Nemocnice

Zatím co Kenseie donesli v bezvědomí do nemocnice, on si klidně spal no vlastně byl v hlubokém spánku z vyčerpání a nemohl to nijak ovlivnit. Ze začátku sejim tam nezdál, že je na tom nejlépe, ale během pár hodin se to s ním začalo zlepšovat. Začal pravidelně dýchat a lékařští shinobi si konečně oddechli a nechali ho odvést na pokoj. Měl dost zničené chakrové oběhy a napunpovali do něho nějaký povzbuzující látky. Ale jemu bylo už dobře a byl rád, že se mu nic nezdá. Mohl se už velmi brzy probudit a nejspíš by jim hned zdrhnul, protože neměl rád v nemocnicích to nic nedělání a raději se léčil doma.

Krúžila som nad nemocnicou, pričom mi Azzuen sedel na ramene. Mala som v pláne už konečne zletieť k nemocnici. Drž sa...Šepla som a Azzuen mi obmotal chvost okolo krku, pevne sa ma držal. Keď som si bola istá tým, že neodletí, keď sa pustím strmhlav k nemocnici, pritiahla som si k telu krídla a letela som k zemi ako hruška. Bol to úžasný pocit...Vietor mi šľahal do tváre. Tesne nad zemou som roztiahla krídla a bol to tak prudý pohyb, že sa prach okolo mňa na zemi rozvíril. Pristála som na zemi a vošla som do nemocnice. Zdravila som sa ľuďom a šla som sa pozrieť na jeden zoznam. Potom som si to namierila do jednej izby. Keď som otvorila dvere, dostala som taký šok, že som takmer na mieste odpadla. Kensei? Vyslovila som jeho meno. Ležal na posteli a zrejme spal. Hodnú chvíľu som sa naňho dívala, potom som k nemu pristála. Čo si zase vystrájal, hm? Pokrútila som hlavou a kontrolovala som každý prístroj, na ktorý bol napojený. Azzuen mi zliezok z krku a sadol si na stolík vedľa jeho lôžka. Pozrela som sa do zložky, ktorú mal na tom stolíku. Vzala som si ju a prečítala si ju. Ách, takže tréning. Pre teba typické. Trénuješ dovtedy, dokým ti neskolabuje celý systém. Vedela som síce, že spí, ale i napriek tomu som sa k nemu prihovárala...

No dobre, budeš tu musieť ešte na chvíľu zostať. Tvoje telo nie je ešte pripravené na dlhé a úmorné tréningy. Tým, že vždy skončíš v nemocnici, nič nedosiahneš. Nabudúce radšej budem trénovať s tebou. Čosi som napísala do jeho záznamu. Položila som mu ruku na čelo, aby som zistila, či nemá teplotu. Našťastie nemal. Znova som niečo poznačila do záznamu, potom som ho odložila a na chvíľu som si sadla na lôžko vedľa. Asi poprosím niektorých medikov, aby ťa postrážili, pretože ako ťa poznám, hneď ako sa zobudíš, utečieš z nemocnice. Ale radím ti...Neštvi ich. Majú väčšiu silu než ty a jedinou technikou ťa dokážu položiť. Síce spal, vedela som, že ma počuje. Natiahla som k Azzuenovi ruku, on na ňu vyskočil a vyšplhal sa mi na rameno. Poškrabkala som ho za jeho malými rohami a on spokojne zavrčal. Usmiala som sa a pomaly som odchádzala z izby. Otvorila som dvere, posledný krát som sa otočila a vyšla som na chodbu. Dnes tu nebolo veľa práce, tak som sa rozhodla ísť za Raikagem, pretože som nemala čo robiť a začala som sa nudiť. (presun)
O niekoľko minút prišli do Kenseiovej izby dvaja medikovia. Jeden si sadol na lôžko vedľa a druhý sa postavil k oknu...

Kensei se probudil za dlouhou dobu. Ovšem dost posilněn, protože jeho tělo ošetřovala opravdu dobrá doktorka, která dokázala s obnovou jeho chakrových toků hotové zázraky. Tydva tam byli zbyteční, protože ho stejně chodila pravidelně kontrolovat a pak se objevila nějaká práce navíc a odvolali je úplně. Kenseiovi se zdálo, že za ním byla Paprička a měl dojem že ho hubovala. Nad tím snem se spokojeně ušklíbl a posadil se. Mnul si očia jeho pohled padl na doktorku.

"Ech spal jsem dlouho...? Proč tu vlastně... jo tak já dokončoval techniku..."

Vzpomněl si vzápětí a sám si odpověděl. Doktroka ho začala vyšetřovat u toho k němu mluvila.

"Ty sebevražedný tréninky musíš na nějakou dobu vypustit... musíš se dát do kupy a nechat tvé tělo zregenerovat. Nedokážeš si představit jak tě to málem úplně odepsalo. Vlastně je zázrak, že si to přežil... opři se... tak, zvedni hlavu... bolí to?"

Ken zavrtěl halvou že ne a když vstala přehodil nohy přes kraj postele a odhodlaně zkoušel, jestli ho udrží. Doktorka ho pozorovala s mírně pokrčeným obočím.

"Jsi opravdu tvrdý chlapík a už tě tu známe... držet tě tu nemá cenu, akorát by jsi nám poslal na lůžko pár doktorů, které tu potřebujeme... takže mi slíbíš, že se budeš šetřit a odpočívat doma. Přijď na kontrolu..."

Mluvila a mluvila, než ho po pár hodinách nechala odejít, spokojeně vyrazil domů a přemýšlel, že musí zajít co nejdřív za Papričkou, když už ho straší i ve snech xD

přesun