Tréninkové prostory

Keď Raiken odprezentoval svoju ponuku na jedlo, vyzeral som ako malé dieťa, ktoré si pod stromčekom nájde hromadu darčekov. Kým som sa stihol spamätať, tak už Raiken vyrazil a následovala ho aj tá neznáma. Chvíľu som uvažoval či pôjdem aj ja, ale po mojej 2-sekundovej úvahe som sa rozhodol, že pôjdem aj ja. Ak sa nenahneváte, pôjdem aj ja. Povedal som a išiel za Raikenom.

-Presun-

Nikdo mi po nějaké době neodpovídal tak jsem se rozhodl, že půjdu za nimi. " Killunio, pojď taky. Přece tě tu nenecháme " Hodím po ní přátelský úsměv a vydám se směrem za ostatními a doufám, že nás bude následovat. " Aaaa ta moje hlava, jak dlouho jsem byl zase mimo? " Mumlal jsem si pro sebe a pokračoval jsem v chůzi.

Po nejakem bloudeni jsem se dostal az na treninkove prostranstvi. Tam jsem si ovsem sedl a pod strom a zacal podrimovat.

Nakonec jsem dorazila na cvičiště a porozhlédla se kolem sebe. Kupodivu tu Hokage ještě nebyla, tak jsem zamířila k jejímu bratrovi. Nebo alespoň to jsem zaslechla, že jsou příbuzní. Tohle místo jsem navštovala docela často, ale je pravda, že mnohem záživnější je trénovat s někým než sama. Ani s Naem jsem si nezabojovala, to je fakt na nic.
Když jsem dorazila až k němu, rozhodla jsem se aspoň představit.
"Jsem Satsuki Aizawa.." Usmála jsem se mile a vyndala ruce z kapes. Bylo to rozhodně lepší než potom na sebe v boji křičet pozor ´hej ty´ a podobně.
"Ještě jsem ti chtěla říct, že jestli máš Suiton snaž se ho v boji prosím využívat co nejmíň. Dost by mi to ztížilo boj" Sensei tu ještě nebyla, takže jsem to říct mohla. Jedinou útěchou mi bylo, že jsme aspoň nebojovali na vodě.

Na klidne mistecko pod stromm to tu uz nevypadalo. Probudilo me nejake mluveni. "Jashine to se ani tady uz neda spat!!!" Zarval jsem dost podrazdene A vyskocil na vetev stromu . Nejak jsem jeste nevnimal fakt ze to je hokage.

Jakmile nám dala Hokage pokyn k útoku, dvakrát moc se mi nechtělo. Přešlápla jsem na místě, za prvé, byl to cvičný boj proti Hokage a za druhé byla jsem ten, co raději přemýšlí než se bezhlavě vrhá do boje.
Kdy se z tebe stal srab Suki?
Ušklíbla jsem se, vytáhla kunai s připevněnými drátkem na konci a podívala se na Hiroshiho, jen jsem kývla, měla jsem totiž něco za lubem, jakmile to provedu musí jít za mnou a jeho zvířecí společnice mi jen hrála do karet.
Rozběhla jsem se na Hokage, kunai vyhodila do nejbližšího stromu, ale drátek si nechala u sebe. Za běhu jsem skládala pečetě. Zastavila jsem se až před Hokage a z úst vypustila oblak prachu, někomu by se mohl zdát obyčejný, ale opak, byl výbušný!
Neprostupný, nešlo přes něj nic vidět a obklopil celou Hokage.

Z kapsy jsem hned na to vytáhla zapalovač a škrtla.

"Katon: Hai Sek Shou!"
Ozval se ohlušující výbuch, jak prach, který se všude usadil okkamžitě vzplál. Výbuch zahalil celé okolí do štiplavého kouře, i mě zahalil, proto jsem se za drátek přitáhla ke stromu s tím kuaiem, co jsem předtím vyhodila, a tak se dostala z dosahu kouře.
Teď měl Hiroshi šanci! Neměla by to čekat nebo by měla být přinejmenším trochu mimo a než si uvědomí, co se děje, ten okamžik musí prostě vyjít. Aspoň jsem v to doufala.

Nez jsem se stihl nadat ze se neco deje uz sem jen letel vzduchem. A stihl rict: "No do pr...." Ani jsem nestihl dorict vetu a zady vrazil do stromu za ktery se schovala Hokage. Pri narazu mi vsak odletela celenka i satek kterym jsem myval zakrytou proklatouu pecet klanu Hyuuga. Tedy ja nevedel co to je a nikdy sem nemel jediny duvod me matce neduverovat. A naraz taky nebyl nejslabsi jen jsem se v bezvedomi svezl po kmeni na zem kde jsem bezvladne dopadl a nevnimal nic kolem sebe.

Podcenila jsem rychlost Hokage, protože když dým z výbuchu ustoupil všimla jsem si jen, jak na Hirroshiho míří Hokage. To, že je to klon jsem si všimla jen ve chvíli, kdy začal výbušný lístek na jeho zádech vybuchovat.
Výbušný klon! Kso! Prokoukla mě hned..
Tušila jsem, že se z toho výbuchu Hiroshi dostane nebo vzpamatuje, já mezitím si držela dostatečný odstup, zapátrala v korunách stromů a skládala pečetě. Čekala jsem, jestli se Hokage někde objeví, pokud ne, budu ji muset přinutit jiným způsobem, před plošnou technikou rozsahu několika desítek metrů se neskryje, ale to by musel odtamtud Hiroshi vypadnout a teď jsem na něj křičet rozhodně nechtěla, měl určitě jiné starosti než poslouchat mé rady.

Vnímala jsem ty jeho plány, které tak nějak moc nevycházeli. Neubránila jsem se a musela se ušklíbnout, i když pravda, mě taky žádný plán nikdy nevyšel! Při tom zakopnutí a pádu na zem jsem se musela rozesmát.
Tohle má být můj spolubojovník?!
Jen jsem zavrtěla hlavou než pohled vrátila zpátky na Hokage. Ani jsem nijak nepřemýšlela, jak jsem si předtím uvědomila, rychlost měla velkou, takže technika s malým rozsahem nijak nezabere. Tak zkusíme něco většího!
Znovu jsem poskládala pečetě, jen jsem doufala, že Hiroshi bude mít dost rozumu a vzdálí se, než mu ta technika sežehne pr.. pozadí.
Poskládala jsem pečetě a pousmála se.
"Katon: Zukkoku!"

Z úst jsem obrovskou rychlostí vyhrlila oheň. Rozsáhlá několika set metrová plošná technika, která sežehla všehcno v jejím dosahu. I kdybych nezasáhla Hokage, nebude mít před technikou tolik možností na únik, kvůli velkému rozsahu.

(Omlouvám se, ale zítra tu nebudu celý den, tak mě přeskakujte)

Ccc...za toto zaplatiš sestřičko! Kdyžjsem viděl jak obmotala Kori docela mě to našvatlo. Nechal jsem ji aby zmizela ona jen pustila z tlamy katanu a vypařila se. Ja jsem se jen pousmál. Když jsem spatřil její vypláznutý jazyk socela mě to dorazilo (xD). Vzal jsem katanu ze země a tentokrát už jsem jen improvizoval, to mi šlo nejlépe. Využil jsem svou rychlost a ani ne za 6 sekund jsem stál za Kaori a myslel jsem jen na další žertík co jí za tu Kori a její jazyk provedu (xD). No každopádně jako správný bratříček jsem jí místo čepele po hrudi dal jen menší pohlavek a ušklíbl jsem se. Ségra nemám nic proti tvému dechu ale zuby by sis někdy vyčistit měla. Zasmál jsem se a rozhodl se že budu bojovat jen s katanou a mou super hbytostí (xD).

(Omlouvám se kdyžtak za pravopisné chyby, píšu to z iPadu)