Nemocnice

Kashike

Po dvou úspěšných zásazích přehodnotím svůj přístup. Začnu couvat a tancovat po bojišti. V duchu si počítám čas, než začne jed působit. Fakt, že k boji používá vlastní krev, je pro mě nebezpečný, protože teď je ta krev otrávená... proto se nesmím nechat zasáhnout. To by znamenalo komplikace.

Kashike

Dokončím poslední úhyb a zůstanu stát. Pak jen sleduji své soupeře a čekám. Když se mě zeptá, pozvednu meč před obličej v gestu renesančního šermíře. Lord mohl vidět černou drážku, která dělila čepel v půli. Narazil jsi na protivníka, jehož styl boje není úplně čestný. Mrzí mě to, ale dokud bojuji o život někoho jiného, nehodlám protivníka šetřit.

Kashike

Bolest byla naprosto agonizující, ale co bylo horší, tím že jsem krvácel z nosu jsem se začínal topit ve vlastní krvi. Do hajzlu s tím... už stárneš... Bolest je taková že mě neudrží nohy a já padnu na kolena. Poslední přání? optám se a pomocí Jintonu vrhnu Rosu, kterou stále držím v ruce. Dám do toho všechno, celý potenciál svého KG a meč zamířím přímo na jeho srdce rychlostí vystřelené kulky. Chcípni šmejde...

Kashike

Když ten nukenin zemřel, povolil i účinek jeho techniky. Zároveň s tím se všude objevil kouř, který sem naházel ten Uchiha. Pod rouškou kouře se vydám ke Kiyoko, nejdřív po čtyřech, pak se ale seberu a rychle k ní doběhnu. Tentokrát se musím spolehnout na podporu Saikora, že se o toho Uchihu postará. Vezmu Kiyoko přes rameno a pokusím se s ní dostat do nejbližšího domu. Cestou si ještě v rychlosti seberu meč.

Kashike

K čertu se vším!! zařvu abych si ulevil. Zmátořím se a vyrazím domů. Tenhle boj pro mě skončil. (přesun)

Kashike


Při vstupu do nemocnice čapnu jednoho medika ať nám ukáže sklad. Když nás tam odvede, letmo se rozhlédnu. Faito, mrkni na zámek a zkus zjistit jak se sem dostal. Na tohle byl on expert a tak jsem ho nechal dělat jeho práci. Sám se opatrně procházím po skladu a hledám nějaký detail, který by mohl medikům uniknout. Otisk boty v rozlité tekutině, otisk prstu na skle, kus látky z oděvu... cokoliv. Nevěřím že potřetí neudělal žádnou chybu.

Faito

V nemocnici to vypadalo jak po výbuchu, doslova. Klekl jsem si k zámku, chvíli jsem ho prohlížel ze všech stran, sundal jsem si rukavici, otřel prst o zámek a zkontroloval pachuť pro případ použití nějaké slabší kyseliny. Prohlédl jsem i panty pro případ, že bych na zámku nic nenašel. Dveře rozhodně nebyly vyražené.

Faito

Když jsem se sehnul pro klíč, dveře se začaly zavírat. Obětoval jsem jeden nůž, abych je udržel otevřené, ale marně. Nůž se zlomil  a panenka začala hrát. Podíval jsem se na Kashikeho: "Až dohraje, tipoval bych to na plyn." řekl jsem a začal ohmatávat zdi místnosti a dívat se do krabic, pokud tam nějaké jsou.

Kashike


Tak to máme ještě čas.. prohodím optimisticky a obezřetně vykročím k panence. Velice opatrně s ní zkusím pohnout, abych případně neinicioval nastraženou výbušninu nebo pojistku. Pokud je něčím zajištěná, začnu nástrahu opatrně odstraňovat, pokud ne tak panenku stejně opatrně a pomalu otevřu, abych věděl co je uvnitř.

Kashike


Kouknu na papírek a kdybych neměl masku, byl by vidět úsměv od ucha k uchu. Teď si musí myslet že nás dostal... prohodím k Faitovi. Odmontuji ústrojí na tvorbu plynu a rozbalím si věci ze své brašny. Začnu s rozborem jedu. Až skončím, měl bych vědět co to je za jed, tudíž i jak byl nejspíš připraven a mohl bych začít vylučovat lidi. Přeci jen, takových jako jsem já nebo náš cíl není mnoho.

Faito

Koukl jsem Kashikemu přes rameno. Přemýšlel jsem, proč když je krok před námi, zkusil plynem zvraždit jediné dva lidi ve vesnici, kteří neustále nosí plynové masky. Viděl jsem, jak Kashike zkoumá plyn a usoudil jsem, že na mě zbývají dveře. Přišel jsem k nim a zkusil do nich vrazit. Jen tak na zkoušku. Pak jsem vyndal nůž a začal jsem se vrtat v zámku. Zbyl mi i kousek drátku, ale žádná výbušnina, nosit ji bylo v těchhle dnech nebezpečné. Po chvíli by se měly dveře se cvaknutím otevřít.

Kashike




Když slyším Faita, jak zkouší otevřít dveře, ohlédnu se. Počkej... zamysli se. On si teď nejspíš myslí že jsme mrtví. Co toho nějak využít? 

Faito

Otočil jsem se na Kashikeho. "Jsme uprostřed skladu bez oken a jediná cesta odsud je těmahle dveřma. Jestli máš nějakej plán, já teda ne..."

Kashike


Dostat se ven nebude problém... prohodím a pak se zarazím. Ne, to je špatný nápad, promiň. Zkusíme to jinak, zatím ale ještě neotvírej. Aspoň než dodělám ten rozbor. Mrkni třeba na ty věci a na tu panenku. Následně pokračuji v práci na tom jedu.

Faito

Pokrčil jsem rameny a ještě jednou prozkoumal celou místnost. Hledal jsem cokoli- mechanismy, věci, kterými nás mohl monitorovat, další výbušniny, otisky nebo stopy. Pokud jsem nic takového nenašel, pořádně jsem se zaměřil na panenku. Zjišťoval jsem materiál, odhadoval váhu a zkoumal spouštěcí mechanismus. Ve zkratce: Panenka bude napadrť, ale já bych měl vědět, jestli je ten člověk nebo někdo jako já.