Kancelář Otokageho

"Nemusela si mi hovoriť svoj životný príbeh." Sarkasticky som sa usmial. "No, zdá sa, že ťa majú v Oto radi. Ale teraz úprimne. Pridala sa Oto na stranu sladkej Konohy alebo si ďalej udržuje svoju zlú povesť?"

"No dovol. V životě bych se nemohla spojit s Konohou už potom co mě sprostě pod genjutsu unesli. Já mám své plány a KOnoha do nich spadá jako bod destrukce."

"Hmm, aspoň niečo je také, ako si to pamätám." Postavil som sa. "Mám ešte jednu otázku. Nedávno som sa dočítal v Bingo knihe, že jeden ninja z Kazetsuchi klanu sa stal nukeninom. Oto bola vždy útočiskom pre nukeninov, takže je tu?"

"Nikoho takového jsem tu zatím neviděla." odvětila jsem "A i kdyby nemám povinnost ti to říkat je to jako lékařské tajemství.

"Nemám rád hru na skrývanie. Skutočne sa mi nechce hľadať ho po celej dedine. A to už som si myslel, že budeme priatelia." Falošne som sa usmial. "Veď vieš, že na mňa tvoj kryštál neúčinkuje. Tak prečo mi odporuješ?"

"Nemám jenom krystal." řekla jsem pevně "A já se k žádnéu útoku nechystám ty snad ano?"

"Nie, samozrejme, že nie." Úsmev ma stále neprechádzal. "Takže si o ňom nepočula? Zdá sa, že ti budem musieť veriť." Sharinganom som sa pozrel na jej ochranku.

Faito

Co je? zeptal jsem se dotčeně, když se na mě zadíval.

"Vlastne ani neviem. Očakával som, že na mňa zasa zaútočíš. Neviem, či bolo množstvo irónie, ktorú som použil, prijateľné." Mykol som ramenami.

Faito

A měl bych? Reina zatím nedala bezprostřední rozkaz a vypadá to, že ani nedá. pokrčil jsem též rameny.

"Stále je k tomu připravená, kdyby se tady Kuro o něco pokusil." pousmála jsem se
"Máš snad ještě něco na srdci nebo odejdeš z vesnice?"

Faito

Bez zaváhání... odpovím j, ale pořád sleduji Kura.

"Odísť z Oto? Nie, ešte sa tu chvíľu zdržím. Ale áno, už je to všetko. Povedal by som, že mi bolo potešením, ale to by som klamal." So sarkastickým úsmevom na tvári som za sebou zatvoril dvere.

(Presun.)

Faito

A nevracej se... zahučím za ním a pak se otočím na Reinu. Kdo to byl? Nějak se mi neche mu věřit.

Faito

Jdu se podívat k jezeru, kdo tam trénuje.Najdete mě tam. řeknu a shunshinu se pryč. (přesun)

Faito

Došel jsem zpátky a z dlaní mi tekla krev. Řekni mi. Jsem opravdu tak slabý? Nejen, že mě už dva lidé naprosto ponížili, ale ani jeden si nedělal nic z mého genjutsu. A za poslední: Na to, že jsem člen ANBU si na mě otvírají hubu absolutně všichni. Začínám si myslet, že jsem nanic. Nechceš místo mě někoho, kdo je schopný porazit ostatní? A nebo líp. Až ho najdeš, nechceš mi dát misi?

"Ale no tak Faito." vstala jsem a šla k němu a vzala jeho ruce do těch svích a začala vypouštět zelenou chakru a podívala jsem se mu do očí
"Jsou tu všichni drzý já s nima promluvím. Ty jsi naprostý ideál mé ochranky, rozhodně jsi pohotovější a jsem ráda, že se můžu na někoho takového spolehnoutm jen je pravda, že si dlouho nedělal nic jinýho než mě hlídal, chceš teda misi?"

Faito

Asi ano. Jen doufám, že se tam s nikým nepoštěkám. Ovšem jestli máš nějakou misi pro jednoho, pročistím si hlavu a bude. usmál jsem se a poslední zbytky krve jsem otřel do hábitu.

"TO bych musela nejdřív nějakou vymyslet." odvětila jsem a pustila mu ruce a přemýšlela jsem
"Možná bys mohl vystřídat Kashikeho ve sledování Akihira a nebo mi zjistit jak se vede Rukimu v Suně." přemýšlela jsem nahlas se sklopenou hlavou a sledovala parkety

Faito

Půjdu do Suny. Jak zní mise? zeptám se na podrobnosti.

"Jak myslíš, půjdeš do Suny vyhledáš Rukiho no Akasunu, modré vlasy, částečný Uchiha poznáš a předej mu můj pozdrav a zeptej se ho jak se mu daří v Suně a když už tam budeš, tak mi zjsitíš jaká je v Suně politická situace a další jako třeba kdy se střídají stráže nebo jaká je obrana, prostě to co by se mi mohlo hodit." řekla jsem pevně a šla ke stolu sepsat povolení pro vstup do vesnice. POdala jsem mu ho i s fotografií Rukiho.
"Nebuď tam moc dlouho a hodně štěstí." usmála jsem se na něj

Faito

Hai! uklonil jsme se a rychlostí lusknutí prstů jsem zmizel. (přesun brána)

Dorazil jsem před kancelář a zaklepal.

"Vstupte."

Vešel jsem dovnitř."Ahoj chtěl jsme si s tebou promluvit jelikož jsme spolu od té doby co jsem přišel skoro nemluvili."čekal jsem jestli mi řekne že se mám posadit a nebo tak.