Dům rodiny Akasuna

First topic message reminder :

Vešel jsem do domu a zavolal "Jsem doma!"

"No, kapka něčeho ostřejšího by bodlo, ale pro nezletilce stačí džus." pohlédl jsem na Alliiho a Clouda poněkud přísně.
"Hmm." otočil jsem se na ANBU.
"Nevěřil jsem, že ANBU neposlouchají rozkazy svýchKage. V Konoze by se naši ANBU potrestali sami."

Cloud

''Nic,Nic...'',přejížděl jsem podezřívavě očima toho z anbua přiblížil se k senseiovi a odtáhl ho dál,abych si s ním mohl promluvit.''Kdo je ten Tendashi?'',zeptal jsem se přímo a podíval se nenápadně na ANBU.

Nějak se to tu plní, to mi vážně příliš nevyhovuje. Nahodil jsem neutrální výraz a prohlédl si Clouda. Nevypadá zrovna zkušeně..
"Jsem tu na návštěvě," odpověděl jsem Hokagemu už opět s úsměvem. "Kdo je Tendashi?" zašeptal jsem Yoko.

ANBU 2


,,Kdysi jeden z našich Jouninů.''

"Byl to Jounin ze suny, teď je to prý nukenin. Yoko psala zprávu včera do KOnohy, kde dává povolení k jeho zabití. Suna už s ním nemá nic společného." přikývl jsem tiše.
"Jsou to divní ANBU. Nevychovaní." zašeptal jsem.
(Zašeptal jsem, tak aby to slyšel jenom Cloud...kdyby náhodou měl někdo Ultradlouhé uši xD)

Cloud

Pozorně jsem poslouchal a pak odpověděl,potichounku jen pro Assasina.''Nedivil bych se kdyby byl tendashi ten z ANBU,nevím mám divný pocit,budu ho sledovat'',pousmál jsem se a zkontroloval jsem si svůj meč..

"NEbudeš ho sledovat... Ještě tě zabijou, se Sunou nejsme spojenci, takže je to bohužel jejich problém, ale kdykoliv pomůžem. TO je jasné." kývl jsem a opětoval šeptání xD

Povzdechla jsem si a otočila se na ty vlezlé ANBU.
"Ano jsem v pořádku, nařídila jsem vám, že máte odejít, zprávu jste mi vyřídili, pokud tu hodláte mě neuposlechnout, můžu rovnou napsat Veliteli ANBU jednotek, ať si vás spraví sám" Řekla hlasitěji, ale spíše už vyčerpaně. Doufala jsem, že teď už vypadnou.
"Hai, donesu to. Omlouvám se, nemám ve vesnici takový respekt jako PiliKKa" Odmlčela jsem se, pořád to bolelo. "Jsem pouze zástupce, a už mě neposlouchají ani vlastní jouninové.." Řekla jsem a snažila se vyznít klidně. Pak jsem se otočila k Alliimu.
"Tendashi. Musela jsem ho včera vyhlásit nukeninem a vydat povolení o jeho zabití. Napadl Tsuchikageho, nemohla jsem jinak.." Výčitka tu stále byla, ale rozhodla jsem se ji ignorovat. Pak jsem odešla do kuchyně. Tam jsem zahrabala v ledničce a vytáhla Saké a sodovku. Obě skleničky jsem donesla zpátky a položila jsem sodovku před Clouda, i když si zřejmě nic nepřál a před Hokageho Saké. Sedla jsem si na pohovku a tázavě pohlédla na Alliiho jestli si nechce sednout taky.

ANBU 1 a ANBU 2
,,Hai'' zmizeli.

"Ach tak. Vidím, že Suna taky nemá zrovna nejrůžovější časy. Já jsem se zase setkal s Akatsuki a byli jsme na pokraji občanské války, Danzou-sama se stal feudálním pánem, zabíjeli jsme Kakuzu." kroutil jsem hlavou.
"A já málem zemřel." uchechtl jsem se.
Jo, kdybych nebyl tak bláhový a nevsázel na Izanagi.
"Díky, tu moravskou slivovici vám nedováží?" podíval jsem se na saké a nalil si.
"A kde je vlastně PiliKKa, neříkej, že!?"

"Aha, tady ze Suny vychází v poslední době samí skvělí ninjové," řekl jsem spíše tiše a pro sebe.
Sedl jsem si vedle Yoko na sedačku a položil ji ruku za hlavu, přitom poslouchal Hokageho a prohlížel Clouda.

Ptáček přiletí na okno a má na nožičce vzkaz který jsem mu pošeptal


Vzkaz:

Spoiler:

Cloud

''Arigatoo,ale nebudu'',odmítl jsem pití a vydal se směrem ke dveřím.''Promiňte ale půjdu se projít na čerstvý vzduch'',řekl jsem a vyskočil na střechu.V dálce jsem viděl ty dva ANBU co opustili dům.Ne ani na to nemysli,prostě ne poslechnu Assasina.,podíval jsem se zamyšleně směrem kudy odešli,a přemlouval jsem sám sebe ať je nesleduju.''Vždy se budu nenávidět'',šeptl jsem a vydal se směrem k opuštěnému stromu,kde jsem si sedl a koukal na nebe.

Poslouchala jsem Hokageho. "V tomto oboru se moc neorientuji. Možná v místních stáncích bude, nevím" Pokrčila jsem rameny a při jeho další otázce jsem se nervózně ošila. Podívala jsem se z okna. Tak ven s tím, neměla by jsi to v sobě dusit, stejně to musíš zítra na schůzi říct..
"Ne, PiliKKa není mrtvá, pevně v to doufám.." Odmlčela jsem se a svůj pohled stočila někam z okna. Pomalu jsem zatínala a zase povolovala pěst, možná, abych si tím dodala odvahu. Nechtěla jsem na to myslet, protože bylo pravděpodobné, že se sesypu jako hromádka karet. Ale nesmím, kvůli ní, nemůžu to udělat..
"Pilice přišel dopis, je to už více jak 14 dní. Neuro Uchiha byl.." Odmlčela jsem se. "Byl zavražděn Reinou Kanou, vůdcem Akatsuki. A den na to, byl Piličin syn, Ruki unesen také Reinou. Zbyla jí jen Amayo.." Znovu jsem zmlkla, možná, abych nechala Hokageho tu informaci strávit. "PiliKKa se ráno sbalila a zanechala mi dopis. Psala v něm, že opustila Sunu a vydala se trénovat. Aby zesílila a přivedla Rukiho zpátky i kdyby přitom měla zemřít. Chtěla, abych se postarala o Amayo, o Sunu, získala jsem její veškeré pravomoce. Nevím kam šla a nemám ponětí, kdy se vrátí..." Vysypala jsem ze sebe všechno, co mě trápilo a cítila v sboě zvláštní prázdnotu. Byla pro mě jako sestra, vidina toho, že o ni můžu přijít nebyla příjemná. No tak Yo, vzpamatuj se!
Sklopila jsem pohled k zemi a pozorovala lem trička, jako kdyby to byla ta nejúžasnější věc v životě. Až teď jsem si uvědomila, kolik zodpovědnosti na mě padlo.

Ptáček viděl otevřené dveře tak proletěl a dal vzkaz Yoko:


Vzkaz:

Spoiler:

"Yo.." znovu jsem ji pošeptal do ucha. "Bude to v pořádku," pomalu jsem ji stiskl ruku.

"PiliKKa je silná. Zvládne to." vstal jsem a položil ruku na Yoko rameno.
"Tebe vychovávali nejlepší Kage dvou zemí, jsi výsledkem největšího spojenectví v dějinách. Já ti věřím."
"Věřím ti, protože jsi moje studentka." nevšímal jsem si nikoho a s pevným výrazem odešel za Cloudem. Opřel jsem se o strom.
Byli jsme tři..Nejdřív Tsukiko, pak Sensei..nakonec Neuro..

Sledoval jsem Assasinův odchod. Zřejmě to na něj dolehlo, prozradil ho jeho ledově klidný výraz. To není jeho...

Cloud

''Sensei,vraťte se kní,teď vás potřebuje více než já'',řekl jsem a zamyšleně se podíval do země.


''A navíc,jdu trénovat Kuchiynose no jutsu,chci už to mít v malíčku'',dodal jsem úsměv a rozeběhl se směrem k mýtině asi 150 metrů od domu.

Pousmál jsem se a utřel slzy.
Já teď musím být sám...

"Reino...Zabiju tě." zvedl jsem hlavu a objevila se mi v očích zlověstná záře.

Vzhlédla jsem a překvapeně se na něj dívala. J-Já?
Sledovala jsem ho jak odchází. "Arigato.." Špitla jsem a stiskla Alliimu ruku silněji, pak jsem ji pustila a přešla k oknu. Opřela jsem se o rám a zahleděla se ven, na noční Sunu. Po tváři se mu skutálela jedna neposedná slza a před očima vyvstala vzpomínka, už ani nevím na co jsme se tak divně koukali, ale zřejmě se nám něco povedlo.

Otřela jsem si hřbetem ruky tvář a musela se nad tou vzpomínkou pousmát. Vždy jsme dělali bláznivé věci.
Vím že to zvládneš, ať už jsi kdekoliv..Pili..

Prohlížel jsem si, jak si Yoko utírá slzy. "Chceš být chvíli sama?" vstal jsem z pohovky a zahleděl se z okna ven.

''Senei Jashu!'',zakřičel jsem a soustředil chakru.hadi mi vylétly z pravého rukávu,ale hned také spadli na zem a shořeli.Přece to nemůže být tak těžké?''Kuchiyose no jutsu!'',na zem se obtiskla pečeť a vylétl kouř.Že by už??Malinký had ve velikosti asi 5 Cm se objevil pod mou rukou.Ksoo,naštvaně jsem praštil rukou do země a odebral se k nejbližšímo hostinci.''Ehh,tady dám si Sak...Ne dám si sodu'',pousmál jsem se a sedl si.Za chvíly budu pokračovat,já hady ovládnu!

Otočila jsem se na Alliiho.
"Ne, nechci být sama. Kdybych byla sama, moc bych přemýšlela a to by nebylo dobré. Každý se s tím nějak musí vypořádat, a já to musím zvládnout taky. Jinak se jim tam zítra na schůzi složím, a to nechci.."Určitě jsem plácala páté přes deváté, ale bylo mi to jedno. Nechtěla jsem, aby odešel a tak mě tady nechal samotnou. Nestála jsem o samotu, teď ne.

Pousmál jsem se a šel ji obejmout. "Tak, nepůjdeme si lehnout? Ráno moudřejší večera," pohladil jsem ji po vlasech a políbil na čelo. Je to zvláštní, že půjdu opět spát, ale tak co..