Hlavní brána

First topic message reminder :


Vstupní brána do Kumogakure.
Otevřená je pouze přes den, večer se pevně zavírá a jsou posílené hlídky. Místo je strážené 24 hodin denně, pravidelně se střídajícími hlídkami v různém intervalu.

Brána je přes den hlídaná jednotkou ANBU (3 lidé) a jedním chunninem, jako rychlou spojkou. V noci je hlídka posílena o dva chunniny, kteří chodí i na obcházky.

Vesnice je také celá chráněna bariérou na kterou dohlížejí ANBU, takže kdyby se kdokoli snažil do vesnice proniknout a nebo se do ní snažil probojovat hned by to na příslušném Velitelství plném senzibilů, zjistili.


Při vstupu do vesnice je nutno odevzdat všechny zbraně a nahlásit důvod návštěvy, popřípadě předat povolení od svého Kage. Vstoupit do vesnice bez ohlášení se u brány je nesmyslné, nastává okamžité stíhání a vetřelec se trestá.

Zamračím se jako bouřkový mrak nad Kumogakure "Nesmíte do vesnice..." a začnu si mnout bradu "Jaká mírová mise,kdo ji inicioval,Vaše jméno,odkud jste,máte zbraně nebo nebezpečný materiál,zvířata?!" zopakuji magickou formuli celníka/hlídače u brány.

"Pokud toto nebude zodpovězeno,nebude Vám umožněn vstup ani na hajzl za rohem,jasno?!" mírně zvýším hlas a čekám,periferně pozoruji ostatní jak provádění lustraci průchozích.

Maya

A proč si myslíš že chci aby Raikage přišel sem? Udělala jsem facepalm. Si navtrdlej nebo já nevim... Něco jsem ještě mrmlala. Teda můj klon. Já byla stále sponka ve vlasech. Pokud chceš, můžu to vzít tím způsobem jako minule tady. Byla to narážka na to že já jsem ta co zničila půl vesnice. Doufala jsem že mě pochopí.

Začnou mi nabíhat žíly na spáncích i na čele "Ještě chvíli mi tykejte a neudržím se!" zařvu a musím se hodně ovládat,abych ji nedal pěstí do ksichtu.Nechápu co má namysli tím zase a další její slovní průjmy...ona může za to,že je vesnice rozbitá?...jak to mám do hajzlu vědět,když jsem zde nebyl.
"Radím Vám jedno...vypadněte...pokud nedoložíte důvěryhodně co tu chcete" zařvu nepříčetně.

"Nemám čas na každého magora co mi tu vleze" odplivnu si,ale soustředím se na onu osobu,jeden důvod a zaútočím....adrenalin stoupá,chlupy se ježí a já se nemůžu dočkat až má pěst bude drtit její obličej.

Maya

Přišla jsem se omluvit za to že jsem vám zničili půl vesnice. Klon mrkl rudýma démoníma očima. A věř mi. Nejsem žena kterou by jsi chtěl. Ženy z mé rodiny nejsou dobrá partie. Tak se radši drž. Nahodila jsem provokativná úsměv.

"Půl vesnice,to jste byla Vy" začne mi cukat pravé obočí a žíly již tak vystouplé vystoupí ještě více,opravdu se musím hodně přemáhat...zkuste uklidnit sopku před výbuchem.
"Ženy jsou momentálně u zadnice a takový jako Vy dvakrát" odpovím velmi naštvaně.
"Víte,že bych Vás měl na místě zadržet....?!" zeptám se tvrdě a mávnu na ostatní strážné,pohybem ruky jim naznačím,ať bedlivě hlídají onu ženu.

"Pošlu vzkaz Raikagemu a bude záležet na něm,pokud napíše,že Vás mám zabít,tak to udělám" zahlučím,vytáhnu z kapsy papír a tužku a podám ji to,čekám.

Maya

Jen s ním chci mluvit. Tak to nějak zařiď. Kdybych chtěla už sem ve vesnici. Je moje svobodná vůle že tu s tebou takhle lelkuju. Přišlo by že má asi dlouhé vedení nebo je zabržděný ale to nějak nebyl můj problém.

Skrčím lístek a tužku schovám "Nemůžu opustit post a pochybuji,že má Raikage čas,řeší naléhavé záležitosti" odpovím.

"Takže pokud nemáte nic jiného na práci,tak jděte v míru do pryč" řeknu strojově a zamyslím se.
"Pošlete Raikagemu sama vzkaz,ale dovnitř Vás nepustím" rychle dojdu k jednomu volnému strážnému a pošeptám mu,ať nenápadně dojde pro posily,jen kývne a zmizí.
Vrátím se k ženě "Pochopila?Nemám čas jen na Vás" zabručím.

Maya

To je jak mluvit do dubu. Vzdychla jsem si. Naposled říkám že žádám audienci u Raikageho. Zavrčela sem na něj.

"Vážně mě štvete" kousnu se do prstu,až mi teče krev,rychle udělám pečetě "Kuchiyose no Jutsu" *Puff* oblak dýmu se rozplynul a kde se vzala tu se vzala červená panda.

"Gengo zajdeš za Raikagem se vzkazem" panda se na mě upřeně dívá,mezitím co píšu na lístek vzkaz,který umístím do malé trubičky/pouzdra které dám Gengovi "Mazej" řeknu pandě,načež ta se rozběhne a ještě řekne "No jo,však nehoří"
"Spokojena,Raikage buď přijde sám nebo pro Vás pošle zatím si počkejte" oznámím a s nervy někde ve vesmíru ji nespouštím z oči.

//Gengo přesun//

Maya

Vidíš jak si milý když chceš. Odměním ho sladkým úsměvěm. Jmenuji se Maya Kissu. Klon natáhl ruku na pozdrav.

"S potencionálním protivníkem si ruku nepodám" odvětím na nabízenou ruku a poodstoupím dále.
"Stůjte tady,čekejte a nemluvte na mě" zabručím jako starý medvěd po zimním spánku.
Udělám posunek na strážného,ať si zapíše to jméno co ta žena řekla,dál se nestarám,jen pozoruji dění kolem brány,vím že více páru očí sleduje onu ženu a já nechci věnovat všechnu pozornost nějaké hysterce která si myslí,že je chytrá jak všichni kage dohromady.

//Jen tak mimo,japato,že máš Inteligenci 5,když max. je 4? Viz https://nsgoon.forumczech.com/t3925-bodove-hodnoceni-schopnosti //

Maya

Poodstoupila jsem dá a už jsem jen vyčkávala až mě Raikage vzteky chytne pod krkem a pokusí se mě zabít.

//Asi proto že jsem Génius ... ale bude to spíš tím že takhle mi to povolili kdysi a nikdo mi neřekl ať si to změním

Konečně klid,alespoň na chvíli než se zase něco stane,u pasu se mi houpá má věrná souputnice...láhev z tykve....chopím se ji,vyndám zátku a mocně si přihnu To jsem potřeboval,moje nervy...ufff létá mi hlavou při přijímání saké z tykvo-láhve.
Dopiji,zazátkuji,hřbetem ruky si utřu zbytky saké na rtech a okolí.Hned je svět lepší,ale je třeba stále býti ve střehu.

// Njn to tu má více lidí,ještě jsem viděl i porušení tohoto jounin - max. 30 (maximálně 5 bodů k jedné schopnosti),ale nejsem admin tak ser.. kadí pes XD //

Maya

U vás se spíš trestá vězením nebo smrtí? Chtěla jsem vědět co mě čeká ale otázka mířila spíš do větru něž kamkoliv jinam. Byla jsem připravená na nejhorší.

Obrátím zase pozornost k oné ženě a věnuji pozornost její otázce "Hmmmm,Raikage je humanista,takže doživotí by Vám jistě dal..." zašklebím se vesele.

"Ale pokud jste ho nasra...naštvala hodně,tak nevím....těžko říct" zauvažuji nahlas a raději se protáhnu,až to lupne v kostech.Opět obrátím pozornost na procházející a kontrolované osoby,kromě té ženy to zatím na větší komplikace nevypadá.

Maya

Tak to sem měla předem zvolit mého nástupce. Zazubím se. Pokud se mi něco stane tak nastane chaos.Oni se pomlátí navzájem jako při předminulé volbě. Zemřou jako moje milovaná matka a můj otec. Na tváři se mi zrodí škodolibý úsměv. No není to zábavné?

Změřím si ji přísným pohledem Co to tu do mě hustí? poletuje nevyřčena otázka hlavou a rezonuje v ní.
"Nemohu soudit,neznám Vás,ani Vaši situaci" odpovím stroze a bez emocí "A smrt není nikdy zábavná" doplním závěrem.
Vytáhnu kus papírku na kterém mám napsáno co bych měl udělat,až budu mít volno Tak zatím to vypadá,že to budu muset odložit...na důchod pomyslím si...Situace není dobrá,ba přímo výbušná...

Maya

Mám tu technický problém. Mám žízeň ale ty mě nepustíš dovnitř. A než se dostanu domů tak asi omdlím z dehydratace. Svůdně jsem mrkla.

Vyrušen znovu onou ženou...jen zabručím místo nějaké odpovědi na její prosbu o vodu a rovnou se vydám do stanoviště kontroly kde vím,že mají stráže lahve s vodou.
Našel jsem je,popadnu jednu láhev a podám jí té ženě beze slova,vydám se na svoje místo a věnuji se svým věcem...po chvilce nakonec promluvím "Poslední laskavost" to je vše co ze mě vyleze.

U brány jsem byl bběhem mžiku, nehodlal jsem se nikde zdržovat, ačkoliv zběžně jsem prohlédl postup opravy vesnice. Dorazil jsem k bráně a položil ruku Seijimu na rameno, ale pohled zabodl do ženy přede mnou. Doopravdy, krve by se ve mě v tu chvíli nikdo nedořezal, ta nenávist byla hmatatelná, neodpouštěl jsem, nedával druhou šanci, nikomu kdo poškodí mou vesnici a ohrozí životy nevinných. Držel jsem si od ní však odstup a byl ostražitý, znovu se napálit nenechám.
"Výborně Seiji, žes jí nepustil do vesnice, buď ostražitý používá zrádné techniky"
Raiton no Yoroi jen probleskávalo, snažil jsem se uklidnit.
"Jak se ještě opovažujete dorazit před brány Kumogakure?! Měl bych vás rovnou poslat do vězení nebo ještě lépe, předhodit Konoze."

Konečně dorazil Raikage i s "jízdou", po jeho slovech se mé oči zúží snad nenávistí nebo čím... mám chuť tu ženskou fláknout.... Ale udržím se Raikage to dozajista nějak vyřeší.

"Tahle osoba mě tak dlouho otravovala, měl jsem sto chutí ji jednu natáhnout" zatnu ruce v pěst, až žíly vystoupají.
"Udržel jsem se, je třeba dbát na bezpečnost procházejících občanů i návštěvníku a ve víru boje by mohli být zraněni bezbranní civilisté" udávám další z důvodů proč jsem nezaútočil na ukecanou ženštinu.
Nu po mém proslovu čekám co se bude dít, jsem samozřejmě připraven svým tělem chránit Raikageho tak občany a nevinné lidi okolo. Strašně mě zajímá reakce té baby...

Maya

Přijala jsem vodu a nechala si ji v ruce. Děkuji. Mile jsem se usmála když v tu chvíli se oběvil Raikage. Nebo mě můžete klidně zabít Raikage-Sama. Klon který dělal že jsem já zatím co já byla sponka v jeho/jejích vlasech vytáhl obě dvě katany které postupně zacinkali svími rolničkami. Byli stále zavřené v pochvách když je předhodila Raikagemu k nohám. Šermíř bez meče je jako psovod bez psa. Řekla tichým tónem a zvedla ruce nad hlavu. Přišla jsem vám něco říct. Bude už jen na vás jestli mne vyslechnete nebo zabijete. A taky bude jen na vás pokud mi budete věřit jestli mě vyslechnete.

Jako stín jsem běžela za Raikagem, až u brány, když se zastavil, najednou jsem zmizela a objevila se asi tři metry za jejími zády, abych jí zabránila v případném útěku, propalovala jsem její záda svýma očima a čekala na Raikageho rozkazy. Vypadal naštvaně a pokud by se ta žena nějak podezřele pohnula, byla jsem připravena ji zpacifikovat, kdyby se o něco pokusila.

Propaloval jsem jí pohledem, pozoroval a nespoštěl z očí. Všimnul jsem si ale, jak se to u brány hromadí a kývnul na Seijiho ať ostatní u brány uklidní, nepotřeboval jsem způsobovat rozruch. Potom mi ta žena hodila k nohoum meče, jen jsem na ně sklouznul pohledem, ale dál mlčel.
"I když bych ti přelomit vaz moc chtěl a dokázal to, nebudu bojovat s neozbrojeným a nebudu tě zabíjet, od toho jsou tu jiní.." Raiton no Yoroi ustalo, uklidnil jsem se.
"Jak s tebou naložím se rozhodnu, ale proč jsi tady? A proč se vzdáváš? Špatné svědomí, pochybuji" Založil jsem ruce na hrudi a čekal, co z ní vypadne.