Sídlo klanu Kuga

Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Natsuki

Dotáhla jsme Yunu před dům, tak tady bydlíme, ukázala jsem rukou na dům. Chceš pokoj s výhledem do zahrady nebo sem? Jo pod dovnitř, udělám něco k jídlu mám hlad, zasmála jsme se a pohladila si břicho.
Vešli jsme do domu a já zabouchla dveře a zamkla. Jen pro jistotu naši jsou v tomhle paranoidní a Akio může zazvonit.

Vzal jsem to zkratkou přímo přes domy, ani v nejmenším sem nemohl dopustit, aby tam byl dřív jak já...
Nakonec se mi to povedlo. Vypadalo to tedy spíše jako vloupání než příchod, ale na to jsem v tu chvíli nemyslel, hlavně abych tu byl první. Hned za rohem jsem zahlédl jak zacházejí Yuna s Natsuki. Rozběhl jsem se za nimi k rohu domu. Tam jsme objevil dveře, pokusil jsme se je otevřít, ale bylo zamknuto a vzhledem k tomu že jsem byl již v sídle tak jsem zvonit taky nemohl. Kdybych se vrátil Keimi by mně mohl předběhnout.. Začal jsem bušit na dveře tedy více.

Pomalu sem dokráčel k domu do kterého vešla Nat. Sedl sem si nedaleko domu a byl rozhodnutej čekat až dokud nepujde Yuna ven. To co Nat udělala bylo blbé a Akio mi přišel jako pořádnej vul no nedával sem to najevo a snažil sem se to nechat tak, potlačoval sem v sobě obrovskou zuřivost.

Natsuki

Zrovna jsem zamkla, když se ozvalo klepání. Nakoukla jsem do kukátka, kdo je za dveřmi. Zase jsem odemkla a pustila Akia dovnitř.
Pak jsem zase zamkla. Viděla jsem kousek od domu Keimiho, ale zdálo se mi, že se chová tak trochu jako blb, tak jsem dělala, že ho nevidím.Pak vám dám klíče, naši by zuřily, kdyby jsem nechali odemknutý dům, jdeme do té kuchyně né? Rozešla jsme se směrem,kde byla kuchyň.

Wow... Tohle není dům, ale palác. Když jsem vstoupila společně s Nat dovnitř a ona zamkla řekla jsem že bych ráda pokoj s výhledem do zahrady. Nechceš mi snad tvrdit že máš ještě hlad po tom co jsi do sebe hodila dva rameny. zasmála jsem se a sledovala Nat když se vracela zpět ke dveřím aby pustila dovnitř Akia a pak šla za ní do kuchyně.

Rozhlížel jsem se po překrásné rezidenci, doma jsem nic takového nikdy nezažil. Náš domek byl malý a skromný a taky pěkně temný... pomyslel jsem si a následoval dále dívky. Natož jsme pak z okna uviděl tu nádhernou zahradu s zenovou zahradou a nádhernou přírodu okolo. Pohádka, řekl jsem polohlasně a hřálo mě u srdce. Až v kuchyni jsem si uvědomil, že půlku polévky ramenu mam pořád na oblečení... Začalo mi být trapně.

Natsuki

Jej promiň, všimla jsme si rámenu na Akiově oblečení, to já že? Moc mě to mrzí, počkej donesu ti něco čistého, než si doneseš vlastní věci. Vydala jsem se pro čisté oblečení. Když jsem se vrátila, položila jsme na stůl dva klíče na šňůrkách. Ty jsou vaše, hlavně je nestraťte. Tady máš to oblečení, tamhle ty dveře vedou do obýváku a za ním je koupelna. Jo kdyby jste potkali naše, tak v pohodě oni jsou zvyklí, že tu semnou neustále někdo bydlí. Protože jsou pořád pryč. Došla jsme k lednici a začala vytahovat přísady. Tak si dáme ten rámen tady ne? Pustila jsem se do přípravy.

Zasmál jsem se:,, To bys byla hodná, začal jsem se převlékat" Zrovna když jsem měl hlavu schovanou zaslechl jsem cinkot, rychle jsem se snažil vysoukat z oblečení do kterého jsem se svou nešikovností zamotal a upadl na zem.

Čekal sem nedaleko domu až vyjde Yuna ven. Vztek ve mě pomalu ustal a já sem chtěl jít za ní. Nebylo to však možné, kdybych se začal dobíjet do domu vypadal bych jako nejvědší idiot. Jediná možnost byla čekat. Začalo slabě pršet a trochu se ochladilo. Sedl sem si na místo z kterého sem měl výhled na všechny východy z domu. Čekal sem, i když na mě trochu pršelo, řekl sem si že to vydržím.

Katsuro

Katsuro sa zrazu premočený objav v dome.,, Žííííííííííši máte tu ale lejak stále." zavrčal Katsuro a otriasol sa.,, Ešte, že tu je aspoň teplo." dodal spokojne a zbadal Yunu.,, Juuuuuuj sexy holka z nemocnice." potešil sa a porozhliadal sa po izbe.,, Dostal som rozkaz, že vás mám postrážiť od vedúceho. Vraj nie ste v bezpečí a mám riešiť konfliktné situácie." doplnil a prikráčal k Yune.

Slyšela jsem nějakou ránu z koupelny rozběhla jsem se tam a uviděla Akia jak leží roplácnutej na zemi. Začakla jsem se nahlas smát a pomohla mu na nohy. Z chodby jsem zaslechla velmi známý hlas pomalu a to podotýkám velmi pomalu a opatrně jsem se připlížila ke vstupním dveřím. Málem mě museli taky sbírat ze země když jsem uviděla senseiova psa uvnitř tohohle domu. Pak mě nazval sexy holkou z nemocnice, já samozřejmě zrudla. Přišel ke mě ... nejspíš očekával že ho budu škrábat za ušima. Tak fajn, ale jen pro tentokrát. zdůraznila jsem když jsem ho začala škrábat v mokré srsti. V jakým nebezpečí? Zeptala jsem se s údivem.

Došel jsem do nějaké pravděpodobně nóbl čtvrti a znovu se zaměřil na stopy té chakry. Pokračoval jsem tedy. Začalo pršet, ale mě to nevadilo. Já jsem si tu nepohodu spíše užíval. Protože to byla možnost jak doplnit tekutiny absorbováním té destilované vody z nebes, do svého těla. Po pár minutách svižné chůze jsem dorazil k domku snů snad každého "Japonce". Přitáhl jsem bundu těsněji k tělu a odhodlal se zaklepat na bránu tohoto monumentálního stavení. Dokonce i ta brána byla do detailu vyzdobena ornamenty. Čekal jsem jestli se někdo objeví a já mu předám ty peníze. Do té doby totiž nebudu moci zmizet z toho silného, skoro až Matrixového deště, někam pod suchý přístřešek. Ach, že já s tím souhlasil. Kdo ví do čeho se teď ještě zamotám.

Natsuki

Už jsem měla uvařeno,když se v kuchyni objevil senseiuv pes. Chudáku mokrý, vzala jsem ručník a šla ho osušit. Dovolíš Yuno? Já ho usuším, ty zatím naber jídlo. Misky jsou nad dřezem, hůlky a spol v šuplíku. Nemáš taky hlad? Nedáš si s náma? Zeptala jsem se Katsura a začala ho jemně sušit ručníkem.

Katsuro

,,Juuuuuuuuuuj hezkáááááá aj šikovnáááá." zaštekal spokojne Katsuro a potom prišla aj Natsuki.,, Ful service." potešil sa a zaiskrili mu oči.,, Ste vy ale zlatučké holky." dodal spokojne a necha sa príjemné sušiť.,, Ale ten striptíz asi dneska nebude." napadlo mu v duchu.

Na požádání Nat jsem přestala drbat psa za uchem a šla nachystat stůl a nabrat jídlo. Pojďte jíst! Zavolala jsem na ně a položila ještě jednu misku na zem pro Katsura.

Koukal jsem podezřívavě na Katsura, nebo jak mu Yuna s Natsuki říkají a pomyslel jsem si..ÁÁÁchjooo nejdřív ten Keimi, tedka psisko... to jsou tu všichni tak zvrhlý? Dokonce i psi? O.o? Podivil jsem se a vstal jsem oblékl se konečně a vydal se do kuchyně, kde jsem pozoroval holky s tím Katsurem.
Poté přišla Natsuki a začala podávat jídlo, tak trochu jsem byl z toho všeho zmaten.

Když už jsem dalších několik desítek minut čekal u té brány jako promočený pes. Začal jsem přemýšlet i nad alternativou neoprávněného vniknutí. Ovšem bylo mi to nemálo hloupé udělat. Protože jsem neměl žádný podstatný důvod, jako požár, vrah v domě a nebo týrání zvířat. Proto jsem si jen rezignovaně povzdech a přemýšlel jaké by to bylo stále sedět v teple a suchu, té rámenové restaurace.

Natsuki

Dosušila jsem psa a odnesla ručník do koše na prádlo. Umyla jsme si ruce a sedla si ke stolu. Dobrou chuť , popřála jsme ostatním a začala do sebe házet rámen.

(Info pro Toshiro Hoozukiho, pokud nezazvoníš nikdo si tě nevšimne, kuchyň má okna na druhou stranu, takže tě nikdo nevidí )

Když sme se sešli všichni u stolu, tak trochu otrávěně, ale přece jen jsem řeklItadakimas a pustil se do jídla.

Itadakimas. Odpověděla jsem všem a po dvou dnech se konečně najedla.

U brány stál muž kterého sem zahlédl v krámku z rámenem. Řekl sem si že pujdu za ním. Dokráčel sem k němu a promluvil. Ahoj, viděl sem tě v restauraci, potřebuješ něco? chtěl sem se dostat dovnitř a myslel sem že tohle by se dalo celkem dobře využít.

(Óoooo Děkuji dobrá vílo. Já už myslel, že tam budu stát až do soudného dne. )

Když jsem tam tak stála padl mi pohled pohled na zvonek. No já jsem, ale takový ... Vynadal jsem si v duchu a přemýšlel pod jakou hvězdou jsem se to narodil. Zazvonil jsem tedy na ten zvonek a čekal jestli na mě něco nevyskočí. Za dnešek už bych se totiž nedivil ani mňoukající sově. Najednou se za mnou ozval nějaká neznámí hlas. No tě bůh, to je ten týpek. Jak na něj byla naštvaný ta dívka. S naprostým klidem sobě vlastním jsem se na něj podíval. Dobrý večer. Poslala mě sem ta milá servírka z resturace. Mám prý vrátit něco těm dívkám uvnitř. Odvětil jsem

Natsuki

Návštěva? Hej Katsuro půjdeš semnou? Zeptala jsem se pro jistotu. A nemohl by si vypadat trochu hrozivěji? Vstala jsme ze židle a šla k vchodovým dveřím. Tam jsem počkala na Katsura.

Myslím že jesli si zvonil tak přijdou. řekl sem mu. Jinak já sem Keimi. Stáli sme tam oba promočení a čekali až nĕkdo přijde.