Hebimarova skrýš

First topic message reminder :


Spousta chodeb, místností, a laboratoří.

"Bohužel, nedostanete ho." pokrčil jsem rameny.
"Nepotřebuji spojenectví s vámi."

Pousmála jsem se. "Nechceme spojení, chceme Rukiho!" uculila jsem se.

"Budete muset přes mě. Ten kluk patří mě." zachechtal jsem se.

"Nemáě na něj právo je můj." řekla jsem naoko naštvaně Ten je drzej až to hezký není

Baaka baaka BAAAKA ! kričala som niekoľko metrov vo vzduchu na havrana ktorý ma niesol Yukigakure až k Hebimarovi.. povedala som Kumogakure.. KU..MO..GA..KU..RE !! chcem ísť za onee-chaaan ešte mi nekúpila tie šaty.. hučala som celou cestou no vedela som že sa asi všetci moji summoni proti mne spikli.. pff možno mi ich kúpi aj on.. predsa len pozve si ma k sebeee bohvie prečo a jediné čo mi slúbi je dostatok obetí.. ale já chcem kawaaai čierne gothické šaty !! hundrala som si popod nos no to som sa už vznášala pri vchode do sídla.. vbehla som dovnútra a začala som behať po chodbách ako splašená.. pri čom som zatiaľ neúspešne hľadala Hebimara.. niekde pred sebou som však zahliadla nejaké osoby.. heem ďalšie jeho pokusy? konštatovala som nahlas no len som utekala ďalej..

a takhle to dopadne když se potkaj fanatici pomyslel jsem si a stál jsem mimo to se mi zdá ... nebo podíval jsem se na Atsu nebo to je ona

"Když myslíš." ušklíbl jsem se.
"Časy se mění."

Čím dál tím víc se mi to nezamlouvalo. Situace byla napjatá a já jen doufala, že se to nějak nezvrtne. I když jsem si o sobě hodně myslel, na tyhle jsem rozhodně zatím neměla.

"Fajn dojdu si pro něj sama." řekla jsem a vyvolala nefritového klona a vyslala ho do vchodu stále pozorujíc Hebimara co udělá

Uuuhm.. Hebi-kuuun? potrebuješ pomôcť? spýtala som sa ho pri čom som poskakovala takým nadšeným spôsobom všade okolo neho.. pár krát som zakopla a vytrela sa na zem no hneď som sa postavila a tvárila som sa akože ja nič

''já myslel že jsi'' díval jsem se na Atsu a přemýšlel jsem jestli je to opravdu ona

"Sanfu kekkai.. To asi těžko.." Okolo vstupu do skrýše se objevila bariéra, přes kterou nikdo nemůže.
"Díky, teď už víš, k čemu byly ty lístky." ušklíbl jsem se na slečnu Amaterasu.
"Ne, zatím to tu zvládám, ale klidně si je můžeš vychutnat."

Jeee aaarigato.. zaškerila som sa po čom som svoj pohľad uprela na toho týpka a zatvárila som sa naozaj oduto.. ty si ten BAAAKA !! ktorý ma zobral od ONee-chaaan !! zavrčala som a len som si nakusla oba prsty.. Kuchiyosen no jutsu! sikla som pri čom som ruky priložila k podlahe a vyvolala som dvoch jashinistických vlkov ktorý však mali výšku takých priemerných medveďov..

Spoiler:

Usmála jsem se a jen tak opovrhlivě se na ně podívala.

za co mě trestáš podrbal jsem se na hlavě a díval jsem se na vlky
''budu hádat... chceš mě zabít, že jo ?''

podívala jsem se na Tsukiko a pak na tu malou

"Hiruko jestli chceš tak si s ní zabojuj." řekla jsem mu a podívala se na Hebimara

"Proš mi ho nechceš vydat k čemu ti bude?"

"Ruki je moje zbraň a zároveň brána, do světa splněných snů." Vytáhl jsem kunai.
"Ale jestli chceš o něj bojovat."
šíleně se mi rozšířili zorničky.

Heee ale já vás chcu sundan všechny !! a obetovať Jashinovi mihehehe.. zasmiala som sa a obe ruky som položila na vlkov.. tí začali okamžite horieť bielym plameňom ktorý sa nedal nijak uhasiť.. vedela som že ich to prinajmenšom bolí no boli to Jashinisti a nemohli od bolesti zomrieť.. skôr ich to ešte viac rozbesnilo a držali sa na uzde len tak tak páč som im stále nedala príkaz zaútočiť..

Povzdechla jsem si. "Mluv jasně, nemáme tolik času!" zamračila jsem se a kousla se do prstu. "Reino? Je to na tobě..." pousmála jsem se na svou kolegyni.

"Tsukiko-chan, jsi nějaká netrpělivá, nemám proč mluvit." zachechtal jsem se.

pro jistotu jsem se obalila krystalem To měla být moje zbraň!

zatnul ajsem ruce v pěst

"Bojovat o někoho kdo patří mě? Skoro rodině?" povytáhla jsem obočí

díval jsem se na Atsuko
''takže takhle vznikají smažení vlci na divoko ?''

"Tsukiko-chan?!" přivřela jsem oči. "Co ty jsi vůbec zač?!" přimhouřila jsem oči.
Dej si na něj pozor!!
Vím!

Postavil som sa k Tsukiko. Bol som pripravený proti nemu bojovať s ňou.
Toto vyzerá celkom zle. Vedel som, že je to pasca.

"Rodina? Jak směšné." pobaveně jsem se usmál.
"Nepoznáváš mě? Svého mistra? To jsem přece já, Orochimaru."
Začal jsem se šíleně chechtat.