Dům rodiny Akasuna

First topic message reminder :

Vešel jsem do domu a zavolal "Jsem doma!"

Saate.. etoo klopem len tak na slepo ja len.. eeh.. neviete kde tu v Sune môžem nájsť Mizukage-sama? Spýtala som sa ho zadychčane a bolo vidieť že som celú cestu sem išla na plno. Jednou rukou som sa oprela o stenu pri dverám a do úst som si napchala slamku ktorá bola vo flačke v ktorej bola čistá voda.. toto podnebie v Sune ma raz zabije.. prebehlo mi hlavou a dúfala som že mi poradí kde ju mám nájsť.

"ona se ještě nevrátila do Kiri ? určitě je někde na cestě, nejspíš jste se minuli, v noci odešla" odpověděl jsem při pohledu na slunce, které velmi silně zářilo.

Eh.. no .. ďakujem.. šepla som pri čom som sa tvárila mierne vyplašene.. doprdele.. určite sme sa neminuli.. išla som tou najrýchlejšou a najbezpečnejšou cestou.. prebehlo mi hlavou a len som sa znova pomocou Shouhasou shunshin vo veľkej rýchlosti vyrútila k bráne pri čom som sa nejak pri tom zhone zabudla pozdraviť a predstaviť. (presun púšť)

Včera šla Kitsune (polární liška) do domu Akasuna s Yoko a ostatními. Teď, když byly otevřené dveře, se kolem nich mihla a uháněla od domu Akasuna pryč.

Sklopil jsem zrak opět na místo kde ještě před chvílí byla "he ?" podíval jsem se za dveře, ale nikdo tam nebyl "všichni maj dneska nějak na spěch" řekl jsem si pro sebe, zavřel dveře přičemž mi proběhla kitsune, které jsem si ani nevšiml a vrátil se do kuchyně k vaření.

Probudila jsem se a zamrkala. Musela jsem si uvědomit, kde vlastně sedím a pohled na Amayo mě uklidnil. Všimla jsem si, že už je také vzhůru.
"Dobré ráno, Amayo.." Pousmála jsem se a protřela si oči. Prohrála jsem si už tak dost střapaté vlasy, ale vlastně mi bylo upřímně jedno, jak musím vypadat. Vzala jsem Amayo do náruče, protože se zdála stále unavená a vyšla s ní z pokoje, dolů do kuchyně. Tam jsem spatřila Daisukeho, jak se pokouší něco uvařit.
"Dobré ráno.." Pousmála jsem se i na něj a posadila Amayo na židli.
Až pak jsem si vzpomněla na všechny události včerejšího dne.
Hitomi..
"Nenašel jsi včera Hitomi? Mám o ní starost.." Zeptala jsem se ho a přemýšlela, jak dneska strávím svůj den.
Musím zjistit, co se stalo Hitomi a kde vůbec je, pak musím do kanceláře informovat ty dva studenty a pak musím trénovat a pak..
Radši jsem přemýšlet přestala, protože mě vidina všech těch povinností zrovna dvakrát nepotěšila.

"dobré ráno .. tedy spíš odpoledne"
pousmál jsem se a na stůl naservíroval dva kuřecí rámeny, jeden pro Yoko a druhý pro Amayo
"a dobrou chuť, mimochodem Hitomi se vydala zpět do Kirigakure a určitě bude v pořádku, byla tu dívka z Kiri ta se o ní jistě postará, a kitsune odešla, tím pádem je Hitomi v pořádku" posadil jsem se na židli "a málem bych zapoměl, byl tu nějaký chlapec a říkal, že jde do Konohy a brzy se vrátí, nějaký bělovlásek"

Odpoledne? To jsem zase spala tak dlouho?
"To jsi nemusel, ale děkuju.." Poděkovala jsem za jídlo a rozložila hůlky. Začala jsem jíst a přitom ho poslouchala.
"Doufám, že bude v pořádku. Včera toho bylo na ní moc. Možná jsem jí v tomhle stavu ty zprávy říkat neměla, ale.. Stejně by se to jednou dozvěděla.." Dodala jsem a byla ráda za to, že jsem nemluvila s plnou pusou.
"Chlapec? To musel být zřejmě Tendashi. Odešel do Konohy? Už zase? A co s tím týmem.. No, stejně ještě nejsou informováni, ale.. to je jedno." Už jsem zase zjistila, že uvažuju nahlas, ale přešla jsem to mávnutím ruky. Pak jsem se podívala na Amayo.
"Amayo máš ty svitky s technikami u sebe a mě napadlo.. Trénink můžeš zvládnout skvěle i tam. Pošlu tě za babičkou, bude ti tam dobře a myslím, že i PiliKKa by souhlasila.." Pousmála jsem se na ní a byla ještě radši, když přikývla.
Je to to nejlepší řešení, bude jí tam lépe. Takhle bych se o ní neustále strachovala. Dojedla jsem a odložila hůlky stranou. Vstala jsem od stolu a protáhla se.
"No, Daisukeho nevím, co máš dnes v plánu, jestli se vrátíš do Kiri nebo ne. Ale já budu muset do kanclu a tak dále.. Pokud se vracíš do Kiri pravděpodobně bych tě využila, protože tam něco potřebuji poslat, ale pokud ne, nevadí. Amayo pojede za tou babičkou a cestu tam zvládne sama a já si teď skočím pro něco nahoru" Pousmála jsem se a šla pomalu k schodišti.

"jak chceš, sice jsem měl v plánu zůstat a trochu ti pomoct tady, ale jestli ti pomůžu víc takhle, tak půjdu do Kiri" řekl jsem při pohledu na Amayo
jednou bude mít Dai taky dítě hm ... mohly by se potom seznámit, určitě budou skvělé kamarádky jako PiliKKa a Hitomi
usmál jsem se a čekal na odpověď

"To je přece na tobě. Amayo chce trénovat a takhle bych jí stále držela doma. Potřebuji jen sepsat tu smlouvu o tom Spojenectví, ale nechci jí do Kiri posílat po holubici. Potřebuji někoho spolehlivého a zdá se, že tobě Hitomi věří" Pousmála jsem se a pak vyšla ony schody nahoru. Opláchla jsem si obličej, vyčistila zuby a rychle učesala. Pak jsem na sebe hodila nějaké čisté oblečení a vzala si čelenku Suny na rameno. Seběhla jsem schody zase dolů a vzala Amayo za ruku.
"Takže pokud nemáš nic proti, vyrazila bych.."

"dobře, tak já tedy půjdu a pak se vrátím s odpovědí" čekal jsem na dokument připraven vyrazit

"Nejdřív to, ale musím jít do kanceláře sepsat, včera jsem to nestihla, takže tam půjdeš teď se mnou" Pousmála jsem se a vyšla před dům.
Dřepla jsem si před Amayo a pohladila ji po vláskách.
"Buď opatrná, ano? Pozdravuj babičku a ozvi se.." Řekla jsem a pak ji pustila. Dívala jsem se, jak odchází a pak čekala na Daisukeho, abych mohla zamknout.

vyšel jsem za ní a namířil si to rovnou do kanceláře abych nezdržoval

Zamkla jsem dům a pak se také vydala do kanceláře.
(Přesun)

Došla jsem před dům a rovnou zapadla dovnitř. Dveře jsem nechala Daisukemu otevřené.
"Jsem celkem unavená, takže si půjdu lehnout. Vše potřebné je tady a pokud budeš něco potřebovat stačí houknout. Nemám tvrdé spaní." Dodala jsem a pousmála se. "Tak dobrou noc" Broukla jsem a vylezla schody nahoru. Tam jsem rychle zamířila do koupelny, hodila rychlou sprchu a převlékla se. Pak jsem vešla do svého pokoje a zamířila jako obvykle k parapetu. Sledovala jsem hvězdy a přemýšlela nad tím, která je asi tak ta tvoje Pili-chii..
S letmým úsměvem na rtech jsem si lehla do postele a s posledním pohledem z okna jsem se ponořila do světa snů.

"dobře, dobrou noc" zavřel jsem dveře a zamkl je, poté jsem se v obýváku natáhl na gauč a pomalu usínal
doufám, že sem nelezou lidi i v noci, jinak pocítí můj hněv !

Probudila jsem se a jako každý den jsem stereotypně zamířila do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu a převlékla se. Vzhled jsem nijak neřešila, neměla jsem proč. Sešla jsem po schodech dolů a potichu došla do kuchyně, abych neprobudila Daisukeho, který pravděpodobně ještě spal. Nalila jsem si do sklenice džus, který se mi v ledničce podařilo zahlédnout.
Měla bych jít taky někdy nakoupit..
Donesla jsem skleničku ke stolu a pak někde vytáhla papír a pero. Na papírek jsem naškrábala vzkaz a pak vyvolala písečnou holubici. "Leť do Kiri, do kanceláře Mizukage" Špitla jsem a zamířila k oknu, odkud jsem holubici vypustila. Pak jsem si sedla zpátky ke stolu a rozjímala nad strávením dnešního dne.

Dopila jsem džus a skleničku po sobě umyla. Pak jsem jako už po několikáté rychle napsala vzkaz.

Spoiler:

Položila jsem ho na stůl vedle Daisukeho a ani jsem se nepodepisovala. Určitě bude vědět od koho to je, protože v tomhle domě teď nikdo nyní není, PiliKKa je.. Nemysli na to, ona se vrátí!
Odfoukla jsem si vlasy z čela a zamířila ven z domu.
(Přesun)

Probudil jsem se dosti pozdě a ihned jak jsem zahlédl hodiny ve mě hrklo
no sakra tak to ses teda moc nepředved, nikdy nedostaneš svej slovům ... kso !!!
Všiml jsem si lístku na stole a poté si jej přečetl.
mno .. měl bych se alespoň trochu hejbat !
Vstal jsem a odešel do kanceláře.
snad ještě netrénuje ..

Objevila jsem se před domem a odemkla. Pak jsem vešla dovnitř a počkala na Daisukeho.
"Pokud spát nebudeš, tak celou noc probdíš?" Zeptala jsem se a klíčky hodila na stolek v kuchyni.

"kdo ví co podniknu, nejspíš ti vyberu ledničku a pak si přečtu něco ze svých poznámek o minulosti" usmál jsem se a zamířil s neviným výrazem k lednici do kuchyně, kterou jsem ihned začal vybírat

"Fajn a pak dojdeš nakoupit.." Podotkla jsem jakoby nic a pousmála se. "Ty zřejmě trpíš dostatečnou aktivitou, ale já ne. Takže dobrou.." Řekla jsem a vylezla schody nahoru. Převlékla jsem se a plácla sebou do postele.
Vrátíš se, vím to.. Řekla jsem a s touhle myšlenkou jsem i tvrdě usnula.

"na- nakoupit ?!" dostal jsem mírný tik v oku a ihned vše vrátil do lednice a odcupital do obýváku, kde jsem zalehl na gauč "dobrou noc !" zavřel jsem oči a snažil se usnout

Sluneční paprsky dopadající do okna obýváku mě tentokrát probudili alespoň dopoledne.
hm .. podíval jsem se na hodiny .. jo ! dneska si vstal včas ! ..
Vstal jsem a zamířil si to do koupelny z, které jsem vylezl asi po 20 minutách, poté jsem ihned spěchal do kuchyně, ale před ledničkou jsem se zastavil.
asi bych měl jít opravdu nakoupit, když už tu trávím dny jako přiživník ..
podíval jsem se do ledničky a na lístek si zapsal co chybí.
tak dobře, a teď najít obchod ..
Vyrazil jsem do ulic Sunagakure odkud jsem se vrátil po půl hodině bloudění, naštěstí s nákupem v ruce.
V kuchyni jsem naskládal nákup do ledničky a pečivo na stůl, pak jsem se dal do přípravi snídaně. Na talíř jsem připravil zeleninu a salámy různých druhů a nakonec sýr. Talíř jsem položil na stůl a k němu jsem košíku naskládal rohlíky a nakrájený chleba.
a teď už jen počkat, nebo bych jí to měl přinést ? .. ale radši ne, asi bych jí vzbudil
Posadil jsem se tedy na židli a koukal z okna, čekajíc na spící dívku.

"Hmpf.." Zamumlala jsem něco nesrozumitelného a probrala se. Posadila jsem se a protáhla si ruce, načež jsem zívla a dala si ruu před pusu. Vstala jsem a zamířila do koupelny. Převlékla jsem se, udělala všechnu ranní hygienu a celkem odpočatá jsem vyšla z pokoje. Sestoupala jsem po schodech do kuchyně a mrkla na celý ten stůl.
"Že by jsi dal na mou včerejší radu a šel nakoupit?" Usmála jsem se na Daisukeho a pak dodala. "A dobré.." Mrkla jsem na hodiny. "Dá se říct, že ještě ráno.." Pousmála jsem se a nakráčela ke kuchyňské lince, kde jsem si připravila čaj a i s hrnkem se pak posadila ke stolu. Vzala jsem si něco k jídlu z připravených věcí a pak dodala.
"Tohle bych si nechala líbit. Mít každý den připravenou snídani.." Zazubila jsem se.