Hlavní brána Listové

Pomalým krokem jsem dorazil až k bráně. Zastavil jsem se několik desítek metrů od ní, aby mně ten únosce nemohl zahlédnou a vyskočil jsem na jednu ze střech abych měl dobrý výhled na celou situaci. Teď už stačilo jen čekat na příchod toho ANBU s těmi Geniny a na Hokage abychom je mohli pak sledovat.

Pomalým krokem jsem se přibližoval k bráně. Uviděl jsem tam už stát nějakého ANBU, jen jsem si říkal jestli čeká na mě. Došel jsem k bráně a otočil jsem se směrem k vesnici. Prohlédl jsem si jak vypadá a taky jsem se zahleděl na hlavy Kagů. Tohle byl můj poslední pohled na vesnici před čím že to vlastně? Měla to být mise nebo co. Pak jsem se jen opřel o zeď vedle brány a čekal jsem.

Dlouhou dobu jsem seděl na střeše jednoho z domů a doslova čuměl na bránu. Už se začalo shromažďovat mnoho geninů a to se mi nelíbilo. Sice mi to mohlo být úplně jedno, ale ten pohled na ně jak stojí před bránou... Vypadalo to jako by čekali na smrt. A to jsme nemohli dovolit. Několik geninů mě míjelo a šlo na nich poznat že jsou z těch známějších Konožských klanů. Jediná věc co mi vrtala hlavou bylo to, co s nimi chtěl udělat. Pochybuju že by se někomu povedlo spojit všechny Kekkei Genkai a Hijutsu z Konohy do jedné osoby. To tělo by nemělo šanci to vydržet. Po chvíli se u mně objevila Hokage. " Rozumím... kolik času jim dáme než vyrazíme?? 5?? 10 minut??" optal jsem se. " Jo jsem... sice nevím co nás tam čeká... ale jsem připraven... " odpověděl jsem jí a stále hleděl na bránu.

" Fajn... 10 minut... " řekl jsem a stále hleděl na bránu. Věděl jsem že jsme je určitě nenechali jít jen tak a že někdo na nich má něco na sledování, ale stále je lepší mít víc než jeden zdroj jejich pozice. Povytáhl jsem katanu, řízl se prstem o její čepel, zasunul jí zpět a udělal několik pečetí. " Kuchiyose no jutsu... " šeptl jsem a přede mnou se objevil v obláčku bílého kouře malý pejsek.

" Ohayo! " řekl nadšeně Atsushi, ale po tom co viděl pohled Hokage a Raikena tak si ten můj domyslel a sklopil hlavu i s ušima. " Potřeboval bych... aby sis osvojil pach jednoho z geninů... mohli bychom potřebovat tvou pomoc... " řekl jsem mu a on pouze přikývl a seskočil dolů ze střechy domu a pomalu se blížil k Geninům stojícím u brány. Začal se motat kolem Killunii a začal si zvykat na její pach. Jelikož to byla zřejmě jediný ženský Genin mezi všemi co odchází, tak nebude pro něj problém jí vystopovat. Po chvíli si její pach osvojil a vrátil se zpět k nám na střechu. " Až bude potřeba... tak tě zase přivolám... " řekl jsem mu. " Sayo... " řekl a jakoby zasalutoval. Poté zmizel v obláčku bílého kouře a já mohl dále v klidu čekat.

No, prošla jsem už spoustu místy. Jako cvičištěm, monumenty, ulicemi, Ichirakem, i když jsem nepředpokládala, že v tuhle chvíli by měl někdo chuť na rámen, když byli skoro všichni v pohotovosti, ale co, náhoda je blbec. Nakonec jsem došla až sem, k bráně, počítala jsem s tím, že jdu pozdě, ale zkusit jsem to musela. Kde jinde se budou Genini hromadit než u brány?
Porozhlédla jsem se, zahlédla jsem jen pár osob, což mohlo znamenat jediné. Buď už odešli nebo teprve přijdou. Vlastně jsem nevěděla, proč tu jsem. Šla jsem se rozloučit? Ne, vzdávat to předčasně jsem udělat nehodlala. Tak co jsem tu dělala? Ano, povzbudit.
Vzhledem k tomu, že pár lidí tu je, tak jsem se rozhodla chvíli počkat.

Všimla jsem si, že dorazila Hokage společně s nějakým mužem, zřejmě také vysokou hodností. No, Hokage byla můj a Naovo sensei, tak jsem tipovala, že bude vědět, kde je. Nebo v to hlavně doufala!
Rychleji jsem se k ní vydala, potřebovala jsem jen chvilku, vlastně jsem ani nevěděla, co mu říct, jen hodně mi někoho připomínal, nechtěla jsem udělat tu samou chybu znovu.
"Ehm, dobrý den.."
Fakt bezvadný, napjatá situace a ty ještě budeš prudit.
"Nevíte, kde je Nao Uzumaki?" Zeptala jsem se na věc, kterou jsem potřebovala vědět nutně.

Prídem k bráne tesne za Yoshiom a nechápem prečo sú všetci tak veľmi skleslí. Nieje možné, aby ninjovia obetovali ľudí, pre záchranu ostatných. Nechápem prečo to nikto nechápe. To, že si niekto ustanovil svoje pravidlá, nikdy neznamenalo, že ich neporušíme. Určite už je zostavená skupina ľudí, ktorá nás zachráni. Vo svete ninjov sú podvody každodennou povinnosťou. A ak by aj nie, mi sa nejako už určite zaobstaráme. Ja to beriem iba ako misiu na oklamanie, a určite nie na smrť. Nikdy by Hokage nevyslala svojich vlastných členov Konohy na smrť. A riziko smrti je tu stále, to je predsa život ninjov. Budeme len potrebovať nejaký plán...V tom Yoshio oznámi, že ten útočník bol Yamanaka a ja si všimnem výraz v jeho tvári. Prídem k nemu a s najväčšou radosťou v tvári a v hlase mu poviem: Čo si myslíš. Keď chce geninov zo všetkých klanov, asi mu ide o kekkei genkai. To znamená, že to vôbec nemusí byť Yamanaka, ale mohol si nájsť spôsob ako použiť vaše kekkei genkai. Ber to z tejto stránky.Poviem a žmurknem naňho. A naviac nebuď smutný. Skutočne si myslíš, že by nás Hokage vyslala na pospas smrti? Kedy to prosím ťa takto fungovalo v našom svete. Zakončím svoje slová a začnem premýšľať o tom, kto a prečo by nás mohol chcieť.

Namísto odpovědi od Hokage jsem se jí dočkala od druhé osoby stojící opodál, které jsem si všimla jen při jejich příchodu. Krátce jsem si ho prohlédla.
Heem?
"V sídle klanu Namikaze? No, já, nebudu ho rušit, jen bych mu chtěla něco říct, bude to chvilka" Podotkla jsem potom, bylo mi blbé vlézt jen tak někomu do sídla, ale to asi v tuhle chvíli nebude postatné. Ani jsme nevěděla, co mu chci říct, ale věděla jsem, že jít za ním bude důležité!
Sídla klanů se povětšinou nacházejí v obytné čtvrti, a tak velké sídlo bych přehlédnout neměla.
Zhodnotila jsem v hlavě situaci a sama pro sebe si kývla.
"Tak já, arigato.." Poděkovala jsem, rozloučila se a zamířila pryč.
(Přesun.)