Kancelář Otokageho

"Víte pro nás je Kuchiyose víc než jenom mazlíček a když ublížíte nějakému Kuchiyose tak mě to velmi naštve.Možná by mě miň naštvalo kdyby jste ublížila Toshiovi než tomu pejskovy jak jste řekla.A i to že vás provokoval neznamená že ho máte napadnou."ze začátku jsem měl docela přísný tón ale postupně jsem se uklidňoval."Jsme neutrální vesnice ale jestli napadnete nějakého z našich členů a ještě k tomu když to udělá nějaký váš ANBU tak to mírně pošpiní naše vztahy."

"Věřte si tomu dál. Své hájení jsem řekla a nehodlám ho opakovat." mluvila jsem stejně s klidem jako on.

"Takže jak to vyřešíme?"usmál jsem se na ni.

"Něco navrhněte, ale já svou chybu nepřipouštím, protože jsme ani jeden nic neudělali toho psa jsme se ani nedotkli." stále jsem se provokativně usmívala

"Vážně se snížíte ke lži?"usmál jsem se."Tak krásné slečně jako jste vy to nesluší."

"vážně si myslíte, že vám lžu?" povytáhla jsem obočí a zatvářila se vážně

"S prominutím věřím více svým žákům než vám."stále jsem se usmíval.

"to je pochopitelné.....dobrá....velmi ráda si vyslechnu co vám váš student říkal, kak přesně jsme ublížili tomu psovi?"

"Váš ANBU ho prý chytl pod krkem a přinutil ho aby zmizel.Potom se postavil před mého žáka a chtěl zaútočit i na něj ale nejspíš jste ho zastavila."usmál jsem se a trochu jsem si poupravil obvaz na očích.

"Ano moji lidé respektují moje rozkazy a bez nich neudělají ani ránu, pravda ANBU ho uchopil za krk, ale zaútočila jsem na vašeho žáka já a to prostou fackou, nemám ráda, když je někdo drzý až moc." vstala jsem "A Ještě víc nemám ráda, když na mě někdo šahá bez dovolení, takže proto i zkrystalizovaná ruka. Byla to prostá obrana, klidně se ho zeptejte...nebyla jsem moc nadšená ani z toho že za mnou přišel s úmyslem mě předat lovcům nukeninů. Snad chápete prostou ženu." promnula jsem si spánek a následně pročísla vlasy rukou

"Za to s jakým účelem sem přišel bude potrestán o to se nebojte ale řekl mi že to nemyslel vážně jen vás chtěl poškádlit.Snad to chápete je mladý a vy jste krásná."chvíli jsem se odmlčel."Nu nechám to tak ale jestli někdo z vašich lidí znova zaútočí na nějakého mého žáka počítejte s tím že budete čelit mé zlobě."znova se mi na rtech objevil menší úsměv.

"Be mích rozkazů nikdo útočit nebude a na ty menší geniny, rádi se předvádějí." usmála jsem se na něj sladce
"jste milý."

"Dobrá beru vás za slovo.A děkuji vy také akorát bych si přál aby jsme se potkali při jiné příležitosti."

"Jak je na tom můj člověk, poslala jsem ho za Vámi?"

"Hmmm někdo tam přišel zrovna když jsem odcházel a na zkoušku si ho vzal právě Toshio tak uvidíme jak dopadl až se vrátím."usmál jsem se.

"Dobrá." zadívala jsem se na něj

"Takže co teď?Pozvete mě na čaj?"zasmál jsem se.

"pokud chcete." posadila jsem se na kraj stolu k němu bokem a stále ho sledovala přitom jsem zazvonila na zvonek. Vešla služebná
"Dva čaje." uklonila se a zase odešla

Přišel jsem blíž a sedl jsem si na židli."Takže jak se vám tady daří?"

"velmi dobře." služebná se vrátila s šálky čaje nabídla jemu a nabídla imě uklonila se a odešla.
"Ostatně to vidíte sám, vesnice mi kvete pod rukama."

"To jsem rád.A jaké máte vztahy s ostatními?Vím že Otogakure nebyla nikdy moc oblíbená."

"Nikdo se k nám nehlásí jak vidíte, s neutrálními vesnicemi jsme za dobře a já vlastním ještě Amegakure a spojené zločinecké národy spadají taky pode mě. Zeptám se vás, slyšel jste už o Madarovi?"

"Nu proč se ptáte?"úsměv mírně odejde.

"Není slušné odpovídat na otázku otázkou." pousmála jsem se a napila se čaje a posadila se do křesla naproti němu

Také jsem se napil čaje."No už jsem s ním jedno střetnutí měl ale nic se nestalo jak vítej jsme neutrální takže nesmím zaútočit ani na Nukenina pokud neohrožuje moji vesnici."