Tréninkové prostory
4 posters
Ns: Go on :: Smeťák :: Smeťák :: Koš :: Konohagakure
Strana 1 z 2
Strana 1 z 2 • 1, 2
Tréninkové prostory
V prostorech určených pro trénink nikdy nechybí nezbytné vybavení.
Kromě toho tu je i nejvhodnější prostředí nejen pro trénink týmů, ale i pro chození po vodě či po stromech.
Zkrátka vše, co si můžete přát.
Shijin Hyuuga- Jounin
- Počet príspevkov : 5136
Join date : 04. 04. 11
Age : 29
Bydlisko : Listová
Shinobi
Vesnice: Akatsuki
Klan: Hyuuga
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Zabrousil jsem do tréninkových prostor, protože sem moc lidí nechodilo a tak mi to vyhovovalo.
Byl sem po jídle, takže sem se na chvilku posadil do trávy a vzpomínal, jak jsem sem chodili s týmem 13 trénovat.
Aaaa... Todle je tak sentimentální! Neměl sem sem vubec chodit... Starý vzpomínky na starý známí akorát přinášej potíže.
Ještě chvilku sem si nechal slehnout a pak sem ze sedu vyrazil tryskem do lesíka. V lesíku sem běhal mezi stromy, ze strany na stranu, po větvích nahoru a dolů, pak rychlí běh po zemi a znovu běhání a skákání mezi stromy. Posilovalo to nohy a taky srdce, byl to výborný cardio trénink. Ještě sem do toho sem tam přidal Shunshin no jutsu a hodil několik kunaiů, které sem pak sbíral a zase házel zpátky. Byl to celkem hustý les, stromy měli hodně větví, takže sem měl i práci s tím se jim vyhýbat a to ještě přidalo zátěž mému trénování.
Po asi dvaceti minutách sem toho měl plný kecky, bylo to nesmírně namáhavé a udržoval sem co nejvyšší možné tempo, takže sem na chvilku zase vylezl na louku, protahoval sem se a vydýchával se.
Zabrousil jsem do tréninkových prostor, protože sem moc lidí nechodilo a tak mi to vyhovovalo.
Byl sem po jídle, takže sem se na chvilku posadil do trávy a vzpomínal, jak jsem sem chodili s týmem 13 trénovat.
Aaaa... Todle je tak sentimentální! Neměl sem sem vubec chodit... Starý vzpomínky na starý známí akorát přinášej potíže.
Ještě chvilku sem si nechal slehnout a pak sem ze sedu vyrazil tryskem do lesíka. V lesíku sem běhal mezi stromy, ze strany na stranu, po větvích nahoru a dolů, pak rychlí běh po zemi a znovu běhání a skákání mezi stromy. Posilovalo to nohy a taky srdce, byl to výborný cardio trénink. Ještě sem do toho sem tam přidal Shunshin no jutsu a hodil několik kunaiů, které sem pak sbíral a zase házel zpátky. Byl to celkem hustý les, stromy měli hodně větví, takže sem měl i práci s tím se jim vyhýbat a to ještě přidalo zátěž mému trénování.
Po asi dvaceti minutách sem toho měl plný kecky, bylo to nesmírně namáhavé a udržoval sem co nejvyšší možné tempo, takže sem na chvilku zase vylezl na louku, protahoval sem se a vydýchával se.
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Přestal jsem trénovat a díval se na toho ANBU.Chvíli jsem se na něj díval.Pak jsem se ušklíbl a skočil jsem na strom na větev a díval se na cvičiště.
Murasaki- Počet príspevkov : 169
Join date : 29. 05. 12
Age : 34
Shinobi
Vesnice: Sunagakure
Klan: Muran
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Když sem se dostatečně vydýchal, otočil sem se a vyrazil sem zpátky k lesu. Uprostřed chůze sem si ale všimnul bílého nátělníku podobného těm, co nosili ANBU a pak sem zaregistroval i jeho majitele. Pod maskou se mi objevil překvapený výraz.
Jak to že sem si ho nevšiml když přicházel?! Určije na úrovni minimálně tokubetsu jounin. Chuunin by se ke mě takhle přiblížit nedokázal... Sakra, to mě pěkně vytočilo.
Pomyslel sem si nabručenej sám na sebe. Tempo chůze sem ale neměnil a šel sem klidně dál. Když sem byl blíž u něj zjistil sem ,že sem ho viděl v Hokageho kanceláři a měl ho doprovázet na setkání Kage. To lecos vysvětluje, nebude to žádný ořezávátko.
Když už sem byl asi deset metrů od něj, kývl sem na pozdrav. Zdravim.
Řekl sem polohlasně a prošel kolem něj. Potom sem přešel do mírného klusu a pak sem sprintem vyrazil a znovu sem se začal míhat mezi stromy, skákat a házet kunaie.
Když sem se dostatečně vydýchal, otočil sem se a vyrazil sem zpátky k lesu. Uprostřed chůze sem si ale všimnul bílého nátělníku podobného těm, co nosili ANBU a pak sem zaregistroval i jeho majitele. Pod maskou se mi objevil překvapený výraz.
Jak to že sem si ho nevšiml když přicházel?! Určije na úrovni minimálně tokubetsu jounin. Chuunin by se ke mě takhle přiblížit nedokázal... Sakra, to mě pěkně vytočilo.
Pomyslel sem si nabručenej sám na sebe. Tempo chůze sem ale neměnil a šel sem klidně dál. Když sem byl blíž u něj zjistil sem ,že sem ho viděl v Hokageho kanceláři a měl ho doprovázet na setkání Kage. To lecos vysvětluje, nebude to žádný ořezávátko.
Když už sem byl asi deset metrů od něj, kývl sem na pozdrav. Zdravim.
Řekl sem polohlasně a prošel kolem něj. Potom sem přešel do mírného klusu a pak sem sprintem vyrazil a znovu sem se začal míhat mezi stromy, skákat a házet kunaie.
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Mávl jsem.Všiml jsem jak sprintem běhá mezi stromy tak jsem začal skákat na nich a pořád ho sledoval.Není zrovna nejpomalejší a nejslabší jak tak koukám. usměju se a skáču pořád po stromech a u toho ho pozoruju.
Murasaki- Počet príspevkov : 169
Join date : 29. 05. 12
Age : 34
Shinobi
Vesnice: Sunagakure
Klan: Muran
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Tentokrát jsem si všimnul téměř hned, když se mě vydal sledovat, protože sem periferně zaregistroval pohyb(myslím že nevadí když to takhle napíšu, pokud jsi se záměrně neskrýval ne?).
Věděl sem že to sledování zřejmě nemyslí nijak zle, ode mně by toho stejnak moc neookoukal, ale bral sem to jako takovou výzvu pro prověření svých schopností ANBU.
Nejdřív sem uhnul do strany tak, aby mu výhled na mě zakryl strom, potom sem seskočil na zem a shunshinem sem se dostal pod něj a běžel sem se schovat na další strom, který stál několik metrů přímo za ním a vyskákal sem do jeho větví. Pokud se mi povedlo ho na chvilku alespoň trochu zmást a teď nevěděl kde jsem, složil sem několik pečetí a zaplul jsem do stromu a skryl jsem se v něm(Doton: Dochū Eigyo no Jutsu). Teď sem ho měl v plánu sledovat já, ale dával sem si pozor, abych od něj byl vždy dostatečně daleko a přesouval sem se mezi kmeny stromů a pod zemí tak, abych byl furt za jeho zády.
Tentokrát jsem si všimnul téměř hned, když se mě vydal sledovat, protože sem periferně zaregistroval pohyb(myslím že nevadí když to takhle napíšu, pokud jsi se záměrně neskrýval ne?).
Věděl sem že to sledování zřejmě nemyslí nijak zle, ode mně by toho stejnak moc neookoukal, ale bral sem to jako takovou výzvu pro prověření svých schopností ANBU.
Nejdřív sem uhnul do strany tak, aby mu výhled na mě zakryl strom, potom sem seskočil na zem a shunshinem sem se dostal pod něj a běžel sem se schovat na další strom, který stál několik metrů přímo za ním a vyskákal sem do jeho větví. Pokud se mi povedlo ho na chvilku alespoň trochu zmást a teď nevěděl kde jsem, složil sem několik pečetí a zaplul jsem do stromu a skryl jsem se v něm(Doton: Dochū Eigyo no Jutsu). Teď sem ho měl v plánu sledovat já, ale dával sem si pozor, abych od něj byl vždy dostatečně daleko a přesouval sem se mezi kmeny stromů a pod zemí tak, abych byl furt za jeho zády.
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Hmm to se dá čekat od ANBU. pomyslím si a dívám se okolo sebe přitom se usmívám.Seskočil jsem ze stromu a díval se okolo sebe.Vím,že tu někde je,ale musím přemýšlet kam by se mohl schovat.Přemýšlej Murasaki přemýšlej.
Kuchiyose no Jutsu! předemnou se oběvila fosa která mi byla asi po prsa.Pouze jsem na ní kývnul a jelikož ona byla v nalézání lepší než já tak jsem ji nechal dělat svou prací.Jestli je v zemi možná vím co udělat pokud není může být kdekoliv.Ale vím,že tu je.Potom jsem jen zavřel oči a snažil se přemýšlet kde by mohl být.
Kuchiyose no Jutsu! předemnou se oběvila fosa která mi byla asi po prsa.Pouze jsem na ní kývnul a jelikož ona byla v nalézání lepší než já tak jsem ji nechal dělat svou prací.Jestli je v zemi možná vím co udělat pokud není může být kdekoliv.Ale vím,že tu je.Potom jsem jen zavřel oči a snažil se přemýšlet kde by mohl být.
Murasaki- Počet príspevkov : 169
Join date : 29. 05. 12
Age : 34
Shinobi
Vesnice: Sunagakure
Klan: Muran
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Kasakru... Pomyslel sem si a začal sem se rychle přemisťovat z místa na místo. Na každé místě sem nechal větší kus odříznuté látky ze svého kabátu, takže sem měl po chvilce všude v okolí rozházené kusy svého oblečení.
To by mělo na chvilku zdržet summona. Poslední kousek látky sem se pokusil jako provokaci položit Murasakimu na zem mezi chodidla. Provedl sme to tak, že sem jen vystrčil ruku ze země a zase se stáhnul. Pak sem se vzdálil a vyčkával v zemi na jednom místě, aby summon nemohl sledovat pohybující se pach.
Snad vyfasuju novej plášť...
Kasakru... Pomyslel sem si a začal sem se rychle přemisťovat z místa na místo. Na každé místě sem nechal větší kus odříznuté látky ze svého kabátu, takže sem měl po chvilce všude v okolí rozházené kusy svého oblečení.
To by mělo na chvilku zdržet summona. Poslední kousek látky sem se pokusil jako provokaci položit Murasakimu na zem mezi chodidla. Provedl sme to tak, že sem jen vystrčil ruku ze země a zase se stáhnul. Pak sem se vzdálil a vyčkával v zemi na jednom místě, aby summon nemohl sledovat pohybující se pach.
Snad vyfasuju novej plášť...
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Podíval jsem se na fosu,ale ta už nic nemohla dělat pouze na mě kývla a já na ní.Přilepil jsem výbušný lístek na zem a pak jsme odskočili na strom a lístek hned vybuchl.Potom jsem si už jen sedl na větev a fosu jsem odvolal.Hmm to je nuda. zasměju se.
Murasaki- Počet príspevkov : 169
Join date : 29. 05. 12
Age : 34
Shinobi
Vesnice: Sunagakure
Klan: Muran
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Do prd*le... Pomyslel sem si když sem uviděl, že tahá z kapsy lístek, fofrem sem vylezl ze země, ukončil techniku a skočil na strom vedle Murasakiho, s trochu ožahlým nátělníkem a kalhotama ze zadu. Plášť sem mohl rovnou zahodit.
To snad ani nebylo nutný ne? Řekl sem a při pohledu na díru po lístku se mi trochu sevřelo hrdlo. ...Byl by ze mě lívanec...
Do prd*le... Pomyslel sem si když sem uviděl, že tahá z kapsy lístek, fofrem sem vylezl ze země, ukončil techniku a skočil na strom vedle Murasakiho, s trochu ožahlým nátělníkem a kalhotama ze zadu. Plášť sem mohl rovnou zahodit.
To snad ani nebylo nutný ne? Řekl sem a při pohledu na díru po lístku se mi trochu sevřelo hrdlo. ...Byl by ze mě lívanec...
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Zasmál jsem se.Ty máš Doton,že? usměju se.Jelikož byl v zemi tak zřejmě doton mít bude. pomyslím si a díval se na něj
Murasaki- Počet príspevkov : 169
Join date : 29. 05. 12
Age : 34
Shinobi
Vesnice: Sunagakure
Klan: Muran
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Krátce sem kývnul a pak sem si ho přeměřil od hlavy k patě. Moc lidí sem nechodí, většina si radši zajde na cvičiště, proč tu seš ty? Já sem tu právě kuli tomu, že tady většinou nikdo není.
Taky pro to že tady není jezero s otravnejma komárama a mouchama a nejsou tu lidi co předváděj svoje "úžasný techniky", který sou spíš efektní, než efektivní.
Krátce sem kývnul a pak sem si ho přeměřil od hlavy k patě. Moc lidí sem nechodí, většina si radši zajde na cvičiště, proč tu seš ty? Já sem tu právě kuli tomu, že tady většinou nikdo není.
Taky pro to že tady není jezero s otravnejma komárama a mouchama a nejsou tu lidi co předváděj svoje "úžasný techniky", který sou spíš efektní, než efektivní.
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Je tu větší klid na cvičení. řeknu a usměju se.Podle masky a dovednosti jsi ANBU a zřejmě z Konohy.Já jsem se asi nepřectavil jmenuji se Murasaki usměju se.Pokud si pamatuji ANBU nesmí říkat své pravé jméno nebo se ne? usměju se a dívám se na něj.
Murasaki- Počet príspevkov : 169
Join date : 29. 05. 12
Age : 34
Shinobi
Vesnice: Sunagakure
Klan: Muran
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Co se týče jména... Kdybych ho říkal každýmu na potkaní, maska by neměla význam.
Kdybych nebyl z Konohy je dost možný, že už bych tady nechodil. Ochrana Konohy má moc očí na to, aby se tu mohl někdo schovat po delší dobu.
Naše jednotky se s vetřelcema nemažou, hlídky sou strategicky rozdělený na důležitých místech a na těch hodně navštěvovaných. Policii z listový taky nic neunikne, protože jejich kapitán je Hyuuga, ten občas vidí i něco, co se mu nemusí líbit.
Pousmál sem se v duchu a pak se dál věnoval Murasakimu.
Vim jak se jmenuješ a taky vim že budeš doprovázet Hokageho na sraz Kage. Věřim tomu, že ho ochráníš a v případě potřeby nastavíš svoje tělo místo jeho.
Co se týče jména... Kdybych ho říkal každýmu na potkaní, maska by neměla význam.
Kdybych nebyl z Konohy je dost možný, že už bych tady nechodil. Ochrana Konohy má moc očí na to, aby se tu mohl někdo schovat po delší dobu.
Naše jednotky se s vetřelcema nemažou, hlídky sou strategicky rozdělený na důležitých místech a na těch hodně navštěvovaných. Policii z listový taky nic neunikne, protože jejich kapitán je Hyuuga, ten občas vidí i něco, co se mu nemusí líbit.
Pousmál sem se v duchu a pak se dál věnoval Murasakimu.
Vim jak se jmenuješ a taky vim že budeš doprovázet Hokageho na sraz Kage. Věřim tomu, že ho ochráníš a v případě potřeby nastavíš svoje tělo místo jeho.
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Snad ano snad ho ochráním,ale často teď přemýšlím jaké budu muset udělat ještě rozhodnutí.Teď o tom přemýšlím opravdu hodně.No nic nebudu tě už zdržovat.Někdy se ještě setkáme měj se. usměju se a zmizím pryč.(přesun)
Murasaki- Počet príspevkov : 169
Join date : 29. 05. 12
Age : 34
Shinobi
Vesnice: Sunagakure
Klan: Muran
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Kývl sem na něj a když odešel, ještě jsem do večera pokračoval se svým cardio tréninkem a když už slunce začalo zapadat, uklidil sem po sobě, srovnal sem tu díru v zemi po výbuchu a vydal sem se po delší době domů. (přesun)
Kývl sem na něj a když odešel, ještě jsem do večera pokračoval se svým cardio tréninkem a když už slunce začalo zapadat, uklidil sem po sobě, srovnal sem tu díru v zemi po výbuchu a vydal sem se po delší době domů. (přesun)
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Před několika dny:
Poté co jsem zařídil Rokovo sledování jsem se vydal na místo kde trénovali JEN ANBU a ostatní shinobi tam NEMĚLI přístup. O jeho poloze věděli jen čelové ANBU, Hokage a možná někteří Hyuugové, kteří byakuuganem pečlivě prozkoumávali tuto oblast.
Potom jsem pokračoval ve svém tréninku, který jsem podstupoval každou chvíli, kdy jsem měl volno a těch bylo celkem dost.
Před několika dny:
- Spoiler:
- Ichizoku Katagami
Téměř ihned poté, co jsme se s Hokagem dostali do bezpečné vzdálenosti ihned poté, co jsme opustili sraz Kage jsem se jal studování svitku Hiraishinu, který se mi povedlo získat od Tsuchikage, která si očividně myslela, že nás s ním může vydírat.
Ve svitku byla podrobně popsána teorie techniky Hiraishinu a návod k jejímu úspěšnému naučení. Problém byl ale ten, že se zdála na naučení extrémně složitá.
Já jsem měl výhodu v tom, že můj výcvik v ANBU mi dodal už tak značnou rychlost a vynikající reflexi, což byla podmínka pro naučení se této techniky.
Pokud jí chtěl uživatel v boji používat bezpečně, musel mít dobrou orientaci v prostoru a rychlé rozhodování, což jsem se taktéž neučil u ANBU. Doufal jsem, že tuto techniku budu schopen zvládnout, byla by to pro nás veliká výhoda.
Pročítal jsem si svitek celou cestu do Konohy, přičemž jsem požádal Andiho, aby dával pozor, jestli nás někdo nesleduje, ale nikomu jsem neprozradil, co si pročítám… i když to mohlo být zřejmé.
Než jsme dorazili do vesnice, měl jsem zmáknutý princip techniky, ale svitek jsem si ponechal u sebe, abych měl správný postup při učení.
Hned jak jsme dorazili do vesnice jsem si u Hokageho vyprosil volno a šel jsem do tréninkových prostor ANBU.
Došel jsem do velké místnosti, momentálně bez lidí. Bylo tam spousta stojanů se zbraněmi od senbonů, až po dlouhé naginaty. Po stěnách byli všude zavěšené masivní terče a u stěn byli postavení „fackovací panáci“, kteří zde byli k dispozici, aby je bylo možno rozestavit dle potřeby. Já jsem si ale došel do místnosti vedle, kde jsem si vzal jeden prázdný svitek a sednul jsem si na okraj místnosti.
Základem bylo, naučit se vtisknout pečeť pomocí chakry na jakýkoliv povrch. Problém byl že znak pečetě byl za prvé složitý a za druhé jsem ještě nikdy jen tak z ničeho nic neudělal pomocí chakry na papír ani čárku, natož tento znak… Když to ale zmáknu, mám vyhráno.
Ve svitku radili, abych si nejdříve zkusil udělat symbol na papír pomocí pečetí a až si znak dostatečně vryju do paměti, naučím se ho používat bez pečetí.
Podle instrukcí jsem tedy složil pečetě a díval sem se na předlohu znaku ve svitku. Potom sem uvolnil v rukou trochu chakry a udělal sem na papír jakýsi klikyhák. Zdálo se, že to bude velice náročné na představivost. Pečetě totiž dávali příkaz „vtisknout obraz myšlenek“, což znamenalo že když se nebudu soustředit na ten znak, tak tam načmářu nějakou blbost.
Proto sem dnešek věnoval tomu, že jsem celý den kreslil znak pomocí štětce a tuže. Popsal sem tímto znakem několik svitků, dokud jsem si ho nevryl do paměti, jako vlastní jméno.
To mi ale zabralo skoro celý den a pak jsem byl odvolán k akci(infiltrace neznámého útočníka na Konohu), ke které si mě vyžádal přímo Hokage-sama.
…………………………………………………………………………………………………
Po úspěšném zažehnání hrozby jsem se vrátil do kasáren a znaky jsem si kreslil ještě v posteli. V noci když jsem spal, se mi o nich dokonce zdálo. Na konci dne jsem tedy mohl spokojeně říci, že ten znak umím… řekněme dostatečně, což znamenalo že pro účel techniky je to dokonalé.
Druhý den
Hned co jsem se ráno probudil jsem vyndal svitek z pečetícího kryptexu, do kterého jsem ho v noci uložil a vydal jsem se zpátky na tréninkovou základnu ANBU.
Tam jsem si opět vzal svitky, nejdříve jsem si procvičil pár znaků štětcem, abych se ujistil, že znak dokonale umím a potom jsem ho začal vykreslovat na papír tím způsobem, že jsem složil několik pečetí a pomocí chakry jsem potom vtisknul na papír ten znak.
Pečetě sloužili jen k usnadnění práce s technikami, když někdo perfektně ovládá svou podstatu, tak nepotřebuje pečetě k tomu, aby udělal ohnivou kouli, stejně tak jako já nebudu muset používat pečetě, až budu kreslit ty znaky.
Celý den jsem tedy věnoval tomu, že jsem vtiskával znaky na pergamen pomocí ručních pečetí. Nebyl jsem ale tak bláhový, abych jen slepě tisknul znaky. Dával jsem dobrý pozor, jak technika pracuje, na jakém principu funguje a co je vodítkem k jejímu zvládnutí.
Večer jsem skončil zhruba tak, že jsem byl zavalený popsanými svitky.
Kdybych neměl tak vysokou hodnost a respekt u podřízených, určitě by padla nějaký poznámka, že se „učím psát“, každopádně jsem obě tyto věci měl, takže jsem se těšil z klidu při práci.
Svitky jsem tedy dal na místo, kam jsem skládal své „popsané“ materiály a vydal jsem se spát do kasáren ANBU.
Třetí den
Třetího dne jsem měl dopolední službu u Hokageho a poté kratší hlídku přes oběd, ale na poledne jsem se opět vrhnul na trénink. Z předešlého dne jsem si podrobně rozebral jak ta technika funguje a pracuje a tak jsem přešel k pokusům a vtisknutí znaku na papír, jen za pomocí chakry. Došla mi jedna věc, i když asi ne tak snadná, jak se může zdát… Musím chakru zformovat do podoby toho znaku, což znamená, že je za potřebí skvělá manipulace s chakrou. Jelikož jsem byl specializovaný na ninjutsu, měl jsem ovládání chakry na velice dobré úrovni, takže to chtělo jen čas a cvik, než se k tomu dopracuju.
Tak jsem tedy začal.
Nejprve jsem položil prst na papír a vypustil opravdu jen trochu chakry a pak jsem prst dal pryč, abych se podíval na výsledek. Po mém prstu zůstala na svitku černá tečka. Pokud jsem to dobře chápal, chakra jakoby „propalovala“ svitek, ale pálila jen tak tenkou vrstvu, že papír zčernal. Když sem vypustil větší množství chakry, tak se papír zase proděravěl skrz na skrz, ale měl jsem celkem zmáknutý kolik chakry tam mám dát, abych papír neponičil.
Potom jsem začal trénovat formování chakry do znaku. Mohl bych ten znak jakoby nakreslit prstem ,ale to by trvalo moc dlouho, takže sem potřeboval z toho mít jen takové razítko, abych se někoho dotknul a hned tam měl značku.
A tak jsem trávil hodiny tím, že jsem držel prst na svitku a formoval a tvaroval chakru tak, abych z ní udělal znak pro Hiraishin…
Trvalo mi to do večera, než jsem byl schopen natisknout na papír přesnou kopii znaku.
Když sem byl spokojený s tím, že se mi podařilo udělat prstem ten znak, tak jsem ty nepovedené výtvory vyhodil, povedené dnes žádné kromě těch pár posledních nebyli, takže jsem šel spát do kasáren.
Čtvrtý den
Ráno jsem se vzbudil velice brzo, abych mohl začít už časně trénovat. Večer jsem měl totiž naplánovanou průzkumnou misi a tak jsem chtěl celý den věnovat tréninku techniky.
V tréninkové místnosti jsem si opět vyndal nové svitky a začal jsem tisknout, teď už dokonalé znaky, jeden za druhým. Stále jsem se ale musel soustředit na ten tvar a taky to tisknutí nebylo nejrychlejší, takže jsem si to chtěl procvičit tak, abych jen bez přemýšlení položil prst, uvolnil chakru a byl tam znak. Takže jsem celý den strávil tím, že jsem pokládal prst na metry a metry papíru, vlastně jsem ho tím zbytečně ničil a ještě to bylo navíc nesmírně nudné a únavné na psychiku. Bylo to ale za potřebí a nedalo se s tím nic udělat, ani to nijak urychlit. Napadlo mě, že bych se měl nejdřív naučit klonovací techniku, ale to mi přišlo ještě zdlouhavější, takže jsem poctivě celý den „makal“.
Když už začínalo zapadat slunce, rychle jsem poklidil, povedené znaky jsem dal zase na kupičku svitků a vydal jsem se na svou misi.
…………………………………………………………………………………………………
Pátý den
Po večerní misi jsem celé dopoledne prospal a vzbudil jsem se až po poledni. Hygiena a jídlo byli samozřejmostí a pak se stávalo samozřejmostí to, že jsem chodil trénovat do budovy ANBU. Nejprve jsem si procvičil dělání pečetí a když jsem usoudil, že je už dělám dobře a automaticky, došel jsem ke kupičce se svitky, kde byli podařenými znaky a začala ta nejhorší práce ze všech. Všechny povedené znaky jsem musel jednotlivě vystříhat.
Zabralo mi to spoustu hodin, dělal jsem to až do večera, ale na konci dne jsem měl kupičky lístečků se znaky Hiraishinu, Ty jsem si pečlivě uschoval do pouzder na zbraně a uklidil po sobě zbytky papírů. Když po mě nezbyli žádné „stopy“, vydal jsem se domů.
Šestý den
Včera se můj den tréninku moc nepodobal, spíš to byli přípravy a dnes můj den začne stejně. Ze svých kunaiů jsem odmotával kožené polstrování, kterým byli ovinuté rukojeti a pod to jsem dával lístečky se znaky a potom jsem tam znovu navazoval kožené proužky, takže kunaie vypadali jako předtím, až na to že pod nimi byl můj symbol. Takhle jsem si vybavil všechny své zbraně, včetně katany a ještě mi mnoho lístečků zbylo, ty jsem si nechal schované v pouzdrech.
Teď byl čas, přistoupit k tréninku samotné techniky. Vzal jsem své kunaie a hodil jsem je do terčů, které byli rozmístěné kolem dokola celé místnosti. Najednou jsem zjistil, že mám přehled o každém kunai, který jsem hodil, protože moje chakra byla napojená na ty znaky. Potom stačilo uvolnit chakru směrem k symbolu a aktivovala se časoprostorová technika. Najednou jako když mě něco chytí a vtáhne a objevil jsem se u kunaie, který jsem si předtím vybral. Přistání vypadalo dost neohrabaně, ale rychle jsem nalezl rovnováhu. Byl jsem trochu dezorientovaný, protože jsem se najednou ocitl úplně jinde. Chvilku jsem počkal, než se mi přestane motat hlava a pak jsem vykonal další „přenos“. Opět to bylo nepřirozené rychlé, nezvyklé, matoucí a dezorientující. Zkoušel jsem další a další přenosy, ale začínalo mi připadat, že není možné si zvyknout na tu rychlost. Objevit se z čista jasna někde jinde a hned mít vše pod kontrolou prostě nešlo!
A tak jsem celý den přelétával z jedné strany místnosti na druhý, až jsem nakonec byl k večeru úplně vyčerpán, posbíral jsem si kunaie a šel jsem si lehnout.
Sedmý den
Další den pro mě znamenal utrpení. Můj stav se dal přirovnat k odeznívající kocovině, takže jsem rychle vypil co největší množství vody a vydal jsem se na trénink.
Z předešlého dne jsem měl zjištěné, že když uvolním chakru směrem k znaku, tak vytvořím jakýsi tunel, který mě okamžitě vtáhne a přesune ke znaku. Taky jsem zjistil, že můžu „tunel“ vytvořit i mezi dvěma znaky, takže když po mě někdo hodí kunai a já před sebe dám lísteček se znakem, znak do sebe vtáhne letící kunai a vyhodí ho na místě, kam jsem umístil další lísteček.
Teď pro mě ale bylo důležité se naučit zorientovat se po přesunu a být schopen se ihned přesunout dál, aby ani nebylo možné zjistit, že jsem se vůbec hnul z místa.
A tak jsem dnes opět celý den strávil tím, že jsem nejprve rozhodil kunaie do terčů a potom jsem postupně hiraishinnul k jednomu, rozkoukal jsem se, pak k druhému a takhle pořád dokola.
Bylo to jako na kolotoči, takže se mi z toho dost motala hlava, byl jsem dezorientovaný a po chvilce jsem si musel dát vždycky pauzu.
Pauzu jsem musel udělat vždy tak po dvacátém přenosu, sednul jsem si na zem, jednou jsem si loknul vody a vzal jsem si sousto chleba, počkal jsem, až se mi smysli uklidní a pokračoval jsem dál…
I když jsem trénoval celý den, zlepšení jsem viděl jen při svých přistáních. Zvládnul jsem se přesunout tak, že jsem se vlastně ani nepohnul, jen jsem změnil „místo stání“. Večer jsem si sebral kunaie a teď přišlo na řadu zkusit přesunout se na větší vzdálenost. Ráno jsem totiž umístil značku hiraishinu na svoji truhlu. Radši jsem zavřel oči a použil jsem Hiraishin no jutsu. Když jsem oči otevřel, stál jsem před svojí truhlou v kasárnách a kupodivu jsem byl jen mírně překvapen ze změny prostředí, nikoliv dezorientován… Znamenalo to, že je jen třeba, aby si na přesuny zvykli moje oči, mé tělo s tím problém nemělo…
Den osmý
Ráno proběhlo neuvěřitelně rychle, samozřejmě hygiena, záchod, něco málo k snědku a pak fofrem na cvičiště. Včera jsem si zapomněl nechat na cvičišti značku, takže jsem se tam nemohl přesunout rychle a musel jsem tradičně po svých.
Jako každý den, jsem v tréninkové místnosti rozhodil kunaie do terčů a začal jsem hiraishinovat po místnosti. Dezorientace pořád panovala, ale byl jsem přesvědčen, že se na to dá zvyknout.
Z počátku mi bylo špatně, protože sem si připadal jako na kolotoči, ale během dopoledne tento pocit odezněl a začal jsem si být jistější. Přidával jsem na rychlosti a už jsem se zvládal přemístit hned jak jsem se objevil, takže jsem jen problikával na místech, kdežto předtím jsem se musel zastavit a zorientovat se, teď jsem zjistil, že se můžu orientovat pomocí rozmístěných kunaiů celkem rychle.
Ke konci dne nastal opět čas ukončit pro dnešek trénink, ale cítil jsem veliké zlepšení… už je to déle než týden co trénuji tuto techniku… počítal jsem, že mi to půjde rychleji, ale přeci jen to byla moje první S technika, kterou jsem se učil.
Den devátý, desátý a závěr tréninku
Ráno jsem se probudil překvapivě svěží. Večer se mi hlavou prohnal jakýsi plán a tak jsem se rozhodl udělat kopii svého svitku, kterou jsem uložil do kryptexu a originál jsem si zbalil s sebou do batohu, spolu s jídlem a pitím na dva dny. Potom jsem se došel umýt, najíst a vyrazil jsem.
Tentokrát jsem nevyrazil do ANBU training room, ale k jezeru v lese severozápadně od Konohy.
U jezera jsem došel k jednomu stromu, kunaiem jsem ho zbavil kůry a tu jsem pak rozřezal na menší kusy. Na kusy jsem potom položil lístečky se znaky hiraishinu a prošel jsem se po jezeře a dával jsem na různá místa kůru s lístky, takže nakonec bylo po jezeře systematicky rozmístěno celkem asi patnáct znaků. Potom jsem došel na břeh a vysvlékl jsem se do půl těla, masku jsem si ale nechal.
Plán byl takový hiraishinnout k jednomu ze znaků plovoucímu na jezeře a rychle se přesunout k dalšímu, bez toho, aniž bych se potopil, což znamenalo že jsem nesměl koncentrovat chakru do nohou.
Hiraishinnul jsem k prvnímu a než jsem se rozkoukal, měl jsem vodu až po kolena, ale než jsem klesl úplně, hiraishinnul jsem k další. To mě dostalo opět nad hladinu, ale hned jsem začal zase klesat, ale opět jsem se dostal nahoru dalším hiraishinem. Štvalo mě, že jsem to nezvládal tak rychle, abych se nenamočil, ale pokračoval jsem dál a dál, když jsem ale „oběhl“ jedno kolo, potopil jsem se celej, protože jsem se včas nemohl rozhodnout, ke kterýmu znaku se přesunu.
Naštvaně jsem došel ke břehu a dal jsem si kratší pauzu.
Po pauze jsem se do toho opět pustil a až teď jsem zjistil, že se dá i upravit, jakým směrem od znaku se objevím, dokonce i trochu vzdálenost, ale ta nebyla větší než pár centimetrů. Takže jsem to nyní prováděl tak, že jsem se objevoval několik centimetrů přesně nad znakem a hned jsem se přesunul dál, po směru hodinových ručiček a tak se mi povedl první přesun bez namočení.
Byl jsem nadšený novým pokrokem, takže jsem trénoval ještě zhruba do půl čtvrté, než mě z jezera vyhnal hlad, takže jsem šel něco málo sníst, napít se a dát si kratší pauzu. Pořád mě ale trápilo to, že jsem byl mezi přesuny příliš pomalý… chtěl jsem prostě najednou „přejet“ celé jezero a přitom to mělo vypadat, jako že stojím na místě.
Trénoval jsem až do večera, ale pak jsem to zapíchnul a šel jsem si ustlat na strom poblíž jezera…
Ráno jsem se opět probudil časně a začal jsem hned po jídle s tréninkem, stejným jako včera. Piloval jsem rychlost přenosů, jak nejlépe to šlo a cítil sem výsledky. Chtělo to dávat jen větší pozor a nesoustředit se na jednu věc, ale vnímat okolí jako celek…
Sice jsem nezvládal „přejet“ jezero aniž bych se znatelně hnul z místa, ale rozhodl jsem se, že to zatím nechám.
Vzal jsem jeden kunai, našel jsem si mezeru mezi stromy a kunai jsem hodil a hned jsem se k němu hiraishinnul. Jelikož kunai letěl dál, hned jsem se hiraishinnul zase dál a takhle pořád dokola, dokud se mi těsně před obličejem neobjevil strom a já jsem se o něj nezapřel nohama. Kunai zabodlý v stromu jsem vytáhnul a hodil jsem ho dál. Přemístil jsem se k němu a ještě za letu jsem ho stihl chytit a poslal jsem ho dál a zase jsem se k němu přenesl a zdálo se, že se tam hodním sám se sebou.
Potom jsem vzal víc kunaiů, hodil jsem je a začal jsem se honit s více kunai najednou. Házel jsem je, chytal, házel dál a takhle pořád dokola. Bylo pravidlem, se mi dycky zabodli nějaké do stromu a když jsem se k nim přenesl, tak mě strom před obličejem dost překvapil, ale vždy jsem stihnul to vybrat a nohama se pomocí chakry na stromě přichytit.
Takhle jsem trénoval celý den a když jsem se cítil dostatečně připraven, sebral jsem si svoje věci a došel jsem k jezeru. Postavil jsem se na břeh, nadechl jsem se a rukou jsem udělal na zemi znak. Hned jak se znak na zemi objevil, jsem probliknul a zmizel tak na půl vteřiny a pak jsem se objevil na tom samém místě. Byl jsem už dost rychlý, ale pořád to nestačilo…
Chtěl jsem si tedy zkusit ještě jinou věc. Vzal jsem jeden kunai a skočil jsem s ním do vody. Potopil jsem se a potom jsem vytvořil hiraishin tunel mezi svým kunaiem v ruce a znakem, který jsem předtím udělal na zemi. Voda dotýkající se pečetě se začala vytrácet a vytvořil jsem v jezeru jakýsi vír, jak voda mizela v mém časoprostorovém tunelu. Potom jsem vyplaval nad hladinu a viděl, jak se voda tryskající ze znaku vlila zpátky do jezera.
S tím jsem byl spokojen…
Dalších několik dní jsem trávil tím, že jsem trénoval rychlost hiraishinu, dokud jsem ji perfektně nezvládal a nebyl s ní naprosto spokojen. Zabralo mi to zhruba dalších deset dní tréninku mezi misemi a mými povinnostmi u Hokageho.
Poté co jsem zařídil Rokovo sledování jsem se vydal na místo kde trénovali JEN ANBU a ostatní shinobi tam NEMĚLI přístup. O jeho poloze věděli jen čelové ANBU, Hokage a možná někteří Hyuugové, kteří byakuuganem pečlivě prozkoumávali tuto oblast.
Potom jsem pokračoval ve svém tréninku, který jsem podstupoval každou chvíli, kdy jsem měl volno a těch bylo celkem dost.
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Ichizoku Katagami
Dneska jsem konečně dovršil svůj trénink a dotáhl jsem svou techniku Hiraishinu do dokonalosti. Dvacet dní tvrdé práce se vyplatilo, byl jsem s tím spokojen a teď bylo na čase dokončit pár příprav a zapojit se do procesu.(přesun)
Dneska jsem konečně dovršil svůj trénink a dotáhl jsem svou techniku Hiraishinu do dokonalosti. Dvacet dní tvrdé práce se vyplatilo, byl jsem s tím spokojen a teď bylo na čase dokončit pár příprav a zapojit se do procesu.(přesun)
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Z ulíc som prišiel sem,kde som hneď skočil na strom na ktorom som sa usadil.Dúfam že ma nikto nebude otravovať...
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Sem skoro nikdo nechodí. Když tu byl už dřív, určitě to ví. Jak ho znám, určitě zas bude viset na nějakým stromě. No, uvidím, jestli mám pravdu. Opatrně jsem se rozhlížela kolem. Hned po příchodu jsem se skryla do houští, abych, pokuď možno, nebyla nikým spozorována. Dívala jsem se tiše po všech stromech. Po chvíli jsem se dala do pohybu a doplížila se k nejvzdálenějšímu stromu v tomto areálu. Mám tě! Zahlédla jsem v koruně stromu bílý objekt. Proč nosí bílou, když nechce, aby ho našla policie Konohy. Takhle je vidět na míle daleko. Vytáhla jsem z brašny pro jistotu dalekohled a podívala se ještě jednou. Není o tom pochyb, je to on. Nečekala jsem, že ho najdu tak rychle. Tiše a co nejrychleji jsem opusitla tréninkové prostory a zamířila do Konožských ulic. (Přesun)
Nara Kagayami- Počet príspevkov : 639
Join date : 03. 09. 11
Age : 27
Shinobi
Vesnice: Konohagakure
Klan: Nara
Re: Tréninkové prostory
Kashike
Objevím se uprostřed plácku a lehce se rozhlédnu. Prakticky okamžitě si všimnu člověka v bílém na stromě. Tak tady jsi, to mám radost, že jsi neodešel. Vykročím směrem k němu a Naře dám gestem pokyn ať jde taky. Příjdu dolu pod strom. Policie Konohy, můžete prosím slézt dolů? Potřebujeme s vámi mluvit.
Objevím se uprostřed plácku a lehce se rozhlédnu. Prakticky okamžitě si všimnu člověka v bílém na stromě. Tak tady jsi, to mám radost, že jsi neodešel. Vykročím směrem k němu a Naře dám gestem pokyn ať jde taky. Příjdu dolu pod strom. Policie Konohy, můžete prosím slézt dolů? Potřebujeme s vámi mluvit.
Kashike- Počet príspevkov : 586
Join date : 22. 09. 11
Re: Tréninkové prostory
Prekvapí ma hlas,ktorý sa ozve ku mne.Otočím zrak na osobu pri strome.Polícia Konohy? Čože som vyviedol? Zoskočil som z konára ku Kashikemu.
Anonymní- Anonymní
Re: Tréninkové prostory
Kashike
Nic jste neprovedl, jen nejste místní a po určité době ve vesnici byste se měl hlásit u Hokageho. Jsem tu jen abych vás tam doprovodil. Nemusíte se bát, nic vám nehrozí.
Nic jste neprovedl, jen nejste místní a po určité době ve vesnici byste se měl hlásit u Hokageho. Jsem tu jen abych vás tam doprovodil. Nemusíte se bát, nic vám nehrozí.
Kashike- Počet príspevkov : 586
Join date : 22. 09. 11
Re: Tréninkové prostory
Tak o to jde! oddychla jsem si. Využila jsem Kashikeho výšky a postavila jsem se za něj, abych nebyla moc vidět.
Nara Kagayami- Počet príspevkov : 639
Join date : 03. 09. 11
Age : 27
Shinobi
Vesnice: Konohagakure
Klan: Nara
Re: Tréninkové prostory
Fajn,nech to ale dlho netrvá.Nie som tu kvôli problémom.Povedal som a mierne som si povzdychol.
Anonymní- Anonymní
Strana 1 z 2 • 1, 2
Similar topics
» Tréninkové prostory
» Tréninkové prostory
» Tréninkové prostory
» Tréninkové prostory
» Prostory v hoře
» Tréninkové prostory
» Tréninkové prostory
» Tréninkové prostory
» Prostory v hoře
Ns: Go on :: Smeťák :: Smeťák :: Koš :: Konohagakure
Strana 1 z 2
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru