Ichiraku ramen

pro Shijin Hyuuga Thu 13 Sep - 20:42

Ichiraku ramen má v Listové dlouholetou tradici.
Obsluhuje vás příjemná dívka a jídlo je vždy skvělé.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 9:06

"Ítadakimááááááááááááás!" Ozýval sa krik zo stánku v Ichiraku, ktorý znamenal len jedno. Znova som vtrhol k dedovi Ichiraku, a znova to skončilo extra~veľkou miskou rámenu, za polovičnú cenu. Jasne, sedel som za stolom, z blaženým úsmevom som pozoroval misku, kde sa nachádzal rámen, a sliny mi tiekli až na podlahu, tvoriac vodopád a jazero. Dedo sa len usmieval, a jeho pomocníčka, podľa všetkého dcéra sa zo mňa chichúňala. Chytil som paličky do ruky, načo som sa veselo pustil do rámenu.
"Som ninja! Musím sa nasýtiť!" Odvetil som dedovi Ichiraku na jeho začudovaný pohľad, načo on odpovedal v zmysle...
"Samozrejme" a ďalej s úsmevom pozoroval ako do mňa letí jedna miska rámenu za druhou.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 9:18

Procházel jsem se svým loudavým tempem pro vesnici. Jako obvykle namířeno k tréninkovým prostorům. Byť jsem byl hodně zběhlí v suitonu zatím jsem neovládal žádné jutsu. Chtěl jsem to změnit. Ne že by to bylo bylo pravidlem ale cestu jsem si prodloužil abych po ránu do sebe hodil něco teplého. Cesta mě zavedla ke stánku který jsem neviděl poprvé ale osobně ho nikdy nenavštívil. Ne že by rámen bylo moje oblíbené jídlo ale chodit po vesnici a hledat stánek s dango se mi nechtělo. Zakotvil jsem tedy zde. Pomalu rozhrnul závěsy a co nevidím? Naa. Byť jsem si byl jeho přítomnosti vědom ignoroval jsem ho. Věděl jsem že je rád středem pozornosti a to potěšení jsem mu nehodlal dopřát. Místo toho jsem si sedl na jednu z židlí.
"Prosil bych jeden rámen. Výběr nechám na vás." řekl jsem staříkovi a pohled stále upíral k němu. Přitom jsem začal hledat peněženku na zaplacení.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 9:28

Už prichádzala na radu asi piata miska, keď sa rozhrnul záves, a du vošiel Mogen. Akoby ho sem poslal Boh naschvál, zato že som aj dnes mienil maľovať monumenty. Hlavu som pomaly stočil k nemu, a chvíľu ho rivalským pohľadom pozoroval, pričom som do seba ťahal rezance z rámenu ako špagety, než som dojedol a misku odklonil.
"To bola lahodáááá! Vy sa každý deň prekonávate dedo Ichiráák!" Usmieval som sa od ucha k uchu, nebudem si kaziť deň niekým kto mi nesiahá ani po päty.
"Dedo.. Dedo! Viete kto je Hokágem? Viete aký je?! Viete niečo?!" Zahrnul som ho otázkami, hlavne som chcel vedieť, či by ma zabil za tie monumenty. Dedo Ichirák sa len usmieval, a pochala ho vzala tak dobre, že mi pridal misku celkom zadarmo! Ja som sa do nej samozrejme pustil, čo by som to bol za človeka keby som odmietol, pričom som ho počúval čo rozprával o Hokágem, a raz za čas hádžuc očkom po Mogenovi.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 9:43

Byl jsem rád že mě Nao ignoroval stejně jako já jeho. Ušetřil mě otravných debat a slovních hádek které sem měl rád ale z někým stejně inteligentním. Neustále se nechat urážet urážkami které už jsem slyšel několikrát předtím po čase omrzelo. Proto jsem si mohl v klidu vychutnávat misku rámenu který byl překvapivě dobrý. Na sladké dango to sice nemělo ale i tak byla miska dostačující. Nechápal jsem jak můj soused může hltat jednu za druhou. Pro ninju to nebyl ten nejlepší start dne sníst kolik.. tři ? čtyři ? misky rámenu. Pokud se těmi jeho pohledy snažil být nenápadný tak se tedy spletl. V periferním vidění jsem přesně věděl o každém z nich.Bylo na něm vidět že i moje přítomnost ho rozhodila. Stále hledíc směrem přes bar jsem dělal jako by vedle mě nikdo neseděl.
"Děkuji jídlo bylo vynikající. Kolik jsem vám dlužen ?" řekl jsem a letmo se pousmál. Přitom jsem se už prohraboval v nalezené peněžence a vytahoval peníze na zaplacení misky. Když mi řekl cenu já bez námitek zaplatil. Poté jsem stále nehnutě seděl opřený o bar.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 9:54

To ako sa správal ma vytáčalo, ako ma ignoroval, a totálne nemal úctu k tomu že tu sedím. Akoby som bol len vzduch.. Správal sa ako všetci! Zato som ho neznášal, ale pritom som nevedel že bol mojím najlepším priateľom. Deda Ichiraku som ani nepočúval, pretože môj pohľad sa presunul na Mogena. Nahlas som preglgol, než som sa sebavedome postavil, otočil sa že odídem, ale to bol omyl. Nečakene som sa otočil na päte, a prst som namieril na Mogena. V tvári som mal výraz plný zloby, ale aj vyzývania.
"Myslíš že si tým správaním coool?! Nie si! Dnes nie! Dnes to budem ja, kto bude víťaz, dnes ti nekopem zadok!" Dokončil som, stál som ďalej nepohnuto na mieste, mieril prstom na Mogena, nahnevaným pohľadom ho pozoroval, pričom Dedo Ichirak a jeho dcéra v úžase pozorovali čo som to za hlupáka.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 10:04

Už jsem byl na odchodu. Jídlo zaplacené,žádná hádka s Naem a dokonce jsem si i skvěle pochutnal. Den nemohl začít líp. Pomalu jsem se zvedal a už už odhrnoval závěsy. Jenomže to už Naovi evidentně došla trpělivost. Proč já ? pomyslel jsem si v duchu. Z jeho otravně hlasitého hlasu mě bolela hlava vždycky když na mě začal křičet tímto způsobem. Neměl jsem rád hlasité lidi a on byl ten nejhlasitější člověk kterého jsem za celý svůj krátký život potkal. Otočil jsem se na patě na obličeji úsměv u kterého jsem se musel hodně snažit aby se na tváři objevil.
"Ahoj Nao. Dlouho jsme se neviděli. Opravdu rád tě znovu vidím po tom tvým otravně vysokým hlasu se mi stýskalo. Víš jeden by řekl že po sto třiceti třech porážkách a ani jednom vítězství to člověka omrzí. Opravdu se chceš znovu válet na zemi ?" řeknu upřímně doufal jsem že se souboji vyhnu a budu moct v klidu a nerušeně trénovat ale ne ... to by mi Nao nemohl udělat !

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 10:11

To prehnal! Na čele mi navrela žila, ktorá čím ďalej tým viac pulzovala. Vlastne pulozvala každým slovom čo povedal. Všetko ma vytáčalo, jeho falošný úsmev na xichte, jeho xicht, jeho správanie a jeho talent ktorý som nedokázal poraziť. To všetko ma tak štvalo, až som sa neudržal.
"Týýýýýýýýýýý!" Zreval som, načo som skrčil prst do päste, natiahol ruku, a z celej sily čo vo mne bola som mu vrazil.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 10:25

Lehce jsem jeho ráně uhnul. Byla naprosto předvídatelná podle jeho obličeje to bylo jen otázkou času než mi ji vrazí. Jakmile jsem uhnul setrvačnost jeho pohybu vzala za své a on přeběhl místo kde jsem předtím stál. Stačilo už jen nastavit nohu. Náraz byl okamžitý a Nao už letěl vzduchem. Přistál na prašné ulici válejíc se na zemi. Přesně jak jsem říkal pomyslel jsem si a přešel k Naovi.
"Sto třicet čtyři." řeknu ale již se neusmívám. Věděl jsem že se znova zvedne a bude útok opětovat. Pokud ne nebyl by to Nao. Na to jsem ho znal už moc dlouho.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 10:29

A ja som samozrejme mienil pokračovať, nenechám sa už zahanbovať! Som lepší ako mlj brat, uvidíte všetci! Namiesto toho aby som vstal, som kopol nohami tak, aby som ho podkopol, keďže bol dosť blízko bolo ťažké zareagovať, a hlavne, toto by odo mňa nikto nečakal. Len čo bol podkopnutý, okamžite som sa postavil a z otočky mu chcel vraziť päsťovkou medzi oči.
"Výhra!" Zakričal som, len čo sa moja päsť niečoho dotkla.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 10:37

Při podkonutí noh jsem padal na zem. Akrobaticky jsem přenesl váhu na svoji pravou ruku a pomocí ní se odrazil. Nechtěl jsem prohrát a tenhle akrobatický pohyb jsem tak tak stihnul. Při odrazu jsem odkočil a znovu jsem stál na pevné zemi. Uviděl jsem jeho pěst mířící proti mé hlavě. Čupnul jsem si a jak mě jeho pěst přeletěla oběma rukama jsem uchopil jeho kolena a přehodil ho přes moje tělo. Aby byl můj chvat účinější pokoušel jsem se vstát. Nao potom opět letěl vzduchem.
"Musel by jsi sníst ještě hodně polívky aby jsi mě překonal." řeknu a postavím se na nohy.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 10:42

Len čo ma prehodil cez seba samého, pristál som znova v Ichiraku, kde som nelenil. Okamžite som si pokľakol, vzal zo stola rámen a trochu si odpil aby som nabral energie, pričom Dedo Ichiraku sa len smial a smial, načo som vyletel z Ichiraku z dávno poskladanými pečaťmi na kawarimi. To nevidel, pretoež som bol dnu, a už som znova na neho mieril, ak by ma však chytil, mal som pripravenú nohu, nato aby som mu kopol dohora do ruky, čím by som uvolnil svoju ruku a vrazil mu.
"Prekonal som ťa už dávno!"

pro Anonymní Sat 22 Sep - 10:56

Lehce jsem uhýbal jeho útokům. Nepotřeboval jsem k tomu bůh ví jak velkou schopnost předvídání jelikož jeho útoky byli čitelnější než učebnice o tom že Ema má mísu. Já měl času dost a on se unaví. Pak přijde protiútok. Čekal jsem až frekvence útoků pomine což netrvalo dlouho. Po jednom pomalejším útoku jsem zamířil na férovku k němu a udeřil ho pěstí do břicha. Ozvalo se "puf" a ne místě kde stál Nao byl dým a v něm miska. Měl jsem nudle na ruce. Můj obličej začal rudnout. naštěstí nosím rukávy vytažené takže mikina byla netnutá. Stál jsem stále v klidu a čekal až Nao vyrazí z obchodu na proti útok.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 11:02

A nie len na ruke, pretože keď vrazil do misky, nudle vyleteli aj na jeho tvár. A ja som z obchodu urobil vojnovú zónu zo zásobami striel. Hodil som na stôl preplnenú peňaženku, za škody ktoré spôsobím, vzal som do ruky ďalšie misky, niektoré boli plné rámenu, niektoré boli prázdne, a začal som ich hádzať po Mogenovi. Keď išlo o boj, bol som ninja v prekvapovení okolia číslo 1! Nato som zval do ruky za hrsť popru a rozbehol sa na neho s úmyslom zasiahnuť mu tvár štipľavým korením.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 11:08

Viděl jsem misky jak po mně letí. Jelikož přes závěs mohl vidět jen pozici mých nohou vyzul jsem si vysoké boty a vyskočil z nich. Misky tedy nečině létaly na místo kde jsem měl boty. Já mezitím čekal až se Nao vyřítí ven ze stánku. To se taky po chvíli stalo a on uviděl jen prázdné boty na místě kde jsem měl být. Poté jak vyběhl jsem nehlučně seskočil a kopnul ho oběma nohama do zad. Byl to útok který rozhodně nečekal a já ho zamířil velmi přesně.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 11:12

Pocítil som bolesť na chrbte, a videl som čo bolo na zemi, jeho topánky. Dostal ma to bolo jasné, ale ja som nemienil sa vzdať. Nie, ja bojujem do odpadnutia. Ani som sa za seba neobzrel, ale ruku som dal za seba a nechal vzduchom víriť hrsť popru, ktorý sa dostal všade. Keďže to bolo rýchle, nestihol by sa odraziť odo mňa, takže ja som spadol na zem, chvíľu sa kotľal, kým ma nezastavila stena naproti, zatiaľ čo on sa nadýchal popru. Už trochu pomalšie som sa postavil, no stále som stál, a okamžite som sa rozbehol proti nemu, kým mal všade popor, aby som ho udrel do brucha.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 11:26

Uviděl jsem jak na mě řítí pepř a věděl jsem že to bude pálit jako čert. Měl jsem pravdu. Oči mám v jednom ohni vidím jen mlhavé obrysy. Vidím oranžovou šmouhu jak se stěží zvedá ze země a běží ke mně. Byť oslepený zkouším uskočit do strany. Ucítím tvrdý náraz do zdi od stánku. Předpokládám tedy že směrem kupředu je ulice a tak udělám několik kroků kupředu. Neucítím žádný náraz a tudíž předpokládám že předemnou je ulice. Prodřu si oči a můj zrak se začne vracet. Najednou uvidím ulici otočím se abych uviděl i Naa.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 11:30

Len čo začal sa motať okolo, okamžite som spozornel, a hodil bundu na lavičku, aby si myslel že tam stále som, pričom som vyskočil, a zo vzudchu som na neho zaútočil. A nie len ja, ale urobil som obyčajný E~rank Bunshin, ktorý ostal stáť na ulici aby ho zmiatol. Každý by si myslel že nechám zaútočiť najprv klon, ak by sa niečo stalo, ale to ja pravý som zhora udrel do jeho hlavy ako opica, a povalil ho na zem, pričom môj klon útočil z predu takým spôsobom, aby ho prinútil povyskočiť do smeru môjho útoku.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 11:37

Naneštěstí pro Naův jinak skvěle naplánovaný útok byli moje reflexy na tak nízké úrovni že jsem klonovy nedokázal uhnout a tím pádem bylo hned jasný že je to nepravý Nao. Jen obyčejný bushin. Ani jsem se nezajímal kde je vlastně pravý Nao jen jsem se rychle rozběhl k jedinýmu co mě dokázalo teď vrátit do hry. Mlhavě jsem viděl stánek a já nahmatal misku. Pro jistotu jí otočil vzhůru nohama aby v ní nebyl rámen. Vytvořil do ní vodu. Byl to úplný základ suitonových jutsu takže mi to nedělalo problém. Plnými hrstmi jsem nabíral vodu a vyplachoval si oči. Poté jsem se již s kompletně navráceným zrakem a reflexy vrátil na ulici.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 11:40

To bolo jediné čo som dokázal inteligentné zo seba v túto chvíľu vypotiť. V boji sa moja povaha menila, ak ma niečo viedlo, a viedol ma bratov sen. Len čo vbehol do obchodu, ja som sa chytil rámu stánku zhora, a čakal, a len čo odhrnul závesy a chcel výjsť von, spustil som sa a nečakane kopol, čím som ho vkopol dovnútra. No bolo jasné že to boli moje posledné ťahy, keďže som zacítil aj ostrú bolesť na chrbte od dropkicku, pustil som sa a spadol na zem, v neznesitelnej bolesti som už nevstával.
"Ksóó.. " Zahrešil som len čo som videl ako Mogen vstáva..

pro Anonymní Sat 22 Sep - 11:53

Vkopl mě dovnitř. Stačil jsem jen udělat menší kryt při nárazu do baru. Schytal jsi už horší rány ! pomyslel jsem si. Co mě potěšilo bylo to že Naovo tělo reagovalo na můj útok předtím. To bylo dobré znamení. Pamalu jsem vstával z baru a prokřupnul si záda. Chtěl jsem se mu nějak pomstít za ty jeho nudle v mém obličeji ale to prostě nebyla moje povaha. Byl jsem mnoho věcí ale krutý rozhodně ne. Jen jsem prošel kolem něho a řekl.
"Sto třicet pět." až na záda mi toho moc neudělal a bylo jasný kdo zde má navrch. Doufal jsem že už jen bude ležet a nezvedne se. Souboj už mě nudil.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 12:03

Ležal som na zemi, na chrbte nemôžuc sa hýbať, s pohľadom stočeným na oblohu.
"Si neschopný...! Kiež by si bol ako tvoj brat..! Si slaboch, blbec, nikdy s teba nebude Shinobi, neschopák.." Všetky tieto hlasy, či už rodičov, učiteľov alebo spolužiakov mi zneli v hlave, keď moje myšlienky upútala jedna jediná myšlienka, človeka ktorého som neznášal no miloval zároveň. Môjho brata.
"Nevzdávaj sa.. A vyhraješ!" V tú istú sekund som sa pomocou ruky prehodil nejakým zázrakom na brucho, a pomaly som vstával. Bolelo ma to, no nemienil som skončiť..
Budem Hokágem...! Šepol som, načo som už stál rovno, aj keď bolo vidno že sa znova premáham a asi znova skončím v nemocnici. "Je to len stro tridsať štyri!"

pro Anonymní Sat 22 Sep - 12:10

Odhodlání mu teda nechybělo. To se musí nechat. Byl tu však jeden problém a tím jsem byl já. Neměl jsem rád přemáhání a vydávání ze sebe poslední zbytky sil pro nic za nic. A podíval jsem se proti němu. Chtěl jsem ho udeřit ale jeho odhodlání... Mělo cenu bojovat proti někomu kdo se sotva drží na nohou ?
"Nemá smysl bojovat s někým kdo už ve skutečnosti prohrál." řekl jsem klidným hlasem. Tohle byla jeho poslední šance. Byla to jen moje slabost že jsem ho nedokázal poslat do nemocnice. Pokud by však sám zaútočil nebyla zde jiná možnost.

pro **Daiki Ayme** Sat 22 Sep - 12:15

Bol som na dne, ale to neznamenalo že som viac toho nedokázal. Mal som svoj sen a svoje motto, všetko je možné, stačí veriť. Veril som v seba a svoju silu a nemienil som sa vzdať. A brať svoje slová späť nebudem! Napriek tomu som sa usmial a pohol dopredu. Jeden krok za druhým, všetky pomalé, no mieril som k nemu.
"Tak až si takého kto prehral nájdeš, ozvi sa!" To už som stál pred ním, a napriahol päsť tak pomaly, až to bolo na zaplakanie.

pro Anonymní Sat 22 Sep - 12:28

Jeho pohyby byli k pláči. Opravdu si myslel že mě v takovýmhle stavu dokáže porazit ? Podíval jsem se na pěst a nechal ji dopadnout na moji tvář. Bylo to jako pohlazení od předškoláka.
Nabral jsem vzduch do plic a pak ho s hlasitým výdechem zase vydechl. Tohle nemělo cenu ten paličák by tady vydržel být až do večera jen aby mi dokázal že se nevzdá. Rychlý úder do brady ho poslal k zemi. Poté jsem ho zvedl a posadil ho do stánku na barovou židli. Obličej mu hnedka klesl na barový pult.
"Omlouvám se za tu škodu. Snad tohle bude stačit." řeknu a vyskládám na pult peníze. Poté se vydám na odchod směrem ke cvičišti.
-přesun-

pro Sponsored content

Ichiraku ramen

Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen

Re: Ichiraku ramen