Kancelář Hokage

pro Shijin Hyuuga Thu 13 Sep - 19:51

First topic message reminder :

Hokageho kancelář se nachází prakticky uprostřed Konohy.
Jje to velká kulatá budova, snad ještě majestátnější než Hokage monumenty.
Vyřizují se zde odměny za mise, zadávají se tu mise, jsou tu uschovány určité techniky a všechny informace o každém ninjovi z vesnice.
Za velkým stolem většinu dne sedí Hokage, který vyřizuje papírování...
Také si tu za určitý poplatek můžete půjčit nějaké ty svitky s technikami.

pro Yoshio Yamanaka Tue 29 Jan - 0:15

Silná rána, která by mnohé shinobi prorazila zdí zpátky do místnosti...
Na toho koho byla vedena však měl dost velkou pravděpodobnost, že ji ustojí, i když jej to odmrští...
Byl to samozřejmě Kensei...
Kancelář Hokage - Stránka 16 Cherry_Blossom_Shockwave

Kancelář Hokage - Stránka 16 Cherry_Blossom_Shockwave

(O této síle)
Další nezodpovězená otázka, ale Yoshiovi to poskytlo dosti informací, aby se mohl otočit na toho kluka a pokusit se jej trochu uklidnit...

Bylo jisté, že Yoshio zasáhnul. Jako senzibil svou čakru dokáza skrýt dokonale, ale měl moment překvapení, takže stačil Shunshin a bylo jasné, že v tom zmatku Kensei se nedokáže vyhnout, ale... vykrýt ano... například rukou...
Spětný ráz to však samozřejmě mělo...

Yoshio dopadl následně s úsměvem na zem...
"Zdravím... omlouvám se, že ruším a Lady Hokage, že nejsem tam, kde bych měl být, ale toto nešlo přehlédnout, takže má zvědavost nedala...
Navíc o vypadá, že tu potřebujete někoho mírumilovného..." A jako obvykle samozřejmě jeho zářivý úsměv...
Trochu to však pokazila jeho grimasa, kterou udělal, při náhlém návalu bolesti...
Využívat nějaké techniky hned jak vylezu, je dosti blbí nápad... Projelo mu hlavou a trochu se za ruku chytil... Teď totiž začal dosti nepříjemně brnět..

Mezitím si však Yoshio dokázal dosti zkonrolovat čakru přítomých, jako senzibil. A samozřejmě bylo dosti podivné, že ani jedna nebyla chladná nebo temá.. nic...
A navíc teĎ na 100% věděl, komu patří ta čakra toho maskovaného cizince...
Co to sakra dělá?
"Uhm... ty... blonďáku... promiň, že ti říkám tak, ale neznám tvoje jméno. Asi by ses do toho neměl pléci. Zdá se, že to jde naprosto o něco jiného než si myslíš... prosím... poslechni mě..." Pokusil se Yoshio o rozumné a klidné vysvětlení a tak o uklidnění celé té situace...
Přátelský tón samozřejmě byl v hlase cítit, jako vždy... i starost...
Jen doufal, že ten kluk před ním není moc velký paličák...
Věděl, že ten zásah před ím byl jen štěstí, takže... nemohl si dovolit oc blbnout...

pro Kensei Tue 29 Jan - 0:36

Zrovna v nejlepším, když se už dostávám do Taijutsu a myslím si, že mám možnost ho zasáhnout, se zde objeví někdo další. Letmý pohled na poslední chvíli a natočení těla jeho směrem, pravá ruka vyrazí automaticky aby ránu zastavila. Ale ta síla... trochu překvapen, že to dokázal někdojiný, než Hokage. Protože zná tu pohádku o bábi Tsunade, jako snad každý. Pak však odletí te střechy směrem dolů, a docela jim zdevastuje zem do které vyryje pořádnou brázdu. Dlaždice nedlaždice, zem ne zem. Ovšem, to není hned vidět, protože se zvedne mračno prachu. A když se trochu ustálí, stojím tam před tou brázdou jako by nic a prohlížím si toho chlapíka.
"Hmm... docela slušná rána. Ale na našeho raikageho zdaleka nemáš..." Oznámím mu zcela klidně. Načež se trochu opráším a doskočím lehce na střechu kanceláře před oba dva.
"Moje první návštěva Konohy rozhodně nemohla dopadnout zajímavěji..." Dobrácky se zasměju a pozoruju jak si mne ruku.
"Začít si s shinobi z Kumo není jen tak..." Uvolním své postavení.
"Ale hrom, aby do vaší vesnice....jestli to nevypadá, jako napadení Hokage. Přísahal bych, že jí jde o život. Pokud tomu tak je, pak si budeme muset užít pánové moc zajímavý souboj. Ale jestli máš pravdu Tyčko, a tohle celé je nedorozumění pak jsme začali opravdu špatně. Protože já jsem pro vaší informaci vyslanec z Kumo." Oznámím zcela klidně a pozorujije dál.
"Jestli chceš vědět jméno Tyčko, pak by jsi měl začít znovu a u sebe, jak praví slušnost." Tyčka mu docela sedne, proti Kenseiovi je hubený.

pro Yoshio Yamanaka Tue 29 Jan - 0:52

"Ehm... díky... ale vašeho Raikageho v síle asi nepředběhnu. Já nejsem silný, jen využívám trochu jinak čakru, než ostatní..." Usál se zářivě Yoshio...
"Tak tě tu tedy vítám..." Dodal ještě, když zaslechl větu o první návštěve...
"Neboj. spíše je to díky tomu, že teď nejsem zrovna ve formě. Jdu právě z nemocnice, takže víš co. Neměl bych teď čaku vůbec využívat..." Další hřejivý a přátelský úsměv...
"A co se týče souboje, také nevím, co se děje, ale zvlástní zkušenosti vím, že je lepší se nepléci do toho, když Hokage něco zrovna řeší. Umí být trochu... děsivá a pro ostatní to znamená pak dosti bolesti..." Odpověděl s úsměvem blonďák...
"Ty-čko?" Zarazil se nakonec Yo a vyhláskoval to znovu. Pak si Kenseie teprve pořádně prohlédnul...
"Ehm... jestli chceš, tak my tak říkat můžeš. Proti tobě jsem asi zkutečně docela střívko..." Nehledě na to, že byl o dost větší a to Yoshio malý nebyl...
"Ale jinak jsem Yoshio... Yoshio Yamanaka... těší mě a rád poznávám někoho z Kumo a k tomu vyslance..." Natáhl k němu ruku na pozdrav, ale neopomněl dodat..
"Snaž se my ji nezlomit, ať do té nemocnice se zase nevracím. Teď v ní nemám koncentrovanou čakru..." Mrkl na něj šibalsky. Dobrý doplněk...

pro Kensei Tue 29 Jan - 1:04

"To já ho rozhodně překonat hodlám, Velký Brácha má totiž nejen velkou sílu, ale hlavně silné srdce." Vysvětlím mu trpělivě a jeho uvítání se musím zasmát.
"Opravdu výborné uvítání, příště bych si měl sebou vzít náhradní zuby, že?"
Jeho rozjímání o strašidelné Hokage přejdu pouhým mávnutím ruky.
"Nebojím se čelit nikomu aničemu, vždy budu stát tam, kde je mě potřeba. A i kdyby vaše Hokage sebevíc zuřila, pochybuji, že by jí toto naše malé nedorozumění víc vadilo. nebo že by vzáhla ruku na vyslance."
Z mých slov je patrné, že se nebojím žádného silnějšího soupeře, ani pomstychtivosti Hokage.
"Hmm...Yoshiro to není zase tolik špatný jméno..." usoudím zadumaně a pak jeho ruku stisknu. Podle mě ne moc silně, nezlomím mu jí, snad mu ani moc neoteče, zkrátka je z toho cítit jak ještě před chvílí mým tělem proudila silná chakra a že nejsem žádný střívko.
"...Kensei. Rád poznávám někoho, kdo umí pořádně praštit."
načež si vložím do pusy nové lízátko, které si předtím pomalu rozbalím.
"Tvoje technika je nejspíš podobná technice Hokage, ale nejsi jediný kdo dokáže chakru využívat netradičně..." Pousměju se záhadně.

pro **Raiken Namikaze** Tue 29 Jan - 11:41

V podstate som sa nemusel ani hýbať, aj keď by mi nerobilo absolútne žiadny problém sa jeho útoku vyhnúť premiestnením. Namiesto toho sa tu ale objavil Yoshio, vďaka ktorému som nebol nútený sa doslova ani pohnúť. Iba hlavou, aby som sa lepšie pozrel na chalana, čo najprv búšil do žaby, a teraz sa chystal aj do mňa čo už však skončilo neúspešne. Z ich rozhovoru ma jedine najviac zaujímalo len to, že je vyslanec z Kumo. Viac ma nezaujímalo, a ani ma asi do budúcna neplánovalo sa viac starať. Aj keď, ešte som chcel nejako vedieť, prečo na mňa zaútočil, keď ani nemohol vedieť že patrím k "atentátnikom". Veď som len stál na streche a díval sa! Pche... Oprel som sa o trochu zničené zábradlie strechy, a ďalej som čumel na žabu, čakajúc kedy už vylezú tí dvaja. Nejak im to začínalo trvať, buď robí Nao nejaké dramatické a dlhé chvíľky, alebo sa ešte mlátia. Snáď to nepotrvá ešte dlho, prichádzajú sem stále ďalší ľudia...navyše cudzinci. Pomyslel som si, a len slabo si povzdychol. Rozmýšľal som ešte aj nad Kiwi, a nad tým, ako by reagovala nato, keby som jej povedal že som s Naom podnikol tento plánik na Hokage. To by ma teda zaujímalo!

pro Akihiro Kazuki Tue 29 Jan - 13:53

"Tak to ti přeji... Určitě to zvládneš, protože my připadáš jako velice silný shinobi a tou silou to nemyslím jen obrazně..." Nezapomněl svou myšlenku Yoshio upřesnit, jelikož po stisknutí ruky si ji musel několikrát protřepat, aby se mu zase začala prokrvovat...
"Heh... zlomená není... pfůůů..." Zazubil se Yoshio na celé kolo. Tak jako vždy...
"A díky. Taky máš zajímavý jméno. Hned na první poslechnutí vyjadřuje sílu a odhodlání. Jo a je to Yoshio, ne Yoshiro, ale to je vlastně jedno. Můžeš my říkat, jak chceš. Třeba i Yo..." Další milý úsměv...
"A ty máš co o ráně povídat. U tebe je alespoň znát, že je to tvoje rána a ne jen napodobenina. Ale pochvala vždy potěší...
No, ale abych zodpověděl hned na tvou další oázku, ano... je to té technice podobné. Vlastně... myslím, že jsou obě stejné..."
Na zmínku o čakře se musel šibalsky pousmát...
"Uhm... já vím. Jsem senzibil... všiml jsem si toho,, jak si čakru využil. Pro senzibili jsi byl v tu chvíli jako obrovský zářivý maják..." Zasmál se Yoshio...
A vlastě, říkal i pravdu...

pro **Kaori Senju** Tue 29 Jan - 15:33

Odrazu...Som sa objavila v tme. Ako to je preboha možné? Žeby Genjutsu? Nie, nie, to by som spoznala. Tak čo toto má byť? Veľa som toho pochopiteľne nevidela, však tu bola tma ako vo vreci...A tiež tu nebolo práve najpríjemnejšie. Opatrne som urobila pár krokov na bok a rukou sa dotkla "steny". Až mnou trhlo, rýchlo som od nej odskočila a zdesene sa na ňu dívala. Bola hnusná a slizká...
Obzerala som sa, no na nič som neprišla. Absolútne som netušila, kde sa to vôbec nachádzam. A kde sa vzal, tu sa vzal i ten chlapík...Počkať, počkať...Možno tu bol i celý čas, len ja som si ho nevšimla. Kde som? Naštvane som sa ho opýtala. Nemienila som trčať v nejakej zatuchlej diere! Čože? Aké vysvetlenie? Výraz som mala snáď ešte nechápavejší, než predtým. Fakt som nevedela, o čo tu ide...Pred chvíľou ma chcel zabiť a teraz mi tu niečo chce vysvetliť! Žeby si ma s niekým pomýlil...? No, to určite nie! Založila som si ruky na hrudi a čakala som. Bola som fakt zvedavá, čo z neho vylezie.

pro **Daiki Ayme** Tue 29 Jan - 16:00

„Ste vo vnútri žaby..“ Odpovedal som jednoducho, akoby som niekomu oznamoval aký je čas, akoby takéto veci sa v mojej prítomnosti stávali normálne. Preto som tleskol rukami, a kyselina okolo nás zabublala, pričom začala vydávať aspoň nejaké svetlo a ona mohla nie len cítiť, počuť ale aj vidieť. No tým videla aj mňa, stojaceho neďaleko nej, s rukou na maske. Kapucňa bola zvesená a páska ktorá držala masku tiež. Stačilo už len stiahnuť dole.
„Prv mi ale musíte veriť, než vám vysvetlím prečo som vás napadol.. Veríte mi?“ Spýtal som sa otázku nad ktorou sa nejednému zastavil mozog. Veď som ju pred chvíľou napadol nie? Tak prečo by mi mala veriť, ja by sám som neveril. Ale to sa začali otriasať steny žaby od opakovaných úderov do jej vonkajška Kenseiom. Mal som chuť zabiť ho, ale teraz som to neriešil, lebo údery ustáli a ja som žabu vydržal povolanú. V tej chvíli ako prestalo búšiť a ona povedala že mi neverí, stiahol som si masku a odhalil jej šticu plavých blonďavých a špicatých vlasov, úsmev široký ako svet, moje čiarky ktoré som od kyuubiho zdedil po Narutovi a práve už podoba so samotným Narutom.
„Tak rád vás opäť vidím, sensei..“ Pousmial som sa a čakal.

pro **Kaori Senju** Tue 29 Jan - 16:15

Čože? Vo vnútri žaby? Teraz som už nechápala ničomu. Cítila som sa ozaj ako kretén. Ale počkať, počkať...Žaba? Ale veď...Žaby sú priateľmi Konohy, či...Sa zmenili? Navyše, kto ďalší ich vedel povolávať?
No jasné, ešte tebe budem veriť...Pred chvíľou si sa ma snažil zabiť! Ja viem, o čo ti ide! Keďže sa ti to teraz nepodarilo, tak sa chceš hrať na nejakého dobráka a popritom budeš čakať správny okamih, aby si ma znova mohol napadnúť! Ja takých ľudí poznám! Na chvíľu som sa odmĺčala, založila si ruky na hrudi a naštvane našpúlila pery. Keď som počula tie rany, bola som rada, že aspoň niekomu na mne záleží a snaží sa ma odtiaľ dostať. Ale to nebolo potrebné, dostala by som sa von aj sama. Plánovala som Raikena zastreliť, až sa odtiaľ dostanem...Takto ma zradiť! Nevychovanec jeden!
Keď si stiahol ten chlapík masku, vyvalila som oči a neveriaco otvorila ústa. N-Nao? Opýtala som sa ešte pre istotu. Nie, to nemohol byť on, alebo...? Ale tteraz mi to bolo jedno. Prudko som sa k nemu rozbehla a tak ho objala, ako keby som ho nevidela celé desaťročia. Preboha, Nao, kde si sa toľko flákal? Už som mala strach, že sa tu ani neukážeš! Radšej som ho pustila, aby som ho náhodou nezadusila s tou svojou silou. Ehm, ehm...Bola by som rada, keby sme sa odtiaľ dostali preč...Necítim sa tu práve najlepšie. Veselo som sa usmiala. Konečne po dlhej dobe som mala poriadny dôvod na úsmev...

pro **Daiki Ayme** Tue 29 Jan - 16:30

Čokoľvek som čakal, bolo nič v tom čo sa stalo. Akonáhle ma objala, a ja som sa ocitol ako v železnom zveráku, kde mi nepomáhala ani moja sila a ja som cítil každé rebro v hrudi, bol som tak šokovaný že ani po pustení som nebol schopný nejakých slov. Čakal som všetko, toto nie.
„Skôr som čakal, že ma prizabijete..“ Uškrnul som sa, vo chvíli keď som lúskol prstami a žaba v oblaku dymu zmizla, a my sme sa ocitli v kancelárii, ktorú teraz prikrýval hustý biely dym. V tom zmätku som vyhodil Lokyho, Yoshia a Kenseia von dverami, pričom každý z nich zvieral v ruke lístoček s nápisom „Ešte nie ste na rade..“, zabuchol som dvere a len čo zmizla hmla otvoreným oknom, pohľad mi padol na Kaori, Raikena a Hirishiho. Usmieval som sa ako nikdy, zvoľnil som a znova si nasadil ako masku tak aj kapucňu. Videli ma, to je hlavné a čo bolo hlavnejšie, nikto iný nesmel vedieť že ešte žijem.
„Musím vám povedať zopár vecí.. Hokáge~sama.. a bolo by najlepšie keby o tom nevedel žiaden Anbu, a ani nejaký špehovia za dverami.. Týka sa to Jicnhuurikov, bezpečnosti Konohy a možno aj mieru ktorý sa len tak, tak drží..“ Pohľadom som skĺzol na Hiroshiho, a potom na dvere. Raiken to ale počuť musel.

pro **Kaori Senju** Tue 29 Jan - 16:47

No dovoľ? Čo si to zase o mne myslíš? Pobavene som sa uškrnula a bola som rada, keď som sa konečne ocitla v kancelárii. Ááááá, moja milovaná kancelária...Ako ťa len rada vidím! Zvolala som. Keď Nao vyhodil tých troch z kanclu, len som sa zamračila. Nao, to môžeme vyriešiť aj potom...Nechcem, aby títo naši hostia čakali pred dverami ako kôpky nešťastia. Došla som späť k dverám a otvorila ich. No...Nevšímajte si môjho asistenta, toto bola len...Simulácia útoku. Viete, i Hokage si občas potrebuje zabojovať a...Takéto cvičenia sa na to dokonale hodia! No, tak teda vstúpte! Môj výraz bol rovnaký ako predtým...Mrzutý. No musela som to nejak hrať nie? Otočila som sa, vrátila som sa k svojmu kreslu a sadla som si. Lakťami som sa oprela o stôl a bola som zvedavá, čo z nich vypadne.

pro **Daiki Ayme** Tue 29 Jan - 16:54

Ešte viac neveriacky som sledoval to čo robí. Najprv ma neprizabije, potom je na mňa po tom všetkom čo som urobil ešte milá, a vo chvíli keď som ja vážny, a to sa stáva naozaj len vo veľmi vážnych situáciach, povie mi že ten s démon a horká hlava majú prednosť pred správami ktoré dokážu dopomôcť ku Konohe neuveriteľne. No šok bolo ešte slabé slovo od toho, ako som sa tváril ja. To bolo akoby som prekonal porážku, a viacnásobnú. Musel som sa posadiť do kresla, pričom som si držal srdce a sledoval kto vojde.

pro Hiroshi Senju Tue 29 Jan - 17:28

Za tu dobu se toho stalo opravdu hodně. Já ale se svou trpělivostí vybouchl. Když se ti dva začali bavit os svých jménech, jen jsem zrudnul jak rajče a Kori doběhla ke mě a snažila se mě nějak udržet, abych jim hned nevrazil.
"Vy idioti! Jde u o mou sestru sakra a vy se staráte o jména?!" Měl jsem dokonale až nasraný výraz v obličeji a a Kori jsem od sebe odhodil, toto bylo snad poprvé co jsem byl tak naštvaný. No, když jsem už chtěl zakročit, ta žaba jaksi zmizela. Když jsem viděl Kaori živou a zdravou jen jsem si oddychnul, ale byl jsem stále tak naštvaný že to ani nebylo možné. Taky mě udivilo že vidím Naa, nic to ale neměnilo na mé dokonalé na*ranosti. Byl jsem absolutně celý červený, ruky jsem svíral v pěsť a pomalu už taky začaly červenat. Nakonec jsem doslova vybouchnul jako sopka.
"Naoooooo! Já tě fakt zabiju!" Zařval jsem na něho a kolem mě se začaly tvořit obrovské kusy dřeva v podobě lián, které se ho snažily obmotat, bylo to pouze mou vlastní vůlí a chakrou kterou jsem seslal do země, byly snad všude. Kori rychle pustila Karanu a postavila se na obě zadní a stoupla si předemě, zatím co jsem šel dopředu a jí tlapky jen sjížděly od toho, jak jsem jí doslova před sebou táhnul.
"Hiroshi klídek!" Zařvala na mě a pořád se mě snažila zastavit. To já jsem se ale čím dál víc k němu přibližoval a ignoroval vše kolem sebe. Liány se pomalu začaly tvořit u Naa a začaly mu obmotávat nohy.
"Ty jeden hnusnej parchante! Co si o sobě sakra myslíš?!" Doslova jsem zuřil, máchal rukama kolem sebe, divil jsem se že mě Kori nekousla.

pro **Kaori Senju** Tue 29 Jan - 17:36

Hiroshi! Zvrieskla som na svojho bračeka a okolo jeho lián sa obmotali tie moje a zastabili ich. Prudko som vstala, došla som k bratovi a chytila ho za ramena. Pokoj, všetko je v pohode...Aj keby sa ma Nao snažil zabiť, vieš, že by som ja len tak ľahko nedala. Milo som sa usmiala. Nemusíš sa o mňa tak starať, viem sa o seba postarať i sama. A keby si výprask zaslúžil, tak...Vieš, že by už skončil s vybitými zubami na druhej strane Konohy. Uškrnula som sa. Dúfala som, že sa upokojí...Nestávalo sa totiž často, že sa tak nasral. Skôr som to bola ja, ktorá sa vždy štvala kvôli rôznym maličkostiam.

pro **Daiki Ayme** Tue 29 Jan - 17:41

A ešte viac som nečakal, že aj po tom všetkom ma Hiroshi napadne. A to bol veliteľ Anbu? Jeho hnev som chápal, Kaori bola hlavne jeho sestra, to isté by som urobil aj ja keby sa to týkalo Satsu. Skôr než ma však jeho korene stihli obaliť, pričom som sa vôbec nebránil a vlastne, akoby som to aj sám chcel, obmotali jeho korene, korene jeho sestry. Telenovela vyšitá, markíza bude mať čo natáčať po skončení Sultána.
„Hiroshi.. Všetko ti vysvetlím, len čo budem môcť..“ Pohľad som stočil na dvere, kde bola návšteva, a k tomu som mal masku, takže moje meno som dúfal že už nevysloví. Nepotreboval som aby vedeli že som sa vrátil z hory, pretože pol sveta si myslelo že som bol mŕtvy a bol by som rád keby to tak ostalo.

pro Hiroshi Senju Tue 29 Jan - 17:53

Růst lián se zastavil a já jsem se kouknul na Kaori.
"T-to přece nemůžeš nechat jen tak. Snažil se tě zabít proboha a to si fakt myslíš že to nechám jen tak? Bylo mi jasné že tě nezabije, ale kdyby se tě jen jednou dotknul, zabiju ho já, bylo by mi jedno jestli je z naší vesnice nebo ne, toto prostě udělal naposledy." Kouknul jsem se na Naa, poměrně naštvaným ale i starostlivým výrazem. Takovou chuť dát někomu přes hubu jsem ještě neměl. Představoval jsem si jak ho doslova probodám svým Mokutonem a skončí v nemocnici a hned pak ve Velitelství. Ale, když jsem se Kaori koukal do očí, nějak jsem se začal uklidňovat a i Kori si zase stoupla na všechny čtyři a jen si oddechla. Liány jsem ale neodvolal, nevěřil jsem mu, proto jsem chtěl být ve střehu, toho už by se prostě nemohlo stát, byl jsem neopatrný a kdyby to byl opravdu někdo kdo by se Kaori snažil zabít, já bych zklamal...opět. Jen jsem se zhluboka nadechl a pak zase vydechl. Svůj pohled jsem na chvilku zarazil do země a hned pak na Naa.
"Radím ti dobré vysvětlení pro tuto závažnou situaci, nebo si pěkně dlouhou dobu posedíš za mřížema a mě budeš vidět jak ti pomalu sjíždím katanou po hrudi." Myslel jsem vše vážně, nešla u mě vidět ani jediná známka toho že bych se usmál nebo to nebral vážně, má katana byla zoubkovaná, proto by to asi mnohem víc bolelo. Kaori jsem chytnul za ruku a opravdu jemně jsem s ní škubnul ke mě, nebo spíš dozadu. I když to byla Hokage, tak le i stále moje sestra a raději já než ona, na toho Naa jsem se ale díval stále. Kori si stoupla hned vedla Kaori a taky se na něho naštvaně dívala. Jako Velitel ANBU jsem vždy vše řešil s rozumem, ale to že se mi pokusil zabít sestru, tak u toho jsem fakt strpení neměl.

pro **Raiken Namikaze** Tue 29 Jan - 18:09

Všetko to dopadlo teda pomerne...dobre. Verdikt od Hokage na mňa som sa síce nedozvedel, ale ani mi nejako nechýbal. Mal som zďaleka iné myšlienky, dôležitejšie. Ostal som chvíľu ešte stáť na streche, od zamyslenia som sa odchodom nechcel vyrušiť. Dianie v kancelárii ma už ale tiež nezaujímalo, takže hneď ako som sa už prestal venovať myšlienkam, som sa stočil na mieste a vybral som sa pomaly preč. S Hokage som pravda do budúcna určite plánoval hovoriť, a nedalo sa povedať žeby som teraz pred tým utekal. Skôr som to takto len odložil na vhodnejšiu chvíľu.
Presun

pro **Kaori Senju** Tue 29 Jan - 18:32

Nahlas som si povzdychla a potľapkala rukou Hiroshiho po ramene. Hiroshi...On je môj žiak...Zdá sa, že už bývalý. Myslím, že by sa ma naozaj nepokúšal zabiť. Otočila som sa na Naa. Nevidíš snáď, že to je celý Naruto? Toto som už radšej šepla, aby tí moji návštevníci nevedeli, kto sa vlastne pod tou maskou skrýva. Má silnú vôľu a...Chce sa stať Hokagem, takže si ozaj nemyslím, že by svoj sen takto ohrozil. Ruky som si založila na hrudi. Nao však zatiaľ na mňa nemá. Bude sa musieť snažiť, ak ma chcel raz poraziť a stať sa Hokágem.
Určite ten útok nemyslel vážne...Uvidíš, potom nám povie poriadny dôvod, prečo to vlastne urobil. Sadla som si znova do kresla, ruky založila za hlavou a usmiala sa na tých troch, čo ešte stále stáli na chodbe a čumeli na mňa ako teľatá na nové vrátka.

pro Hiroshi Senju Tue 29 Jan - 18:40

Po chvilce jsem se uklidnil, ani mě nenapadlo na pár minut polevit v pozornosti. I když to byl její žák, nebo bývalí žák, stále jsem se na něho díval od hlavy až k patě. Narutovi sice byl podobný, to ano, teď jen jestli má i tak stejně silnou vůli, ale po tom co právě provedl jsem se přesvědčil že je to jen blb co se Hokagem nikdy nestane.
"Jestli je tvým snem stát se Hokagem stejně jako můj sen, tak to pak nevím jak by Konoha za tvého velení asi žila. Napadnou Hokage...co je to za způsoby? Někdo takový si nemá právo zvát se nikdy Hokagem, když ji sám napadl." Mračil jsem se na něho, byl jsem zase o trošku naštvanější, ale to se zase ztratilo. Někdo jako on, i když možná nám chtěl něco důležitého říci, nemusel to dělat takto, já to bral jako rivalita a to jsem nedokázal jen tak nechat být. U ANBU si od teď na něho dáme velký pozor. Kori byla ale stále u Kaori. I když jsem byl tak nějak klidný, nikdy mu už věřit nebudu, pokuď neuznám já sám že je to pravda nebo správné rozhodnutí, tak mě o tom nikdo jiný nepřesvědčí.

pro **Daiki Ayme** Tue 29 Jan - 18:45

Keď sa ma Kaori zastala, uľavilo sa mi, ale tiež sa mi rozbúchalo srdce. Čo hovorila bola pravda, a práve tá pravda ma donútila toľko podstúpiť aby som sa mohol jedného dňa stať Hokágem. No práve teraz, som mal iné povinnosti ako snívanie.
„Tak ma budeš musieť zavrieť.. No ty si asi myslíš.. ako sa tomu hovorí, že nebudem klásť odpor?“ Odpovedal som potichu, tak aby ma počuli len oni dvaja, a cez masku som sa zahľadel na špic dreva, ktorý sa skláňal neďaleko mňa. Zdalo sa že ma napadne, preto som k sebe priblížil ruky, ak by bolo nutné budem sa brániť. V hlave mi behali pečate ktoré budem musieť skladať, zatiaľ čo som sledoval jeho tvár. Čakal čo urobí, napadne ma? Alebo odvolá Mokuton a nechá si neskôr rozumne vysvetliť, prečo som ju napadol. Na jeho slová som ale odreagoval..
„Uvidíme či to isté zopakuješ aj potom, len čo ti nakopem tvoj zadok, po tom čo ma zvolia novým Hokágem..“ Jediná vec ktorá dokázala rozohniť aj mňa, mňa ktorý prešiel tvrdým tréningom Senninov, kde museli vždy byť v pokoji.

pro Hiroshi Senju Tue 29 Jan - 18:58

Ano, liána se k němu pomalu přibližovala. Mě se zase rozbušilo srdce adrenalinem, který jsem v sobě cítil. Zavřít jsem ho měl v plánu tak jako tak, ať už by nám zdělil informace nebo ne.
"Zopakuj to ty šmejde a nakopu ti zadek já!" Úplně mě zase vytočil, ale já jsem se musel ovládat. Nemohl jsem ho zabít jen tak, ale měl jsem na to největší chuť, už jsem viděl jak ho za liána propíchla to jeho bezcitné srdce, měl jsem na to opravdu chuť. Ale když jsem se pak podíval na Kaori, zase se mi uvnitř nějak ulevilo, její pohled mě vždy uklidňoval, proto se liána trošku oddálila a já jsem zhluboka dýchal.

pro **Daiki Ayme** Tue 29 Jan - 19:06

Nebál som sa nikdy ničoho a ani sa báť nebudem. Tréning na hore Myoboku ma naučil, veľmi veľa vecí, ktorým on nikdy nepochopí. Ale jedno ma vedelo nasrať, a to keď niekto spochybňoval môj sen! Pre ktorý som si toho toľko vytrpel a príde sem nejaký blb a povie že na to nemám, s tým že sa mi začne vyhrážať?
„A čo by si chcel zopakovať ? To že do väzenia ma nedostaneš? To že ťa skopem do guličky len čo mi podajú plášť Hokágeho, alebo to že proste na mňa nemáš?“ Vrelo to aj vo mne, Kaori vedela aký som, a preto som ruky zložil do pečatí. On mal Mokuton, ja som mal pečate, takže som sa len bránil. V pomalom slede som ich poskladal a čakal.

pro Hiroshi Senju Tue 29 Jan - 19:17

Je...mrtvej. Projelo mi v hlavě a pomalým zasekaným výrazem a pohybem jsem hlavu přesunul na něho, jak nějaký maniak. Chvilku byl klid, ale já jsem na něho pak zařval tak, že mé liány zpřetrhaly ty Kaorininy a mířily přímo na jeho stehna, hruď a ruce. Kolem mě se začala chakra zesilovat a nabírala viditelného objemu. Neměl jsem jí zase obrovskou, ale nejmenší taky nebyla už jen proto že jsem Senju. Vlasy mi vláli a já jsem sevřel pěsti. Kori jako můj pomocník se mě ale opět snažila uklidnit, ale bylo vidět že já ji už vůbec neposlouchám. Jen jsem tam tak stál a liány šlehaly kolem mě, zatímco těch pár se na něho řítilo. Poskládal jsem pečetě. Moku Bunshin no Jutsu Řekl jsem si v duchu a vedle mě se rychle objevil dřevěný klon, který taktéž složil pečetě a hned jak liány byly u něho, tak z klonové ruky se objevila obrovská suma dřeva, která se na něho společně s liány řítila. Má trpělivost přesáhla mezí a to jsem byl ANBU, asi bych se za sebe měl stydět. Ale, vlastně ne, já jsem pouze chránil sestru, o hodnost mi nešlo, já to chtěl jen abych ochránil vesnici, u něho mi spíš přišlo že chce být vysoko.

pro **Kaori Senju** Tue 29 Jan - 19:23

Prepichla som ich oboch vražedným pohľadom, vyskočila na nohy a postavila sa medzi nich, aby na seba neskočili ako dve hladné psy pre kúsok mäska. S takýmto prístupom sa Hokagem nestane ani jeden z vás! Vážne som sa na nich pozrela. Byť Hokagem nebola žiadna hračka, síce ja som tiež nebola práve najmilší človek, ale nevyhrážala som každému, že so svojimi právomocami ho môžem okamžite hodiť do väzenia!
Hokáge musí byť spravodlivý! Nemôže dopustiť, aby he nenávisť a odpor k druhému prinútil zmeniť jeho spravodlivé rozhodnutie! A ak si nevstúpite obaja do svedomia, nestanete sa hlavou dediny, ani keby ste sa na hlavu postavili! Založila som si ruky na hrudi. Techniky a sila nie sú to najdôležitejšie...Iste, rada berie do úvahy silu shinobiho, ale v neposlednej rade aj jeho vlastnosti. Obom som im dala pohlavky, ale nie príliš silné, aby nemali otrasy mozgu! S tým svojím detským prístupom asi ťažko Radu zaujmete! Skúste si, preboha, vstúpiť do svedomia! Na oboch som sa zamračila a radšej som tam chvíľu stála...Keby niečo. A sa mi to aj vyplatilo! Hiroshi samozrejme na Naa zaútočil, ako inak...Okolo Hiroshiho, jeho klonu a lián, a tiež aj okolo Naa sa obmotali drevené chápadlá. Ak okamžite neprestanete, tak vás zavriem na celý týždeň do väzenia! Okríkla som ich.

pro **Daiki Ayme** Tue 29 Jan - 19:38

Skôr chcel ochrániť Kaori, ja som chcel post Hokágeho. Aby som dokázal ochrániť každého jedného, na tomto svete! Tak ako začal môj dedo Naruto, svojím sľubom že prinesie mier svetu, ja som pokračovateľ v jeho slovách. Dokončím čo on začal, preto len čo začal útočiť, niečo sa so mnou stalo. Akoby sa mi pod plášťom zväčšilo telo, ale to sa mi len zväčšili vlasy, preto len čo sa ma dotkli jeho korene, obmotali moje vlasy, ale nie mňa, a ja som bol stále voľný.
„Stačí..“ Zakričal som, pretože jediné čo som robil bolo to že som sa bránil, bojovať som tu neprišiel, mohol niekoho zraniť a vtedy som niečo pocítil a to že za dverami stál Kyuubiho Jinchuuriky, keby sa teraz počas boja vymkol kontrole, mohlo by to dopadnúť zle..! Kaorine slová zaboleli ale boli pravdivé, ja som hlavu zvesil.

pro Sponsored content

Kancelář Hokage

Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage