Hebimarova skrýš

First topic message reminder :


Spousta chodeb, místností, a laboratoří.

Ušklíbla jsem se. "Stejný jako vždycky... žes v tom hrobě nezůstal!" zavrčela jsem a kolem mě se začala zvedat jiskřící modrá světélka.

"Opravdu dojemné setkání. Od minula mám dokonalé tělo a pár schopností navíc."utřel jsem si slzy štěstí.

Môžeeem? spýtala som sa nevinným hlasom Hebimara a tak hypnotizovane som preskakovala po všetkých troch.. mala som chuť napichnúť ich všetkých na kovové trubky a mučiť ich tak dlho že by sa im z toho uškvaril mozog ^^

"No hej to já mám taky, Tsukiko to byl tvůj sensei? Mě oddával." usmála jsem se na ní

"Lituju tě upřímně." položila jsem jí ruku na rameno



(musím jít tak dobrou noc :-* )

"Hai." zabodl jsem si kunai do dlaně, abych se probudil. Znuděně jsem vstal a prohlížel si je. Vypouštěl jsem čakru a zem okolo mě praskala.

Shiineee !! zasmiala som sa pri čom som len oboma rukami pokynula aby sa vlci rozbehli na súperov.. čo vlastne aj spravili.. ťahali za sebou takú stopu bieleho plameňa.. dosť vrčali zavíjali a boli úplne besný kvôli bolesti ktorú im biely oheň spôsoboval.. ani sa nedalo povedať na koho útočia páč bežali úplne chaoticky..

"Tak sensei... hodina začíná!" pousmála jsem se. "Já od vaší smrti taky trochu zesílila! Snad..." ušklíbla jsem se a kývla na Kaguyu. "Začněte sensei!" poklonila jsem se mírně.

"Je to stejné jako když jsem zabíjel Sarutobiho." udělal jsem si pár pečetí a rozeběhl se na ni.

tss, moc divoké vytvořil jsem několik pečetí a po části skrýše ve které jsme byli se začala rozléhat témná fialová mlha, přes kterou nebylo nic vidět, jelikož se mi nelíbilo jak moc jsou zde všichni pohromadě mlha začínala pomalu všechny paralizovat, což mohli začít pociťovat menšími vibracemi v konečkách prstů, v ruce se mi vytvořil plazmoví kunai, který jsem hodil směrem k Atsu, byl mířen na její vlasy tak aby jí trochu ,,oholil'' a vyprovokoval, zatímco já začal uskakovat do neznámých chodeb, pryč z mlhy, avšak dával jsem si pozor abych neskončil v nějaké pasti

(Do skrýše ses nemohl dostat..je pod bariérou vzpomínáš? ^^)

Okolo mňa sa vznášala taká divná aura a ja som sa len uškŕňala.. vďaka nej nemala hmla na mňa žiaden účinok a vlci pociťovali takú bolesť že ich to tiež nijak moc neobmedzovalo.. nastavila som ruku proti nejakej divnej blbosti ktorá mi letela na vlasy a tá vec do mojej ruky narazila.. aura okolo mňa zhustla.. predsa len narastala a silnela s každým útokom ktorý je na ňu použitý..

(však já stojím už od začátku asi 2 metry za Reinou)

Přimhouřila jsem oči. Sarutobi?! Jestli je to to co si myslím pak,... musím být opatrná!
Tak... jdeme na to!
Probleskla jsem se pryč, nebylo ani postřehnuto kdy. "Sensei, co jsou vaše sny?!" zamračila jsem se a hodila na něj bleskovou kouli.

Prišiel som tu podľa tej vizitky alebo čo to bolo čo my dal ten Hebimaru a hľadal som ho tam.

Ja som zaútočil na Atsukiných vlkov. Využíval som to, že sa oheň z mojich kostí nešíril ďalej.
Tsubaki no mai.
Obrovskou rýchlosťou som sa presekal až k Atsuke.

zrušil jsem mlhu jelikož to nemělo takoví výsledek jaký jsem očekával místo toho jsem poodskočil dále a asledoval jsem Ryuzakiho veškeré mé útoky odrazí, jak ošklivé čekal jsem až Ryuzaki udělá nějaký silný útok a při tom jsem byl připraven aktivovat věc kterou má na její tváři

Ozval se výstřel a okolo mě se objevil Bílý had, který kouli zastavil.

"Zjistit pravdu o tomhle světě, ale moc mluvíš, na to, že si sem přišla mě zabít."

V Hebimarově hlavě se ozvaly opět moje myšlenky. V tvojí hlavě, už jsem skoro jako doma. Hlavou jsem mu rozlehl tichý smích a po chvilce hlas zmizel.

bolo to divné no.. vlkom sa nič nestalo..jeden sa dokonca rozbesnil na toľko že sa rozbehol čisto za Kaguyom, preskočil ho a postavil sa predo mňa pri čom poriadne zavrčal.. diery po jeho kostiach sa mu pomaly ale isto začali zacelovať čo bolo vcelku.. divné.. rozbehol sa po Kaguyovi a očividne ho chcel chňapnúť do papule.. ja som tam len stála.. a usmievala som sa..

v ruce se mi vytvořil další kunai, který jsem hodil směrem na Atsu, cestou škrtl hrotem vlka a začal hoře bílím plamenem, měl jsem v plánu použít její zbraň proti ní

Až som ho našiel videl som že sa tam niečo deje tak som len povedal "Hebimaru-sama, som tu ako ste povedali." povedal som a pozaral som sa čo sa tam deje.

"Zabít? Upřímně, jsi mi dost ukradený, dělám to kvůli Reině..." ušklíbla jsem se a odskočila dozadu. Zvedla jsem ruce a dvakrát sekla před sebe. Vytvořili se dvě ostré vlny, které letěli na Hebimara, při čemž ničili všechno, co se jim postavilo do cesty.

Pustil som zapálenú kosť na zem.
Takže nesmrteľní rýchli vlci. V tom prípade môžem urobiť jediné.
Položil som ruky na zem.
"Sawarabi no mai."
Keďže bol vlk vo vzduchu, jednoducho ho napichli kosti a vyzdvihli ešte vyššie. Bolo jedno, či sa sceľoval, alebo nie, každá prebodnutá končatina mu zabraňovala v pohybe, ale to nebol môj jediný cieľ. Kosti pokračovali ďalej a ďalej na Atsuku. Buď sa vyhne kostiam, alebo kunaiu, iná možnosť nebola.

H..he? zasmiala som sa pri čom som sa čo najrýchlejšie uhla .. dozadu.. pri mojej šikovnosti som zakopla a spadla na zadok no našťastie som už bola z dosahu tamtej techniky.. cítila som na chrbte niečo.. zvláštne.. bol to Itami .. bariéra pohltila plazmu ale môj element nie no stále som sa musela usmievať.. v tom zbĺklo bielymi plameňmi celé moje telo a ja som sa až diabolsky smiala ^^

chtělo by jí to... omráčit, nebo nějak vyvést z rovnováhy v mžiku jsem se objevil u Atsu, kterou jsem pohltil do plazmové koule, se kterou jsem se pákrát zatočil a po té ji mrštil směrem do Ryuzakiho, vše se událo rychle a bílí oheň ještě nestihl zneškodnit mou plazmu