Sídlo klanu Namikaze

pro **Raiken Namikaze** Fri 21 Sep - 21:46

First topic message reminder :

Spoiler:

Sídlo klanu Namikaze sa nachádza hneď na začiatku ulice.
Dom ma veľkú záhradu, ktorá je obklopená jazierkom.
To slúži napríklad na trénovanie, alebo dokonca aj na kúpanie.

Spoiler:

Ako prvá izba, do ktorej vkročíte je obývačka, z ktorej
sa dá dostať do každej ostatnej miestnosti ako kuchyňa,
izba, kúpeľňa a pod.

Spoiler:

Dom je tiež zariadený malým balkónom,
z ktorého je krásny výhľad na väčšinu časti Konohy.

Spoiler:

A dostávame sa k izbe Raikena, v ktorej slovo ako
"poriadok" je na poslednom mieste. V tejto izbe je,
možné nájsť rôzne staré časopisy, prázdne zvitky
a všetky takéto blbosti. Sám Raiken sa tu občas
nevyzná, a často tu niečo stratí.

Spoiler:

A na samom konci tu máme ešte jedného malého
obyvateľa domu. Tým je malé mača menom Limo,
ktoré Raikenovi robieva spoločnosť v čase, keď je
doma. Je dosť vymýšľavé, a tiež hravé. Hostí sa
samozrejme bojí, no na milú spoločnosť si ľahko zvyká.

Spoiler:

Najtajnejšia miestnosť sa nachádza na hornom
poschodí, v posledných dverách. Na mrežiach,
ktoré predstavujú okno visí na šnúre bleskový
kunai, ktorý slúži Raikenovi ako záchrana v núdzi.
Takže sa sem môže podľa potreby kedykoľvek
objaviť vďaka Hiraishinu, a môže sa tak zachrániť.

Spoiler:

Takže, ďalšia z niekoľkých miestností domu je izba,
v ktorej býva Kiwi. Je pomerne veľká, a zaplnená
vecami jej "majiteľky". Prístup je pre všetkých
zakázaný, a vstúpiť smú len tí, ktorím to ona povolila! xD

pro **Raiken Namikaze** Thu 4 Apr - 18:21

Pre niekoho by to bolo asi dosť ťažké, striedať pohľad z filmu na spoločníčku, a zase naspäť. A to dokonca aj tak, aby bol pohľad na spoločníčku čo najnenápadnejší! Nuž ja som to stíhal, a celkom bez problému. Pripadal som si ale trošku ako nejaký kamerový prístroj, čo kontroluje film a zároveň okolie, ktorému sa teraz lepšie dalo povedať Yoko. Jednoducho, oči mi behali sem a tam, a až keď som mal pocit, že by som mal vydržať kukať sa na jednu stranu aspoň dlhšie, mi behať prestali. Zastavil som očami na filme. No, niežeby som nechcel na Yoko kukať, alebo ma film zaujímal nejako extra viac! Ale...proste...povedzme, že som jej nechcel vytvárať nepríjemný pocit z toho, že na ňu kukám ako puk. Než som sa ale aj nejako poriadne zavnímal do filmu, do tváre a do vlasov mi doleteli pukance, a niektoré dokonca aj v mojich vlasoch ostali. Prekvapene som teraz už na Yoko kukol, a letmo som si oprášil hlavu, aby tie pukance popadali aspoň na zem. Chcel som jej ten hod aspoň vrátiť, keď už začala, no ruka sa mi k miske ani len nepohla. Uvedomil som si, že to spraviť nemôžem, nie keď mala ten nevinný výraz! Otočil som pre istotu pohľad zas k filmu, a ešte raz som si prebehol dlaňou po vlasoch, či mi niekde neostal pukanec. Nakoniec som si pobavene povzdychol, a zas na ňu kukol. Či už mala ten výraz či nie, vzal som si trošku popcornu, a šup...hodil som ho po nej, tentoraz so svojim nevinným úsmevom, a pretočením pozornosti k filmu. Teda, len akože, film tu bol už asi iba len tak, tými pukancami si totiž zaslúžila moju plnú pozornosť!

pro **Yoko Ayme** Fri 5 Apr - 19:17

Nečekala jsem, že mi to vrátí! A navíc to udělal v tu nejméně čekanou chvíli! Otočila jsem se na něj a on se nevinně usmíval, používal stejné triky, tse! Nehodlala jsem to takhle nechat, takže jsem nabrala další popcorn a hodila ho po něm, tím jsem rozpoutala popcornovou válku! Během pár minut jsme byli oba bylí, se samými zrníčky ve vlasech a v oblečení, ale mě to nevadilo! Zákeřně a provokativně jsem se na něj usmívala, celou dobu si udělala jako obranný štít polštář, co jsem na sedačce pod sebou a ten jsem po něm i nakonec hodila.
"Tse, tuhle váálku nevyhraješ!" Prohlásila jsem, zatímco na něj vyplázla jazyk.

pro **Raiken Namikaze** Fri 5 Apr - 19:34

Film bol už nepodstatný, ocitli sme sa vo válke! Čoskoro bola obývačka posiata našimi strelami, inak povedané, všade boli pukance, a to aj v našich vlasoch, oblečení a neviem kde všade ešte. Pár mi ich trafila dokonca aj do úst! Takže som si aspoň aj pochutnal. Myslel som, že jej už ale došla munícia. Vlastne to bola pravda! No ona použila svoj štít, ktorý keď mi vletel do tváre, ma ešte aj zvalil na zem. Nestrepal som sa z gauča, v tejto vojne sme už totiž boli v skrýšach, a to za opierkami gauča. Čupel som, a tak som sa nemohol čudovať, že ma taká rana vankúšom fakt zvalila. Hneď som ale vstal, teda, čupol si naspäť, a ostal som skrytý. Yo? Čo tak vyvesiť vlajku mieru? Navrhol som, no nebolo to to, čo som chcel skutočne. Skôr než by sa rozhodla, som sa preplazil za gaučom, a až k nej. Mohla si ma všimnúť, no bolo už neskoro. Neskoro pre ňu! Vankúš som jej hodlal vrátiť s trochu inou úrovňou útoku. Ak si šteklivá, mám pre teba zlú správu. To jediné mohla ešte začuť, než som s tým šteklením aj fakt začal!

pro **Yoko Ayme** Fri 5 Apr - 19:54

Konečně JSEM si vybudovala nějaké své území, ze kterého nehodláM odejít. Munice MI došla, co teď? Měl by vědět, že se jen tak nevzdáváM, proto návrh na vlajku míru jsem hned prudce zamítla.
"Ani náhodou!" Celou dobu jsem si myslela, že Raiken je na druhé straně, ale on šel přímo ke mě. Film už byl jen jako vtipná kulisa, ono kdyby někdo přišel a viděl je, nejspíš by si pomyslel, co to proboha je za blázny! Ale to mi bylo jedno, neřešila jsem to to teď. Pak ale zpoza rohu mě dostane Raiken, nečekala jsem to, vylekala jsem se a skončila na zádech a to už mě jeho šikovné prsty lochtají!
"Neeeeeeee!" Zapištila jsem o oktávu víc, tohle jsem už od mala nesnášela, tohle neee! Tohle je jediná věc, díky které bych se JÁ kdy mohla vzdát. Pořád jsem jen pištěla, kopala nohama kolem sebe, svíjela se, pokoušela se prostě dostat dál od tohohle mučení! Hlasitě jsem se smála, občas skučela, vydávala prostě vážně zvláštní, leckdy vtipné leckdy roztomilé zvuky. Zoufalé oči jsem upřela na Raikena, chci, aby mě nechal první on, ne abych se vzdávala snad já!
"Tohle je ne-neféér!" Vymáčkla jsem ze sebe a znovu se rozesmála, tohle je moje největší slabina a on na ní přišel!

pro **Raiken Namikaze** Fri 5 Apr - 20:14

Až ma trochu prekvapovalo, ako akčne sa začala hmýriť, kopať nohami, a neviem čo všetko akonáhle som ju začal štekliť. A k tomu ešte aj pišťala! Zdá sa, že som natrafil na slabinu. Zlovestne som sa usmial, a nejakú chvíľu som ju v tomto šteklení ešte trápil. Ani som nevnímal, kde všade ju šteklím, keďže sa vlastne tak veľmi hmýrila, ale bolo mi to jedno. Čoskoro sa dočkala vyslobodenia z tejto mučivej techniky, pretože som odtiahol ruky, a s dosť pobaveným výrazom som si sadol na zem vedľa nej, aby som mohol kukať, ako sa začne tváriť. Teda, vidím, že som natrafil na tvoju obľúbenú "hru". Zasmial som sa, a schválne som ju ešte šťuchol prstom do boku. Inokedy som nebol taký provokatér, ale tuná som sa akosi odreagoval, a prispôsobil.

pro Phele Sun 7 Apr - 19:24

List (netrvám na tom aby si ho Yoko prečítala hneď xD)
Do schránky neznámy shinobi hodil list. Nebolo to ani počuť no na jeho obale bolo napísané " Pre môjmo maličkého mývalíčka." Yoko hneď mohla vedieť, od koho to je. Teda bola jediná v Sunagakure no sato ktorá o mne vedela niečo bližšie. Obsah listu tvoril len pár slov

Pilli si zobrala dovolenku, ako nový Kazekage vyhlasujem že je mi úplne jedno koľko budeš v tej prekliatej diere zalezenej trčať!! Hlavne si na seba dávaj pozor a keď budeš chcieť odísť, najprv mi pošli list, aby som pre teba prišiel. Nebudem riskovať že budeš poćas cesty späť bez ochrany.

pro **Yoko Ayme** Sun 7 Apr - 19:25

Ještě chvíli po tom, co mě přestal jsem tam jen ležela a vzpamatovávala se, než jsem se vyhoupla do sedu a zamračila se na Raikena, ale jen tak, z legrace. Hned potom jsem se pousmála, ten byl teda provokatér! Ale já byla větší!
"Tse, takhle mě trápit, však já ti to jednou oplatím!" Podotkla jsem, vyplázla jazyk a dělala, jako kdybych před několika minutami nežadonila o milost! Potom jsem si ho prohlédla důkladněji, naklonila hlavu zamyšleně na stranu, přišoupla se k němu, mohlo to vypadat vážně zvláštně, naklonila se, natáhla ruku, asi se musel divit, co dělám, ale já mu jen z vlasů vyndala pár zrnek popcornu, ruku z jeho vlasů stáhla dolů a jen se nevinně pousmála.

pro **Raiken Namikaze** Sun 7 Apr - 19:53

Pobavene som sa na ňu díval, pochopiteľne nemala energiu ihneď vstať, alebo sa posadiť. To po takom štekliacom záchvate asi nemal nikto. Ale nenechala ma dlho čakať, a čoskoro sa posadila, dívajúc sa na mňa so zamračením. Samozrejme hraným, teda aspoň som to usudzoval, keďže sa hneď aj usmiala. Oplatíš hovoríš? Tak to by som mal byť asi v strehu. Skonštatoval som trochu zamyslene, a kým som sa spamätal a vrátil zase do reality, prišupla sa ku mne. Ihneď som spozornel trochu viac, mal som zvláštny pocit z toho, ako sa na mňa kukala. Ešte sa ku mne aj naklonila a nejak divne natiahla ruku, fakt som znervóznel, keďže som vôbec netušil, o čo jej teraz ide. Začal som byť čoraz viac nervózny, keď takto bola. Ale bola aj dosť blízko nato, aby som...
Skôr než sa teraz stihla odtiahnuť, skôr než sa stihla zase vzdialiť, som zrušil tu malú vzdialenosť medzi nami. Pohol som sa tvárou dopredu, čím som dosiahol to, že som sa jej najprv len otrel slabšie o pery. Následne som ju nežne pobozkal. Srdce mi ihneď začalo biť, ako ešte nikdy, líca sa mi menili na červený odtieň, a moje oči sa hypnotizovane zapichli do jej očí. Už sa to ale nedalo vziať späť, a tuším, že som to späť ani vziať nechcel...eh, prd "tuším", rozhodne nechcel!

pro **Yoko Ayme** Mon 8 Apr - 18:05

Už jsem mu chtěla něco odpovědět, když v tom se nebezpečně přiblížil. Jasně, já sama jsem šla moc blízko už předtím, ale to, co potom udělal, na to jsem rozhodně připravená nebyla! Překvapil mě a to dost, ale v tom dobrém slova smyslu. Jen mě to prostě na malý okmažik zmátlo a kompletně dostalo. Chvíli jsem jeho počínání jen pozorovala, cítila vlastní srdce až v krku, jak splašeně bije. Co se to se mnou dělo? Něco takového jsem už hodně dlouho necítila..
Nakonec jsem jen přivřela oči, položila mu ruku na krk, a přitáhla si ho blíž. Ani nevím, co jsem dělala, jen jsem mu polibek opětovala a sama z vlastní iniciativy ho i prodloužila.

pro **Raiken Namikaze** Mon 8 Apr - 18:18

Mal som taký menší pocit, že som tento krok nemal spraviť. Dôvod bol ten, že som ju zrejme až moc prekvapil. Vlastne, ja som týmto prekvapil aj seba, nie to ešte ju! Ale nezaznamenal som ani nijaký odpor, preto som sa vôbec neodťahoval. Bolo to ale správne riešenie, pretože som si uvedomil, že mi bozk opláca. Cítil som jej ruku na svojom krku, akoby ma to miesto ale jemne pálilo, či som skôr pálil ja? Sám ani neviem, bolo to zvláštne. Rovnako ako ona som privrel viečka, no pohľad mojich očí ju aj tak neopúšťal. Bozk dokonca neostal ani krátky, a začal sa príjemne predlžovať. Možno práve tento fakt, že to bolo také príjemné, ma donútil viečka nechať zavrieť. Oddával som sa len tomu bozku, a okrem toho, že som jej jednu ruku uložil k tvári, som už nič viac nerobil. V hlave mi to len búrilo myšlienkami a pocitmi, tiež som niečo také prežíval po akosi dlhšej dobe, a to ma držalo aj pri vete "Hlavne to nepokaz"...

pro **Yoko Ayme** Mon 8 Apr - 19:01

Nevím, byla jsem zmatená, nejspíš trochu, měla jsem takové rozpolcené pocity, přeci jen jsem ho moc neznala, ještě jsem se sem k němu vetřela a on mě sám, protože chce, líbá? Nedávalo mi to smysl, ale to jsem teď neřešila, protože se mi nechtělo ten polibek ukončovat, no po chvíli jsem se odtáhnout stejně musela. Stáhla ruku i z jeho krku a když jsem se na něj podívala, prudce jsem zčervenala a pohledem uhnula do strany.
"Eh.. Etto.." Nějak jsem neměla slov, nevěděla co říct a nervózně si na prst natáčela pramínek blonďatých vlasů.

pro **Raiken Namikaze** Mon 8 Apr - 19:14

Po dlhšom bozku som ostal nehybne pri nej, naberajúc nového dychu. Šlo to ale ťažko, keďže sa mi dýchalo akosi blbo, a srdce mi bilo tiež nejak príliš. Čudovať som sa ale nemohol, bol som nervózny jak drakula pred posvätenou predajňou cesnaku, takže také niečo bolo samozrejmosť! Konečne, keď som nabral dych, som sa trošilinku odtiahol. Tvár mi červenala ako ešte nikdy, rovnako tak som mal aj taký pocit. Pomaly som stiahol ruku z jej tváre, a prešiel som si ňou po tej svojej. Eh...ja...som len...toto...no... Akokoľvek som chcel začať vetu, skončila prvým slovom. Nevedel som čo povedať, vôbec som nevedel. Akosi...som to...chcel spraviť. Pokrčil som nervózne ramenami, nebolo to ako vysvetlenie bohvie čo. Ale ja som to proste povedal, a bol som rád, že som vypudil zo seba aspoň toto.

pro **Yoko Ayme** Mon 8 Apr - 19:53

Pokoušela jsem to rozdýchat, netušila jsem, že mě takhle dokáže rozházet jen tahle maličkost, ale ona to vlastně nebyla maličkost. Ale kdybych řekla, že se mi to nelíbilo a že bych to nechtěla zopakovat, lhala bych a to pořádně!
"Umm.." Znovu jsem se nedokázala vymáčknout, ale když jsem na něj upřela modré oči, viděla jsem, že to neví ani on sám. Přesto jsem po jeho slovech roztáhla rty do širokého úsměvu.
"I já.." Ale to jsem jen špitla, než jsem si stoupla a porozhlédla se.
"Pfuu, tady je binec, měli bychom to uklidit.." Měla jsem na mysli naší popcornovou válku, ten popcorn byl snad všude.
Natáhla jsem k Raikenovi ruku, ještě se sklonila, líbla ho na tvář a přitom mu do ucha zašeptala.
"Tak doufám, že to budeš chtít udělat častěji.." Raději jsem se potom prudce odtáhla a otočila, aby neviděl, jak jsem při těch slovech byla rudá.

pro **Raiken Namikaze** Mon 8 Apr - 20:19

Ostal som iba dúfať, že ma zachráni svojou vlastnou odpoveďou. Ja som totiž fakticky netušil, ako ešte reagovať, čo povedať, a to ma začínalo zase znervózňovať. Nakoniec ma aj fakt zachránila, bol som jej ešte aj vďačný. No prekvapila ma. Ona... ma chcela tiež pobozkať? Uprel som na ňu svoje modré oči, v ktorých sa mi od toho menšieho šoku rozšírili zrenice. Mal som pocit, že mi bozk oplatila...ako to povedať... "zo slušnosti". Bolo to pre mňa jak nové, naposledy ma chcel pobozkať iba ten úchyl, čo bol vlastne nepriateľ xD, a to teda nebolo bohvie čo. Odvtedy nič, a teraz? Žeby to nebolo len zle započuté znenie jej vety? V každom prípade, želal som si, aby som to začul správne. Hneď nastala ale zmena témy, a to na upratovanie. Chcel som to vlastne navrhnúť už skôr, ale to čo sa udialo, to akosi prerušilo. Chystal som sa už vstať, no zase ma prekvapila, keď ku mne natiahla ruku. Pripadal som si ako mača, ktoré si nejaká rodinka kúpi, a ono je prvýkrát vystavené nebezpečenstvu ich domova. Ale usmial som sa, aj ona sa usmiala, bola to ako moja povinnosť. No než som stihol reagovať na upratovanie, pobozkala ma na tvár. Očervenel som ešte viac, a trošku mnou prebehli zimomriavky, keď mi šepkala do ucha. Znenie jej vety ma donútilo očervenať ešte viac, mohol som byť teraz porovnateľný s krvou! Pomaly som sa dvihol, nepúšťal som ju ani za ruku, a s menšou dávkou istoty som k nej pristúpil. To by si sa teda mala pripraviť na viac takých situácii. Pošepky som sa tentoraz ozval pri jej uchu ja, a s nevinným výrazom v tvári som sa zase vystrel, a obzrel som sa po pukancoch. Akosi sa mi nechcelo ich upratovať, ale asi som nemal na výber. Taký bordel tu aj tak nemôžem mať, nie pred Yoko, ako mojou návštevou! Hoci...ona to začala, takže jej to asi ani moc nevadilo...ale to je zase iba jedno, upratať sa to musí!

pro **Yoko Ayme** Mon 8 Apr - 21:01

Znovu jsem se pousmála, když mě nechtěl pustit, neprotestovala jsem. Nevím, začínala jsem k němu něco cítit, něco, co se mi na jednu stranu líbilo a na druhou jsem nevěděla, jak to celé bude.. Další vztah, další z Konohy, co když to dopadne stejně? Spoustu výčitek, které ale jako mávnutím proutku, zmizely při pohledu na jeho úsměv.
Áwww!
V duchu jsem se rozplývala, byl hrozně kawai! Ale na venek jsem se jen pousmála a při jeho zašeptání mi až mráz přejel po zádech, ale takovým tím ne nepříjemným způsobem, měla jsem zvláštní pocit. Jen jsem přikývla.
"Víš, takhle to uklízení nepůjde.." Podotkla jsem při pohledu na naše spojené ruce a omluvně ho pustila. Pak jsem se pustila do uklízení, což znamenalo, že jsem se snažila nějak klidit ty pocprony, Raiken mi nakonec pomohl a aspoň jsme odstranili to nejhorší! Já tu válku začala, musela jsem mu s tím pomoct.
"No, všechno je uklizené, pocpron snad nikde není.. a ano, je! Máš ho pořád ve vlasech trdlo.." Usmála jsem se na něj a začala mu ho sundavat z těch rozstřapatěných vlasů, i když ty moje po tom štěklení nemohly vypadat lépe.

pro **Raiken Namikaze** Mon 8 Apr - 21:16

Už som nič nevravel, ani som sa nešiel ničím teraz zdržovať. To upratovanie som chcel mať už za sebou, preto som jej začal pomáhať, a čoskoro bolo už všetko zase v normále. Keď to bolo hotové, Yoko zase pristúpila ku mne, aby ma tých pukancov zbavila, keďže som jej to naposledy akosi zabránil. Teraz mala konečne tú šancu mi pukance vytiahnuť z vlasov, a ja som ju pritom iba tíško s úsmevom pozoroval. Aby to ale nebolo nefér, zdvihol som ruky k jej vlasom, a začal som jej ich upravovať. Bolo síce srandovné, keď ich mala také všelijaké, ale stále bolo krajšie, keď ich mala v norme. Ako som jej prstami zapravoval pramienky vlasov, uvedomil som si, že je toto celkom dobrá chvíľa, aby som jej splnil to, čo som sľúbil. Priklonil som sa k jej tvári, a opäť som načal nežný bozk. Bol som už trochu istejší, určite teda aspoň o polovicu než pri tom prvom bozku. No očervenel som okamžite, ako som si uvedomil, v čom tu vlastne stojí. Tričko, spodné prádlo a...nič viac. Bolo to dosť také...ehm, dráždivé. Hneď ako som bozk po chvíľke prerušil, prezrel som si ju odspodu až hore. Zanechalo mi to trošku zvláštny úsmev. Vieš, že ti to pristane? Spýtal som sa nevinne, pričom som spustil ruky od jej vlasov na jej ramená. Naklonil som hlavu, ignoroval som červenanie, a zvedavo som ju stále pozoroval.

pro **Yoko Ayme** Tue 9 Apr - 18:29

Musela jsem se usmát nad tím, jak mě poupravoval. Jako nějakou malou panenku, i tak se na mě díval, snad jako kdybych se měla za chvíli rozbít. Byl tak milý a starostlivý, až mě to donutilo k dalšímu úsměvu. Nečekala jsem, že té situace využije tak ryhcle, ale tahle se k tomu přímo nabádala. Ale teď jsem nebyla překvapená, ted jsem naopak byla ráda, že mě políbil. Potom si mě prohlížel, nervózně jsem se ošila.
"Neprohlížej si mě tak.." Zčervenala jsem a lem trička si stáhla níž.
No výborně, ještě červená můžu být!
Nakonec jsem ale druhou rukou zabloudila k lemu jeho trička.
"Hai, i tobě to když jsi scházel po schodech náramně slušelo.." Možná si ani neuvědomil, kolik jsem toho určitě nechtěně zahlédla! Mrkla jsem na něj a pousmála se, provokovat, jo to já ráda!

pro **Raiken Namikaze** Tue 9 Apr - 18:45

Bola ozaj zlatá, nielen tým, ako to tričko sťahovala až niekde dole, ale aj svojim výrazom a červenaním. Je trochu ťažké si ťa takto neprezerať. Zdelil som jej potichu, a vyšplhajúc sa rukami opäť do jej vlasov, som pokračoval v úprave, aby tu nebola s polovicou hlavy strapatou, a druhou upravenou. To by bolo už moc smiešne. Zas sa ale vymenila farba v mojej tvári, na viac červenú, keď mi oplatila tú menšiu lichôtku. Asi som už nemusel vôbec rozmýšľať, či ma videla alebo nevidela. Bolo jasné, že videla. No, tak to si mala asi šťastie, že si ma tak zahliadla. Mal by som si nato dávať už pozor. S menšou provokáciou som si oblízol pery, a dokončil som upravovanie jej vlasov. Sklonil som ruky naspäť na jej ramená, a zvedavo som kukal ako puk.

pro **Yoko Ayme** Fri 12 Apr - 17:59

"Je trošku těžké se potom nečervenat! A to není hezké.." Zamumlala jsem, vyplázla jazyk a tak mu to pěkně oplatila.
"Taky mi to oblečení už určitě uschnulo, mohla bych se jít i převléct" Mrkla jsem na něj škodolibě a potom ho pěstičkou bouchla do hrudi.
"Já ti dám dávat pozor.." Zamumlala jsem, tohle byl fakt vyloženě teror. On jo, já ne? Kde je ta spravedlivost? Nakonec jsem se ale zase rozzářila jako sluníčko, protáhla se, zívla a pousmála se.
"Umm, máš něco v plánu teď? Nebo zrealizujeme naše zkombinované plány?" Narážela jsem na naší debatu předtím.. no předtím! Při té myšlence jsem znovu roztáhla rty v úsměv.
Yo, ty jsi nepoučitelná.

pro **Raiken Namikaze** Fri 12 Apr - 19:27

Ale zato je roztomilé, keď sa červenáš. V každom prípade som vedel nájsť nejaké to plus, ale zas aj to mínus. Tu to bolo ale skôr plus, keďže sme sa červenali každú chvíľu aj tak, a keď som ju mohol sledovať, aspoň bola fakt "na zjedenie". Keď oznámila, že by sa mohla ísť prezliecť... zamrzol mi úsmev. Hneď, pre istotu, som ju uväznil objatím. Takto mi už neutečie! Žiadne prezliekanie, a žiadne dávanie si pozoru. Šepol som potichu, milo som sa usmial a iba tak zo srandy som jej trošku poťahal tričko. Neviem či to síce bolo ale správne, ona už bola len takto, a ja stále oblečený vo všetkých vrstvách... no nič, iba som sa mierne uškrnul a pochoval som teraz nejaké z myšlienok v hlave. V pláne? Hmm... no, plány už mám, trošku sa to pomenilo, keď som ťa pobozkal. Ale teoreticky sa všetko týka tej prechádzky, ak sa ti chce. Prezradil som s ďalším milým úsmevom, po ktorom som si neodpustil skloniť sa k nej, a zase ju nežne pobozkať. Bolo to pre mňa, po dlhšom čase, ako niečo nové. A teraz, keď to už vlastne bolo, ma to aj stále ťahalo k tomu, aby som ju pobozkal. A odolať? Pfe, to bolo nemožné!

pro **Yoko Ayme** Sat 13 Apr - 21:56

"Roztomilé? Tseeh, přijdu si jak malá.." Musela jsem nad svým chováním zavrtět hlavou, fakt jsem se někdy nechápala. Potom jsem jen musela pokývat hlavou.
"Ano, přesně tak! Kompromis.." Pousmála jsem se, ttakhle se aspoň budu mít na co se dívat a čím se kochat. Když mi potahal tričko, jen jsem se ušklíbla, ten provokatér!
Tseh, to mu jednou vrátím i s úroky!
Chtěla jsem mu odpovědět, ale tak hezky a mile mě umlčel, že jsem ani já nemohla odolat a odtáhnout se, to až po chvíli, s velkým sebezapřením. Odtáhla jsem se a dívala se mu do těch krásných modrých očí.
"Umm, ne, že se mi nechce.. nechce se mi z téhle tvé krásně teplé náruče.." Podotkla jsem, doopravdy se mi nechtělo, po dlouhé době, jsem se cítila doopravdy v bezpečí, nikým neohrožená.. ten pocit mi už hodně dlouhou dobu chyběl.

pro **Raiken Namikaze** Sat 13 Apr - 23:29

Na chvíľku som jednu ruku z toho objatia, ktorým som ju uväznil, dvihol až k jej tvári. Teda, vlastne som jej ju nastavil tesne nad hlavu, s otvorenou dlaňou. Následne nato som si pomaly prešiel rukou, v rovnakej výške, ku sebe. Vznikol mi zase nezvyčajne provokatívny úsmev, po ktorom som ju aj tou rukou zase objal. Vieš, že ty ale malá si? Pobavene som sa spýtal, zároveň sa aj pobavene tváriac nad jej odpoveďou, ktorá prišla po tom kompromise s oblečením. Musel som sa ale trošku červenať, no, bolo to pre mňa znova niečo nové, aby mala nejaká baba takúto zvláštnu "požiadavku"! Ale...aspoň nie nesplniteľnú. Ostalo na chvíľu ale malé ticho. Iba mi hľadela do očí, čo som jej oplácal, a zároveň som zisťoval, čo všetko máme výzorom spoločné. No, predovšetkým oči a vlasy rovnakých farieb, až nato, že podľa môjho názoru, mala tieto dve veci narozdiel odo mňa krajšie. Najmä oči, v tých by som aj ochotne zablúdil. Toto ticho ale prerušila tým, že sa vyjadrila k prechádzke. Začal som naplno vnímať, aby mi neuniklo nič čo hovorí, a keď to dopovedala, poslabšie som prikývol hlavou. Opäť som mal ale trošku červenejšie líca, ale nie nejak extra viditeľne. Zatváril som sa teraz zase milo, a s takýmto výrazom som si svoju tvár priblížil k jej. No namiesto toho, aby som ju pobozkal teraz na pery, som jej vtisol malý bozk iba na nos. Na pery si mohla zvoliť aj sama, keďže som sa tvárou potom ani neodtiahol, a len som o trochu podrobnejšie skúmal jej tvár, prevažne oči. Tak...to už aby som ťa ani nepúšťal. Pošepkal som, nech opäť neostane až také hrobové ticho, a na znak splnenia týchto slov, aspoň na teraz, som trošku to objatie spevnil. Nie moc samozrejme, zas iba tak, aby to bolo akurát.

pro **Yoko Ayme** Sun 14 Apr - 20:20

Jen jsem pozorovala jeho počínání, ten provokativní úsměv, tse, to mi neměl dělat, kdyby jen věděl, jak jsem vždycky po tom, co se usmál, roztávala! Určitě by to tak často nedělal, ale mě to nevadilo, spíš naopak, byla jsem ráda! Zamilovala jsem si jeho úsměv, jeho oči, jeho celého.. A to zjištění mě na chvíli dostalo. Po jeho odpvoědi jsem nafoukla tvářičky a dala hlavu na stranu, naoko jsem se urazila.
"Tse! Já ti dám malá, jsem velká!" Pokývala jsem hlavou, aspoň maličko! Maličko veliká! Potom se ale ke mě tak přiblížil a dal mi pusu na nos, že jsem nemohla dělat nic jiného, než se zase pousmát, pusa na nos? Ne, to mě nestačilo, měla jsem i růžky, proto jsem se tentokrát přiblížila já a z vlastní iiniciativy ho dlouze políbila, přičemž mu provokativně povytáhla tričko výš. Asi bych se měla odtáhnout, ale mě se nechtělo.
Yo, ty jsi normálně zvrhlá!

pro **Raiken Namikaze** Sun 14 Apr - 21:57

Na chvíľu sa akoby urazila, no na mňa to pôsobilo skôr tak, že som sa nad týmto jej výrazom mohol roztopiť. No, nafúknuté líca, urazený pohľad... u nej to bolo fakt božské! Hneď nato mi vykúzlila úsmev v tvári, keď už teda pokračovala v tom, či je veľká alebo malá. No jasné, si tak veľká až si malá. Pobavene som poznamenal, a skrčil som sa natoľko, aby som bol zarovno s jej tvárou. Stačilo len trošku pokrčiť nohy, čo znamenalo, že až taká malá predsa len nebola! Malá a zlatá. Uniklo mi z úst, čo som chcel iba povedať v mysli, a očervenel som. No, čo už, aby som líca tak nevnímal, že mi zas horia, zas som sa len usmial. To bola zbraň na všetko! Po tom bozku na nos som si uvedomil, že jej to zrejme nestačilo. Tento fakt mi opäť len viac posilnil úsmev. Privrel som oči, a do bozku som sa začal zapájať. Uvedomil som si, že mi aj povytiahla tričko. Z vlastnej myšlienky som sa znova trošku pobavene usmial popri bozku, nechal som to tak, a venoval som sa ďalej bozku. Nechcel som to prerušiť, práve naopak, chcel som to potiahnúť čo najdlhšie...

pro **Yoko Ayme** Mon 15 Apr - 15:14

Když řekl malá a zlatá, musela jsem se do polibku pousmát, to on byl zlatej! Tak hrozně milej a starostlivej! Až mi bylo líto opustit jeho rty.. Tričko, které měl vyhrnuté už do poloviny jsem znovu nechala spustit dolů, odtáhla se, usmála se na něj a prohrábla si blonďaté vlasy, Potom jsem ho jen, no trošku nesměle, chytila za ruku, než jsem se mrkla ven.
"Hej! Podívej je tam krásně!" Podotkla jsem, nemuseli jsme trčet tady, ale zase moc daleko se mi odsud nechtělo, to bylo ale dilema! Potom to ale vyřešil žaludek, který se ozval, což jsem se snažila nějak taktně zakrýt a zčervenala.
"Etto.. Upozorňuji tě, že nejsem moc dobrá kuchařka! Všichni to, co uvařím, mile rádi snědí, ale ty jejich výrazy! Alá právě jsem si urazil zub!" Zasmála jsem se, ale na chvíli i zachmuřila, tak mi chtějí udělat radost, že to snědí, přitom sama vím, jak otřesné to je! Nakonec, jako obvykle, mě něco velice chytrého napadlo.
"Uhm, tak někam vyrazíme..." Pustila jsem jeho ruku a přesunula se mu za záda.
"Chytej.." Asi jsem vážně byla pořád malá, protože jsem mu právě vyskočila na záda!

pro Sponsored content

Sídlo klanu Namikaze

Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze

Re: Sídlo klanu Namikaze