Kancelář Hokage

Prisel sem pred budovu hokageho pretocil panenky a nakonec se vydal na cestu. Kdyz se mi povedlo vyslapat ty schody no jak na potvoru tady nekdo bil myslel jsem ze asi odpadnu. Nakonec jsem si jen sedl na lavicku a vyckaval.Mezi tim jsem si sundal celenku pod kterou byla schovana proklata pecet. No i kdyz ve skutecnosti jsem to mel jenom jako tetovani tedy to jsem si jen myslel. Po chvili jsem zi nasadil celnku zpet na celo a cekal az se to tu zase pohne.

Uvidel sem hokage jak mavla no uz jsem byl vazne vytoceny a pripraven sio stezovat na naseho senseie.
"Zdravim Hokage-sama sem tady kvuli vasemu bratrovy!!! To pako nam reklo ze mame byt na cvicisti a nakonec tam cekame nekolik dni a ni se nepobtezuje se ukazat. Jestli to je nejaka zodpovednoist tak to radeji budu trenovat sam. A naucim se toho vice nez snim!" Pri sve reci jsem byl celkem nastvany a rozpaleny do bela.

No pri tom jejim proslovu sem malem usnul. Coz diky brylim nebylo videt. Noi vedel jsem ze bych se asi fakt proletel no ale i tak nas mohl alespon informovat. "Pche to zase bude zabava. Z bohem." Bylo vse co jsem dodal nez jsem se vydal zase nekam z kancelare ven.(presun)

Procházejíc chodbou jsem byl stále zamyšlený, nad mou řečí co jsem se chystal právě říci Hokage. V hlavě jsem si to trochu dával dohromady, však plánoval jsem spíše improvizovat. Jakmile jsem došel před dveře od kanceláře, okamžitě jsem zaklepal. "Snad tam Hokage-sama bude." Zamumlal jsem potichu a natáhl pravou ruku ke klice, abych v případě že bych byl vezván mohl, i hned otevřít.

Po dlouhé procházce po vesnici, sledování lidí a nocích strávených v hotelu jsem se konečně rozhodl jít sem, za Hokage. Došel jsem před velou budovu kde už jsem byl několikrát a ždy vypadala tak majestátně jako teď. Vyšlapal jsem všechny ty schody nahoru a když jsem viděl že už tam někdo je sedl sem si na lavičku a čekal až Hokage otevře

Ten genin se neměl k tomu aby vešel a jelikož jsem nechtěl ztrácet čas vešel jsem dovnitř "Zdravím Hokage-sama...dlouho jsme se neviděli" Zavřel jsem za sbou dveře. Nemohla mě hned poznat..s tou maskou ne "Přicházím vám nabídnout své služby potulného shinobiho a lovce odměn. Ovšem ne zadarmo. Chci od vás jednu laskavost." Hned jsem jí zasypal informacema

Jakmile jsem čekal na vezvání spatřil jsem nějakého mi neznámého shinobi s maskou na tváři. Vypadal celkem klidně a na pohled působil sebejistě (i když jse mu neviděl do tváře, šlo to poznat podle pohybu), když jsem se na něj podíval vyzařovala z něj určitá autorita, i když jsem ho vůbec neznal mohl jsem říct, že se nejedná o průměrného shinobi. Poté Hokage vezvala dovnitř dalšího. Otevřel jsem dveře a pomalu vešel dovnitř. Když jsem se ocitl ve kanceláři potichu jsem zavřel za sebou a svůj pohled přesunul k Hokage, kterou jsem také i hned pozdravil a mírně se na pozdrav uklonil. "Zdravím Hokage-sama. Rád bych vám vrátil techniky, které jsem si kdysi pujčil a příležitostně bych vás chtěl požádat o nějaké další. Pokud by to bylo o všem možné." Promluvil jsem a rukou sáhl do kapsy pro svitky, které jsem měl pjčené, pozorujíc při tom přes mé černé brýle Hokage. (Omlouvám se Kisuke, ale já zde byl první)

Když jsem si vyslechl Hokage, mírně jsem se usmál, ačkoliv to nebylo vidět přes mou kápi. "Jedná se o techniky Ningen no Kokūn, Sōshuriken no Jutsu a Mushi Bunshin no Jutsu." Domluvil jsem a zapřemýšlel, jestli bych nevzal ještě něco. Neměl jsem totiž v plánu pořád otravovat Hokage s technikama, a však když se mi doneslo že brzy budou chuninské zkoušky neměl jsem příliš na vybranou.
Musel jsem ted vzít víc, nebo přijít zase někdy jindy. Po chvíli jsem se rozhodl, že to bude všechno, a když budu potřebovat ještě něco, že bych za Hokage zašel.
"To by mělo být vše." Promluvil jsem k Hokage, aby věděla že již nic víc nepotřebuji a zadíval se na stůl Hokage, přemýšlejíc jak je obrovský.

"Děkuji." Pronesl jsem a pravou ruku natáhl pro svitky, které jsem si okamžitě vzal. Následně jsem je schoval do mé kapsy. "Ne...to bude vše." Odpověděl jsem. Poté se mírně ukonil a zamířil ke dveřím. "Nashledanou." Řekl jsem a podíval se na Hokage i toho záhadného shinobi z maskou. Když jsem dorazil ke dveřím. Po tichu jsem je otevřel a vyšel pryč z kanceláře. Poté jsem je stéjně po tichu zavřel.