Centrum Otogakure

First topic message reminder :

Centrum Vesnice Otogakure.

Je tu tak ticho až mi to naháňa strach...
(Presun)

kým som sa pomotkal po neznámych krajinách tak som došiel do Otogakure no zistil som to až neskôr niektorá Nukeninska vesnica to musí vedieť zamyslel sa a skúsil nájsť kageho...

Stála som pri tej najväčšej veži v Otagakure no sato, v rukách som zvierala Kiby a nado mnou doslova zúrila búrka, blesky šľahali k zemi a Kiby nimi doslova prúdili bleskovou energiou. Zodvihla som ich k nebu a z neho sa priamo na mňa vyrútil ohromný blesk, vlastne dva, tie sa začali križovať až narazili priamo do mňa, teda do Kíb. V momente som ich odklonila do zeme, spôsobili ohromné škody, obrovské krátery ktoré sa tiahli pod celou vežou, celkom som sa divila že ešte stála na miestach. Nemala som v pláne celé to tu rozboriť ale nejak som tušila že by mohla prísť práve tu odpoveď. V momente ma obalilo Raigeki no Yoroi takže mi telo ani nebolo vidieť, iba ohromné bleskové výboje ktoré zo mňa doslova sršali. Kirigakure no Raijin.. ozvalo sa mi v hlave a ja som sa musela pousmiať. Takže tu naozaj si, po tom čo Tsukiko zomrela... odpovedala som mierne nahlas a búrka okolo mňa doslova zhustla, blesky začali dopadať aj na Otagakure no nie v takej deštruktívnej sile aby to dedinu zničilo či podobne. Predo mnou za z čistej bleskovej energie začala vytvárať postava, najprv len nehmotné obrysy no nakoniec nabrala podobu pandy ktorá nad bleskami vládla !.. Toľká to irónia.. pomyslela som si keď som si v hlave prehrala aký kuchiyosen používam. Rozkročila som sa páč som asi vedela čo ma čaká.. alebo som to aspoň tušila. Zrada vlastnej dediny, ukradnutie mečov legendárnych šermiarov, útok na jednu z najväčších dedín sveta shinobi, prijatie kliatby v podobe tej pečate a to len pre jeden cieľ, a jedno presvedčenie ... nikto nevie pravdu, dokonca ani tvoj milovaný ! hah.. naozaj si ochotná urobiť pre "to" všetko.. len či máš na to aj silu, a odhodlanie ! zvreskla po čom sa na mňa vyrútila ohromnou rýchlosťou.. sotva som ho stihla zaregistrovať no na poslednú chvíľku som pohla hlavou do zadu a tým som sa len o pár milimetrov vyhla jeho rane. Shouhasou no Yoroi ! skríkla som po čom sa moje telo okrem Raigeki no Yoroi obalilo aj do Shouhasou no Yoroi. Po tom som len zaútočila, nech som sa však snažila akokoľvek útoku sa vždy vyhol, jeho rýchlosť bola obdivuhodná, vlastne doslova abnormálna. žiadny shinobi ju nedokázal vyvinúť na túto úroveň !.. Nezvdávala som to ani po tom čo mi uštedril pár škaredých úderov, dokonca mi prerazil obe brnenia a spôsobil nepríjemne vyzerajúcu ranu na ramene ! a o chvíľu aj na hlave. Vedela som čo musím spraviť a to aspoň raz ho zasiahnuť, Keď ma zasiahol znova tak som pouźila jednu zo svojich techník a na moje prekvapenie vyšla ! to niečo čo bolo asi strážcom kameňa sa nemohlo pohnúť, využila som to na to aby som sa pred to prebleskla a prebodla ho Kibou po ktorej nepulzovala jen blesková chakra ale aj shouhasou. v tú chvíľu sa začal strácať, s takým tajomným úsmevom na tvári. Do dlane mi padol, kameň blesku ktorý predo mnou vlastnila Tsukiko. Teraz.. si už plnohodnotne zaslúžim prezívku, Kirigakure no Raijin.. pousmiala som sa pre seba po čom som zrušila obe brnenia, kameň som si zobrala a len som si sadla na rozborenú zem, začala som viac menej trocha rýchlejšie dýchať z únavy a dosť opatrne som si prezrela zranenia ktoré mi ten duch spôsobil.

Nakoniec som sa len postavila, po menšom oddychu som si ponaťahovala svaly, zaviazala som miesta páč som nechcela zbytočne používať pečať na zahojenie rán, aspoň nie teraz. Kiby som si zapečatila späť do zvitkov po čom som opustila Otogakure, nie však hlavnou bránou ale inými "temnejšími a tajomnejšími" cestičkami.
(presun)

"Sám jsem nevědel že to pujde tak rychle."
Byl jsem nadšením bez sebe jelikož jsem zde našel svitky pro senzibily
a času to moc nezabralo .Stihl jsem se je take zaroven naučit Chintei no jutsu - Technika potlačení čakry
Kagura Shingan-Duševní oko
Ale moc dobře jsem to neovládal tak jsem se vytratil na osaměle místo ale pořad ve vesnici a trénoval to.
(presun)

zavedla jsem Atsuku do jednoho obchodu s kimony

"Vyber si co cheeš a kolk toho chceš." pousmála jsme se

Haaai.. zaškerila som sa po čom som do obchodu doslova vtrhla, začala som sa prehrabávať medzi regálmi pri čom som sa pozerala hlavne na výzor.. ani nie tak na kvalitu, nevedela som ju totiž posúdiť.. cenu už vôbec nie páč som sa v Ryo vôbec nevyznala a stovka bola pre mňa rovnako veľká čiastka peňazí ako tísícka dajme tomu.. Nakoniec som pribehla ku Reine pri čom som v rukách zvierala čierne kimono lemované s takým .. aspoň pre mňa úplne úžasne pekným kimonom !! môžem? spýtala som sa až takým nevinným hlasom aj cez to že mi povedala že si môžem vybrať hocičo.

"Jen si ho jdi vyzkoušet." pousmála jsem se a ukázala na kabinku a pokynula prodavačce ať jí pomůže já se atím vydala mezi regály a hledala tomu co přinesla podobné a podávala asi další čtyři prodavačce. pak jsem šl ajá si vybrat nějaké pro sebe jak jinak než růžové

Keď ma predavačka zaviedla do kabínky tak som sa celkom tešila.. bolo tam zrkadlo a s jej pomocou som si vyzliekla staré kimono a navliekla to nové, vyzeralo úplne úžasne a dokonale mi sedelo ! no, aspoň som si to myslela.. bolo trocha väčšie no mne to nevadilo.. dodávalo to taký tajomný no zároveň uvoľnujúci nádych. Len som vybehla s kabínky ako zmyslov zbavená a začala som hľadať Reinu.. nakoniec som ju našla v jednej kabínke, samozrejme som všetky pootvárala no keď som ju zbadala tak som sa len všupla dovnútra a zavrela za sebou.. Aha ! zaškerila som sa pri čom som niekde vonku nechala pravdepodobne zaskočenú predavačku.

"Atsuko...." prohlédla jsem si jí "Chtělo by to zkrátit." řekla jsem a vyvedla jí z kabinky

"Mohu vás požádat, jestli by jste jí nemohla nějak zkrátit to kimono aby jí neplandalo?" prodavačka kývla a zavedla atsuku zpět do kabinky usmála jsem se a dál si zkoušela své kimona

O niekoľko minút som už stála v obchode vo svojom novom, na mieru upravenom kimone. Čakala som na Reinu pri čom som mala ruky pri sebe a v nich ooobrovskééé lízatko, očividne pozornosť podniku aj keď, kto vie či v tom náhodou nebolo to zastrašovanie ktorého som bola schopná.. a pri tom som ani nevedela že niekoho zastrašujem! xD

vyšla jsem ve se svým výběrem kimon a dala jej na kasu a pak se otočila na Atsuku.

"Sedí, mohla byh jste mi tahle upravit i ty zbylé 4? A hned je zaplatím, Atsuka nebo někdo ze sluhů si pak pro ně dojde." usmála jsem se a prodavška kývla vše zabalila a já se Atsukou vydala z opět do sídla. (přesun obě)

Objevila jsem se přímo v centru této podivné dědiny. Trvalo mi strašně dlouho uniknout shinobi, kteří mě honili, ale bylo mě to jedno. Konečně jsem ho dostala, svého bratra a to bylo hlavní a vůbec mě nezajímal, jestli mě teď diskvalifikovali ze zkoušek. Kašlala jsem na to. Když byl teď Hebimaru mrtvý, neměl jsem proč dále tam zůstávat. Patřila jsem do sněžné pětky a ta se pomalu rozpadla. To, že zemřel jsem věděla kvůli pečeti. Vycítila to a ne že bych nebyla šťastná. Vůbec mě totiž nevadilo, co se s ním stalo. Teď jsem akorát potřebovala se přesunout někam jinam a jiné místo mě nenapadlo. Začala jsem se tu pomalu rozhlížet...

SHINOBI Z OTO

krystali které Otokage rozmístila u možných vchodů do vesnice nám začali náhle zářit a to bylo znamení že je tu něvítaná návštěva okamžitě jsme rozdělili hlídky a začali hledat. Jeden ANBU našel v centru všeho mladou dívku tak k ní přistoupil.

"Kdo jsi a co tu pohledáváš?" zeptal se jí chladným tónem

Jen jsem se podívala na toho ANBU, co přišel a svůdně jsem se usmál."Ale, ale...copak musíš být tak hrubí...tobě asi něco schází, co?" Takovým ladným krokem jsem došla k němu a rukou mi sjela od ramene po hrudníku až zpátky k druhému rameni."Ty si nám, ale chlapák...přeci by si na nás nekřičel ne?...Hledám tu jen jednu osobu...ehm..." Zamyslela jsem se."Reina....Reina Kana? Jo...myslím, že to tak bude...ráda bych se k ní asi přidala víš?..." Naklonila jsem se až k němu a pošeptala mu u ucha."Já si totiž ráda hraji víš? A nemám ráda, když se nic neděje...zavedl by si mě k ní? Byla bych ti za to vděčná...zlatíčko..." Jen jsem se tak pousmála...

Shinobi Oto

ANBU

"Proč si myslíš že Lady Kana je zrovna zde?" nechalo ho to chladným přece jenom byl zvyklý od stejného zacházení od Reiny.

"A není?" Jen jsem dál u něj byla nakloněná a moje strohé oblečení toho odhalovalo víc, než by mělo. Hlavně v oblasti hrudníku(xD) a dost zřetelně."Nebylo snadné se sem dostat...ale pokud nechce informace o zkoušce a teď už bývalém Hebimarovi, tak já klidně půjdu..." Nahodila jsem takový výraz ala mě je to jedno a jen jsem si ho tak obešla a rukama mu jezdila jen tak po těle. Tentokrát jsem se mu pověsila zezadu na krk a jen se tak stále svůdně usmívala."Zavedl by si mě tam teda...chlapáku..." Zašeptala jsem jen tak lehce a rukami jakoby omylem sjela dolů a tam se pevně usídlila.(xD) "Že ano?..." Nasadila jsem takový prosebný ton...

/ Reiničko snáď to nevadí ale za Atsu chcu hrozne potkať tudle osobu !

Cupkala som, ulicami na miesto kde moj jashinistický škrečok zacítil nejaký potýčku, alebo aspoň napätú situáciu, nakoniec som pribehla až tam kde sa Amataresu "dohadovala" zo shinobi z Otogakure. Ohayooo !! zakričala som na všetkých a veselo som začala rozhadzovať rukami.

Z mého hraní si s tím roztomilým ANBÍKEM mě vyrušila nějaká dívčina. Bylo mě divné, co tady dělala, ale nějak mě na první pohled zaujala. Jen jsem toho shinobiho odstrčila a čupla si."Nazdárek zlatíčko...co ty tady? Neznáš náhodou ty Reinu Kana? Tady ten zlý chlapík mě nechce za ní zavést..." Nahodila jsem takový hraný smutný výraz. Tady mě to začínalo strašně bavit...

Uhhm Reinu Kana ?.. jeee ty myslíš Onee-chaaan !! rozžiarila som sa po čom som len tak nadšene prikývla. Jasan že znám ! tu ju pozná už.. uuhm každý ! Zaškerila som sa s takým tým zubatým úškrnom typu "mehehe"

Jen jsem se usmála."Super! Tak to jsem ráda...šikovná mladá slečna..." Znovu jsem se pousmála a postavila."Nemohla by si mě k ní teda zavést?" Zeptala jsem se jí ještě.

Heeem.. nahodila som taký zamyslený výraz pri čom som si Amaterasu prezrela od hlavy až po päty.. prečo? napadla ma.. výnimočne logická otázka po čom som sa znova len usmiala.

Zamyslela jsem se.Že bych se k ní chtěla přidat?" Řekla jsem takovým spíš tázavým tónem."Teď vlastně nemám, kde být a jde po mě skoro celá Suna, takže asi jo..." Zhodnotila jsem nakonec situaci.

Heeem Onee-chan zrovna nemôže !! aaaale, keď sa za teba prihovorím taaak ťa určite prijme ! zaškerila som sa nadšene po čom som sa zatvárila, ako takým malý boh zákernosti !! Si pre to ochotná uuuhm niečo spraviť? spýtala som sa až príliš roztomilým spôsobom, len pán boh mohol vedieť čo v skutočnosti chcem !! aj keď, v mojom prípade skôr pán Jashin..

"Aha..." Řekla jsem zamyšleně. Potom jsem se na ni jen tak nechápavě podívala, ale hned se pousmála."Hm...vidím, že máš asi něco v plánu...ale udělala..." Ušklíbla jsem se."Co by to mělo být..zlatíčko..."