First topic message reminder :

Prišiel som naspäť a začal som zase skúšať techniky.Začal som konbinovať takže som vytvoril mizu no bunshin a potom som spravil pečate na Suiton:Sirokumi a okolo môjho meča bola vodná vrstva ktorá vytvárala vodnú čepel a spravil som s ňou shunshin no jutsu takto som to opakoval veľa krát po sebe.

Natsuki

Jo je, ale to by pak nebyla žádná zábava. Ale klidně to zkus na stromě, pokud chceš. Podívala jsme se na ni jako na sraba, ale rychle jsme uhnula pohledem. Já se vracím zpátky na vodu, už to skoro mám.Za chvíli budu i běhat.

Toshio Ookami

,,No konečne už som si myslel, že nemáte v sebe ani kúsok slušnosti." prehovoril a z rukávom mu vypadli zvitky. Jeden hodil každému.,, Správny shinobi dokáže odhadnúť situáciu a pružne reagovať. Pokiaľ je niečo príliš nebezpečné a priam nereálne tak je vhodný ústup na prejednanie taktiky." zdôraznil a namieril si to k brehu.,, Dúfam, že ste sa aspoň niečo naučili." dodal a kráčal až k Natsuki.,, Prepáč, že som ťa nezapojil do tréningu ale očividne toho máš momentálne v hlave viac než obe hrdličky dokopy. Tak ak sa smiem spýtať ako si pokročila s tréningom?" spýtal sa.

Dobre krásky ja vás opustím musím ísť trénovať.Povedal som a podišiel o kúsok ďalej asi o 20 metrov.Už som sa cítil normálne pretože sa rýchlejšie regenerujem.Takže som vypustil do okolia bijuu chakru a napadlo ma že prečo sa s ňou trochu nepohrať, tak som všetku tu chakru nahromadil do jednej velkej ako keby guľe ktorá vyzerala že nechce držať po kope.Stále som ju udržoval v kope lebo keby som ju len tak pustil tak celé jazero zasiahne tlaková vlna s toho uvolnenia a nechcem pútať takú pozornosť aby všetci vedeli že som jinchuuriky.Stále som uržoval tu guľu medzi rukami.Potom som si sadol na zem a snažil sa koncentrovať chakru do tej guľe.Stále som zväčšoval mnoštvo ale len do takej fázy aby som to udržal.

Řekla, že je to lehčí, ale pak se na mě podívala pohledem, který značil, že si myslí že jsem srab. Nesnášela jsem, když mi někdo naznačoval, že jsem srab nebo něco podobného a tak jsem se rozhodla, že jí tu radost neudělám a vrátila jsem se k vodě. Stoupla jsem si těsně ke břehu. zavřela jsem oči a ruce jsem si položila kousek pod pupík, jelikož jsem věděla, že tudy prochází jeden z důležitých energetických bodů. Nevěděla jsem jestli mi to pomůže ale za zkoušku to stálo. Pokoušela jsem se soustředit jenom na chakru v mém těle a všechno ostatní prostě vytěsnit. Když jsem si myslela, že už jsem plně soustředěná, otevřela jsem oči a posunula nohu nad vodu. Pomaloučku jsem ji přiložila na hladinu. Měla jsem pocit, že cítím, že voda je pevnější ale když jsem na nohu zatlačila, znova se propadla pod vodu. Um..tak takhle ne. Vytřepala jsem si vodu z boty a zadívala jsem se na Natsuki jak to jde jí. Zrovna k ní mířil nějaký chápek, odhadla jsem , že sensei. Čekala jsem jestli jí řekne něco k tréninku, co by mohlo pomoci i mě.

V tu chvíli jsem na něho koukal jak na zjevení. Je přeci učitel, měl by nás učit bojovat a né učit taktiku proti silnějším shinobi. Když potkáme Nukenina nejspíše nebude mít moc slitování. Vzal jsem do ruky svitek a žmoulal ho v ruce, přitom jsem dál přemýšlel. Když v tom mě to došlo.
Nebylo to náhodou donucení k tomu abychom se co nejrychleji naučili chození po vodě. Přičemž tohle byla nejrychlejší možnost. Kdyby po nás chtěl abychom útočili šli bychom na zem, kde máme mnohem větší možnost taktiky. + Naučení možnosti jiného než je samotný útok.
Začal jsem se potichu smát a ponořil se pro moji Wakizashi. Poté jsem vyrazil na souš.

Došla jsem na břeh a zamířila za senseiem a Nat byla tam s nimi i nějaká neznámá holka nevšímala jsem si jí a sedla si opodál pod strom a pozorovala je.

Natsuki

No docela to jde, na hladině už se trochu udržím, řekla jsme jakožto věčný optimista, ale nedokážu to vysvětlit tady kamarádce, ukázala jsme na Nami na břehu. Mohl by jste ji to nějak vysvětlit? Zeptala jsme se a pokusila se znovu rozběhnout, už jsem se ani moc nepropadala.

Na břehu jsem se rozhlédl a uviděl jak se sensei baví s Nat a nějakou další kunoichi. A šel si přisednout k Yuně. ,, Omlouvám se, asi ze mě nějakej velkej taktik nebude no" A zasmál jsem se.

Seděla jsem opřená o strom když přišel Akio jen jsem se usmála a řekla.: To ze mě taky ne. Následoval smích. A neomlouvej se mi lepší nějaká taktika než žádná.

Toshio Ookami

,,Aha no tak ja jej môže povedať len to čo jej povie každý sensei." pokrčil ramenami.,, Ide o sústredenie chakry do chodidie ale narozdiel od pevného povrchu neudržuješ konštantný pomer chakry. Pretože keď stojíš na vode jej povrch sa neustále mení a preto ho musíš prispôsobovať a to je na tom to najproblematickejšie. Inak je to už len o cviku a potom to ide doslova samo." dokončil.

No, tvoje taktika poprošení zabrala. Získalas nám svitky, kdežto já nedokázal nic.... Hanbou jsem otočil hlavu na druhou stranu.

Natsuki

Když jsme se pokoušela pobíhat na hladině okolo senseie, on se zatím pokusil poradit Nami. No od vás to zní srozumitelněji jak ode mě.

Jemně jsem mu hlavu otočila zpět k sobě. Oba se ještě máme co učit. Řekla jsem s povzbudivým úsměvem a políbila ho na tvář. Pak jsem se zase opřela o strom a sledovala ty tři před sebou.

Poslechla jsem si co mi její sensei řekl. Um..děkuju. Pokusila jsem se znovu začít soustředit a nasměrovat čakru do nohou. Pak jsem došlápla na hladinu. zdálo se mi, že jsem tam chvíli stála, ale pak jsem stejně zkončila ve vodě. Vylezla jsem na břeh a zkoušela jsem to dál.

Ucítil jsem jak mi otáčí hlavu k sobě, měl jsem pořád sklopené oči. Najednou jsem ucítil její rty na své tváři. Podíval jsem se na a viděl její úsměv. Trochu mi to pozvedlo náladu, ale na to abych na to vše zapomněl a začal se smát to bohužel nestačilo. Jen jsem tam seděl a pozoroval ji. Chvíli potom jsem ji oslovil:,, Nechtěla bys už jít domu? Pro dnešek bylo tréninku až až" Pousmál jsem se v dobré víře, že cokoli bude následovat mi pozvedne náladu.

To víš že bych chtěla už mě to tu nebaví, ale musím se zeptat senseie minule pěkně řádil když jsem odešla z tréningu bez jeho svolení. Vstala jsem a šla za senseiem. Ehm.. sensei? Chci se zeptat jestli tréning už skončil nebo ne.

Toshio Ookami

,,Jasne môžte ísť domov." prikývol Toshio.,,Tam si vás už postráži Katsuro ak vám to nevadí a ja sa teraz vzdialim mám ešte svoje povinnosti." doplnil.,, Tak zatiaľ." zakýval im a zmizol.

Jdeš s náma Nat? Zeptala jsem se jí nechtěla jsem ji nechat samotnou jako ráno.

Natsuki

Ne, jen běžte hrdličky, já ještě pomůžu té nové kamarádce s chozením po vodě. Vrátila jsme se k Nami a zeptala se: Chceš to ještě zkoušet?

Tak dobře zatím se tu měj. Otočila jsem se na Akia. Tak jdeme. (přesun)

Potom ako odyšlo pár z nich, tak sa stalo niečo čo som nechcel aby sa stalo, ale na štastie to nebolo v plnom merítku. Takže keď som koncentroval tu guľu, tak ma na cvhílu niečo vyrušilo a trochu chakry sa vypustilo.No nasledok bol taký, že do celého okolia sa vypustila tlaková vlna ktorá bola celkom sílna. Potom som tu guľu celú zase do seba vrátil a zrušil formu koncentrácie chakry.

Zkusím to ještě jednou. Přišla jsem ke břehu. Tentokrát jsem se soustředila na úplné maximum. Přestávala jsem vnímat okolí, zvuky, prostě všechno. Soustředila jsem se jenom na čakru procházející mým tělem. Soustředila jsem se, aby mi mi prodila pomalu do nohou. Pak jsem, pomalu udělala krok vpřed. otevřela jsem oči a uvědomila jsem si, že stojím na hladině. Teda spíš jsem tam tak vrávorala, ze strany na stranu. Když jsem otevřela oči stratila jsem koncentraci a nohy se mi začali potápět. Pokoušela jsem se udržet, ale nakonec jsem stejně žuchla do vody. Když jsem chtěla vylíst ven smetla mě vlna která šla od toho kluka. Sakra co je zač? Pomyslela jsem si, ale už jsem neměla sílu mu nadávat.Byla jsem ráda, že se mi to alespoň trochu povedlo, ale dneska už jsem s tím chtěla zkončit. Byla jsem utahaná, špinavá, hladová a po dnešním cestování a několika bojích už totálně vyšťavená. Sedla jsem si pod strom, abych si chvilku odpočinula a začala jsem ždímat svoje mokré věci. Né, že by to k něčemu bylo když tu pořád prší.

Po tej tlakovej vlne som sa išiel pozrieť k tím dievčatám a povedal som : Nestalo sa vám nič ?

( Nami , potom si si asi zabudla prečítať čo som písal vyžšie )

Natsuki

Eto máš se teda kde usušit? Opravdu nechceš jít aspoň na chvíli ke mě? Zeptala jsme se Nami.

Dávej si pozor sakra! Křikla jsem ledově na toho kluka a dál jsem mu nevěnovala pozornost. Natsuki se mě znovu zeptala jestli nechci jít k ní. Nechtělo se mi zpátky do těch polorozbořených ubytoven a tak jsem se rozhodla přijmout. Um..jestli ti tam nebudu vadit, tak klidně půjdu.