Orochimarova skrýš

"Kaguya Ryuzaki. Kde je Gobi?"

"Gobi..Pěti ocasý bijuu..Má páru." podíval jsem se na toho druhého.
"A ty? Vědče." hm hm

"Já vím co to je, ale ptal jsem se, kde je."

Kuro Buru mám dostatek sedativ že to uspí i gobiho

"Hm Hm..Nevím přesně..." kousl jsem se do prstu a přivolal malého hada.
"Najdi Gobiho."

"Když bychom ho chytili, zapečetil bys ho do mě? Pára se hodí."

Já to udělám uspím ho a pak zapečetím

"To bys byl hodný, Kuro Buru. Vyrážíme?"

pořád nevíme kde je nebo ty to snad víš?

"On tam vyslal hady."

Dnes si odpočinem a ty bys mněl taky ty chceš prokletou pečeť jestli jo jakou země či nebo země budeš rychlejší na 2.stupni nebe dostaneš křídla na 2.stupni

"O prokletou pečeť nestojím. Já a křídla? Fuj.. I když o tom jen mluvím tak se mi to hnusí. Bijuu stačí." Usměju se.
"Prokletou pečeť bych moc rád, ale to by mě měl ten parchant Orochimaru pod kontrolou." Řeknu si pro sebe.

"Hm hm hm...Něco si musím vyřídit. Zatím buďte hodní a nikam nechoďte." Ušklíbl jsem se a zmizel.

Před vchodem jsem se zastavil a chvíli nepřítomně zíral dovnitř.
"Tady je chakra nejsilnější." pomyslím si a vejdu dovnitř.

Přišel jsem a cestou chytil jednoho člověka.
Teď jsem ho hodil na zem, připravil si DNA Danzoua.
"Hm hm ... Ty stará papriko, kdo by si myslel, že tě budu jednou přivolávat zpět." Dokončil jsem rituál.
"Kuchiyose: Edo tensei." za chvíli tu stal Danzou.

"Orochimaru...Edo tensei?" podíval jsem se na sebe.
"Co to má znamenat?"

"Hm Hm Hm...Jen to, že jsi sklamal."

"Hm Hm Hm..Ty už nic nezmůžeš, jsi jenom..Loutka!" začal jsem se šíleně smát.
"Něco potřebuju.."

"Hm."
(přesun)

"Orochimaru-sama.....hm?" stojím ve stínu s rukama v kapsách.

"A ty jsi kdo?" otočím se na něj, a založím si ruce na hrudi.