Kancelář velitelství spojeneckých sil

"Ano, děkuji, budeme rády, sestra a já jsem si chtěly Konohu prohlédnout. Sice jsme tu kdysi byly ale to bylo hodně dlouho, nebudeme vás zzdržovat, děkujeme za přijetí jste přesně takový jako jsem si přestavovala." usměju se nevině a vstala jsem jako Nefrit, která z něj nezpustila zdrak z kabely přes rameno jsem vytáhla malý samtový váček černé barvy a podala jsem mu to

"Matricaria recutita smíchaná s Ginkgo biloba. Udělejte si z toho večer před spaním čaj a vypijte ho jemně vlažný a ráno a v poledne znovu, mělo by to utlumit bolest hlavy." vlídně řeknu

"óo..děkuji." zasmál jsem se a nakoukl do sáčku.
"Konoha 15 vám bude plně k dispozici, dlouho tam nikdo nebydlel, ale tak, určitě si to nějak ohlídáte." pousmál jsem se. "Opravdu moc děkuji, potěšila jste mě."

Pootevřela jsem dveře.
" Dobrý den. Ehm, omlouvám se, jestli ruším, já jen, no chtěla jsem se zeptat, jak dopadla ta bitva včera, nebo možná předevčírem, já nevím, jak dlouho jsem spala a taky, jestli nevíte, kde jsou shinobi z Kiri. "
Vstoupila jsem a rozpačitě se drbala na hlavě.

"Tojá ráda těším lidi, zvlášť když jste k nám tak milý. Děkujeme a dobrou noc. Uvidíte že se vám pak uleví." mírně jsem se uklonila a strakala Nefrit ze dveří, ještě se na rozloučenou usměju a pak zavřeme dveře a jdeme se ubytovat (přesun)

"Dobrou noc." zamávám dívkám.
"Zdravím, no, válku jsme vyhráli, Reina je mrtvá a Shinobi z Kiri jsou už v Kiri. Zvládneš to sama? Nebo chceš doprovod?" pousmál jsem se.
"Ano, spíš bys měla mít doprovod.."

No, myslím, že to možná i zvládnu, kdyby vám to mělo dělat nějaké velké starosti a navíc, ještě jsem nepoděkovala Akiymu, za to, že se o mě postaral, pořád ještě spí i s tou ženou z Písečné, trošku jsem se zamračila.
" A ještě, nevíte, jestli je v pořádku Inubarashi Shite? Ten Genin, holka z Iwi spolu se kterou jsem včera bojovala?"
Je mi opravdu líto, že ho tak otravuju, když tohle prostě musím vědět.

"S kým že spí!?" pod okem se mi objevil tik.
"Inubarashi Shite? Hm, nemám ponětí, ale pravděpodobně odešla s Armádou do Iwy." Udělal jsem pečetě.
"Moku bunshin no jutsu." z mého ramene vyrašila větev, která se snesla na zem a přetvořila v klona.
"Můj klon tě doprovodí, i když bych byl radši, kdybys tady ještě zůstala do rána. Přece jenom je už pozdě."

"Dobře," přikývla jsem.
Takže "Tornádo" je nejspíš v pořádku, díky bohu.
" Aspoň se třeba Akiyuu probudí a já mu budu moct poděkovat. Děkuju za pomoc, usmála jsem se a dala se na odchod."

"Hmm..máš kde spát?" zeptal jsem se ještě na rychlo. Vzal jsem si dokumenty čaj a taky jsem byl na odchodu.

"Hmm, ne, ale předpokládám, že tu máte nějaké jezero, nebo rybník, takže není co řešit." Usmála jsem se.

"Konoha 5-10, některý z bytů je prázdný. A to mě napadá..že budu muset postavit ubytovnu." pousmál jsem se.

" Opravdu moc děkuju, ale já se vlastně můžu vrátit k Akiymu, kdybych chtěla spát v posteli. A aspoň ho nechytí infarkt až zjistí, že jsem beze stop zmizela ze zamknutého bytu, " zazubila jsem se.

"Dobře, každopádně, můj klon je ti k dispozici, až ho nebudeš potřebovat rozpráší se na prach." usmál jsem se a doslova se vypařil.

Podívala jsem se na klon.
Milý člověk. Ale já bych se asi opravdu měla vrátit k Akiymu, aby se o mě zbytečně nebál.
Pousmála se a vydala se směrem k Uchicha čtvrti.
(přesun)