Ichiraku ramen

Posadila jsem se na prázdné místo a vydechla.
Takový klid jako tady... je to horší než být nahoře.
Měla jsem ráda vítr a svěží vzduch, lístky sakury nad naším domem, okvětní plátky padající přímo do dlaní, teplý i studený déšť. Ne tunely. Tohle mi alespoň něčím připomínalo starou Konohu. Možná proto jsem až teď začala jíst ramen. Objednala jsem si a předem zaplatila, abych se mohla rovnou pustit do jídla.
Zvláštní, dokud to nemělo příchuť nostalgie, nebyla jsem zde častým zákazníkem. A teď právě naopak.
"Itadakimasu," popřála mi slečna z obsluhy.
"Děkuji."
Usmívat se. Skvělý marketingový tah. Oplatila jsem jí to a dokonce mě to udrželo v dobré náladě. Přestože není dobrá doba, dnešek je dobrý den.

Netrvalo dlouho a dojedla jsem.
Spokojeně jsem mlaskla a vrátila misku. Ještě jednou jsem zopakovala poděkování, tiché na shledanou a zamířila jsem znovu do ulic.
Co budu provádět teď?

//Přesun

Po vstupe do tunelov som zamierila priamo sem. Nevedela som či ma ten chalan následuje, alebo nie.. bolo mi to však viac menej jedno. Sadla som si za jednu zo stoličiek a objednala som si misku. Zobrala do rúk drevené paličky, po čom som začala jesť. Nebolo mi moc do reči. Podľa všetkého sa niečo dialo. Na chodbe som nezbadala jediného významnejšieho jounina a ani Kage.. nemala som z toho dobrý pocit.

Sel jsem stale za ni no  nakonec jsem zamiril na stolicku naproti ni. Moc jsem to tu v lasce nemel byt nekde zalezly v tunelech. nakonec jsem pouze dodal. "omlouvam se ze si nesundam bryle ani tady ale je tu moc svetla. A potom jsem no slepy jak patrona."
 Jelikoz jsem vedel ze by tahle otazka zdrejmne padla brzy kdyz si clovek veme ze v tunelech moc svetla neni. "Jaky mas vlastne sen Kiwi-San?" Taky me to zajimalo ja nebyl moc na planovani budoucnosti. pro me tahle vesnice byla zdrejmne neco jako klec ktera mi branila v rozletu nekam do  sveta. Nakonec jsem si objednal jen vodu sundal si masku a usrkl vody z misky.

"Ale no taaaaaaak neco musi byt prece nekdo nebo neco co chces cranit ne? V mym pripade to je vcelku jedno jeliz snad krom tebe tady neznam zivou dusi " Nakonec jsem se vratil k misce z vodou napil se. Samota mi kolikrat vyhovovala a bylo to pro me nove jen tak s nekym mluvit a povidat si. "jestli se chces na neco zeptat tak se klidne zeptej. Je ti videt na tvari ze nevis jestli se zeptat nebo ne." Nakonec sem se vratil k piti vody.

"Nevim co se stalo ale verim ze to neni Tva chyba. Neverim ze by clovek jako ty nekomu ublizil bezduvodne."Nakonec jsem dopil vodu a to co sem slisel me nejak neprekvapilo.nakonec jsem jen dodal.
"Nevim proste sem takovy, ani sam nevim proc no. Proste moc nad tim nepramislim a delam co me napadne. Posledni slova co jsem slysel od mamy byly neuteces pred tim kdo jsi.  Akorat sem stejne nepochopil co tim myslela." Nakonec jsem se jen oprel o zidli a cekal az co odpovi.

"Davato smysl?" Zopakoval jsem. Ne to teda smysl nedavalo.
"Promin ale me to smysl nedava vubec, ani nevim proc jsme zavitali sem. Vim ze mi chtela neco rict ale uz to nestihla. Coz me trapi ta cesta akorat jeji stav zhorsila. Tak proc jsme se sem vubec vydali." Pri tech vzpominkach jsem sevrel ruku v pest  a mel chut prastit do stolu ale ten by to zdrejmne neprezil. NAkonec sem se na ni jen dival a snazil se uklidnit. Nekdy byla ma vybusnost na houby.

Tak cekal bych vsechno ale to co po me chtela me teda prakvapilo. Nevedel jsem proc a chvili na ni koukal vyjevene. 
"Nevim proc to po chces, Ale dobra ze ses to ty. Akorat cekam ze mi reknes  omyl ktery jsem slychaval jako maly." Vice jsem ji k tomu nerikal. Bryle jsem si z oci sundal a dal je na celo. Jakmile jsem bryle sundal oci se mi zavrely temer sami. No chvili jsem  mzoural jako sova. a snazil se oci nechat otevrene ale bylo to tezke za ty roky pro me bylo i male svetlo dost oslnujici. Ale na konec se mi povedlo udrzet par sekund oci otevrena a nakonec sem si dal bryle zpet na oci. Coz byla velka uleva.

Neco takoveho sem slychal kdysi ale podle me to byl jen omyl prirody. 
"Promin ale to nejak neni mozne. Ja se tady ani nenarodil. Proste je to jenom nahoda. Takze moje oci vypadaji podobne." Pro me neco takoveho nemohla byt pravda. Nejak jsem si neovedl predstavit ze nekdo tak levej na Ninjutsu by mohl byt z takoveho klanu. " No jsem slysel o tom klanu jsou dobri i v Ninjutsu ktere poji s Taijutsu coz zrovna neni muj pripad. jelikoz stezi zvladnu zakladni techniky." Coz byla pravda. Krom sve surove sily a dslusneho Taijutsu sem neumel nic. Nechtel jsem sni nejak argumentovat proste to co mi rikala mama byly veci kterym sem veril ani ve snu by me nenapadlo ze by mi lhala.

To co rikala se mi moc nelibilo. kdyby to byla pravda proc by mi matka lhala? nakonec jsem se podival na Kiwi a rekl.
"At sem nebo ne je mi to i vcelku jedno. Poslednich par let jsem vsechno zvladal sam. pokud vim bych mel mit Nejakou pecet kterou nemam. Takze si nejsem jist ze bych byl z jejich klanu." pousmal jsem se a pak pokracoval.
"I kdybych to prijmul by to znamenalo jedinou vec a to ze cely muj zivot byl jedna pouha lez a to odmitam." Nakonec jse mse postavil a cekal co rekne nebo co se bude dit. "Kam ted vyrazime?" Bylo jedine na co sem se jeste zeptal.

Prišiel som k starčekovi a s hladom ako vlk vošiel som dnu. Dobrý deň dal by som si dobrú misku Rámenu. Sadol som si a čakal na svoju porciu len som tak obzrel situáciu či tam niekto je boly tam tak som len pozdravil ahoj a čakal svoje jedlo. Keˇˇd som dojedol postavil sa a odišiel sa prejsť po uliciach.

" Jasne dobre se vyspi. Slecne jako jsi ty spanek prospeje. Alespon jeste vice zkrasnis."
Nevedel jsem jak na tohle bude reagovat. Tim co rekla mozna mela pravdu a opravdu patrim do toho klanu. Mozna jsem mel proste strach z dalsich zmen. Pak jsem presel ke KIwi a cvrnknul ji do nosu a zaseptal
"Dekuju." po tech slovech jsem se pomalu vydal k chodbe s tunely.

Po dlouhé únavné chůzi jsem dorazil k Ichiraku ramenu. Vypadalo to že tu nikdo neni.Sedl jsem si na židli a řekl staříkovi: "Prosím jednu misku ramenu.". Skřížil jsem ruce na stole a dal si na ně hlavu. Díval jsem se jak stařík připravuje ramen. Konečně mi ho donesl a já zamrmlal něco jako:"Arigato" .Snědl jsem ramen a dal staříkovi peníze i s dýškem. Pak jsem se opřel o židli a ještě chvíli odpočíval, než se někam vydám.

Pořádně jsem zívl a vstal. Mávnul jsem rukou jako na rozloučenou a vydal se pryč. U toho jsem přemýšlel, co budu dělat. Už sem dlouho nebyl na žádné misi. . Rozhodl jsem se že si zajdu za Hokage a zeptám se jestli pro mě nemá nějakou misi.
/Přesun