Dům rodiny Akasuna

First topic message reminder :

Vešel jsem do domu a zavolal "Jsem doma!"

"dobré ráno, dobrou chuť, musel jsem jít nakoupit, abych nebyl pouhým příživníkem, a klidně ti připravím snídani každé ráno, když se probudím, dělám to rád, takže to není žádný problém, Hitomi byla většinou vzhůru dřív než já, takže jsem neměl možnost abych to udělal já, je to příjemná změna" pousmál jsem se a otočil se i s židlí k ní
"a jakpak ses vyspala ?"
příště si nesmím nechat ujít jediný detail !

"Aha, no radši si na to zvykat nebudu. Budu si pak připadat nesamostatná." Pousmála jsem se a upila z hrnku čaje, který konečně už nebyl horký. Pak jsem mu odpověděla na další otázku.
"Kupodivu skvěle.." Usmála jsem se a pokračovala klasickou otázkou. "A ty?"

"já se vůbec divým, že jsem usnul, ale asi za to může ta změna klimatu, až na to horko se mi spalo celkem hezky, a jaké jsou tvé plány na dnešní den?"
podíval jsem se opět z okna abych zjistil jaké je počasí, nečekaně bylo stejné
no dneska se dá dělat vlastně všechno ušklíbl jsem se

"No, jak jsem slyšela v Kiri je poněkud chladné počasí, tak se ti nedivím.." Pousmála jsem se a pokrčila rameny. "Nevím, zřejmě trénovat." Řekla jsem, jako kdyby to byla každodenní činnost. Což vlastně i byla.
"A ty? "Broukla jsem a pak se zamyslela.
Včera jsem nechala rozeslat ty papíry, snad se o Spojenectví vesničané dozvěděli..

Letěl jsem na svém novém společníkovi a letěl jsem k Yoko,že jsem už ve vesnici bohužel ten nový pták mě neposlechl a schodil mě naštěstí jsem byl jen kousek od země takže se mi nic nestalo.

"kdo ví, nejspíš se na tebe půjdu dívat, ale tak mě napadá, ty máš teď přístup do kanceláře, nemohla by jsi mi půjčit nějaké svitky ? šel bych trénovat s tebou, přemýšlel jsem, že bych se mohl naučit lékařská jutsu" díval jsem se na ní a mezi tím vstal ze židle, kterou jsem dal na původní místo

Vztal jsem konečně v teple kde asi je Yoko je doma nebo ne? řekl jsem si.

"Samozřejmě nějaké techniky v kanceláři jsou. Sice mi bude chvilku trvat, než najdu co potřebuješ. Nevím, jak to má PiliKKa rozdělené, ale zkusím to. O lékařských technikách.. hmm.. Uvidím, co tam najdu.." Pousmála jsem se a také vstala. Nádobí jsem sklidila do dřezu a pak se vydala ven z domu.

Vykročil jsem pomalu za ní.
takový krásný teplo ... ani léto není tak teplé v kirigakure povzdechl jsem si

Šel jsem do kanclu jestli tam nebude Yoko.

Došla jsem do domu, nechala jako vždy dveře otevřené a klíčky položila na linku.
"Tak já půjdu, dobrou.." Řekla jsem a odběhla nahoru. Hodila jsem rychlou sprchu, převlékla se a v pokoji ještě chvilku ztracená ve svých vlastních myšlenkách a vzpomínkách pozorovala nádhernou černou oblohu posetou miliony svítích hvězd, než jsem si lehla a po chvilce i usnula.

"sladké sny" zavolal jsem za ní a zavřel dveře, poté jsem pro jistotu zamkl a v obýváku na stole si rozložil svitek, který jsem vytáhl z kapsy
tak se na to podíváme .. doufám, že to půjde lehce ..
Začetl jsem se do svitku, snažíc se ho pochopit.

Po celonočním zírání do svitku a zkoušení přesunu chakry do rukou jsem se podíval na hodiny.
hm ... čas na snídani .. musím pro pečivo ..
Odemkl jsem dveře a vyrazil do obchodu z kterého jsem se vrátil do pěti minut.
Zamířil jsem do kuchyně, kde jsem na tác dal menší talíř.
Na talíř jsem připravil zeleninu, salámy a sýr jako včera, poté jsem připravil čaj a hrnek dal na tác, ještě jsem na tác dal čerstvé rohlíky a pak se s tácem v ruce vydal ke schodům.
Podíval jsem se na schodiště a jeho konec.
no Daisuke, jestli si rozbiješ hubu tak se pěkně strapníš !
Vydal jsem se s tácem v ruce pomalu nahoru, kupodivu jsem to dokázal a potom jsem zamířil k pokoji, kde spala Yoko.
Potichu jsem zaklepal, když neodpovídala usoudil jsem, že ještě spí.
Vešel jsem tiše do jejího pokoje a tácek položil na noční stolek. Poté jsem se na ní podíval.
Spí sladce jako Himi .. kawaii ! s touto myšlenkou jsem se opět tiše odebral do obýváku.

Otevřela jsem oči a zamžourala na budík.
He?! Prudce jsem se posadila. Skvělé, Yo.. Prospala jsi skoro celý den!
Postavila jsem se, když v tom jsem si všimla připravené snídaně, teď již spíš obědu.
Tak tohle bylo to překvapení? Snídaně až do ložnice? Měla bych mu poděkovat.
Usmála jsem se a snědla polovinu z přichystaného jídla. Zapila jsem to již vlažným čajem a pak došla bosky do koupelny. Stvořila jsem tam ze sebe něco trochu přijatelného a pak po několika minutách vyšla ven již převlečená. Vzala jsem skoro prázdný tácek a došla s ním dolů do kuchyně. Nádobí jsem umyla a pak šla do obýváku za Daisukem.
"Děkuju.." Broukla jsem s úsměvem a zaujala místo v křesle.
"Jak to tak vidím, ze mě ranní ptáče nebude.." Podotkla jsem a pak dodala. "Jak jsi na tom s technikou? Předpokládám, že jses jí učil celou noc"

"ale, ale ohayo!, a nemáš zač, mimochodem, já si taky občas přispím .. někdy až dva dny" pousmál jsem se
"no nebylo to zas tak těžké k pochopení jak jsem čekal, a můžu se to učit vlastně i za pochodu, ale není lehké nahromadit tolik chakry do rukou" zvedl jsem ruku a na konci prstu jsem měl malý pramínek chakry "k tomuhle jsem zatím došel, je to zajímavé" zasmál jsem se a chakra zmizela

Koukala jsem na tu chakru s úsměvem a přikývla. "Hai, to je.."
Pak jsem zase mrkla na hodiny.
"Dnešní den jsem nedělala skoro nic, to mám zítra, co dohánět.." Podotkla jsem a pak svůj pohled přesunula na okno. Hleděla jsem na prázdnou ulici ztracená ve svých vlastních myšlenkách.
Všechno bude dobré.. Všechno bude tak jako dřív. Vím, že se vrátí.. Vím, to!

"jestli to zvládnu, tak ti rád pomůžu" pousmál jsem se, ale hned jsem úsměv ztratil.
Zadíval jsem se do její tváře a hned mi došlo, že opět není něco v pořádku.
"Yoko ? zase myslíš na PiliKKu ?" zvážněl jsem v hlase

Slyšela jsem, že promluvil, tak jsem se na něj zase otočila. He?
"To jsem tak průhledná?" Zeptala jsem se a odhrnula si vlasy z obličeje. "Ne, jsem v pořádku, máš pravdu, neměla bych na to myslet. Jen poslední dobou.. Přemýšlím až moc.." Pousmála jsem se a nepatrně pokrčila rameny.

"nemohl jsem si toho nevšimnout, trápíš se tím už dost dlouho, vím, že jste spolu vyrůstali a určitě ti moc chybí, ale neměla by ses tím trápit celé dny, ona se určitě vrátí" usmál jsem se a šel si udělat čaj.
(přijdu za 15-20 minut ^^)

"Hai, máš pravdu.." Zavrtěla jsem hlavou a pousmála se, abych zahnala ty nepříjemné myšlenky.
Nechtěla by, abych se trápila!
Pohodlněji jsem se v křesle uvelebila rozhodnutá hodit to prozatím za hlavu. Podepřela jsem si hlavu rukou a bezmyšlenkovitě zírala do prázdna.

"ale jestli tě to trápí, neměla by ses potom začít přetvařovat jen kvůli ostatním, to je lepší dát najevo city než vše schovat za přetvářku, ale dost už toho" pousmál jsem se
"copak je zač ten bělovlasí blázen co tě tu hledal ? utekl snad z blázince ?" optal jsem se

"Já se nepřetvařuji!" Dodala jsem bleskově.
Jen nechci, aby měl někdo starost. A lepší trápit se někde v ústraní než sdělovat své problémy ostatním. Pomyslela jsem si. A to snad přetvářka není? Ozvalo se mé svědomí a věděla jsem, že má pravdu.
"Máš pravdu, nebudeme to řešit.." Dodala jsem a pak jsem se upřímně usmála při zmíňce o bláznovi. Celkem to sedělo.
"Myslíš Tendashiho? Máš pravdu, je poněkud zvláštní. Byla jsem donucena s ním jednou i bojovat a uvedla jsem ho do bezvědomí, čímž ztratil paměť.." Najednou jsem zmlkla. "Ale to je teď vedlejší. Hlavní je, že je v pořádku a stará se o své povinnosti jounina. Což je další problém. Ještě se mi neozvali genini. No, mají ještě čas. Popřípadě mu dám jiné, tedy záleží na tom, kdo se najde.."

"takže on zaútočil na člena vlastní dědiny ? a ještě na dívku ?! a to mu chcete svěřit dva Geniny ? co, když ztrátu paměti jen předstírá ? možná chce těm geninům ublížit nebo je při nejhorším i zabít .. to mu věříš natolik ?" optal jsem se celkem zmaten ze situace

"Ne, on.. zaútočil na mě ze zloby. Kvůli tomu, že jsem nechala PiliKKu jen tak jít.." Vzpomínka na jeho slova stále ještě bolela.
"Ne, nechtěl se vzbouřit proti Suně. Chtěl jen chránit PiliKKu, a doprovodil Hitomi zpátky do vesnice! A v pořádku se vrátil. Odpustila jsem mu všechno, je spolehlivý. A navíc, stále je to člen Sunagakure. Nezaútočil na ní, nepodal informace nepřátelům. Musím věřit v ninji téhle vesnice, stejně jako v ně věří i PiliKKa!" Odpověděla jsem mu poslední větu zcela neústupně.

"aha, ale i přesto zaútočil .. raději to nebudu řešit, je to vaše věc" usmál jsem se
upil jsem si čaje a povídal se na ní
"ty jsi tu teď sama, když odešla PiliKKa ? nemáš nikoho kdo by tu byl s tebou ?"
zamyslel jsem se