Kancelář Kazekage

Kancelář:
Pokud je kancelář prázdná, respektive pokud je Kazekage mimo ni, je tato místnost přísně střežena a zabezpečena. Bez doprovodu Kazekage je zakázáno vstupovat do kanceláře!!
Vstup na vlastní nebezpečí!!
Zbraně:
-Chakrová vlákna natažena přes místnost (Včetně oken, dveří a stolu s dokumenty) – slouží ke spuštění skrytých zbraní, ale také k informování Kazekage o přítomnosti nezvaného hosta.
-Schované zbraně
1. U okna a dveří plynové trubice s jedovatou substancí
2. Ve všech rozích místnosti jedovaté jehlice (25 ks v každém rohu, pouští
se všechny čtyři najednou)
3. Výbušné bomby ve stole – nemají nijak velký rozsah, slouží jen
k drobnému poranění nepřítele, ale především ke zničení dokumentů
uložených ve stole. K jejich aktivaci dojde při násilném vstupu do
šuplíku, který je jinak na klíč.

Přiletěl do kanceláře další jestřáb.

Spoiler:

"nechtěj po mě abych se uklidnil" vzal jsem ho za ruku a táhnul ho do nemocnice

Povzdechla jsem si, položila vzkaz na stůl a následovala Kisukeho s rozpolcenými pocity. Assasine, bojuj!

ANBU 2
Vešel jsem do kanceláře a všiml si Kazekage a dalších tří osob. Jednoho očividně v bezvědomí.
"Kazekage-sama, musím vás informovat o událostech posledních hodin, ale zřejmě máte namířeno do nemocnice.." Podotkl jsem, ale to už Kazekage odešla z budovy. Povzdechl jsem si a vydal se za ní, ale upoutala ma ěblondýnka, která se opozdila.
Sdělím ty informace jí, ona to pak Kazekage řekne!

Chtěla jsem se vydat za PiliKKou, ale všimla jsem si ANBU.
"Potřebujete něco?" Zeptala jsem se a pousmála se.

ANBU 2
"Prosím sdělte Kazekage-sama, že podezřelá osoba Tsukiko Tooya se pravděpodobně dnes ukázala v nemocnici a Daiki Yatoshi je v pořádku. Musíme posilnit hlídky, toť vše.."
Rozloučil jsem se a znovu zmizel v obláčku bílého dýmu.

"Hai, řeknu jí to.." Přikývla jsem a opustila budovu.
(Přesun)

Kitsu se opět nenápadně dostala přes hlídku a zamířila ke kanceláři. Proběhla dovnitř a zastavila se přede dveřmi a zaškrábala na dveře. Sedla si a mávala ohonem se vzkazem na krku.

Pro Kazekage:

Na okno kancelárie sa posadil poštový holub z Iwy.

Pre Kazekage:

Přišel jsem ke kanceláři a zaklepal na dveře. Pak jsem se opřel o stěnu a čekal na odpověď.

Vyšla jsem schody ke kanceláři a podívala jsem se na návštěvníka. "Dobrý den, omlouvám se, byla jsme v nemocnici." odblokovala jsem kancelář. "Prosím pojďte dál..."

,,V pohodě." Vešel jsem dovnitř. ,,Tak abych se představil. Já jsem Seito Senju bratr Assasina. A nýnější Hokage Vám posíla kartu Tsuyoshi Rena, který dostal Assasina, tak ať víte." Podal jsem jí kartu.

"Děkuji." převzala jsem ji od něj. "Jak je na tom Assasin? Nějaké zprávy mám, ale moc toho nevím..." upřela jsem na něj oči.

,,No má porušený chakrový oběh a je v komatu. Těžko říct asi se vůbec probere." Pohled mi opět klesl až na zem.

"A-aha..." zamumlala jsem. "Prosím, kdyby se jehi stav změnil, dejte mi vědět.." sklopila jsem pohled. "Jinak děkuji za zprávu..." pousmála jsem se na něj vděčně.

,,Jo dáme vědet." Pokusil jsem se o úsměv a podíval se na ní. ,,Teď jestli mě omluvíte musím to zanést ještě do jedné vesnice." Otočil jsem se a pomalu vycházel z kanceláře.(přesun)

"Děkuji vám." kývla jsem na něj, zablokovala místnost a vyšla za ním.

Konečně jsem přišla po pár dnech k Pilikke.Prišla jsem po schodech a zaklepala jsem

Zaklepu na dveře a chvíli čekám až mě pustí dál.

Zřejmě tam není tak tam na ní počkám sednu si vedle dveří a usnu.

Vzbudim se a udělám Kuchiyose no Jutsu (Technika přivolání) letim do Konohy se tam podívat.

Zavrtěla jsem sebou a pootevřela oči. Kancelář? To už jsem zase usnula v kanceláři? Bože... protáhla jsem se. Byla jsem celá polámaná. Jo děvče!! Zvedla jsem se od stolu a začala uklízet papíry. Chtěla jsem jít domů... věděla jsem, že děcka už se vrátila od babičky a chtěla jsem je vidět, stýskalo se mi... uklízela jsem rychle, abych už mohla vypadnout.

Chvíli jsem skákala na kliku, než se mi konečně podařilo otevřít. Vběhla jsem do místnosti jako střelená. "Mamííííííí!!" vypískla jsem nadšeně a vrhla se jí do náruče. "Stýskalo se mi!!" objala jsem ji kolem krku, vdechla vůni jejích vlasů a políbila ji na tvář.

Zvedla jsem dceru do náruče a roztočila se s ní. "Amayo, beruško moje malá!!" usmála jsem se a políbila ji na nos. "Moc se mi po tobě stýskalo, jak blo u babičky? Jak se máš? A kde je Ruki? Beruško moje, ráda tě vidím!!" přitiskla jsem ji k sobě a políbila do vlasů.