First topic message reminder :

Prišiel som naspäť a začal som zase skúšať techniky.Začal som konbinovať takže som vytvoril mizu no bunshin a potom som spravil pečate na Suiton:Sirokumi a okolo môjho meča bola vodná vrstva ktorá vytvárala vodnú čepel a spravil som s ňou shunshin no jutsu takto som to opakoval veľa krát po sebe.

Natsuki

Zasmála jsem se. Tak jdeme.
(přesun obě)

Len som si vypočul čo povedala a potom odyšli. Už by som mal fakt vypadnúť, už mi to tu leze na nervy. Povedal som si v duchu pre seba a išiel preč. ( Presun )

Stál jsem už nějakou dobu vedle nad něčím dumající Roky. Když se už dobu ani nepohnula ani neřekla jediné slovo. Začal jsem si myslet, že snad zaspala vestoje s otevřenýma očima. No teď když jsme tu osiřeli a bylo neobvykle teplé počasí, jsem se na ni podíval. Ehm udělalo se nějak teplo, takže si půjdu zaplavat. Nevěděl jsem jestli mě slyšela, ale přišlo mi slušné alespoň oznámit svůj odchod. Potom jsem pus popošel do hustého křoví a svlékl si oblečení, které jsem potom uklidil do brašny. Zároveň jsem si nasadil bermudy a i s brašnou se vrátil ke břehu. Tam jsem jí položil a skočil šipku do vody. Jen tak pohodově jsem plaval pozadu a užíval si teplého počasí. Jak dlouho jsem si nebyl zaplavat? Napadlo mě v duchu.

Prišiel som k jazeru a s maximalnou odhodlanosťou som začal koncentrovať chakru.Veril som si na milion percent a potom som vyvolal dva chvosty ktoré boli mojim maximom.Vypúšťal som do okolia stále viac a viac chakry a potom to prišlo.
Tretí chvost.Hneď ako som ho vyvolal tak som stratil vedomie, ale po chvíli som sa zobudil na zemi len tak ako keby som ondlel.Skúšal som to stále dookola a stále som ondlieval.Vždy tak na päť minút myslím.

Po viac ako styroch hodinách som konečne zvládol tri chvosty celkom dobre ovládať.
Vlastne som už neondlieval, ale naskitol sa iný problém.Nevedel som sa ovládať na dostatočnom stupni na začiatku ale potom som to dokázal a už s tím nemám problém. Bol som celkom vyčerpaný ale pokračoval som v treningu sice trochu rozličnom ale bol to trening.Takže som začal vyvvolávať techniku Suiton : Sakageki ale trochu vo väčšom merítku. Z môjho meča sa stalo dvojmetrové vodné ostrie ktoré bolo ako meč.

Natsuki

Došla jsem k jezeru a nevšímala si okolí. Koncentrovala jsme čakru do nohou a vydala se na procházku po jezeře.

Plaval jsem v jezeře. Když kolem mě prošla ta dívka, kterou jsem potkal tehdy v tom pěkném domě. Ahoj. Pozdravil jsem jí a dál si plaval naznak. Protože byla opravdu příjemně teplá voda. Potopil jsem si hlavu a potom s ní zatřepal abych z vlasů vycákal vodu. Užíval jsem si toho slunečného dne.

Natsuki

Chodila jsme po vodě zabraná do svých myšlenek, když na mě někdo promluvil. Lekla jsem se, ztratila koncentraci a propadla se kus pod hladinu. Hned jsem se vzpamatovala vylezla zpátky na hladinu. Ahoj, pozdravila jsem, usmála se a šla dál. Neměla jsem náladu na povídání.

Zdálo se, že jsem musela u jezera usnout. Vzbudila jsem se, zamžourala nad sebe a s údivem zjistila, že je noc.
"Sakra, sakra!" tiše jsem si pro sebe láteřila a začala se rychle zvedat. V tom mi ale padnul pohled na hladinu. V noci byla tak lákavá. A zvláště po probuzení. Ve své rozespalosti jsem si ani nevšimla ostatních lidí. Prostě jsem se spokojeně hupsla do vody a užívala si pocitu, jak kolem mě proudí.

Natsuki

Na jezeře začínalo být moc živo, tak jsem se rozhodla jít domů. Došla jsem ke břehu a rozběhla se do Kiri.
(přesun)

Doplaval jsem kraulem k Roce. Potom chvíli splýval vedle ní. Hmm přemýšlel jsem o tom tvé nápadu a myslím, že bych pro to klanové sídlo mohl narýsovat plány. Pousmál jsem se. Nemusíš se bát, mám s tím celkem bohaté zkušenosti. Přeci jen jsem při svých cestách po světě dělal ledacos. Dodal jsem ještě a v duchu už si kreslil příčky, pilíře, íčka, trámy, nosné zdi a mnohé další věci, které ke stavbě patří.

Po veľmi únavnom treningu ktorí som podstupil som ledva stál na nohách. Len tak som sa plúžil po ceste a išiel som smerom domov.( Presun )

Trenoval som tu celý deň a trenujem stále to isté a to je koncentrácia bijuu chakry. Stále dookola zvušujem vypúštanie a vsiakovanie bijuu chakry.

Ze zamyšlení mě vytrhl hlas. Byl to Toshiro. Jeho návrh zněl opravdu velmi dobře. Ze široka jsem se usmála.
Hmm, vážně?! To zní hodně dobře..
Obrátila jsem se na záda a zasněně se podívala na oblohu.
Jestli to dokážeš... dodala jsem zamyšleně, ale už jsem to nedořekla, protože jsem zmizela pod vodou. Nemohla jsem odolat.

Trenoval som veľmi dlhý čas a musel som si oddýchnuť, takže som si lahol na breh a relaxoval som.

Sice mě zajímalo, co šla dělat. Avšak přemohl jsem svou zvědavost a vylezl na břeh. Tam jsem hned vsál vodu do kůže a oblékl se. Potom jsem odběhl a za nějakou tu chvilku se vrátil s rovnou deskou. Velkým archem papíru. Sedl jsem si na zem a opřel se zády o kmen stromu. Desku jsem si zapřel o přikrčená kolena a na ni položil ten papír. Vzal jsem i rýsovací potřeby a začal zakreslovat jednotlivé části velkého dvoupatrového komplexu, i s rozsáhlými prostory pod hladinou vody. Ty do té doby leželi pouze v mé hlavě a já tak mohl zapojit kreativitu sobě vlastní. Tak trochu jsem i doufal, že se to bude Roce zamlouvat. Navíc takové sídlo bude stát nemalé finance, ale já sám jsem měl dost velkou sumu peněz po zesnulém obchodníkovi. Navíc by mi na to Roka jistě také nějak přispěla.

Keď som dorelaxoval tak som išiel preč. Vlastne som ani nemal práve chuť na tréning, ale nechcel som tu ani strácať čas.(Presun)

Shiryuu Nao

Z ubytoven jsem zamířila rovnou na toto místo. Myšlenka, že tu nikdo nebude a já tak budu mít klid na trénink se rozplynula v okamžiku, kdy jsem se rozhlédla. No oproti včerejšku to bylo pořád únosné. Mohla jsme počítat s tím, že sem chodí trénovat asi dost lidí, ale nečekala jsem, že tu zase narazím na něj. Nakonec mi to bylo vlastně jedno. Jen jsem si otráveně povzdechla a vydala se najít místo, kde bych měla opravdu klid. Obcházela jsem břeh jezera, dokud se mi nepodařilo najít takové místo, které bylo dostatečně vzdálené od všech rušivých prvků. Chvíli jsem stála na břehu jezera a sledovala klidnou vodní hladinu. Vlastně jsem si vybavovala všechny dosud získané informace, které jsem potřebovala, abych zvládla chůzi po vodě. Nemělo by to být o moc těžší než chůze po stěně a dalších pevných objektech...i když...voda je voda... Nechtěla jsem ztroskotat hned při prvním pokusu, ale na druhou stranu jsem chtěla alespoň trochu pokročit, než se tu zase nahrnou další lidi. Nakonec jsem se pořádně nadechla a soustředila se na svoji chakru bez jakýchkoliv dalších pochybností. Jakmile jsme si připadala připravená, zkusila jsem udělat jeden malý krůček směrem k vodní hladině. Nejdříve se dotkla hladiny jen jedno chodidlo. Zkusila jsem převést na tu nohu svou váhu, abych si ověřila stabilitu, která ovšem nebyla ani zdaleka stoprocentní. Použila jsem trochu víc chakry a pocítila, že se to zlepšilo natolik, abych mohla přidat i druhou nohu a tím se na vodní hladinu postavit úplně. Pokusila jsem se tedy o další krok. Nepropadla jsem se okamžitě..to ne, ale rovnováhu jsem taky moc nedržela. Byl to zvláštní pocit, stát na vodě...tak zvláštní, že jsem se napoprvé nedokázala udržet. Tak trochu se mé tělo kymácelo ze strany na stranu a já cítila, že se brzo propadnu. Chtěla jsem uskočit zpátky na břeh, ale nebyla jsem dost rychlá na to, abych zůstala suchá. Nějak hodně mokrá jsem taky nebyla, takže to tak hrozné nebylo...Vlastně už dopředu jsem počítala s tím, že se nejspíš trochu namočím. No rozhodně jsem to nehodlala vzdát a už jsem se chystala na další pokus.

Hneď ako som prišiel na breh jazera som zo seba zhodil iba meč, vybavenie a vrchné oblečenie a taký som sa hodil do vody a nechal sa vodou nadnášať... bolo to osviežujúce po tom čo som bol pri sopke... Rozmýšľal som na tým kedy začnem znova trénovať...a ako bude Mizukage spokojná z mojim výsledkom misie... Vo vode som sa cítil skvele...

Shiryuu Nao

Po dokonalém promyšlení dalšího postupu jsem se zkusila znovu postavit na hladinu jezera. Nejdřív zase opatrně pouze jednou nohou jako předtím...ale teď už jsem alespoň věděla, co čekat, a také i víceméně jak to provést. Soustředila jsem se plně pouze na to, co dělám aniž bych se nechala rozptylovat okolím. Opět jsme zkusila přidat i druhou nohu. Chvíli jsem jen stála na místě a kontrolovala svoji rovnováhu...i když občas jsem ztratila stabilitu, ale jakž takž se mi to podařilo vyrovnat. Pomalu jsem si zvykala na ten pocit, který mě přepadl kdykoliv jsem se snažila stát na vodní hladině. Nakonec se mi podařilo udělat malý krůček, i když s mírným zavrávoráním. Udělala jsem další krok a v ten okamžik jsem si všimla, že někdo plave v jezeře. Napadlo mě, že toho člověka neznám, ale v tu chvíli jsem ztratila víceménně kontrolu a zahučela jsem do vody. Neměla jsem to ještě tak zažité, abych mohla chodit po vodě automaticky bez soustředění. S mojí sebedůvěrou to nijak nehlo, protože jsem to samozřejmě zase dávala za vinu komukoliv jinému, jen né sobě. Od břehu jsem nebyla daleko, takže jsem se rychle dostala z vody na pevnou zem, kde jsem se celá mokrá posadila a čekala, až se vzdálí natolik, abych měla klid.

Zasmial som sa keď som videl ako niekto zahučal do vody... Zrejme to bola nejaká čo sa pokúšala chodiť a nešlo jej to... ,, Treba sa sústrediť,, zakričal som jej smerom.... Následne som vyšiel na breh a odmotával krvavé obväzy z meča aby som ich mohol vymeniť za čisté...

Shiryuu Nao

Zaslechla jsem, že na mě ta osoba cosi křičí...Nejspíš se pokoušel o radu, ale nějak mu to nevyšlo. No jasně...já to asi nevím... Zavrčela jsem si pro sebe a dál si ho vůbec nevšímala. Moc dobře jsem věděla, co mám dělat...i když z větší části pouze teoreticky...prakticky jen tak z poloviny. Nemělo cenu déle otálet na břehu a počkat až uschnu, když bych se stejně znova mohla namočit. Vstala jsem a zkusila to znovu. První kroky už tentokrát byly jistější a já si věřila dost na to, abych se plně soustředila a nepřemýšlela o možném neúspěchu, který už nepřicházel v úvahu...obzvlášť, když jsem tu nebyla sama. Pravda...občas jsem stejně ještě zavrávorala a měla co dělat s tím, abych se udržela, ale pomalu se to zlepšovalo...Tedy zatím jsem necítila, že bych padala. Měla jsem nejspíš výhodu v tom, že jsem se den předtím naučila podobným způsobem šplhat po stěně, jinak by mi to šlo dnes asi hůř. Následovalo dalších pár kroků a já se cítila na tomto vodním povrchu jistější a jistější. S pomalými a opatrnými krůčky už nebyl asi problém...ale nevěděla jsem, jak v běhu. Nejdřív jsem jen zrychlila tempo a když se má stabilita víceméně nezměnila, skusila jsem tak nějak poposkočit, čímž se mi trochu probořila noha pod hladinu, ale i to jsem zvládla vyrovnat. Zkusila jsem se tedy rozběhnout, ale pořád jsem zůstávala u okraje. Nejdřív jsem trochu zavrávorala, což mírně rozbouřilo klidnou hladinu kolem mě, ale já se v tu chvíli klidně soustředila natolik, že se mi podařilo nespadnout. -no vypadalo to, že už mi to nějak extra velké problémy dělat nebude, ale přece jen jsem se dál soustředěně procházela po hladině, abych si na to co nejvíce zvykla.

Zrejme ma odignorovala alebo nemala záujem o rady.... meč bol previazaný čistým obväzom a tým pádom už som nenaháňal hrôzu malým deťom... Keď som videl že jej to ako tak ide na tvári mi vybehol lišiacky úsmev..."Čo takto si trochu zablbnúť? "
opýtal som sa sám seba i keď z môjho výrazu to bolo jasné... Všetky veci som si zase pozbieral a meč dobre uložil do púzdra... pomaly som kráčal smerom ku dievčaťu až som zastal taký meter od nej.... poskladal som pečate a ,,Suiton: Mizurappa,, GIFSoup
bola to iba neškodná vodná vlna ktorá ju mala za úlohu ju vyviesť z rovnováhy alebo aspoň zmáčať...

Shiryuu Nao

Začínalo mit o celkem jít a už jsem se nemusela ani tak soustředit jako předtím. Obcházela jsem si malá kolečka, když jsem si všimla toho chlápka, jak jde směrem ke mě. Nedávala jsem tomu žádný význam a naprosto ho ignorovala...teda do jisté doby. Když se přiblížil na vzdálenost, kdy stál jen kousek odemě, tak jsem se chtěla otočit a důrazně ho požádat, ať se odemě vzdálí, ale to už jsem nestihla. Dřív, než jsem stihla něco říct, mě ohodila vodní vlna a já se už dál neudržela na hladině. Propadla jsem do vody, ale hned na to jsem se nějak znovu vyškrábala na hladinu a s dosti nepříjemným výrazem v obličeji jsem si ho přeměřila pohledem.
"Máš nějakej problém?" Zavrčela jsem na něj a můj výraz se ani na vteřinu nezměnil.

Najprv sa zahral na neviniatko a pokrčil ramenami ,,To nie ja to on,, ukázal prstom doprava kde nikto nebol.... ale nakoniec sa mu na tvári objavil blažený úsmev ,,Ale no... hádam sa nebudeme hnevať za neškodné preverenie...,,zasmial sa ,,Hm... a jediný problém je že sa nudím,, dodatočne jej odpovedal na otázku... Dal si oboje ruky do vreciek a hral znudeného...