Sídlo klanu Kuga

First topic message reminder :



Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Katsuro

Katsuro poslušne pribehol k Natsuki.,, Keby som sa zmenil tak by si videla ešte svoje raňajky z pred týždňa." usmial sa a zavrtel chvostom a posadil sa pred dvere.,, Ale ak chceš zmením sa aspoň na pôvodnú veľkosť." zaštekal a po chvíli už bol 2 metre vysoký.,, Som vyšší než ty čo?" zasmial sa a stále pohodlne sedel.

No je to pravděpodobné, nikoli však jisté. Odmlčel jsem se. Já jsem Toshiro. Těší mě jsem si odpustil, protože jsem si tím zatím nebyl zcela jistý. Podal jsem mu však ze slušnosti pravici.

Natsuki

Jé ty vypadáš super, zabořila jsem se do jeho srsti. Pak jsem si uvědomila, že musím jít otevřít. Hmm pomuchlám si ho potom. Odemkla jsme dveře a otevřela je. Etoo co potřebujete? Zeptala jsem se kluků, ale zůstala jsme stát ve dveřích.

Zatím jsem si seděl dál u stolu a čekal jak se situace vyvine... Z toho všeho zmatku dneska sem se necítil zrovna nejlíp.

Katsuro

,,Do tých dverí sa nevojdem." napadlo Katsurovi a tak trochu cúvol.,, Sakra čo len urobím." povzdychol si a ľahol si. Potom len sa posúval dopredu a hlavu prestrčil Natsuki pomedzi nohy.,,Nááááávšteva." zavrčal a jemne zodvihol hlavu takže Natsuki mu mohla sedieť na krky ako na pohodlnej stoličke.

Podal sem Toshirovi ruku a pak jen dál čekal. Nakonec Natsuki otevřela. Na její otázku sem po chvilce odpovĕdĕl. Nejspíš nebudeš natolik hodná že bys mĕ nechala promluvit si z Yunou ale stejnĕ sem to přišel skusit.

Posbírala jsem nádobí a šla ho umít mezi tím co se Nat s někým vybyvovala ve dveřích. Chytej. Hodila jsem po Akiovi utěrku. Pojď mi pomoct ať to máme dřív hotovo.

Natsuki

Ani jsme se nenadála a seděla jsem Katsurovi na krku. Aaa co blázníš, zasmála jsem se a kousek si poposedla, aby to bylo pro nás oba pohodlnější.
Ne nenechám, nelíbí se mi jak se k ní chováš. Zamračila jsme se na Keimiho. Zároveň jsem natáhla ruku a poškrabala Katsura za uchem.

Pohlédl jsem na Yunu a zapřemýšlel... jo, ne, jo ne... Nakonec jsem tedy vstal a šel k umyvadlu. ohlásil jsem se Zde, my lady. A nadhodil úsměv.

Dobrý večer. Omlouvám se, že vás ruším při večeři. Jak jsem podle krásné vůně, díky mému velmi dobře vyvinutému čichu poznal. Vytáhl jsem váček s penězi, který mi dala ta servírka. Tohle vám posílá ta paní z restaurace. Prý jste to v tom spěchu zaplatili hned 3x a tak si máte tenhle přeplatek rozdělit. Podal jsem jí váček. Než jsem stačil cokoli dalšího říct. Mezi nohami té dívky se objevila hlava Huskiho. Zdravím chlupáči. podrbal jsem ho za uchem. Ty jsi od Toshia, že? Dodal jsem s lehkým úsměvem.

Katsuro

Katsuro sa jemne otriasol keď ho začala škrabať za uchom a svoj pohľad zamieril na psotavu vo dverách.,, Ešte niečo má na jazyku alebo si konečne odkráčaš?" zavrčal naštvane.,, Vonku prší a je zima, ťahá mi na chvost tak sa láskavo spakuj toto je územie na ktoré je zakázaný vstup." vrčal ďalej. Potom sa otočil na druhú postavu.,, Hovorí sa to o mne." odpovedal.

Když se konečně zvedl, aby mi pomohl a přišel k umyvadlu tak schytal za větu Zde, my lady. Šplíchanec vody do obličeje na nose mu zůstala pěna a vypadal opravdu směšně. Zadržela jsem výbuch smíchu a otočila se zpět k umyvadlu. Zaslechla jsem zavrčení, ale nevěnovala jsem mu zvláštní pozornost a pokračovala v práci.

Natsuki

Díky, usmála jsme se na Toshira. A bacha na ruce, jestli už nic nepotřebuješ tak mi jdem, ať mi tu mazel nemrzne. Pohladila jsem Katsura. Tak zatím a díky. Rozloučila jsme se s Toshirem. A ty můžeš taky jít, řekla jsme Keimimu, s Yuou tě mluvit nenechám. Tak jedem do kuchyně, nabádala jsem Katsura se smíchem.

Tak jí prosím řekni že sem tu byl,řekl sem jí a dal se pomalu na odchod protože sem vĕdĕl že tuhle bitvu sem prohrál. Ještĕ sem se zastavil. co ty víš o tom jak se k ní chovám. dal sem se do kroku. čau Toshiro.

Jak převídavá reakce Řekl jsem si v duchu. Díval jsem se jak se snaží nevyprsknout smíchy a přitom sem vrčel, ale ve chvíli, kdy si myslela že to zvládla sem ji oslovil. "Yuno?" Okamžitě se otočila, ale tak že si kryla obličej, ovšem miska plná vody se v tu chvíli právě vylévala na její krásně hebké vlasy. "Menší odplata, gomene" a upřímně jsem se zasmál. V tu chvíli sem nevěděl co se bude dít dál, ale měl jsme takové tušení, že budu potřebovat opět nové oblečení...

Katsuro

,,Tešilo ma, teda netešilo." vyplazil Katsuro svoj obrovský jazyk. Cúvol dozadu aj s Natsuki a obrátil sa. Chvostom zavrel dvere. Potom už len tak pomaličky ležmo pokračoval do kuchyne, keby totiž vstal nedopadlo by to dobre.

Není zač. Rád jsem pomohl. Prohodil jsem s úsměvem. Jeho kousnutí mi ani trochu neublíží, ale o tom třeba někdy jindy. Dobře. Mějte se tu dobře a ještě jednou se omlouvám za vyrušení. Otočil jsem se a odcházel pryč. Ahoj Odpověděl jsem Keimimu a dál mířil pryč osvětlenou ulicí bičovanou deštěm.

Stála jsem u dřezu, ruce od pěny, vlasy mokrý, a nicneříkající výraz v obličeji. Jak se opovažuješ? Můj výraz se změnil z neutrálního na ďábelský. Vzala jsem všechnu pěnu co byla ve dřezu a naplácala mu ji na hlavu. Víš že takhle vypadáš jak moje babička? Neudržela jsem nával smíchu. Nádobí jsem doumívala mezi tím co tam stál s utěrkou v ruce a hromadou pěny na hlavě.

Natsuki

Hej musíme zamknout, smála jsem se,a stoupni si bude sranda tady je vysokej strop, to mám skoro jako na koni, jen ten není tak heboučkej, znovu jsem zabořila obličej do jeho srsti.

Otřásl jsem se jako to dělají štěňata, a vyřkl pouze:,, No" (Devil smile), ,, Tak tohole budeš litovat". Popadl jsem velký hrnec, vody v něm bylo tak po půlku a vystříkl tu vodu přímo na ní. Ihned jsem běžel ven, a doufal že si to nenechá líbit a bude mě následovat.

Katsuro

,,Tak ale nezabudni sa aspoň držať." upozornil ju Katsuro a postavil.,, Juuuuuuj labky moje." zazíval a poriadne sa natiahol. Potom sa jemne otriasol.,, Toto som potreboval." dodal spokojne a odniesol Natsuki až k dverám.,, Cieľová zastávka ... dvere." oznámil.

TY .... VRR ... neměla jsem slov. Tohle ti neprojde jen počkej! Vytáhla jsem bič a začala ho honit venku po zahradě kde jsem ještě víc zmokla. Pak jsem se uprostřed zahrady zastavila, zastrčila bič a ještě jednou se ho pokusila chytit.

Ještĕ sem nebyl tak daleko když Yuna vybĕhla ven. Vrátil sem se tedy a oslovil jí promiň mi to co se stalo v restauraci.řekl sem tiše, byl sem promoklý a začínala mi být zima.

Natsuki

Natáhla jsem se a zamkla vchodové dveře, Supeeeeeer, okomentovala jsme jízdu na katsurovi. Když jsem došli do kuchyně a uvyděla jsem ten svinčík, tak jsme litoval a, že jsme si je sem nastěhovala. Tak tohle neuklízím. Jedem k vchodu na zahradu mazlíku.

Podíval jsme se dozadu a viděl jak mě následuje... Málem setstřelila v běhu Katsura s Natsuki, ale toho si nevšímala... Následně vytáhle bič, ted jsem jen nevěděl jeslti se rozplývat nad mokrým tričkem, ale když vytáhla ten bič, tak jsem se rozhodl radši zdrhat. Chtěl jsem si vytáhnout jednu ze svých malých katan, ale když jsem se převlíkal, omylem jsem je zapomněl v koupelně.... Jediné co mi zbývalo byl běh, tak jsem běžel. Najednou se zničeho nic zastavila a bič schovala. Pozastavil jsem se a nechápal co se děje, když v tom se najednou rozeběhla opět proti mě. Chtěl jsem se otočit a běžet dál, když v tom mě podklouzla noha a já letěl přímo na krásně mokrou zem.