Centrum Otogakure

First topic message reminder :

Centrum Vesnice Otogakure.

"Dobrá za pokus to stojí."Udělal jsem Kuchiyose a vyvolal velkého vlka."Dokážeš z toho něco vycítit?"Zeptal jsem se ho.Vlk se potom nahnul obří tlamou k Everestovi a začmuchal čumákem u krystalu pak jen kývl hlavou."Dobrá takže nejspíš by to šlo.Naskoč si."řekl jsem Everestovi a potm jsem vylezl na vlka.

Šibalsky som sa pousmial prepáč Tatsuo ale práve som získal nových summonov...
Ruky som zložil do pečaťe: Kuchyiose no jutsu

Vedla Tatsua sa objavila obrovská opica...
Budem ťa nasledovať (úsmev)

"Dobrá.Mimochodem dobré Kuchiyose možná bys mě ho mohl později naučit."Zasmál jsem se a vyrazil jsem na cestu.(Přesun)

Nápodobne Tatsuo (úsmev)(Presun)

Dorazil jsem sem a čekal na Rukiho.

Dorazil jsem na místo a viděl jsem Tatsua.Jen jsem se prohrábl ve vlasech a šel za ním"Čau"

"Cau to je dost.Měli by jsem vyrazit."podíval jsem se na Rukiho.

Jo asi jo poletíme nebo půjdeme pěcha?"

"Víš snad kde to je aby jsem letěli?"Vyvolal jsem vlka."Dobrá pamatuješ si ten pach?"řekl jsem mu.Vlk na mě jenom kývl."Dobře nasedni."skočil jsem na vlka a čekal na rukiho.

Na toto?"Ukázal jsem na vlka a lehce se lekl"Není spíš lepší,když poletím na Phoenixovi a ty na tady tomto pejskovi?"

"Ještě jednou ho nazveš pejskem a řekun mu at tě sežere."usmál jsem se."A ne není nehodlám riskovat to že se někde rozdělíme nebo tak takže si nasedni at můžem vyrazit."

Šel jsem pomalu k tomu pejskovi a sedl si teda na něj,byl to nezvyk oproti phoenixovi,protože byl chlupatej a z těch chlupů mi bylo teplo"No tak hijé!

Podíval jsem se dozadu na Rukiho."Hijé vážně?"potom jsem jen zakroutil hlavou a poklepal vlkovi po boku abych mu naznačil že můžeme vyrazit.(Přesun oba)

Došel jsem do centra a jen tak jsem se procházel a kouřil.

Dorazil som do centra..nedaleko som uvidel obchod a tak som sa tam vydal.
Uvidel som nádherný prívesok no nemal som dosť penazí...
Chvíľka rozmýšlania...Pane tento meč je vzácny určite za neho dostanete slušnú sumu penazí... Obchodník súhlasil s vymenou tovaru a tak som odišiel... (Presun)

Čupěl jsem na jedné střeše domu a rozhlížel se okolo sebe. Stále jsem měl, ale aktivovaný Meisaigakure no Jutsu, takže jsem byl stále skrytý.
Chvíli trvalo, než jsem zmapoval celé okolí, ale nebylo to nakonec tak težké.
Teď jsem jenom hledal, koho bych mohl vzít jako zajatce. Chtěl jsem to mít, co nejdřív za sebou, takže jsem potřeboval rychle někoho najít...

Poskládal jsem pečetě "Kagetsu-goe no jutsu" sedl jsem si na lavečku a jen tak vnímal okolní zvuky.

Tohle má teď v mysli.:

Sledoval jsem toho nově příchozího a nespouštěl z něho oči. Velmi se soustředil a rozhodně mi to připadalo trochu divné. Něco jsem potřeboval vyzkoušet.
Ze střechy jsem vzal malý kamínek a jen tak jemně ho hodil někam vedle sebe asi o 10 metrů dál a čekal jsem.

V mysli jsem sledoval letět ten kamínek, šlo slyšet jak proráží vzduch, opatrně jsem si vzal shuriken z kapsy která je na opačné straně od akihira a bleskově jsem ho hodil na tu střechu odkud letěl ten kamínek, měl by ho zasáhnou přímo do ramena.

Letící kunai se zastavil ve vzduchu jakoby se vznášel. Ve skutečnosti ho, ale někdo držel a to Akihiro. Malinko se pousmál a objevil. Hodil kunai zpátky, ale tak, aby se zabodl jen na zem před něj."Tady vracím..." Mile se usmál a posadil se na kraj střechy."Takže jsem si to myslel správně...poslouchal si, ale tohle by normálně člověk nezachytil...lehká dedukce že?" Potřeboval si jen ověřit svou doměnku, která byla správná."Co ty tu tak sám, tak pozdě v noci?" Zeptal jsem se ho.

"Líbí se mi zvuky noci, ale ty tady děláš bordel...." Usmál jsem se. "A kdo jsi ty? Jako ninja z Oto nevypadáš." Podíval jsem se na něj jen jedním okem druhým jsem sledoval zvuky kdyby do byl klon.

Jen jsem seskočil potichu dolů a pak jsem se jen k němu trochu přiblížil a dal si ruce do kapes. Pár metrů od něj jsem se zastavil."To jsme na tom stejně, ale to byl jen takový malý test..." Pousmál jsem se."To ne... nejsem odtud..." Řekl jsem a mohl si dobře všimnout, že na sobě nemám žádnou ninja pásku a jsem oblečený spíše jako nukenin, než člen nějaké vesnice. Stará výbava se vždy hodí... Pomyslel jsem si."Asi tu teď nebudu zrovna vítaný co?" Prohodil jsem jen tak ledabile.

"Mě je to celkem u ******, jen info o vesnici ti žádný nedám, ten kamínek jsi hodil proč?" Posunul jsem se na okraj lavečky aby si mohl sednout.

Jen jsem se pousmál a zahleděl se na něj. Můj pohled z mým úsměvem vypadal teď dost podivně, až chladně..."Ani nemusíš...už jsem si to tady prošel..." Pokrčil jsem rameny a nad jeho otázkou se zase jen pousmál."Je to jednoduchý...byl to skvělý způsob zjisti něco o tobě a taky proč si se tak soustředil. Dřív, než jsem s tebou promluvil jsem už věděl, co ovládáš, i když to jistě není všechno, ale i tak..." Podíval jsem se na oblohu a znovu na něj."A ještě jedna věc, když už jsme o tom nic neříkání...měl bych asi někoho s tadyma vzít sebou, takže jednoduchá otázka...půjdeš dobrovolně nebo ne?" Zadíval jsem se mu do očí a z mé tváře nešlo teď už nic vyčíst...

Poslední větě jsem se jen usmál. "Leda ve snu." Odhalil jsem tím špičáky jako mají upíři v kombinaci s vlasy a pokožkou jsem tak vypadal. V pravé ruce se spojily skoro neviditelné čáry zvuku ze všech prstů který neslyšel, hned jak se spojily jsem ruku namířil na jeho žaludek, ze středu to vypálilo slabý paprsek a ten by ho měl zasáhnout do břicha vzhledem k tomu že není skoro vidět.