Obytná část Kumogakure

seděl jsem na střeše mého domu a pozoroval jsem lidi kteří chodily v obytné části, na tváři jsem měl spokojený úsměv a mé myšlenky směrovali k jejich smyslu života

byl jsem již u mě doma na mé pohovce a četl jsem si knihu jelikož se nic jiného dělat nedalo

Sedela som v rohu prázdnej budovy a chystala sa na ...!

ležel jsem v posteli a koukal jsem se na strop...
už několik dní buď ležím nebo si čtu knihu ... toto si žádá dramatickou změnu
vstal jsem sbalil jsem si nějaké oblečení a k tomu nějaké jídlo do batohu...
Po té jsem na můj stůl položil papírek který byl propojen s mou chakrou a zároveň se semnou dalo pomocí něj spojit abych věděl zda mě někdo potřebuji...
Vstal jsem a odešel jsem z obytné části
- přesun

chodím tudy... a všiml jsem si,že mně něco sleduje... tak jsem se rozběhl... a běžel ulicemi a dost často měnil směr...

"Asi půjdu navštívit Hiashe..." řekl jsem a taky jsem tak učinil...

Došla jsem do svého bytu, odemkla a s dalším zívnutím za sebou dveře řádně zabarikádovala. Nemám zkrátka ráda, když mne někdo ruší...To vše jsem dělala téměř v polospánku.

Po krátkém zaváhání jsem odhrnula záclonu, avšak okno jsem neotevřela.
Nepřiznala bych to, ale měla jsemn strach a rozhodně jsem nechtěla, aby mne někdo vyděsil.

Lehla jsem si do postele a chvíli měla hlavu otočenou k oknu.
Nakonec jsem se na měsíc vynadívala a po té melancholické chvilce jsem se chvíli dívala jen tak do prázdna. Povzdechla jsem a přitáhla nohy blíž k tělu. Teprve poté jsem opravdu usnula.

Protáhla jsem se a zamrkala.
"Dobré ráno všem..." ušklíbla jsem se na svůj odraz v zrcadle a po každodenní hygieně se vytratila z domu.

(Přesun)

Posadila jsem se na střechu svého domova a pohupovala nohama nad prázdnou ulicí.
Nudila jsem se a toužila po cestování.
Na okamžik mě zase popadla chuť vyrazit hned pryč, ale začínala jsem se bát, že už by mi jen tak neprošlo. No, ale možná bych alespoň na kousek mohla...
Sama pro sebe jsem se ušklíbla a oči se mi rozzářili.
Ale jak bych vysvětlila svou přítomnost jinde?
Raději jsem se pokusila tu myšlenku zavrhnout a dál líně sledovala procházející se obyvatele vesnice.

Proskočila jsem oknem do svého domu a za minutu už přejížděla prsty po hřbetech knih.
Co bych tak mohla číst...
Povzdechla jsem, ale nakonec jednu vytáhla a vrátila se na místo, kde jsem seděla před chvílí. Rozevřela jsem ji a otočila první stránku. Nadpis mne příliš nezajímal. Celá kniha byla pro mne nezajímavá, četla jsem ji už tisíckrát. Prostý rozbor strategie, který jsem si dávno vryla do paměti.

Prechádzal som sa okolo obydlia kde sa nachádzala Rin.
Potichu som kráčal cestou...

Zvedla jsem oči od knihy a zaklapla ji. Vzápětí jsem se hbitě odrazila, seskočila dolů z okna a na mé tváři se objevil andělský úsměv.

"Raikage-sama, jsem ráda, že vás tu vidím. Chtěla jsem vám říct, že ten dotazník je zastrčený pode dveřmi vaší kanceláře." ušklíbla jsem se.
Opravdu mě jiné místo nenapadlo...
"A také vrátit svitky." Zaváhala jsem.
Ano. Když už to říkáš, mohla bys je také vyndat...
"A omlouvám se, že vás s tím teď otravuji."
Se stejným, nevinným výrazem, ale zářícíma očima jsem svitky vytáhla a podávala mu je.

Vdaka zobral som zvitky.
Takže ako pokračuje tvoj trénink milo som sa opýtal.

"Skvěle." můj nevinný výraz nezmizel.
"I když momentálně se nemám, co učit, přemýšlela jsem, že bych mohla..."
věnovala jsem mu zářivý úsměv.

"...Ehmm... Třeba na nějakou misi mimo vesnici." dokončila jsem a čekala, co odpoví.

Nachvíľku som sa zamyslel...
Potreboval by som odniesť jednu správu do Tsukigakure no sato ale mohlo by to byť nebezpečné...
Tak čo ty na to?
(Stále som sa milo usmieval)

"Hai!" nedokázala jsem zastavit nadšený souhlas.

V hlave: Nečakal som toľké nadšenie
Zasmial som sa a podal som jej dopis...
Toto odovzdáš vodkyni Tsukigakure no sato Reine.

Ach, ta má neklidná povaha...
Jen jsem přikývla a zvážněla. Uklidnila jsem se, ale oči mi pořád zářili.
Na jednom míswtě prostě dlouho nevydržím...
Vzala jsem dopis a rozloučila se s tím, že hned vyrazím.

(Přesun)

Pousmial som sa a vyrazil do kancelárie.
(Presun)

dosel sem a koukam se kolem

Tu si môžeš nájsť nejaké miesto kde prespíš.
Ja idem dalej čaká ma veľa prace... presun

dobre sel sem po ulicy a uvidel volnej barak tak sem tam dosel a
uvidel spravce domluvil jsem se ze mne ten barak da zdarma

dosel sem do bytu a kouknul sem tam

koukam mam tu 1 loznicu a 1 koupelnu kuchyň a obivak