Kancelář Kazekage

Z přemýšlení mě vytrhl něčí hlas...věděl jsem že to byl pozdrav, podíval jsem se na původce. "Zdravím..." Odvětil jsem ji svým obvyklým přátelským tónem.

Chtěla jsem teda nějak načíst rozhovor, ne, že by na mě šla nuda nebo něco podobného, možná i trochu zvědavost, ale to by mě nesmělo z mého plánu vyrušit zběsilé štékání chlupaté koule řítící se nahoru po schodech. Freyo? Obočí mi vyletělo vzhůru, jak na mě fenka šťastně skočila. Jasně, ani se jí nedivím, nechala jsem ji uprostřed ulice a zmizela, ale rozhodně to nebylo účelně.
Skrčila jsem se a podrbala ji za uchem. "Tak ani ty jsi paničku nenašla?" Zeptala jsem se jí, jasně, že mi nemohla odpovědět. Nakonec jsem toho nechala, povzdechla si a pak se jala dokončit svůj původní plán.
"Eh, noo, tak mě napadlo se představit, jsem Yoko Ayme.." Natáhla jsem k němu ruku, přišlo mi to jako dobrý nápad a pousmála se, jako obvykle.

Když jsem viděl běžící chlupatou kouli napadla mě jen jedna věc: KAWAII!
Pak se mi představila Yoko, přijal jsem její ruku a taky se představil. "Jsem Noir Kurotsuki, rád tě poznávám." Usmál jsem se, na Yoko. "Nevíš kde je kazekage?"

"I já tebe.." Podotkla jsem, pak se zase oddálila a vzala Freyu na ruce, protože jsem měla tušení, že by na Noira zkoušela dva způsoby seznámení, rozkousat mu lejtka v náznaku nelibosti nebo kompletní olízání obličeje jako výraz kladný. Pousmála jsem se a radši zabránila oboum reakcím.
"Umm, nemám ponětí, kde setřenka lítá, ale asi něco vyřizuje ve vesnici nebo usnula v kanceláři, spíš ta první možnost, asi se po ní půjdu podívat.." Přikývla jsem a pousmála se.

Sestřenka? Pomyslel jsem si, ale navenek jsem nedal skoro vůbec znát překvapení, jen mírné.
"Aha...mimochodem, roztomilej pejsek."

"Díky, ale moc roztomilá nebude, pokud se jí nezalíbíš." Zakřenila jsem se a pustila ji teda z náruče, ta mezitím došla k Noirovi a usídlila se mu v nohou. "Fajn, zdá se, že jsi rituálem prošel. Jmenuje se Freya.." Podotkla jsem ještě mimochodem a protáhla se.

Ušklíbl jsem se, moc jsem nevěřil že by takovej pejsek mohl někomu něco udělat. "Hezký jméno." Podotkl jsem, sehnul jsem, vytáhl jednu jahodu a nabídl ji Freyi. "Chceš? Neboj já tě nekousnu. když nekousneš ty mě." Trochu jsem se zazubil. Kde je ta kazekage?

Potom ako sme si všimli, že Kazekage- sama proti niekomu bojuje naozaj sme sa nemali do toho čo pliesť. Chvíľu sme pozorovali ako sa Kzekage snaží toho podliaka dostať, no potom sa nám stratili obaja. Rozhodli sme sa preto odísť, zatrénovať si a naučiť sa njeaké nové chmaty. Prešli sme teda ulicami rovno na cvičisko.

Probrala jsem se ze spaní a spadla pod stůl, protože jsem se lekla. Papíry se rozlétli kolem mě a já se vyjukaně porozhlédla kolem sebe. "Nani?!" zabručela jsem a vyhrabala se ke stolu. "Ummmm dále!" křikla jsem ke dveřím a pokusila se poupravit, leč obtiskaná písmenka na tváři jsem stejně nesundala!

"No ne? Že by vážně spala?" Zasmál jsem se, Yoko nějak nevnímala tak jsem ji tam nechal a vešel do kanceláře.
No uviděl jsem něco co jsem vidět chtěl, nebo nechtěl, já sám jsem to nevěděl, byla to ta černovláska co jsem ji často vídával z okna.
Všiml jsem si těch písmenek na tváři. Radši jsem si dal do pusy jahodu z pytlíku abych nevyprskl smíchy. Když jsem ji urychleně spolkl tak jsem promluvil. "Em... dobrý den. Jak jste se vyspala? A máte na tváři písmenka." Řekl jsem s krapet veselým nádechem.

Přišel jsem k nejvýraznější budově ve vesnici.trochu jsem si poupravil černý plášť a vytáhl svitek,kterým jsem přivolal všechny mé schované zbraně.Meč jsem si připevnil na záda,kapsičky se shurikeny a kunaii si připevnil na nohy.Onen svitek schoval a vešel jsem pomalu dovnitř.Vyšel jsem hromadu schodů a přišel do nějaké čekárny.Proč to mají všichni tak vysoko?Asi si s tím něco kompenzují.Ušklíbl jsem se a ignoroval lidi okolo mě.Prošel jsem kolem nich a hned vnikl do kanceláře,ignorovajíc Noiru který tam šel také.Podíval jsem se do země a vytáhl Kunai.''Já budu další Kazekage,když zabiju toho co je teď'',řekl jsem nahlas a rozeběhl se proti ní,počemž jsem podklouzl a zůstal ležet na zemi před ní.Rychle sjem vyskočil na nohy a ukázal na ni prstem.''Tohle ještě není konec,to jsou ty vaše triky ale já vás dostanu''

No tak první když jsem viděla Noira, spadla jsem pod stůl... důvod znát nechtějte, ale byla to docela slušná ďaha! Když jsem se vyhrabala na nohy, s vypětím všech sil se ovládla a chtěla odpovědět, objevil se Aki s tím jeho výstupem a já zůstala stát na místě, jako přivařená. "Sakra.. asi jsem si při tom pádu dala do hlavy..." informovala jsem samu sebe a obešla stůl. "Tak hele mladej!" ignorovala jsem fakt, že jsem možná i mladší a rozhodně menší. "Už jsem tu měla jeden pokus o to mě zabít! Jsem unavená, vyčerpaná, rozlámaná, nevyspalá a na tváři mám písmenka!" ukázala jsem na černé šmouhy na pravém líčku a zamračila se. "Vyvoď si z toho, jak moc jsem naštvaná, zvaž jestli je dobré mě naštvat ještě víc, vyhodnoť, otoč se a odejdi!" ukázala jsem na dveře a otočila se na Noira. "Co by jsi potřeboval?!" usmála jsem se jako andělíček.

Sakra proč padá?!! Projelo mi hlavou. Když se zářivě usmála tak jsem neodolal. "Něco vám ten úsměv kazí." Podotkl jsem vytáhl kapesník, čistý xD. A opatrně ji utřel ty písmenka z tváře, "Hned vypadáte líp." Až potom mi došlo proč jsem vlastně tady. "No já bych potřeboval nějakého senseie, doma už do mě hučí že si mám pro nějakého jít." Potom jsem se tak nevině usmál a natáhl k ni ruku ve které jsem měl pytlík s jahodami. "Nedáte si?"

''tak hele já jsem tady taky,takovej zesláblej skrček jako ty něco zkouší na kazekage,která brzo zemře mou rukou?''Zakřičel jsem a teď mával druhou rukou směrem k němu.''Z ničeho nic jsem mu ty jahody vykopl z ruky'',zářivě jsem se usmál a dal nohu za hlavu,počemž jsem udělal otočku na jedné noze a postavil se rovně.''Poslední přání Kazekage?''

Usmála jsem se na Noira, samozřejmě.. jahody jsem milovala, chtěla jsem si nabídnout... a pak... "Zabiju tě!" oznámila jsem Akimu a usmála se jako psychopat. Před očima mi běhalo to samé slovo. ...jahody, jahody, jahody, jahody... "Přeješ si uškrtit, nebo zapéct do muffinů?!" usmála jsem se a s pohledem masového vraha na něj zírala.

Taky jsem ho měl chuť zabít...pravidla nepravidla, rodina šla stranou, prostě použiju gravitaci a zabiju ho!
Rychle jsem vytáhl další pytlík jahod a vrazil ho kazekage do ruky.
Došel jsem přímo k Akimu a položil mu ruku na hruď. Pak jsem slabě řekl název mého nejoblíbenějšího útoku. "Shinra Tensei." Gravitační vlna ho odmrštila do dveří který se nárazem doslova roztříštili. Pak jsem se otočil na kazekage a zářivě se usmíval, i když mě začínala bolet hlava.

Počkal jsem až ke mě přijde a položí mi ruku na hruď.Podíval jsem se do země a když jsem uslyšel první písmeno techniky aktivoval jsem sharingan.To mi dalo čas na to abych mohl zareagovat s dobrým odstupem.Než technika vůbec začala stál jsem už pět metrů za ním,díky shunshinu,spojeým se sharinganem.Deaktivoval jsem sharingan a otočil se na něj.''na mě si nedovoluj jo?!Já jsem chunnin!''Zařval jsem naštvaně a začal se motat na místě,počemž sjem málem upadl.''Teď jsem na řadě já'',řekl jsem s nadšením a rozeběhl se na něj,počemž jsem rychle odbočil na Kazekage a v tu samou chvíli ji políbil.Jelikož jsem hrál,na to že nuemím nic tak jsem samozřejmě neuměl ani líbat,tudíž mohla cítit můj jazyk až v krku..Samozřejmě jsem uměl líbat skvěle !xD.Odtáhl jsem se a rukou jí vyrazil další jahody.''Dostal jsem vás'',začal jsem se hlasitě smát a mávat kolem sebe rukama.

Zvuky z kanceláře mě docela dost probraly, vešla jsem teda dovnitř a z Piličina výrazu jsem pochopila, že zcela okázale.
"Tak hele pánové, nevím, co se tu děje, ale jedno vím jistě, předbělhi jste mě!" Zatvářila jsem se načuřeně, no řekněte, tohle se dělá? Pak jsem se na PiliKku zakřenila. "Nepotřebuješ pomoct?" Zeptala jsem se, když jsem spatřila její výraz rozlícené saně, schované za sladce se culící tváří. Jo, tohle byl ten nejhorší výraz v dějinách.
"Eh, chlapci, být vámi se krotím, každou chvíli začne být vysoce cholerický a házet po vás své milované květináče s orchidejemi.." Podotkla jsem.

Vzala jsem jeden prázdný květináček, do kterého měla přijít nová sazenička a milý kořenáček mrskla na Akiho, jen se nechumelilo. "Yo... drž mě, protože je zabiju!" vyjekla jsem, zatvářila se jako by mi někdo sáhl na sbírku yaoi a těkalo mi pravé obočí. "Moje kancelář,... dotklo se mě to to-... a ještě to imitovalo polibek... YOKO!!" Nebyla jsem vysoce cholerická, ale extrémně cholerická! Div, že mi oči nevzpláli rudě! "Do těch muffinů jdete oba a všechny dám sežrat Freye!!" můj milovaný pejsek na souhlas nadšeně štěkl a já se usmála bestiálně vražedně. Jeden by řekl, že jsem zdrhla z Bohnic!

Křečovitě jsem se usmála, to nebylo dobré. Otočila jsem se na chlapce a rty naznačila jediné. "Vypadněte odsud nebo je vás osud zpečetěn.." Hned na to jsem šla za Pili. "Alee, tak máš obdivovatele no, to zvládneš! Já mám pro tebe například jiné zprávy, rozhodně důležitější. Hmm, drahá, tak já ti koupím nejnovější vydání Yaoi, hmm, co ty na to? Ukořištila jsem totiž poslední a originální vydání, D a D!" Zakřenila jsem se, snad jí to upokojí dostatečně a tam těm dvoum to zase znechutí.

Shinru jsem stihl ovládnout dřív než narazila do dveří nebo trefila Yoko. Možná byl cítit slabý otřes dveří nebo i Yoko mohla cítit jako by ji neviditelná síla odsouvala ode mne ale slabě, nakonec to skončilo úplně. "Gome Yoko, ale byla jsi asi zasněná." Podotkl jsem s úsměvem, na to že jsem vytvořil a znovu ovládl gravitační vlnu. "Mimochodem, s kanceláří jsem nic neudělal. Ale co už, počkám venku..." Vyšel jsem ze dveří a když jsem si stoupl tak aby to na mě nebylo vidět tak jsem se chytil za hlavu, bolela mě jako kdyby mi do ní bodali oštěpy. "Ještě že si ničeho modro-očko nevšimla, měl bych doma průser." Hlava bolela hlavně proto že to byla technika tvořená pro doujutsu, ale v naší rodině se projevila i bez něj, což bylo téměř nemožné.

Akrobaticky jsem se vyhl váze a udělal otočku na jedné noze.''Ano já chunnin vás tady všechn zabiju'',ukázal jsem na ty dvě prstem a otočil se na odcházejícího.První pryč.Pousmál jsem se a znovu se otočil.''tak co kazekage?Chcete na boj jeden na jednoho nebo se mě bojíte?Nebylo by se čemu divit jsem nejlepší ninja ve vesnici'',řekl jsem a usmál se od ucha k uchu.

Zrovna jsem se začínala uklidňovat.. přece jen D a D to byl balzám na každou, zničenou duši a na tu mojí dvojnásob, dokonce bych i Yočínku poslechla, ale... Zacukalo mi pravé obočí. "Yo..? Buď jsem se zbláznila já, nebo on...!" pousmála jsem se trochu zoufalým úsměvem. "Můžu ho zabít, můžu? Prosíím.." zamrkala jsem na ní nevinně.

"Neee, on ti za to nestojí, dáme ho ANBU, velitel bude jistě potěšen novou obětí, vyzkouší mučidla" Psychopaticky jsem se usmála, což ke mě nesedělo. Vůbec.
"To chce klid!" Pokývala jsem hlavou.

''ANBU?!''Zařval jsem a otřel si čelo.To by mi tak ještě scházelo..''tak já jdu,zítra vás přijdu zabít znovu'',řekl jsem nahlad a otočil se,přičemž jsem zavrávoral a spadl,počemž jsem zavřel oči a dělal že jsem omdlel,což se mi tak částečně povedlo doopravdy..