First topic message reminder :

Prišiel som naspäť a začal som zase skúšať techniky.Začal som konbinovať takže som vytvoril mizu no bunshin a potom som spravil pečate na Suiton:Sirokumi a okolo môjho meča bola vodná vrstva ktorá vytvárala vodnú čepel a spravil som s ňou shunshin no jutsu takto som to opakoval veľa krát po sebe.

Shiryuu Nao

"To není můj problém." Můj tón hlasu nebyl ani trochu příjemný a jasně dával najevo, že se s ním nehodlám dál otravovat, a že mě jeho problémy vůbec nezajímají.
"Hmm, fascinující." Řekla jsem chladně s jistou dávkou ironie a pokračovala jsem dál. "Tak se běž nudit někam jinam a ty svý ubohý vtípky si taky zkoušej na někoho jinýho." Odsekla jsem a dál ho ignorovala. Neměla jsem náladu na to, bavit se s kdejakým otravným blbem. Otočila jsem se a zamířila směrem ke břehu co nejdál od něj, abych se náhodou tou jeho blbostí nenakazila.

Zahral vážnu tvár ,,Hm... slečinka nám je urazená... to sú mi veci... prepáčte milady,, poklonil sa a zase sa začal smiať. Nedalo mu to a robil sa že je naštvaný a kráčal za ňou...

Shiryuu Nao

"Nelez za mnou." Můj hlas byl pořád vcelku klidný i když z něj byla znát jistá podrážděnost. Ani jsem se neobtěžovala zastavit, nebo na něj pohlédnout. Pořád jsem se ho snažila ignorovat i když jsem měla chuť ho přinejmenším utopit. Proboha..jsou tu samí idioti... Zavrčela jsem vduchu a došla až ke břehu.

Kráčal som tak ako ona kráčala... keď sa zastaví ja tiež keď sa otočí ja tiež.... Začal som akože bojazlivým hlasom ,, Ale milady mám na vás dohliadnuť aby ste mali všetko čo potrebujete,, na tvári mal úsmev

Shiryuu Nao

Bylo mi jasné, že si ze mě dělá srandu, ale já se snažila být pořád klidná...Tenhle mě nemohl vytočit. Nakonec jsem se k němu otočila a bez většího zájmu mu odpověděla. "Hmmm, a koho to zajímá? Já se o nic neprosila." Odvětila jsem znuděně a odešla si posbírat své věci k nedalekému stromu, kde jsem je předtím nechala. Vlastně tu leželo jen mé kopí a pouzdro s ninja výbavou. Odolala jsem pokušení ho tím kopím bodnout a unaveně jsem se posadila ke kmenu.

Ponaťahoval sa a začal sa tváriť vážne ,, Hm... si dobrá a v teste si prospela viac ako uspokojivo...,, tvár aj hlas som mal vážne až tak vážne že by mi to aj vlastná matka uverila ,, Takže ti z radosťou oznamujem... že si schopná stať sa Chuuninom..,, stále som hovoril vážne a presvedčivo

Shiryuu Nao

"Fascinující...ještě něco?" Odpověděla jsem otráveně. Neviděla jsem, jak se tváří, protože mé oči byly zavřené a vlastně mi ani nestál za to, abych se je obtěžovala otevřít. Můj výraz vyjadřoval naprostý nezájem a já doufala, že ho to brzy přestane bavit a odejde. Najednou mi zakručelo v břiše a mě došlo, že jsem ještě nesnídala. To je dneska den... Napadlo mě a já doufala, že to neslyšel.

Dostal som všetky informácie od klona... Na tvári mi vybehol zase ten lišiacky úsmev ale hlas som mal stále prísny ,, Shiryuu Nao? Podla všetkého si to ty... úroveň Genin ovláda Raiton..hm zaujímavé..,, znelo to ako by som to čítal z niečoho...

Shiryuu Nao

Ne, že bych ho nějak poslouchala, ale jakmile jsem zaslechla své jméno, trochu jsem zbystřila pozornost. Odkud ví, kdo jsem?... Napadlo mě, ale navenek jsem nedala na sobě nic znát a pořád jsem se tvářila stejně...takže nijak.
"Jo, to jsem...Chceš něco?" Má odpověď byla opět chladná a nepříjemná, což naznačovalo, že radši nic chtít nemá. Na chvíli jsme se zarazila. Snad to není ten sensei, o kterým mluvila Mizukage... Napadlo mě, ale raději jsem rychle tuhle myšlenku zavrhla...

,,Ehm.. neviem ako to sformulovať...Ehm, ehm..,, vážne si odkašlal a spustil prísnym tónom ,, Dnes ťa chcem vidieť behať po vode lepšie ako po suchu... dovtedy nemáš právo sa učiť nejakú techniku.... a s prižmúrenými očami ju sledoval

Shiryuu Nao

"Co prosím?!" Trochu nevěřícně jsem se na něho podívala a přemýšlela, jestli je to zase jeden z jeho ubohých vtipů. Nakonec jsem z jeho výrazu stejně nic nevyčetla a jen jsem si povzdechla. "A kdo mi to zakáže?" Nebyla to ani tak otázka a do mého hlasu se opět vkrádal ten protivný pohrdavý tón.

Ach čo je toto za prístup dnešných mladích?! Tvoj sensei by nebol rád že jeho žiačka je drzá a nepočúva starších... podme meno tvojho senseia nech ho môžem usmerniť ako sa majú vychovávať Geninovia.. hovoril prísnym tónom.... Hral to veľmi dobre ale až tak dobre že od zábavy ktorá sa mu naskytla mu na vážnej tvári objavil úsmev... Ale iba na chvíľku a dúfal že si toho nevšimla...

Shiryuu Nao

"Můj sensei tu není..." Odsekla jsem mu bez zájmu, ale na chvíli jsem se odmlčela, protože mi tu něco nehrálo. Ono nebylo těžké dát si pár souvislostí dohromady, takže byla vysoká pravděpodobnost, že právě toto je můj nový sensei....Upřímně...doufala jsem, že ne...
"Vypadám snad jako informační středisko? Navíc...Mizukage se neobtěžovala oznámit jeho jméno." Můj tón ani výraz se za celou tu dobu snad ani trochu nezměnil. Taky tu byla možnost, že jsem to jméno zapoměla. O seinseie jsem stejně nijak extra nestála a o tým už vůbec ne...takže mě tyhle věci nezajímaly a prostě jsem je vypustila z hlavy. Můj pohled nakonec padl na vodní hladinu a já se snažila toho otravu už úplně ignorovat.

Ruky si založil a sledoval ju pobaveným výrazom ,,Jáj tak to pardón...,, oboril sa na ňu ,,Takže až sa ti to uráči zistiť tak ma vyhľadaj.... dovtedy..,, pokrútil hlavou ,, Dovtedy nedostaneš ani tu najľahšiu misiu aká sa pre shinobiho nájde... a o postupe na vyššiu úroveň ani nehovorím... budeš slabá a zatiaľ tvoji rovesníci budú sinejší a silnejší...,, všimol si jej kopí pozrel sa naňho a a potom znovu na Nao zopár krát si ju premeral pohľadom "Hm... zaujímavé iná by ma už hnala ako blázna ale ona nie... je iná ako ostatný " a potom utrúsil ešte jednu poznámku ,, Dúfam že s tým kopí vieš aj narábať a nemáš ho na okrasu...,, Uštipačnosti v tom bolo celkom dosť... To bolo posledné čo od neho počula... otočil sa a dokráčal pomaly na druhý breh kde zo zeme vyrastali stromy ale blízko seba.... Vytiahol som Hiramekarei, rozsvietil sa na modro od mojej chakry..... Začal som trénovať ovládanie Hiramekarei... Sekal som stromy akoby nič ale cítil som že by to mohlo ísť aj ľahšie a lepšie ako mi to ide teraz... Po malom zahriatí keď stromy boli rozkúskované prišiel čas sa vrhnúť na Hiramekarei Kaihō, oboma rukami som držal Hiramekarei pevne a sústredil chakru do meča ale tak aby sa uvoľňovala iba v miestach kde boli dve diery... Moc mi to zatiaľ nešlo...

Shiryuu Nao

Z jeho proslovu mi bylo jasné, že tohle nejspíš doopravdy bude můj sensei. Skvělý... Povzdechla jsem si otráveně, ale neřekla jsem dál ani slovo. Nijak jsem si nehodlala brát jeho slova k srdci. Nakonec jsem se otočila k němu a všimla si jeho pokledu, který mi nepřišel ani trochu příjemný. Dřív, než jsem se stihla ohradit, tak přidal ještě poznámku o mém kopí. Já se jen místo odpovědi nadechla, ale nic jsem neřekla. Nemělo cenu se s ním dál bavit a já na to dnes ani neměla náladu...ne, že bych ji někdy měla. Naštěstí pro mě odešel kamsi na druhou stranu jezera a nejspíš začal trénovat...Podle toho, co jsem vypozorovala. Nechtěla jsem si ho dál všímat, ale můj pohled padl na jeho meč. To je přece... Hned jsem v něm poznala meč šermíře. Hmmm.....možná nebude tak úplně k ničemu... Napadlo mě a dál jsem tak nějak nenápadně pozorovala jeho trénink.

Z chakry sa začalo niečo tvarovať a keď som si myslel že sa mi to podarí zase to zmizlo... to ma pekne naštvalo meč som zabodol do zeme a rozdýchaval som to... Pustil som si aj dážď na seba aby som sa skôr ukľudnil... a začal som premýšľať " No to je pekné že mi Mizukage dala na starosť troch ale jeden ide preč, jedna je nepríjemná a zároveň som rád aká je a tretiu budem hľadať bohvie kde..." šomral som si sám pre seba a pozrel som sa smerom na Nao.... bol som rád že aspoň niekto vydržal moje zabávanie sa.... Natiahol som sa a ležal a pozeral do neba... dážď mi trocha spravil náladu ale hmla ktorú som začal vyvolávať mi ju ešte viac vylepšila.... V tom ma aj niečo napadlo že som na niečo zabudol ale bol som lenivý aby som si to išiel zariadiť sám a tak som znova vytvoril vodný klon ktorý to šiel vybaviť za mňa....(Presun klon)

Shiryuu Nao

Přestala jsem si ho všímat, jakmile skončil s tím, co se dalo nazvat tréninkem. To mi vlastně připomělo, že jsem chtěla dopilovat tu chůzi po vodě. Teď už snad nehrozilo, že mi někdo bude sabotovat můj vlastní trénink, tak jsem se rozhodla vstát a zkusit to znovu. Přecijen ztrácet čas nějakým zbytečným odpočinkem, který jsem vlastně zrovna ani nepotřebovala, nebyl můj styl. Kopí jsem opět nechala pod stromem a já se přesunula ke břehu. Vstoupila jsem na hladinu bez problémů...Už předtím mi obyčejná chůze nedělala problémy, jen to chtělo dopilovat ten běh. Nějakou dobu jsem se jen procházela, ale po chvilce se mé tempo pomalu zrychlovalo až do rychlejšího klusu. Sice jsem se pořád musela soustředit, ale nevypadalo to, že bych měla spadnout.

Vodný klon len čo prišiel trocha bližšie mi hodil knižku a rozpraskol sa... Knihu som si odložil a sledoval som Nao v jej tréningu "Dobre, dobre čím viac sa toho naučia sami tým ich budem musieť menej učiť ja..." pomyslel som si a zasmial sa. V hlave som si zatiaľ plánoval cestu do Kumo...

Shiryuu Nao

Obíhala jsem ještě pár koleček po jezeře, abych si pořádně zvykla na ten zvláštní pocit, který vás přepadne, když stojíte na hladině vody. Čím více času jsem tam trávila, tím méně jsem se musela soustředit a po několika dalších minutách to šlo víceméně skoro samo. Vypadalo to, že už s tím mít problémy asi nebudu...což bylo dobře. Nechtěla jsem se namočit hned po tom, co mé oblečení zrovna uschlo. Ještě jsem se chvíli procházela po hladině do doby, než mě to přestalo bavit. Protože jsem nevěděla, co dělat dál, odešla jsem ke břehu a tam se posadila na jeho okraj. Jen tak bezůčelně jsem pozorovala vodní hladinu a o něčem přemýšlela, aniž bych vnímala zbytek okolí.

Všetko som mal premyslené a tak som sa postavil a oprášil.... meč som vytiahol zo zeme a nasadil si ho na chrbát a pozrel som sa znovu smerom na Nao "Povedala že ma nepotrebuje tak ja padám..." povedal som si v duchu a otočil sa a kráčal do svojho nového domu....(Presun)

Prišiel som na to to miesto s takým zvláštnym pocitom. Tak som začal cvičiť ovládanie bijuu chakry.No stalo sa niečo čo som nechcel. Zrazu som to neovládol a vyvolali sa štyri chvosty.Nevedel som čo robím.Vo tejto forme som sa vybral do mesta.( Presun )

Shiryuu Nao

Sice jsem si všimla, že můj, nejspíš budoucí, sensei odešel, ale bylo mi to vcelku jedno. Neobtěžovala jsem se ani otočit jeho směrem. Můj pohled dál zkoumal klidnou vodní hladinu a já si jen mírně povzdechla. Hmm, konečně tu je klid... Ne, že by mě to nějak zvlášť těšilo...i tohle mi bylo vcelku jedno. Nespokojená jsem byla stejně, protože jsem teď neměla co dělat a ani kam jít...Znuděně jsem zaklonila hlavu a pro změnu pozorovala mírně zataženou oblohu. Spozorovala jsem nově příchozího, ale nevěnovala jsem mu žádnou pozornost a doufala, že on udělá to samé a nechá mě napokoji. Po chvilce mě ale přepadl velmi nepříjemný pocit. Věděla jsem, že je ten kluk jinchuuriki, ale překvapilo mě, co se stalo. Zlověstná Rokubiho chakra mě dokázala během pár vteřin dovést do pohotovosti, ale naštěstí zamířil kamsi pryč. Nemínila jsme se do toho nijak plést...nebyl to můj problém, ale věděla jsem, že nejspíš způsobí v Kiri problémy. Nakonec jsem se odebrala k místu, kde leželo mé kopí a sedla si vedle něj. Neměla jsem chuť kamkoliv chodit, obzvlášť, když ta ocasatá příšera nejspíš ničila co mohla.

Po tom všem blázinci co se děl v domě Kuga, jsem zamířil si trochu potrénovat chůzi po vodě a též akrobacii na ní. Minule nám dal Ookami-sesnei co proto jen aby nám dokázal že né vždy se dají věci řešit bojem. Ale v tuhle chvíli mi jeho počínání přišlo naprosto zbytečné, spíš jakoby se chlubil jak je dobrý a jen si nás zkoušel.
Všiml jsem si opodál dívky co tu byla před naším tréninkem minula a meditovala. Neměl jsem chuť se s ní přít či mluvit. Zvláště když měla u sebe kopí... Radši jsem šel kousek dál abych ji nerušil. Zprvu jsem si jen sedl okolo jezera poblíž stromů a vnímal to ticho a klid. ,,Konečně trocha klidu kde po mě nikdo nic nechce..." Řekl jsem si jen tak pro sebe. Lehl si na trávu a na chvíli zavřel oči. Nevím jestli jsem usnul či ne, ale připadal jsem si v celku odpočinutý když jsem zase otevřel oči. ,, Tak a de se aspoň trochu potrénovat" Vstal jsem a vydal se pomalu ke břehu, začal jsem soustředit chakru do nohou, po chvíli kdy jsem si myslel, že by to bylo dostatečně automatické pomalu se vydal na vodu. Byla klidná takže žádný velký problém mi to nečinilo dokud jsem se nerozhodl trochu si zaběhat.... Asi tak každý pátý krok si mi zdálo, že slítnu. Nakonec jsem to většinou ustál, ale přecejen pár pádů bylo nutných.... Když jsem začal mít pokrk chůze začal jsem si spíš jen tak hrát a zkoušet se udržet na vodě jak na rukou tak v leže + nějaké ty kraviny typu skok sem a skok tam... Bral jsem to jako zábavnějsí způsob tréninku co by se mi mohl někdy v budoucnu hodit.

Když jsem měl dost a byl patřičně unaven byla už v celku tma. Chvíli sem si zase celý mokrý poležel v klidu na trávě. ,, No... už bych se měl vrátit domu... To sem zvědavej co si ty dvě na mě zase připravili." Řekl jsem si jen tak pro sebe a s úsměvem vyrazil.
(přesun)

Prišiel som k jazeru a bol som fakt naštvaný.Veď ja som jinchuuriky.Mám ľudí chraniť a nie im ubližovať.Bol som tak odhodlaný a mal som voči sebe tolko nenávisti.Začalo to znova, no tento krát som to nenechal len tak. Zaťal som päste a začal som ovládať chakru ktorá zo mňa prúdila do okolia celého jazera ako výchrica. Zrazu ako som stal na jazere tak mi začali na modro svietiť oči a voda okolo mňa sa začala výriť. Bijuu chakra pomaly ustávala a ja som to zvládal. Po niekoľkatich minútach som si povedal: Už nikdy nedopustím aby moja nenávisť ubližovala ostatným.Potom som začal trénovať koncentráciu chakry na velkom stupni.