Tréninkové prostory

"Aha.." Bylo jediné na co jsem se zmohl říct.
Ještě jednou jsem si její šaty celé prohlédl a poté se zamyslel. Něco takového jsem slyšel prvně a nechtěl jsem si tu "hrát" na nějakého psychiatra, takže jsem seděl vedle ní dále beze slova. V hlavě jsem měl různe myšlenky jako např. "Jestli bude takový i zbytek týmu. Nevím jestli se dožiju dalšich dní." Poté přišel nějaký shinobi. Představil se a oznámil, že prý je náš nový týmovy partner. Povzdechl jsem nad tím jeho úsměvem. "Takže jeden shinobi, který se bude pořád smát a druhá kunoichi, u které nevím kdy mne bude chtít zabít ... vskutku budeme dobrý tým." Prolétla mi hlavou ironická myšlenka. "Zdravím Goro Aburame." Pronesl jsem k jeho směru a postavil se, abych mu podal pravou ruku na pozdrav.

Arisu

Arisu Otoginokuni. Šeptla jsem. Nevěděla jsem co dělat a ja kse chovat. Byla jsem totálně zmatená.

Arisu

Podala jsem mu ruku. Pokud nebudeš zlý. Jak já se chtěla usmát ale nešlo to. Proto jsem si dál hrála se svím nožem na mích zkrvavených šatech.

Arisu

Vlastně nic. Měla jsem z ncih strach ale věřila jsem v pečeť kterou mi dal pan Raiken. Měla jsem sice tušení že takové štěstí mít nebudu ale. Prostě jsem věřila.

Arisu

Co by jsi si představoval? Napadli mě věci co mi může provést a považovat to za zábavu. Ale pokusila jsem se mu věřit.

Beze slova jsem je pozoroval, přemýšlejíc při tom nad chováním Yoshia. Připadal mi nejspíš i divnější než Arisu. Pořád se usmíval, což mi nepřišlo úplně v pořádku, však lidi se nemá soudit na první pohled, takže jsem se ho snažil ignorovat. "Ach ne.. kde jsem se to dostal." Naříkal jsem, stále pozorujíc jeho chování. On, však nemohl vědět, že se na něj dívám, protože přes mé černé brýle to bylo zcela nemožné, a však mohl mít divný pocit, že se na něj někdo díva. Jakmile dostal nápad, žeby jsme měli něco dělat a ne jen zde sedět a čekat. Docela se mi to zamlouvalo, a však jestli by si chtěl hrát na babu, nebo něco podobného, i hned bych to zamítl.

Vyslechl jsem si ho a poté se mírně zamračil, ačkoliv to pod mou kápi nebylo vidět. "Pokud máš na mysli, aby jsme si řekli jaké slabiny má každý v týmu a podle toho dál jednali. Tak to v plánu nemám." Můj pohled jsem přesunul na Arisu. "Kdyby mne chtěla zabít, tak by aspon věděla jak na to." Pomyslel jsem si a dále mluvil. Přece jen Yoshio měl částečnou pravdu a pokud s tím něco neuděláme. Mohlo by být opravdu zle. "Ale pokud myslíš, aby jsme trénovali a trochu se sehráli. Nic proti tomu nemám." Dořekl jsem a prohlédl si cvičiště, abych zjistil co by zde vše šlo dělat.

Arisu

Cvičný souboj. Šeptla jsem zaujatá svím nožem. Lepší zúůsob tu není. Ale upřímě se vás bojím. Narozdíl od Hysterky. Uvažovala jsem rychle a taky tak jednala. Nebylo potřeba nic říkat. Ninjové komunikují pěstmi né slovy.

To co nám nabídl mi nevadilo, ba naopak se mi to zamlouvalo. Podle mne je originálnější se sehrát, jako tým, než posuzovat kdo je silnější ze souboje ve dvojcích.
"Takže?.." Otázal jsem se. Nějak mi totiž nedošlo co vlastně budeme dělat. Po chvíli, když nikdo nereagoval (dejme tomu XD doufám, že to nevadí), jsem dostal nápad. "Co třeba nějaké formace?" Otázal jsem se vznešeně těch dvou. "Tys Yoshio říkal.., že jsi spíše podpůrný shinobi, takže by ses držel vzadu se mnou, jelikož se zaměřuji spíše na dálku a Arisu již na první pohled vidím, že by ti boj z blízka nedělal problémy, i když se možná na to necitíš." Když jsem domluvil, prohlédl jsem si ty dva a vyčkal na jejich reakci.

Na pozitivní reakci Yoshia jsem se usmál, a však to vše by bylo zbytečné pokud by to Arisu zamítla. Pohledem jsem uvízl na Arisu. Neměl jsem v plánu ji nijak stresovat, nebo něco podobného, a však na její odpovědí mi docela záleželo. "Co ty Arisu? Nebude ti to vadit?" Otázal jsem se ji trochu nervozně, však nebylo to příliš poznat.

Arisu

V tom případě asi řekneš svůj styl. Já pak řeknu nebo předvedu svůj. Přiblížila jsem se k němu.

Pozorně jsem ji sledoval a poté promluvil. "Zaměřuji se spíše na dálku, ačkoliv jakmile .." nedořekl jsem větu a sáhl si do kapsy. Z kapsy jsem vyndal svitek (Mushi Kame no Jutsu) a dále hovořit "..jakmile ovládnu tuto techniku, nebude mi dělat problém i obrana. Je však jasné, že C ranková obranná technika nemůže byt dokonalá, takže ma jisté vady a co se týče mého stylu. Jsem Aburame, takže ovládam brouky." Když jsem dohovořil, svitek jsem schoval zpátky do kapsy.

Arisu

Můj bojový styl je chaotický. Jdu vždy s úmyslem ochránit sebe. Jakmile se ale aktivuje moje kekei genkai zabiju vše co mi přijde do cesty. Smutně jsem prohlásila. Má pěkné brýle. Taky by se mi hodili když pláču. Možná taky hodně pláče a proto je nosí. Pozorovala jsem Aburameho.

Všiml jsem si Arisina pohledu. No jak se zdálo, nemohla se na mne nejspíš vynadívat.
"Dobrá tedy..."Pronesl jsem a mírně se usmál. "Mám nápad na základní formaci. Jednalo by se o to, že Yoshio by byl úplně vzadu formace, já uprostřed a Arisu v předu." Řekl jsem a na chvíli se zamyslel co říct dál. Po chvíli jsem dále pokračoval. "Však tahle formace by byla základní v boji. Kdyby jsme se chtěli přesouvat nešla by aplikovat, protože kdyby nás nepřítel napadl se zadu, byli by jsme v značné nevýhodě." Dořekl jsem a čekal jestli nepříjdou na jiné nápady, nebo zdali se vyjádří pozitivně, nebo negativně k tomu mému.

Yoshio pečlivě poslouchal každého z nich, aby náhodou nic důležitého nepřeslechl...
Byla pravda, že každý z nich byl rozdílný, ale jejich schopnosti se docela doplňovali a bylo to více možností na týmovou spolupráci a společné útoky. Yoshia jich napadalo hned několik, ale nechtěl se do všeho hned pléct, aby si od ostatních nevysloužil negativná ohlasy...
Když však Goro pomalu začal uvažovat nad tím, co by se dalo dělat a také jednu taktiku navrhl, i když měla vady, rozhodl se i Yoshio promluvit...
"No... to je pravda, ale... pokud budu vzadu, neměl by to být problém. Jsem senzibil a můžu s vámi komunikovat bez toho, abych promluvil. Myšlenkově. Takže napadení zezadu by neměl být problém a informovanost o tom, co se děje... " Usmál se Yoshio... Takže toto základní postavení by rozhodně přišlo vhod...
"Ale, základní postavení jen nestačí... když využijeme toto, mohli bychom z něho učinit několik společných útoků, akcí. A... náhodou i některé mám.... pokud je teda chcete slyšet ..." Nezapomněl dodat, ale stejně čekal, jestli budou souhlasit. Nechtěl se nějak vnucovat...

(Gimen, hodně práce ^^)

Arisu

Jsem hodně rychlá a dokážu i za letu změnit směr na druhou stranu. Řekla jsem tiše. Ale nejlepší bude si to vyzkoušet.