Ohromná rezidence klanu Osferatu

First topic message reminder :

Velká rezidence klanu Osfertu kde zije uz jen Tascher Osferatu jako jediny dedic majetku klanu Osferatu a zaroven taky prezivsi... Komplex se sklada z velke celorocne zelene zahrady a velkeho domu. Vse je chraneno specialni barierou, ktera cely pozemek chrani proti neautorizovanym osobam. Tedy lidem kterym nedal primy souhlas Tascher Osferatu. Dale pak take vytvari vlastni okolni atmosferu diky ktere, je v celem komplexu prijemna teplota i vlhkost...

V současné době dům trvale obývá Tascher Osferatu, Fujin Surashi a početné služebnictvo (zahradníci, kuchaři, opraváři, služky, komorníci a ochranka (úroveň Chunnin až Jounin) mnoho dalších k provozu potřebných povolání )

Stál jsem tam a poslouchal je. Tomu klukovi jsem kývl na pozdrav. Už jsem ho někde vyděl. Bylo to zrovna na cvičišti. No jen jsem dál mlčel.

Když vyslovil Shunshin no jutsu - Technika problesknutí zeptal jsem se ho:
"To Shunshin no jutsu by mě zajímalo mohl bych se to začít to učit."(Už musim pls jestli mě to budeš učit tak napiš že sem se to začal ihned učit)

"A ne ja uz pujdu jen sem se chtek zeotat tak Hi "
Otevrel jsem dvere a zamyslel jsem se "nuže nevadí tak du se učit k oaze"
(presun)

Koukal jsem se za Kalionem a pak se otocil na Fujina... Tak jdem na cviciste a zacnem s bojem ne???

Usmál jsem se."Tak jo..." A ukázal jsem ať vyrazí první.

Dosli jsem do cvicne haly a roumistili se. Kazdy si stoupl tak aby mu to co nejvice vyhovovalo... Tak zacnem... pomoci Magen: Narakumi no Jutsu jsem ho chytil do iluze... Potom jsem se k nemu dostal ze zadu pomoci Shunshin no jutsu a prilozil mu kunai na krk, tak aby ho i sebemsi pohnuti hodne rizlo do krku...

Byl rychlí a využil výhody začátku. Iluze byla silná a dosti děsivá. Jen jsem se pousmál."Já si už peklem prošel a tohle mě jen tak nezastaví..." Iluze se pomalu rozplynula a já stiskl v ruce už připravenou hůl. Zvedl se vítr a jakoby vyletěl směrem ode mě. Vyrazil mu z ruky kunai a taky ho trochu odhodil. Poloviční Nebeský tanec... Jako bych se zavlnil a najednou jsem se objevil o 10 metrů dál. Použil jsem to jen proto, abych se mohl připravit. Jednou jsem protočil hůl a pak ji škubnutím natáhl. Rozvířil se silnější vítr. Potom jsem se jen uklidnil a moje tělo obklopila vzdušná čakra a já teď jakoby bíle zářil. To stejný se stalo z holý."Tvoje gravitace je silná, to vím...ale já prozatím upřednostňuji boj z blízka, kde se ukáže síla zkušenost. Takhle budeš muset používat i své umění." Usmál jsem se."Hijutsu: Fuuton: Fuhasaki!"
Na Vzdušná čakra na holi více zazářila a na obouch koncích se s formovala. Najednou se vysunuly dvě vzdušné delší čepele, které byli jakoby z holí spojené.

(Představte si, že je to z Fuuton čakry)
"Tak jdeme na to..." Najednou jsem se postavil do pózy, která připomínala nějaký tanec. Nohy jsem měl roztáhnuté, jednu ruku zvednutou a v té druhé nataženou hůl."Hijutsu: Tengoku Dantsu..." NAjednou jsem prudce vystartoval a byl to fakt mžik. Vypadalo to jako bych po té zemi klouzal nebo spíše letěl. Dopředu se rozrazil prudký vítr, který ho mohl na chvíli udržet na místě. Potom jsem jen hbitým a ladným, ale silným pohybem ze spodu sekl a v zemi zůstala hluboká čistý řez, který vypadal jakoby ho někdo vypálil laserem, tak byl jemný. Ten útok byl fakt rychlý a taky vítr dost snižoval viditelnost.

Vyskocil jsem do vzduchu a vytahl si Shuriken prutce jsem machl a pouzil Kage Shuriken no Jutsu... Vyhodil jsem ho po Fujim a jeste jsem ho mnohonasobne zrychlil gravitaci a zaostril Fūton: Reppūshō... Pohyb Shurikenu byl takrka nevyditelny a ja ho mohl pomoci gravitace navadet primo na cil... (Pri takove rychlosti i kdyby nejak vyhl nebo odrazil prvni Shuriken, tak ho tezce zasahne druhy Shuriken, ktery je ve stinu prvniho...)

Viděl jsem jak vytáhl shurikeny. Jen jsem mrštil holý a zvýšil tlak vzduchu a pustil ho před sebe. Normální hozené shurikeny by to zastavilo, ale tyto jen zpomalili na normální rychlost. švihl jsem ostřím a shuriken přesekl vejpůl, v tom, ale u mě už byl druhý. Jen díky dvojitému ostří a že při útoku se hůl otáčí, přesekl jsem i druhý. Kousky dopadli na zem. Díky protiútoku a následnému zasáhnutí větrnou čepelí jsem zničil i zaostření zbraní. Vyskočil jsem do vzduchu a jakoby se větrem plachtil. Zatočil jsem nad hlavou holý a vzduch se roztočil a vyzvedl rozseknuté shurikeny, které kolem mě rotovaly. Následně jsem je švihnutím vyslal proti Tascherovi a proudem vzduchu je zahalil. Potom jsem se jen otočil a zase v takovém tanečním postoji se zavlnil a objevil se za Tascherem a velkou rychlostí točivě zaútočil.

Vztycil jsem masivni pisecnou stenu a tim pohltil Shurikeny... Potom jsem ze vsech stran vyslal pisek na shira a ten ho pohltil krom jeho hlavy... Zabranilo mu to kompletne v pohybu... To, ale nebylo vse v pisku byli ukryte vybusne listky a ve chvyli kdy pisek Fujina Obalil, utvoril jsem pecet a rekl KAI nastal masivni vybuch...

Kolem sebe jsem měl stále Fuuton čakru. Zvýšil jsem její hustotu a tlak. Takže se mě písek jakoby nedotýkal. Potom jsem si to uvědomil. Všiml jsem si jednoho čouhajícího lístku, těsně před výbuchem. Jak to vybuchlo, stiskl jsem hůl vypustil velký množství čakry a Fuuton se ode mě rozletěl jako tlaková vlna. Uvnitř to byl docela sílá, protože to jakoby drtilo a tělo to dokázalo vydržet. Bohužel moje umělé končetiny ne. Najednou levá ruka se mi rozletěla na kousky a v pravé noze dost silně křuplo. Výbuch utichl a já jen pomocí hole v pravé ruce jsem se ještě trochu nemotorněji svezl k zemi . Tam jsem se hned posadil. Sakra... Podíval jsem se na místo, kde před chvílí byla moje ruka. Potom jsme si vyhrnul kraťasy. Za začátku nešlo poznat, že by moje končetina nebyla pravá. Vůbec to nešlo vidět, ale teď se přes koleno a lýtkový sval táhla velká tlustá prasklina. Co budu teď dělat...zapomněl jsem na pravidelnou údržbu...ale i tak...už je mám tolik let...jsou staré... Povzdechl jsem si a snažil se ji s ohnout, ale šlo to z tuha.

Hned jsem prestal bojovat a priletel jsem k Fujinovi... Sakra co se to stalo... Prave jsi prisel o ruku a mas skoro rozpulenou nohu... Pritom nikde zadna kram... Ty jsi snad loutka, nebo co??? trochu rozhozene a zkoumave jsem se na neho dival...

Jen jsem se tak na něj podíval a trochu se pousmál."Ne, ne...teda ne tak docela...neboj se...nic mi není...jako malý jsem měl menší nehodu a přišel o levou ruku a pravou nohu, takže mi ji nahradili loutkářskými končetinami. Nejdou skoro poznat od pravých, akorát jsem je zatím neměl nijak vybavené, jen čakrový vlákna na rozvod....už byli asi staré a nevydrželi ten tlak...taky jsem neudělal pravidelnou údržbu díky těm událostem, ale je to škoda..." Znovu jsem je zkusil pohnout nohou a potom si jen sundal tričko, abych se podíval jak je to s tou rukou. Byla roztříštěná přímo u spoje ze skutečnou tkání, takže tam kus ještě zůstal."Pff...tak to je malér...toto už se nespraví...jsem v loji...tak teď nevím, co fakt budu dělat..."

Usmál jsem se."To je v pohodě...stejně by to dřív nebo později odešlo..." Potom jsem jen zaostřil."No...nechtěl bych aby sis dělal starost, ale kdybych mohl...rád bych si je navrhl sám a pomohl, když tak sestrojit...díky klanu se docela vyznám v takových věcech...každý z nás musí k našemu Hijutsu vědět, jak vyrábět tyto hole.." Ukázal jsem na ni."A já si ty končetiny taky upravoval, takže jestli by to šlo..."

Jen jsem přikývl."Tak jo..." Usmál jsem se."A díky teda..." Vzal jsem do ruky hůl a pomalu se postavil. Nemohl jsem na tu nohu úplně došlapovat, tak jsem trochu kulhal a jinak to šlo...

Po něklolika minutách hledání, jsem spatřila velkou, nepřehlédnutelnou rezidenci. Jak jsem zaslechla, zde právě sídlil Tascher. Pomalu jsem přicházela k pozemku, s rucemi zastřenými v kapsách a zastavil mě až písek, který mě upozornil, že asi dál už neprojdu. Hmm, že by.. Vzhlédla jsem a prohlížela si okolí pár centimetrů ode mě. Asi budu muset počkat..

Prave kdyz jsem rozmlouval s Fujim ozval se mi v hlave alarm... A tak Yoko konecne dorazila... Pomohl jsem Fujimu na lavicku a rekl mu at pocka, nez se s ni vratim... Spesne jsem odletel... Priletel jsem ke hranici bariery, u ktere cekala Yoko... Ahoj, pojd dovnitr Bariera se se stala v jednom bode propustnou... Jak se mas??? Uz jsem te asi tyden nevidel... Neco noveho??? Mezitim co mi Yoko odpovidala, letel jsem s ni k Fujimu...

Všimla jsem si Taschera a kývnutím ho pozdravila. "Ne, nic nového..." Odpověděla jsem stručně. Nechtěla jsem být nepříjemná, ale dneska jsem neoplývala zdravým optimismem. "Jak se daří Fujinovi? Zahojily se mu ty rány?" Zeptala jsem se mezitím, co jsem si z výšky prohlížela okolí.

Eh no jeho telo, jsem pomoci jednoho velmi silneho leku, ktery byl napsan v jedne z klanovych knich o medicine zcela vylecil, ale... No sama uvidis... rekl jsem trochu vyhybave... No jsem uz kvuli tobe rad, ze neni nic noveho... Protoze posledni dobou byla nova zprava, skoro pokazde spatna a ty toho mas uz tak nad hlavu... dodal jsem s povzbudivym hlasem a pridal usmev... No kdyby neco, tak za mnou muzes kdykoli prijit a ja ti pomuzu, jak jen bude v mich silach... znovu jsem se zarive usmal... Jinak jak se ti libi moje panstvi???

Jen jsem přikývla. Kéž by přišla dobrá zpráva, jde to od desíti k pěti..
"Jsem ráda, že už je to lepší, stejně se na něj podívám.." Zamumlala jsem a pak se znovu porozhlédla. "Umm, máš to tu hezké,.. rozlehlé, skoro jako palác.." Podotkla jsem uznale.

No mam radsi ten ukryt v hor... zarazil jsem se... Ehm no dekuji Vsadim se, ze te Fujin rad uvidi... No je to ted ponekud slozitejsi... Jeho otec ho vyhodil z domu a on nemel kde bydlet, ale nebo. dal jsem mu tu jeho vlastni pokoj Je jich tu mnoho prazdnych...

"Aha, takže takhle to nakonec dopadlo.." Zamyslela jsem se. "Umm, jo.. To je důvod, poč jste mě sem volali?" Zeptala jsem se ho.