Ichiraku ramen

pro Shijin Hyuuga Thu 13 Sep - 20:42

First topic message reminder :

Ichiraku ramen - Stránka 8 Ichiraku_Rame

Ichiraku ramen má v Listové dlouholetou tradici.
Obsluhuje vás příjemná dívka a jídlo je vždy skvělé.

pro **Raiken Namikaze** Fri 15 Feb - 12:53

Otočil som sa na Yoko, ktorá si ma všimla skôr než ja ju, a pousmial som sa. Aspoň budem mať s kým kecať, lepšie než čumieť do misky. Preto som si prisadol k nej na druhú stranu kde to miesto bolo aj voľné, svoju misku Rámenu som posunul k sebe, a usmial som sa. Všetko dopadlo dobre, takže zrejme ako odreagovanie by sa to brať mohlo. Prikývol som, a viac som neprehovoril. K Yoko prešla totiž ďalšia osoba, takže som stíchol a iba som sa pustil do jedla. Napadlo mi, žeby som sa mohol aj predstaviť, ale to až neskôr!

pro **Yoko Ayme** Fri 15 Feb - 15:37

Jakmile ten chlapec vedle mě zaškobrl a drcnul do mě, Shukaku zuřil. Jenže zuřit si mohl, nadávat taky, snažit se mě ovládnout, no smůla, ven se nedostane ani kdybych ho já sama sama chtěla pustit.
Ale aspoň jsem věděla, na koho je tak naštvaný a co ho tak rozházelo. On, který normálně vůbec nemluví, to musí být něco hodně vážnýho. Prohlédla jsem si toho chlapce, byl tak ve stejném věku jako já, když mě pečetili.
"Ano?" Mile jsem se na něj usmála, i když jsem tušila na co se chce zeptat. Mezitím jsem se otočila ještě na toho muže z nemocnice. Pf, vadilo mi, že neznám jméno!
"To jsem ráda, že to dopadlo dobře, určitě pro Vás ten chlapec hodně znamená.." Pokývala jsem hlavou, pousmála se a počkala, na co se mě chce ten chlapec vedle zeptat.

pro Ryuuzaki Yamanaka Fri 15 Feb - 18:30

Rezignovaně jsem vytáhl ožužlanou tyčku od lízátka z pusy a položil ji pomalu na stůl, vedle misky s hovězím rámenem, která se právě přinesla. Rychle jsem mávnul rukou, což mělo znamenat něco jako poděkování, a uchopil hůlky jemně mezi prsty. Chtěl jsem se už pustit do jídla, ale v tom jsem si všimnul pohledu té blondýnky, která seděla nedaleko ode mně. Prudce jsem klapl hůlkami o sebe a položil je na dřevěný stůl. Plynule jsem se šoupal po vysoké židličce, dokud jsem nebyl přímo naproti ní. Položil jsem si palec jedné ruky mezi rty a jemně ho stiskl. Druhou ruku jsem měl stále položenou na koleni a vyhledal tu blondýnku pohledem. Bez mrknutí jsem na ni upřeně hleděl s kamenným výrazem.Kdo ví, jestli jsou všechny blondýnky stejně chytré, jak se povídá.

pro Tasai Fri 15 Feb - 18:50

Nejste nahodou holka ktera ma rada...mývala? zeptal se z úsmevem a poskrabal se na hlave. Celkem si nebyl jisty jestli zvolil spravnou otazku. Popravde ptat se na rovinu bylo pro neho dive a hlavne ne moc chytre i kdyz tahle otazka taky moc chytra nebyla.

pro Kisuke Uchiha Fri 15 Feb - 20:36

První co jsem potřeboval bylo pořádné jídlo a proto jsem zamířil do nejznámějšího rámenshopu vůbec. Sedl sem si na židliču a obědnal si hned dvojitý, sice jsem si musel sundat masku ale měl jsem kapuci danou tak že jsem měl v obličeji stín takže jen z blízka šla vidět má tvář natolik aby mě někdo poznal..ale tady stejně není nikdo kdo by mě znal.

pro **Yoko Ayme** Fri 15 Feb - 20:39

Pohled jsem upřímila jen na toho kluka, co se mě teď zeptal na tak divnou otázku. No divnou, jak pro koho, já přesně věděla, co tím myslí a ušklíbla jsem se.
"To jsem, ale ráda ho rozhodně nemám. Je totiž děsně protivnej.." Pousmála jsem se a mrkla se na něj.
"Potřebovala bych se tě na něco zeptat, ale ne tady. Počkej na cvičišti, zařídím si pár věcí a přijdu tam.." Naklonila jsem se a zašeptala mu to do ucha, rozhodně tohle nebylo pro cizí uši, netušila jsem, jak si vesnice chrání své jinchuuriky. Potom jsem pohled přetočila zpátky na rámen, no v tu chvíli jsem se příšerně vyděsila!
Neseděl před chvílí támhle?!
Zamračila jsem se na toho černovlasího kluka, takhle mě vyděsit, málem jsem se překlopila a spadla na zem, ale vyrovnala jsem to na poslední chvíli.
Asi ho baví děsit lidi..
"Jestli to bylo ironicky myšleno, tak 2+2 ještě zvládnu, ne všechno, co je blond, je vypatlaný.." Ušklíbla jsem se, dobře, trochu jsem na vtipy o blondýnkách háklivá byla! Dojedla jsem svůj rámen, odložila misku stranou a přitáhla si dvě další, ale ty byly sebou. Podívala jsem se na Raikena.
"Umm, jdete zpátky do nemocnice?" Měla jsem tam taky cestu, a trmácet se sama... Pak do Ichiraku vešel někdo další, ta chakra, tak známá! Pohled jsem zabodla do zad postavy v kápi.
"Ehm, promiňte neznám vás odněkud?" Musela jsem se zeptat, když jsem mu do obličeje neviděla.

pro **Raiken Namikaze** Fri 15 Feb - 20:46

Ignoroval som okolie, len som si jedol rámen a pribúdajúcich ľudí som si ani nevšímal. Svoju misku som mal už čoskoro dojedenú, tú druhú čo som objednal som dal zabaliť pre Naa, a následne som krátko pozrel na Yoko. No, pravdepodobne áno. Je to tu už preplnené. Pousmial som sa, rámen som vzal do ruky a vyšiel som na ulicu, kde som Yoko hodlal počkať. Konečne príležitosť sa aspoň ozvať a hlavne predstaviť sa, tu v Ichiraku som takú možnosť nemohol mať. Až moc ľudí...

pro Kisuke Uchiha Fri 15 Feb - 20:48

Ten hlas ! Pootočil jsem obličej za hlasem. Yoko ?" šeptnul jsem jemným hláskem, úplně jiným než jsem byl zvyklý mluvit. Změnila se a to nejen že vyrostla..ale i zkrásněla, ale co dělá tady ? Nechtěl jsem tu potkat nikoho známého a ji už vůbec ne..teď totiž příjde na řadu to loučení které jsem nechtěl podstoupit

pro Ryuuzaki Yamanaka Fri 15 Feb - 21:20

Kapku vylekaně jsem naklonil hlavu na stranu a prohlédl si jí. Vytáhl jsem prst z úst a ruku položil do původní polohy, tedy na vlné koleno. Ještě chvíli jsem jí bezeslova sledoval a pak jsem se pousmál. ''Slyšel jsem toho o blondýnkách hodně... Ale to aby někomu četly myšlenky ještě ne.'' Řekl jsem víceméně potiše a nahodil znovu svůj 'poker face'. Vždy mě bavilo si z lidí utahovat, ale nikdy jsem neměl rád moc početnou společnost, a zrovna zde, se nedalo pomalu ani dýchat. Plánoval jsem se beze slova zvednout, a vypadnout, ale pak tam vešel někdo maskovaný. Podezřele jsem si ho prohlížel, jako bych úplně v tu chvíli zapomněl na Yoko. Ale,ale... Že by to byl vážně ten ubohý Uchiha? Pomyslel jsem si pobaveně a znovu se pootočil na Yoko, sedící naproti mně.

pro **Yoko Ayme** Fri 15 Feb - 21:24

Jakmile mi Raiken přikývnul, jen jsem se pousmála.
"Umm, hned tam budu!" Houkla jsem směrem na něj, bude to chvilka, ale v tu chvíli mě ta neznámá osoba oslovila. Konečně jsem jí viděla do obličeje.
Heh? Ale to není možné.
Napadlo mě a zavrtěla jsem hlavou, ale byl to on, ačkoliv měl trochu jiný hlas a tvář.
"Kisu!" Vyhrkla jsem a široce se usmála, zatímco ho prudce objala.
"Bakaa, kde ses toulal?! My jsme tu s Pili kvůli jednomu případu v nemocnici, ale co ty tu děláš?" Zeptala jsem se ho a pohledem zabloudila ven, nechtěla jsem, aby Raiken dlouho čekal, ale Kisukeho jsem neviděla roky.
"Jsi tu dlouho? A budeš tu ještě dlouho, protože musím jít a..." Jako typicky jsem začala mlít.

pro Kisuke Uchiha Fri 15 Feb - 21:34

"Takže PiliKKa je tady taky ano ?..to mi práci velice ulehčuje.Tak dobře..jsem rád že tě vidím, zkrásněla si. Ale zpět k věci..jsem rád že tě vidím protože je něco co mě celou tu dobu trápilo..i když si teď můj nepřítel nerozloučil sem se s tebou, tak to musím napravit teď.Postavil jsem se a přišel k ní, naklonil se a políbil ji. Pak jem si nasadil masku "Od teď jsme zase nepřátelé, od teď je Kisuke Uchiha mrtvý... Otočil jsem se k ní zády a vyšel z Ichiraku pryč a zamířil do města

pro **Yoko Ayme** Fri 15 Feb - 21:48

Ulehčuje.. práci?
Nechápala jsem, o čem to mluví! Jaký nepřítel? Kisu přece nebyl můj nepřítel! A to, co udělal potom. Mělo to snad být... Sayonara?
"Ale, počkej!" Stála jsem tam jako opařená, ale zavrtěla jsem hlavou, co to sakra mělo znamenat?
Od teď je Kisuke Uchiha mrtvý, ne Kisu, s tím se nesmířím..
Zatnula jsem ruce v pěst a vyšla ven ze stánku, zatímco ještě zaplatila za rámeny. Došla jsem až k Raikenovi, nedala na sobě znát rozhození a pousmála se na něj.
"Etto, mohla bych Vás o něco požádat?" Upřela jsem na něj pohled.
"Já, až dojdeme do nemocnice, doprovodil byste mě na cvičiště? Nějak tam, od ní netrefím.." Jo, já vím, že jsem žila v Konoze dlouho, ale taky už to bylo před dávnou dobou! A Konoha se pořád měnila, nervózně jsem se podrbala ve vlasech, určitě má lepší věci na práci než se tahat s blondckou po Konoze.

pro **Raiken Namikaze** Fri 15 Feb - 21:57

Yoko o chvíľu vyšla von, a ja som si hneď aj vypočul jej malú, pritom pre mňa ľahko splniteľnú požiadavku. Doprovodím. Jednoducho som jej odvetil aj s úsmevom, načo som už konečne vystrel ruku až k nej. Raiken Namikaze, tešííí ma. A vykať mi nemusíš. Predstavil som sa s úsmevom a takým podtónom, ktorý vravel asi niečo ako "No konečné!", načo som sa stočil hneď k smeru do nemocnice. Môžme teda vyraziť? Spýtal som sa, keď to, predpokladám, prijala, vykročil som naspäť do nemocnice. Naa hádam ten rámen poteší.

Presun

pro **Yoko Ayme** Fri 15 Feb - 22:02

Jen jsem se pousmála, když řekl, že ano! Docela jsem si oddechla, nějak bych se tam dostala, ale mít takhle hned doprovod, kdo by to nebral!
"Ehm, těší mě, Yoko Ayme.." Představila jsem se i já, s dalšším milým úsměvem, než jsem přikýla a konečně se vydala směrem do nemocnice. Nesla jsem tři rámeny, ale netěšila jsem se na to, až to Pili povím.
(Přesun.)

pro Ryuuzaki Yamanaka Fri 15 Feb - 23:01

Absolutní ignorace, nic na co bych nebyl zvyklý, nic co by mě vyvedlo z míry. Stále je to stejný idiot, neopatrný, amatérský trhan, který v jednom kuse někam spěchá. Problesklo mi hlavou, při pohledu na maskovaného muže, který se vytrácel ze dveří. Tak Kisuke Uchiha je mrtvý... Kdyby to řekl alespoň někde v soukromí, nebo šeptem... Bezduše jsem se došoural zpět a bezeslova položil nějaké drobné na stůl, vedle netknutého rámenu. Pomalu jsem si znovu vzal tyčinku od lízátka a vrazil si jí do úst. Chvíli jsem ještě tiše seděl na svém místě a pak v mžiku vstal a dokolébal se ke dveřím. Pomalu jsem vyšel z Ichiraku a zadíval se na nebe. Mírně jsem se pousmál, sklopil zrak znovu do normální polohy a zmizel v osvětlených ulicích Konohy. (přesun)

pro **Killunia** Sat 16 Feb - 17:34

Dorazila jsem k poměrně nevzhledné budce.
To bude asi ono, řekla jsem si a vešla jsem do stánku. Interiér mě celkem překvapil. Příjemné místo. Sedla jsem si a objednala jsem si. Abych pravdu řekla, tohle je poprvé, co budu jíst ramen. Doma jsme ho nikdy nedělaly, takže tohle je poprvé. Když mi ho donesli, opatrně jsem vzala hůlky a ochutnala jsem. Hm.... Dobré, moc dobré... Už asi vím, kde budu utrácet peníze za mise... A brzy jsem si i přidala. Jednou, dvakrát... vlastně dokud jsem neměla plný žaludek.

pro **Killunia** Wed 20 Feb - 15:53

Zřejmě jsem tu byla sama, takže jsem dojedla, zaplatila a vyšla ze stánku. Začala jsem přemýšlet, co bych mohla dělat teď. Po několika dlouhých minutách přemýšlení mě napadlo, že s plným žaludkem a spoustou sil bych si mohla jít opět zatrénovat. Chuuninské zkoušky jsou blízko a já musím vylepšit ovládání svého Kekkei Genkai, co nejvíce to půjde.
Takže na cvičiště.
(přesun)

pro **Yoko Ayme** Thu 14 Mar - 21:30

Naa jsem nepouštěla celou cestu, proč? Protože vypadal, jako kdyby se pořád chtěl rozběhnout a jít hledat Kisukeho po celém světě, jen aby mu dokázal, že on má pravdu! Ale to bylo dobré, zdravé odhodlání neuškodí, ale v tomhle stavu ho nic takového dělat nepustím, do doby než si dá rámen a bude mu zase hej! Ten vždycky vrací sílu a odvahu!
Rámen, rámen, rámen!
Napadlo mě, když mě do nosu uhodila vůně linoucí se ze stánku, toho tak dobře známého, když jsem tu žila, byla jsem tu pečená vařená. Možná si mě nepamatovali, ale já je ano! Hlasitě jsem pozdravila, když jsme společně s Naem vešli, pustila ho a posadila se na stoličku.
"Jednu extra porci miso rámenu! Co si dáš ty Nao?" Jasně, že rámen, ale jaký? To jsem netušila.
"Rámen z Konohy je vždycky nejlepší, v Suně tak dobrý neumí, ale zase tam máme to nejlepší Dango na světě!" Pokývala jsem hlavou a otočila se směrem na Naa, usmála jsem se na něj. Tak moc mi někoho připomínal. A Konoha a tohle místo, tolik vzpomínek! Nechtěla jsem být nikde jinde než tady!

pro **Daiki Ayme** Fri 15 Mar - 10:32

Z cvičiska ma Yoko doslova musela ťahať do Ichiraku. Nie že by som nechcel, nemal som síl? Áno, to čo som videl v Genjutsu mi veľa nálady nepridalo. V tom súboji som prehral, kvôli vyčerpanosti. A hlavne že som bol slabý, ale to ma ani tak netrápilo. Vo vnútri ma zožieralo to čo povedal. To z našimi predkami, to že sa musíme stretnúť v boji, to že si vybral zlú cestu.. „Musím ísť za ním..“ Povzdychol som si po malej chvíli ťahania, uprostred rušných ulíc dediny. Nevediac či ma Yoko počula, som sa nechal dotiahnuť až do Ichiraku, kde som bez slova ukázal dve prsty, a dve extra rámenové porcie určené len pre Naa sa začali servírovať. Podľa slov deda Ichiraku som tu bol ako doma, čo bolo hneď jasné z pohľadu aký na mňa hádzala obsluha. A ten nebol prívetivý, pretože moja mlčanlivosť ani po podaní môjho najobľúbenejšieho jedla na tomto svete, nezmizla. Dokonca som sa jedla ani nedotkol, len som čučal do misky s rámenom, čakajúc že sa všetko vyrieši samo. V hlave sa mi premietalo len jedno, maska toho cudzinca a na príbeh ktorý mi otec a bráška hovorili, keď ešte žili. O veľkom Narutovi, ktorý vždy videl v Sasukem svetlo. A s mojou ideou, kde je vždy nádej, a v každom človeku sa skrýva dobro, nech už je zlý akýkoľvek, vždy je nádej previesť ho na druhú stranu, stranu so svetlom, z temnoty, z tieňa.. K úsvitu!

pro **Yoko Ayme** Fri 15 Mar - 18:22

Já jsem za jídlo mile poděkovala, široce se usmála a pustila se do toho. Naa jsem slyšela a snažila si tím náladu nepokazit, myšlením nad Kisukem. Mrzelo mě to, že s tím nic udělat nemůžu, ale zvolil si sám, opustil nás, zpřetrhal pouta s námi. Nehodlala jsem to vzdát, jednou ho najdu a vrátím zpět, jednou. Podívala jsem se na Naa, vypadal stále otřesený z toho Genjutsu a zatímco já už měla rámen snězený, on se v něm pořád ještě rýpal. Otočila jsem se k němu, vzala ho za ruku a pousmála se.
"Netrap se tím. V Kisukem je ještě dobro, vím, že tam je. Jen má svůj sen a svojí hlavu. Někdo mu jen musí ukázat, že nemusí být všechno tak zlé.." Pousmála jsem se.
"A proč nejíš? No tak, vystydne ti to!" Pobídla jsem ho a tvář mi zdobil další milý úsměv.

pro **Daiki Ayme** Fri 15 Mar - 18:55

Sledujúc bielu misku, plnú už teraz studeného rámenu, som rozmýšľal nad veľa vecami. Príbehy, príbehy ktoré v nás ostávali, ktoré v nás stále sú. Hrdinovia v tých príbehoch, mali kopec možností vrátiť sa, no nevrátili. Ostali, bojovali ďalej.. Niečoho sa držali. „Na tomto svete je ešte kúsok dobra, stojí oň bojovať..“ Pousmial som sa, keď som zašepkal túto vetu. Či ju už Yoko počula, alebo nie, musela ostať prekvapená, keď v jedinej sekunde som vyprázdnil misku, vyskočil na nohy, tanier som vyzdvihol do vzduchu a zakričal. „Eštéééé! A teraz dedo Ichráááák, teraz nech je to špeciááál, úplne upa bestovný rámen, ten najlepší na svetééé! Dattebayóó!“ Zreval som, áno, hyper, stále sa smejúci, ja Nao Uzumaki! Nasledovala chvíľka ticha, ale tá trvala naozaj krátko, asi pár sekúnd, načo som znova kecol na zadok a otočil sa k prekvapenej Yokooooo! „Yóóóóóčináátor!“ Nazval som ju prezývkou, ktorú som jej vymyslel už v mladosti. Vtedy ma totálne zničila len slovami, ako nejaký terminátor kosila súperov z pieskom. „Kam ideme najskôôr?! Keďže musím sa stále trepať za tebóu, nemusíme ísť hneď, môžeme ísť do sveta nie? Alebo pôjdeme do lázní? Jééé, skvelé kúpele poznám, neďaleko Iwy! Naozaj sú perfektné? Alebo trénovať pôjdeme? Alebo kááám, Yoooo, chcem vedieť všetkóó! Musííš ma na slovo počúvať, som šéf -ttebayo!“ Kým mi nedoniesli rámen, zasypával som ju jednou otázkou za druhou, navrhoval cesty, robil plány, všetko možné, hádžuc rukami na všetky strany, a ukľudnil som sa, až mi priniesli ooobrovskú misku!

pro **Yoko Ayme** Sat 16 Mar - 18:52

Dojedla jsme další misku, odložila ji stranou a div se neprobodla hůlkami, ve chvíli, kdy tak akčně vyskočil a něco na mě začal křičet. Překvapeně a polakeně jsem sebou cukla, nebyla jsem zvyklá, že by někdo takhle moc měnil nálady! To pro mě byl fakt šok a že jsem za svůj život potkala spoustu různých lidí.
Yočinátor, neměla jsme tu přezdívku ráda, copak jsem nějakej terminátor? AL edyž mi pak říkal jen on, nějak jsem to přežila a snad si i na to zvykla nebo zvyknout brzo dokážu.
"Kam jdeme jako první? Já nehodlám cestovat světem.." Popravdě, k srdci mi přirostli jen dvě vesnice, víc jsem k životu nepotřebovala. "Půjdeme zpátky do Suny, bohužel co nejdříve." Podotkla jsem směrem k němu.
"To vážně chceš kvůli mě opustit rodnou vesnici?" To bych asi nikdy nedokázala.
"A ještě musím něco zařídit.." Podotkla jsem, ale už s menším úsměvem na rtech, zatímco jsem věděla, že než Nao zhjltne tu obří misku, bude mu to chvilku trvat, nechala jsem si dva rámeny zabalit sebou.

pro **Daiki Ayme** Sat 16 Mar - 19:34

Ako už bolo génmi dané, Nao bol presná kópia svojho dedka. Podobal som sa Narutovi ako nikto iný na svete, preto moja náladovosť nebola neobjasnená. Vo vnútri ma to naozaj trápilo, ale presne ako dedko, som to v sebe dusil, a svetu, presnejšie práve v tejto chvíli Yoko, som ukazoval svoju šťastnú a usmievavú tvár. Už len kvôli tomu čo má v sebe, a prečo po nej v blízkej dobe určite pôjdu. Jedno bolo jasné, niečo, o čom som sa pred nedávnom rozhodol. Dostanú ju, len cez moju mŕtvolu! „A prečo niéé? Ale no ták, skočíme niekam! Do Kumo, alebo Iwý, alebo niekde, proste, nebudeme sa nudiť len v jednej dedine!“ Nafúkol som urazene tváre, odsunul od seba obrovskú misku a hlavu som naklonil na stranu. Bol som strašne tvrdohlavý, a musel jej byť jasné, že ak zo mnou nepôjde aspoň niekam, tak sa proste nepohneme od stola v Ichiraku! „Pche, o dedinu je postarané, vieš, ja som Sennin! Aspoň to tak stará žaba hovorila, som proste, proste som pre Konohu, ale môžem si chodiť kde chcem! Aj tak ma Kaori nechce pustiť nikam, lebo som len Genín..“ Nafúklosť sa ešte viac zväčšila, to že ma tak podceňovala, bol som možno Genín, ale pozrite! Porazil som Shukaká! Vtedy som sa naklonil znova nad misku a bez výrazu som začal miešať. „Báá~chan ma požiadala aby som ťa chránil.. Si dôležitá, pre tento svet, pre nás.. Nie tým čo máš v sebe, ale svojou vôľou a povahou, si nenahraditeľná. Preto ťa budem nasledovať kdekoľvek, a či sa ti to už páči alebo nie..“ Zvedavo som sa na ňu zapozeral, následne čoho som znova strelil pohľad do misky.

pro **Yoko Ayme** Sat 16 Mar - 19:59

Toho blonďáka jsem začínala chápat méně a méně, ale vůbec mi to nevadilo, spíš naopak. Měla jsem tyhle hyperaktivní blázny ráda, však i já jedním byla! Pousmála jsem se, já už měla své snězené, ale stejně jsem si ještě objednala jede kalíšek Saké, protože já na to narozdíl od Naa měla věk. Musela jsem se krátce škodolibě pousmát než si také objednala i vodu, nebyla jsem nějaký alkoholik.
"Umm, tak někam můžeme, ale pak domů. Pili má spoustu povinností, musím jí pomooct.." Podotkla jsem a znovu se pousmála, ačkoliv myšlenka, že tak brzo opustím Konohu nebyla zrovna přívětivá, měla jsem prostě tuhle vesnici ráda.
"Ahaa, poustevník! Myslím, že se to pro tebe hodí.. Cestovat, pomoct všem na světě a ukázat všem pochybovačům, kdo jsi, že?" Ano, hodilo se to k němu, on to dokáže, změnit tenhle svět. Tomu jsem věřila.
"Pokud mě nebudeš buzerovat a honit, tak s tím nemám problém!" Podotkla jsem nakonec.

pro **Daiki Ayme** Sat 16 Mar - 20:23

Usmieval som sa od ucha k uchu, keď som svoju misku rámenu odložil. Tú som prázdnu posunul pred seba, hodiac očkom po Ichiraku dedkovi. „Yattááááááááááááááá!“ Ozvalo sa celým stánkom, keď som sa oprel o stoličku, pričom som si ruky založil dozadu za hlavu, čím som vystrčil najedené brucho zakryté tričkom pred seba, na ukážku, mám toho dosť! „Rááámen z Konohy, celý rok som jedol chrobáky, užovky, dážďovky a rôzny hmyz, ako mi to chýýbalo!“ Pousmial som sa, hodiac na stôl svoju žabku v tvare peňaženky. Odtiaľ som vybral plnú sumu, a aj keď pozvala Yo, zaplatil som všetko ja. Som predsa Gentleman! „Niééé, ty ma budeš poslúchať na slovo! Som tvoja ochranka, takže ak poviem že tam nejdeš, že utečieš, a tak.. tak nebudeš odvrávať.. To mi hovorí.. Ale to ti poviem až pri odchode, chcela si si niečo vybaviť že?“ Spýtal som sa a zo záujmom v očiach, iskierkami, som sledoval ako si objednáva saké. Nie že by som pil, ale, bol som v puberte a ochutnať by som chcel. No nie?

pro Sponsored content

Ichiraku ramen

Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen