Sídlo klanu Kuga

First topic message reminder :



Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Natsuki

Usnula jsem u krbu, takže jsem prošvihla ručníkovou šou.
Když jsem se vzbudila, byla už noc. Šla jsem se kouknout do kuchyně, ale tam nikdo nebyl a bylo tam i uklizeno. Hmm, že by si šli lehnout a nevzbudily mě? Vyšla jsme do patra a prohlídla pokoje. Oba si vybrali pokoje, ve kterých jsem výzdobu vyráběla já, tudíž měli pokreslené stěny nějakým motivem. Akio si vybral prales. Válel se na posteli jen v ručníku, přikryla jsme ho a donesla mu čisté věci na oblečení. Yuna spala ve vedlejším pokoji, ve kterém jsem vytvořila zimu, byl tam sníh, zamrzlé jezero a lední medvědi. Taky jsem ji nachystala čisté oblečení a potichu jsem odešla. Vrátila jsem se ke krbu, přiložila do něj, z gauče stáhla deku, lehla si zpátky ke Katsurovi, oba nás přikryla dekou a znovu jsem usnula.

Katsuro

Katsuro po krátkej chvíli škrabkania za ušami spokojne zaspal. Prebudil sa až vtedy keď pocítil, že Natsuki niekam odišla. Ale bol na to strašne lenivý aby čo i len otvoril oči a nie ešte aby zodvihol hlavu. Len čakal a po chvíli znova pocítil, že je znova späť a tak vedel, že môže spať ďalej.

Když jsem se probudila nešla jsem vedle sebe čisté oblečení. Okamžitě jsem se oblékla, ustlala postel a seběhla po schodech dolů do kuchyně. Vypadalo to že všichni ještě spí, ale za chvíli nám měl začínat tréning se senseiem tak jsem nachystala snídani a čekala až se všichni konečně vzbudí. Mezi tím jsem přemýšlela o všem co se včera stalo.

Do pokoje pronikali sluneční paprsky, ve chvíli kdy bylo dostačující světlo jsem se vzbudil. Zprvu jsem sice nevěděl co jsem, kde sem, co tu dělám, ale poté mi vše došlo. Včetně toho večera...
Vedle mě stálo oblečení, nejspíše od Natsuki, spokojeně jsem se zasmál a dodal si v duchu Vypadá to jako kdybych byl neschopné děcko. Poté jsem sešel dolu do kuchyně kde už seděla Yuna, nejdříve mě to zarazilo, ale přecejen jsem si šel přisednou k ní : ,,Dobré ráno Yuna-chan, jakpak jsi se vyspala?" A přihodil k té větě úsměv. Přede mnou stála již připravená snídaně.,,Mohu?" zeptal jsem se ještě Yuny.

Natsuki

Vzbudila jsme se a strčila do Katsura, Vztávej, jdem si najít něco k snídani. Vstala jsem, poskládala deku a položila ji na postel. Pak jsme se vydala do koupelny a tam se upravila a spáchala hygienu. Pak jsem se už svěží vydala do kuchyně, abych udělala něco k snídani. Tam už se roztahovala Yuna s Akiem. Dobré ráno, pozdravila jsme a sedla si ke stolu. přitáhla jsem si jeden talíř. Dobrou chuť, popřála jsme a rychlostí blesku jsem to snědla. Hodila jsem nádobí do dřezu a vytáhla misku, nasypala do ni vločky a zalila mlékem. vrátila jsme se ke stolu a dál se cpala. Jo, všimla jsem si, že už jste si našli pokoje, rozesmála jsme se, klidně si je nechte, jsou prázdný, takže stačí donést si věci. Jo těch mích čmáranic po zdech si nevšímejte, jestli vám vadí, jsou tu i pokoje, kde jsem neřádila.

První se vzbudil Akio a přisedl si kě mě u stolu. Dobré ráno řekla jsem ještě trochu rozespale. Vyspala jsem se dobře. Co ty? Zasmála jsem se. Jistě že můžeš všechno to sama nesním. Popřála jsem mu dobrou chuť a sledovala ho při jídle. Poto přišla Natsuki Dobré ráno. Pozdravila jsem ji. Vypadalo to že má opravdu hlad, když snědla snídani co jsem nachystala já s pak si ještě šla pro vločky. Dobrou chuť popřála jsem jí když jsem zaraženě seděla a sledovala její apetit. A promiň nám to že jsme si vybrali sami pokoje nechtěla jsem tě budit.

"No... popravdě ani nevím kdy jsem usnul" "zív", také ještě rozespale jsem odpověděl.
Když mi povolila vzít si jídla, koukala na mě přitom když jsem jedl, trochu mě to znervózňovalo, neměl jsem rád když mi někdo "čumí" do pusy, ale v tu chvíli mi to snad bylo skoro jedno, měl jsem hlad.
Poté přišla Natsuki, polkl jsem a odpověděl "Dobré ráno, Natsuki-chan, děkuji za oblečení. A ten pokoj? K tomu nemam co dodat, mě se strašně líbí rád bych v něm zůstal." Pousmál jsem se na ní.

Katsuro

,,Aaaaaaaaaaa." povzdychol si keď sa Katsuro zavrtel a vstal. Nato zazíval a poriadne sa natiahol.,, Žúúúúžo." zaštekal a celý sa otriasol. Následne sa zmenšil na maličkú veľkosť a po pachu si našiel cestu do kuchyne. Zbadal stoličku pri stole na ktorú okamžite vyskočil a posadil sa.,, No a raňajky nebudú?" spýtal sa zo zvedavosti.

Katsuro si vyskočil na židli. No tvoje snídaně je... podívala jsem se na misku na zemi ... vstala jsem a položila mu ji na stůl. Tady. Usmála jsem se a zase si sedla na židli.

Natsuki

Obrátila jsem se na Yunu . Vždyť říkám, že je to v pohodě. Ahoj mazle ,pohladila jsem Katsura, ty tu taky zůstaneš?

Katsuro

Katsuro len pozrel na misku. Poriadne to oňuchal. Potom položil tlapu na stôl a odsunul misku čo najďalej od seba.,, Ja radšej raňajkovať nebudem." pokrútil hlavou Katsuro a už sa ani na tú misku nepozrel. Len sklonil hlavu.,, To smrdíííí, fuj to." zaštekal potichu.

Dokráčel sem k domu Natsuki vhodil list do schránky tak aby z něho kousek trčel a zazvonil. Když sem zazvonil odešel sem za roh a čekal jak věc dopadne.


(Text listu v Hotely a ubytovny)

Katsuro

Katsuro hneď začul zvonček.,, Žííííííši idem ja radšej pozrieť kto to je lebo ma tu otrávite." zaštekal Katsuro a zliezol zo stoličky. Namieril si to k dverám. Postavil sa na dve laby a škrabaním si nejako otvoril dvere.,, To sú roky praxe." zamachroval Katsuro a zbadal list.,, Super." potešil sa, zobral ho do papule a zjedol.,, No odhadujem na mizernú umeleckú úroveň listu nejako mi nesadol." povzdychol si Katsuro a vrátil sa do vnútra pričom chvostom zavrel dvere. Posadil sa k dverám a čakal na ďalší list.

Natsuki

Katsuro odešel vybrat poštu. Vstala jsme od stolu a z lednice vytáhla maso. Když se Katsuro vrátil měla jsme ho už nakrájené na kostičky. Bylo by tohle lepší? zeptala jsme se a položila před něj misku s masem. Ty si pes zajímavých vlastností, až jednou budu chtít podepsat smlouvu se summonem, beru tebe. Smála jsme se. O poště jsme předpokládala, že je pro Yunu a tak jsme se nad jejím koncem ani nepozastavovala.

Katsuro

,,No konečne niekto kto vie poriadne variť." potešil sa Katsuro keď videl kus mäsa.,, Juuuj." dodal natešene a schmatol kus mäsa, ktorý si vložil celý do tlamy. Na to ho postupne celý zožral.,, Ja som dosť ohrozený druh hafánka, ťažko ma nájdeš len tak vo voľnej prírode." dodal.

Podívala jsem se na Katsura s vražedným pohledem a tiše jsem pronesla. Víš tohle jsem nevařila já. Jsou to granule! Když jsem se konečně trochu zklidnila zeptala jsem se. Kdo tam byl?

Katsuro

,, Tak to ti radšej nezverím žiadne jedlo lebo už len servírovaním zničíš celú chuť." otriasol sa Katsuro a začul jej otázku.,, Ale nič len nejaký obyčajný omyl. To sa stáva, že si nejaké deti robia srandu a zvonia po dverách." odpovedal spokojne Katsuro a pohodlne si položil hlavu na stôl.

Natsuki

Nehodlám jít do volné přírody, hodlám se domluvit přímo s tebou. Dala jsem mu do misky další maso a pohladila jsme ho. Jo Katsuro, neříkal sensei něco o tom v kolik u jezera?

Stále jsem seděl u stolu a koukal se na ten blázinec. Trochu mě to začalo nudit, tak jsem se rozhodl projít si po zahradě a porozhlédnout se po domě.
,,Du se projít a okoukat si to tu, de někdo se mnou?" Otázal jsem se tak trochu znuděn.

Já půjdu. nechtěla jsem ty dva rušit v jejich románku. Zasmála jsem se a šla za Akiem.

Katsuro

,,O tom ja nerozhodujem pretože zvitok nedržím ja ale vedenie." odpovedal Katsuro spokojne.,, A čo sa týka Toshia ten na tréningy nikdy nechodí včas teda nechodí vôbec, preto má mňa aby som robil za neho všetky povinnosti." dopovedal.

Přidání Yuny mě velice potěšilo a zvedlo i náladu. "Pak pojď" Zvolal jsem nahlas a zasmál se. "Doufám, že to tu znáš líp než já, nerad bych se tu ztratil. Kdyby jsme přišli pozdě na tréning sesnei by nebyl zrovna nadšenej" Teď jen nevím jeslti je to dobře nebo ne, ztratit se tu s Yunou . Nevím jeslti to bylo to dobrý, nebo to špatný já co si tohle myslelo...

Tuhle čtvrť neznám vůbec. Přiznala jsem se. My jdem napřed k jezeru zavolala jsem na ty dva přes rameno. Však nějak trefíme otočila jsem se s povzbudivou větou na Akia.

Ten zatracenej pes to sežral? řekl sem si pro sebe. Dál se tam seděl a přemýšlel. Asi vážně odjedu do Konohy. řekl sem si

"Tak snad nějak tam trefíme. A nemohli by jsme se stavit u mě doma? Vzal bych si do báglu věci na spaní v Kugo domu. Jeslti chceš stavíme se klidně i tebe" Pootočil sem se na ni a upřímně zasmál. "Tak co myslíš".