Tréningové prostory

First topic message reminder :

Zde můžou týmy trénovat

(lol prý jounin )
Prohrábl jsem si rukou vlasy... Mě šlo o to zda se chceš v budoucnu zaměřit na Genjutsu, taijust, ninjutsu, lékařské techniky či něco jiného z mnoha dalších možností... Co se týká toho tvého elementu, tak ti mohu pomoci ho zjistit, pokud budeš chtít... zase jsem se usmál a zahleděl se jí přímo do očí...

()

Začala jsem přemýšlet, ale mé myšlení rušil nepříjemný chlad v okolí.
No, element chci zjistit určitě! A k tomu zaměření, genjutsu používat nechci, ani taijtutsu, chci umět ninjutsu, ale také chci, abych dokázala někoho praštit!
Řekla jsem a zaklepala se zimou.

Sundal jsem si plášť a dal ji ho kolem ramen... Mělo by ti být tepleji... mrkl jsem na ni... Takže ninjutsu a taijusu, když chceš tedy umět někoho praštit... usmál jsem se... Tady máš chakrový lístek, nech skrz něho projít svou chakru a podle reakce ti řeknu co máš za element... podal jsem jí papírek a usmál se...

(Dávám ti povinnost vybrat mi element =D)

Děkuju! Zašeptala jsem za plášť a hned mi bylo lépe. Vzala jsem do ruky lístek a chvíli na něj zírala. Potom jsem ho ale tedy vysunula flétnu z výstřihu a vyhodila lístek do vzduchu. Začala jsem hrát jeden tón pořád dokola a pramínek rubínové chakry zabalil papírek do rubínové koule, byl ale vidět.

(To udělej radši sama, ať můžeš dělat techniky které chceš sama )

(Nééé! Vyber!!!!)

S napětím jsem pozoroval jaký bude mít element... Koule z rubínové chakry se rozplynula a z ní vypadl rozpůlený lístek... Zachytil jsem obě poloviny a ukázal je Sayuri... Tak to vypadá, že máš větrný element... V Kiri neobvyklé... Nejsi původem z jiné země??? usmál jsem se na ni mile
(dalo se to čekat, co ??? )

(Fuj )

Nadzvedla jsem obočí, když mi řekl o větrném elementu. No.. Pocházím z malé osady kousek od Kirigakure. Ale ta už dávno zanikla.. Když jsem si na to vzpomněla, ukápla mi slza, kterou jsem rychle setřela, aby si toho nevšiml. Tak, element už znám, teď budu trénovat, jako blázen!

()
Co by jsi chtěla dělat teď??? Chceš cvičit ninjustu, taijustu, nebo dělat něco jiného ??? Usmál jsem se na ni... Jinak i já mám větrný element... Mrkl jsem ne ni...

Chvíli jsem přemýšlela. Byla jsem ráda, že máme stejný element, to jsem se od něho mohla dokonce něco naučit. Tak si vyzkoušíme to taijutsu! Mimochodem, jsem moc ráda, že mi pomáháš! Řekla jsem a usmála se. Na flétnu jsem zahrála další tón a dlaně mi pomalu obklopila rubínová chakra. Poté jsem flétnu vložila zpět do výstřihu a protáhla se.

Nevidím v tom nic zvláštního, dělam to pro tebe rád... řekl jsem sladce Takže chceš začít s TAIJUTSU, máš už nějaký výcvik, nebo jsi úplný začátečník??? Zvídavě jsem se na ni podíval

Nad celým tréningovým priestorom a priestormi sa zatiahlo, čierne mračná obsadili oblohu a nastala v podstate tma, alebo aspoň prítmie, to však preťal blesk ktorý spadol niekde z oblohy, tých však bolo viac a doslova sa začalo blískať. Proste dosť veľká a nepríjemen vyzerajúca búrka. Ja som sa objavila približne v strede cvičiska, ruky som mala založené na hrudi a z mojich očí doslova vychádzali malé iskierky čiernej bleskovej energie, cítila som ako ma ničí no, musela som spraviť pred svojou smrťou ešte jednu vec.

Prokřupla jsem pěsti a promluvila. No, něco bych z lekcí mých příbuzných umět mohla.. Svádivě jsem na něj mrkla a usmála se. Jednu takovou pořádnější věc umím, ale s tím stejně nikoho neporazím.

Došla jsem do tréninkových místností a rozhlížela se kolem. Viděla jsem tam trénovat tu dívku, ok teré jsem nevěděla jak se jmenuje a Tashera. Můj pohled jel dál a zastavil se u ...... Lizzy. Chvíli jsem tam jen zaraženě stála.
Lizzy! zakřičela jsem na ní. Vypadala nějak .......... zvláštně. Nemohla jsem přijít na to, čím to je, ale vypadala nějak jinak.

Prišiel som tm za Lizzy a hodil som po nej kunai na špagátiku.

Okolo mňa poletovali malinké čierne iskry ktoré mi ako keby vychádzali z telam pociťovala som bolesť no momentálne som nemienila podmaniť sa jej ! Obrátila som sa k Roke po tom čo som ju započula. Roka-chan.. zamumlala som a v duchu, som sa v podstate usmiala. Splnila som to, všetko čo som chcela, gomenasai, že to musíš urobiť zrovna ty, ale nikto iný na to z Kirigakure nemá schopnosti a navyše, si môj študent ! toto som si povedala však len v hlave. Kunai ktorý na mňa letel, bol dosť chabý bonus, pár centimetrov predo mnou sa doslova roztrhal.

Nakonec jsme dorazili na cvičiště. Tam jsem konečně uviděl Lizzy a také z Rokou a dalšíma lidma. Sakra Lizz...co máš zase v plánu..."Tak jdeme na to...opatrně...ale...rád jsem tě zase viděl, kdyby něco..." Rychleji jsem se vydal blíž. Já ti říkal, ať jsem nechodíš...Lizzy

Strhla se prudká bouře... Jak to tak vidím, tak teď je nejvyšší čas doprovodit tě domů... opětoval jsem jí úsměv... Chytil jsem ji do náruče a probleskl s ní pryč k bytu, ve kterém jsem bydlel v Kiri (oba přesun obytná oblast)

Poskladal som pečate "Jashin Bushin" povedal som a okolo mňa sa zjavili 4 klony. Vyštartoval som na ňu aj z klonmi. Urobili sme všetci pečate na techniku Masuyaku a kusli sa do prsta. Krv mi tiekla a zrazu sa vpila do rúk.

Nukenin

Kývl jsem na něj.
Já tebe taky Liško, drž se, ať už na jakékoliv straně, vytáhl jsem vějíř a probleskl jsem blíž k Lizzy.
Daikamaitachi no Jutsu!
Máchl jsem vějířem.

Kam sa všetci pozeráte? spýtala som sa aj keď, to nebol tak úplne môj hlas, pripomínal nejakého divného, až priam démona. behom zlomku sekundy, čo sa myslí presne páč som nabrala rýchlosť blesku vďaka elemetnaŕnemu kameňu, som stála za tým nunkeninom, v ruke som zvierala Kubiriki ktorý sa mi podarilo získať v konohe, priložila som mu ho ku krku.

Nukenin

Překvapila mě její rychlost. Sám jsem byl mezi nukeniny znám jako mistr rychlosti, ale na tohle jsem ani zdaleka neměl. Pak jsem si všiml jejího meče.
Ksó! Měla jsi mít přece Kiby!

Rozbeli sme sa na ňu aj z klonmi.

(musím na večeři, prosím strpení! nukenin / Roka xD)

V zápetí som sa objavila pred tým nunkeninom, aby som ho zmiatla a on mal čo najmenšiu šancu brániť sa, v rukách som tento krát nedržala Kubiriki ale Kabutowari.

Jedným koncom tohto meča, teda tým kde bola čepeľ, som tupou stranou vrazila tomu nunkeninovi priamo do brucha, no tak aby to tak skoro nerozchodil, nemala som čas babrať sa s týmito tu. V zápätí som druhý koniec, ten kde bolo to ohromné "kladivo" priklincovala jedného jeho klona k zemi, bola to taká silná rana že mu to rozdrtilo hlavu, krk, plecia a chrbticu, s vlastne celou kostrčou, v zápetí som sa pustila do systematického a hlavne rýchleho sundávania jeho klonov.