zavázané páskou se trochu potili. No nic na co bych už nebyla zvyklá. Příjemný vánek mí foukal kolem vlasů a já si užívala čerství vzduch. Shiren bylo místo zaslíbené. Dokázala jsem si vybojovat neutralitu a tedy i klid v tédle špatné době.

"OKASAN!" Ozvalo se pod sloupem, na kterém Maya stála a já na ni upírala své velké oči jako rozdováděné kotě. "Co mě dneska naučíš?" Zeptala jsem se doslova nadšeně a div mi oči nevypadly z důlku, když jsem čekala na odpověď.

Taktiež som si sadla na jeden zo stĺpov a len som ich z trocha väčśej vzdialenosti pozorovala. Chcela som im nechať súkromie a tak som len zatvorila oči a úplne som sa upokojila. Zároveň som z nich však "nespustila dohľad".. po tele sa mi pomaly a lenivo začali rozliezať podivné znaky a pokožka mi začala tmavnúť, až som sa presunula do prvého štádia Senniky módu. Cítila som ich aj bez toho, aby som sa na nich nemusela pozerať.. tieź som týmto vlastne skenovala moje okolie.

Maya

Sundala jsem si pásku a shlédla dolů. No. Skočila jsem dolů a ocelovým lankem jí svázala ruce. Musíš být kreativní. Ukázala jsem na sloup na kterém sem předtím stála. Dokud bude stát, nesmíš domů.

Zmateně jsem zamrkala a naklonila hlavu na stranu. "To bolí!" Nakrčila jsem obočí a podívala se na sloup. "Proč musím dělat takové věci?" Zatvářila jsem se otráveně a zubama rozvázala lanko, které mi svazovalo ruce. Jakmile leželo stočené u mých nohou, začala jsem obcházet sloup a prohlížet si ho. Vypadal celekem bytelně, i když co do průměru nemohl mít víc jak třicet, maximálně třicetpět centimetrů. Při bližším ohledání jsem našla malou prasklinku. U těchto sloupů to nebylo nic vyjímečného, spousta zdejších sloupů byla naprasknutá, nebo jim část chyběla úplně. Podívala jsem se na Mayu a nafoukla tváře. "Vypadám jako Rambo?"

"Zdá se že je tu plno." okomentovala jsem, když jsme došli na cvičiště. A byla tu i šéfová skvěle, zabiju dvě mouchy jednou ranou. Šla jsem rovnou za ní.
"Promiňte šéfová, potřebovala bych s Vámi probrat...." ohlédla jsem se za sebe na toho chlape a pak zase zpět "... jistou záležitost, mohla bych jste na minutku prosím?"