Tobiho skrýš

Ztracená laboratoř Uchihy Madary.

Pomalým krokom sa prechádzal a hladal Danzuovu mrtvolu.Ha to bude ono-Povie keď uvidel malú truhlicu.TO tu bude mať strážene.Povie a pomaly sa približuje.Zatiaľ nič.povie si v hlave.Pomaly postúpil k rakvi.Otvorí ju Nič zakričí.Postupuje a hľadá.Po 2 hodinách našiel trčať ruku zo zeme.Vytiahol ju.Je to onpovie a hodí Danzoovo telo cez rameno a ide do svojej skrýše(Presun: Sasoriho laboratórium)

ANBU - Minato Aburame

Po dlouhé době hledání...

Hmyz zamířil hned na místo, značně se odlišovalo od okolí, a tak se dalo pomocí techniky klanu Aburame snadno vyhledat.
Spolu s Hokagem jsme se objevili před vchodem.
"Tak tady to je, Hokage-sama," otočil jsem se na něj a pousmál se.
"Dělejte, co potřebujete."
Dál jsem s hmyzem sledoval okolí a čekal, až si Hokage zařídí, co potřebuje.

"Děkuji." vytáhl jsem si pro jistotu dva kunaie. Jeden kunai hromovládce a jeden normální.
"Tenhle kunai hromovládce si vezmi, abych se mohl přemístit, obávám se, že tam bude spoustu pastí." vydechl jsem a pomalu šel dovnitř. Hned u dveří na mě vyletěli shurikeny.Stihl jsem se jim vyhnout, tak se zabodli do dveří.
"Hmm." pravou rukou jsem si odkryl sharingan.
Tohle se bude víc hodit. U dveří jsem viděl další dráty, které jsem přesekl kunaiem, vyletělo na mě pár kunaiů, uskočil jsem jim a narazil na výbušný lístek. Vyskočil jsem na strop, a utíkal. Nahoře žádné pasti nebyly. Utíkal jsem, dokud jsem nenarazil na podivnou místnost. Po stranách bylo spousta sharinganů. Ano, přesně tohle, jsem myslel, že tady najdu. Mrtvoly z masakru Uchiha klanu, byli bez očí.
Seskočil jsem ze stropu a sesbíral si čtyři páry sharinganu.
Orochimaru, teď jsme si rovni. Vesnici už neohrozíš.
Sharingany jsem pečlivě uschoval. Musím to tu nějak zapečetit. Přemístil jsem se k Minatovi.
"Minato-san, tohle musíš zapečetit. Nikdo by se tu neměl dostat, je tu spousta nebezpečných věcích."

ANBU - Minato Aburame

Přikývl jsem a čekal, až se Assasin vrátí.
...
Assasin se přede mnou objevil, "Hai"
Z ruky mi vyletěl hmyz směrem k velkému balvanu, odtáhl ho a zaterasil s ním vchod do skrýše.
"Fūkoku Hōin"
"To by snad mělo stačit," otočil jsem se a na Assasina, "pokud nepotřebujete doprovod, já půjdu sám jinudy. Potřebuju si ještě něco zařídit."
Usmál jsem se na Assasina a vydal se pomalu pryč.

"Ne, ještě musíš počkat." pousmál jsem se.
"Děkuji, tak pojďme."

ANBU - Minato Aburame

Zastavil jsem se.
"Hai, Hokage-sama. Tak tedy pojďme.." otočil jsem se směrem na Konohu.

.Přesun - Konoha (Oba)

Pomalými krokmi som sa dostavil až do samotného srdca Tobiho skrýše, na miesto, kde už snáď celé storočie nevkročila ľudská noha. Postavil som sa doprostriedku a s údivom hľadel na Hashiramov žijúci klon.
Tak predsa len je to stále na mieste.
Pripravil som si nádobu s ostávajúcim ľavým sharinganom a začal sa sústrediť.
Posledná časť mojej skládačky a finálny príspevok do môjho ultimátneho týmu, Zetsu stvorený zo samotného žijúceho Hashiramovho klonu. Nebudem z neho mať rozdvojenú osobnosť, myšlienky a konanie bude riadiť kontrolovaná čierna polovička. Bude to dokonalá, mysliaca, umelo vytvorená zbraň. Operácia môže začať.
Celú sochu vrátane mňa obklopila bariéra.
...

Po ukončení madarové techniky, se pomalu začala otvírat socha, jakmile byla částečně otevřená začal se z ní linout čoud, který znemožnil lidem stojícím zde cokoliv vidět, jakmile socha byla kompletně otevřena vylezl jsem z ní, v tu chvíli bylo vidět mé červené zářící oko a kolem mne se tvořila lehce viditelná zelená záře

Unavene som kľačal na zemi. Stálo ma všetku chakru udržiavať sa po tom všetkom ešte mladým, preto som na tom nebol práve najlepšie. Napriek tomu som si udržiaval svoj cool výraz v tvári (xD) a spustil.
"Myšlienky a pamäť, ktorú si dostal, nepatria tebe, ale mne. To je jeden z dôvodov, prečo som si viac než istý, že i bez zbytočných slov rozumieš, o čo mi skutočne ide. Pre teba neexistuje žiadne božstvo, žiadna vyššia moc, existujem iba ja, Uchiha Madara, tvoj stvoriteľ, ktorého po mojom boku budeš sprevádzať naprieč víťazstvu a uvrhnutiu tohoto sveta do temnoty kontrolovanej mojou vlastnou mocou," prehovoril som na úvod a s miernym záujmom v tvári sledoval očakávanú Hashiramovu reakciu.

dokráčel jsem k Madarovi a pozorně jsem si jej prohlédl
''Uchiha... Madara'' řekl jsem s vážným výrazem
na mé tváři a po té jsem se podíval na mé ruce, stále
jsem vstřebával střepy jeho minulosti a chvílemi jsem
si připadal, že já jsem on

Jeho charakter sa bude budovať postupne. Vzhľadom na to, že má moje myšlienky, moje ideály a moju pamäť je však nemožné, aby sa uberal rovnakým smerom ako Zetsu.
Po krátkej chvíli som sa zdvihol zo zeme a stál oproti nemu tvárou v tvár.
"Nikdy by som si nebol pomyslel, že to meno ešte niekedy budem používať, no vzhľadom na môj nedostatok fantázie ti budem hovoriť Hashi," prehovoril som a poriadne si ho prehliadol.
Uznávam, že som tým pomerne riskoval. Prakticky by sa dalo povedať, že som stvoril druhého Madaru, avšak... ak so mnou naozaj zdieľa moje ideály, potom by jeho jediným zmysluplným cieľom malo byť ma na ceste za ich splnením sprevádzať. Vonkoncom chce predsa len to, čo chcem ja.

''přebral jsem tvé myšlenky, tvé pocity i tvou historii, ale ani v jednom nemohu vycítit důvod mého stvoření''
z mého těla začali vycházet kořeny
''moc, kterou jsi mi dal, bude sloužit tobě, Madaro''
zavřel jsem mé pravé oko a tím levým ve kterém se nacházel sharingan jsem se rozhlédl po místnosti a kořeny se kolem mne různě začali kroutit a navíjet

"Drahý priateľu, dôvod tvojho stvorenia si pochopil viac než dobre. Vedel som, že táto chvíľa nastane, si tu preto, pretože ťa potrebujem, nie... pretože potrebujem nás oboch," dodal som s úsmevom na tvári a pomaly kráčal preč.
"Vypadnime z tohoto ponurého miesta."