Sídlo klanu Kuga

First topic message reminder :



Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Zablokovala jsem jeho útok. Spíš náhodou než úmyslně. Pak jsem udělala otočku a náznakem mu sekla po trupu.

Pěkný... Jsem nečekal Pousmál jsem se. A koukal na katanu u mého trupu... Ready?

Ready. odpověděla jsem i když v tu chvíli jsem netušila co tím přesně myslí.

Go!! Zaútočil jsem jí přímo nad bok z levé dolní strany do prava nahoru. Ale nezapomeň, na život a na smrt!? ďábelsky jsem se pousmál abych ji trochu vyhecoval,

nečekala jsem to sice jsem uhnula ale přecejen mě svou zbraní do boku trochu zasáhl. Okamžitě jsem udělala salto vzad, rozeběhla se proti němu a pokusila se mu úderem do ruky vyrazit zbraň.

Sakra... Snad jsem jí nesekl moc..Trochu mě to vyvedlo z míry a v tu chvíli se proti mě rozeběhla, byl jsem připravenej na útok, ale ne ne na to že by se mi pokusila vyrazit. Dokonce se jí to i povedlo. Wakizashi se zapíchlo o kousek dál mě. Okamžitě jsme uskočil a vytáhl druhou. Okamžitě jsem jí chtěl vrátit útok. Už jsme zkoušeli chodit po vodě šlo to. Tak mě napadlo zkusit to na na strom... je pevnej takže bych to měl zvádnout. Pln odhodlání jsem vyskočil na strom a odrazil se na další, poté jsem se pokusil odrazit do rotace a zaútočit Wakizashi opět zespoda než z vrchu.

To co udělal teď jem už vůbec nečekala a nezbylo mi nic jiného než se nohama pořádně zapřít a získat tak oporu pro krytí útoku.

Takhle technika mi moc nešla... no bylo to napoprvý co bych taky čekal... Ale svůj účel to splnilo, útok nebyl tak silný, ale měl jsem dost síly na to abych ji porazil nohy. A to se taky stalo, dopadl jsem na zem a ona ležela vedle mě. Okamžitě jsem vstal a opět vyrazil

Chtěla jsem rychle vstát, ale když jsem sebou škubla ozvalo se moje zranění a já sebou zase plácla na zem. To už na mě znovu útočil. Tak tak jsem se jeho útoku vyhnula a znovu se postavila. Nechtěla jsem s ním bojovat i když to bylo jen tak.

Při poslední útoku jsem si všiml jejího zranění... Nevěděl jsem že jsem ji zranil tolik, najednou mi to přišlo dost ošklivý takhle proti ní bojovat. Stáli jsme proti sobě, Wakizashi jsem schoval do pochvy na zádech. Vyskočil sem zase a pobíhal po stromech okolo ní. Když se mi zdálo že sem ji dostatečně zmátl vyskočil jsem k přímo před ní.

když jsem si všimla že schoval zbraň schovala jsem ji taky. Pak začal pobíhat po stromech já ho jen sledovala pohledem a přemýšlela co má asi za lubem. Pak přede mě vyskočil trochu jesem před ním ustoupila a čekala jestli zaútočí nebo ne, protože mi nebylo jasné co plánuje.

Jakmile jsem k ní doskočil začal jsem studovat její ránu ,,Hodně to bolí? Dobře necháme toho. Čapnul jsem druhý meč co byl zapíchnutý v zemi, uschoval ho. Vzal Yunu do náručí a odnesl domu do jejího pokoje na postel. ,, Ještě něco My Lady? a začal se smát.

Natsuki mi odpověděla, ale pak se strhla zmrzlinová bitva, do které se přidala, tak jsem se jenom koukala. Po obědě jsem usoudila, že Natsuki k jezeru už asi nepůjde, takže jsem si ze sušárny vzala svoje věci a šla sama.
(přesun)

Natsuki

Než jsem se nadála, všichni byly pryč. Ach jo, povzdechla jsem si. Odešla jsem s kuchyně, posbírala si barvy a štětce a odešla upravit hrdličkám, jejich pokoj.

Nebolí. Nejspíš mě neslyšel a nebo nechtěl slyčet, protože mě zvednul a odnesl nahoru a položil mě na postel. Hm ... zapřemýšlela jsem a dělala že jsem jeho poznámku neslyšela. Pak jsem se zasmála a odpověděla. Myslím že to bude všechno. Vyplázla jsem na něj jazyk a obvázala si ránu.

Na její Hmmm.... Jsem ani nějak nereagoval a čekal co řekne spíše potom. Tak chceš nechat odpočívat? Já bych se zatím šel podívat za Nat co dělá... A neboj nenajdeš nás jako minula. pro změnu jsem na ní vyplázl jazyk já.

Jestli chceš tak jdi. Usmála jsem se na něj. Já vás hledat nebudu. Ujistila jsem ho ještě. Nechtělo se mi spát, ale řekla jsem si že na chvilku si odpočinout můžu.

Ještě jsem se vrátil za ní, dal jí letmí polibek. A okamžitě se vypařil hledat Natsuki. Hned za dveřmi jsem zpomalil tempo, nejdříve jsem šel do obýváku. Stále tam stál ten obrázek od Nat, chvíli jsem se u něj pozastavil a rozplýval se. Asi po 5 minutách jsem se vydal do kuchyně, opět nic. Usoudil jsem že může bát někde na "oné místnosti" tak jsem to prošel... Taky nic. Následně jsem navštívil zahrady. Prolezl snad jejich každý kout... Od stromové áleje, přes zenovou zahrádku až ke všem možným dekoracím co se tam právě nacházeli. Jediné co mě trochu překvapilo je počasí, zdá se mi až nějak moc rozmanité... S tím si snad musí někdo s raitonem hrát říkal jsem si v duchu. Pak následovalo prozkoumání kůlny a slepa. Nikde nic... Natsuki, jeslti si chceš hrát na schovávanou tak si klidně hraj!!! zařval jsem tak trochu ze srandy do větru a vydal se opět do obýváku. V obýváku nebylo nic... ani nějaká poznámka že by někam šla...Tak snad kdyby někam šla tak by nám to napsala né? řekl jsem si pro sebe. Ale přecijen bylo poledne a nuda, aspoň ěm to trochu zabavilo. Dumal jsme nad tím, kde by asi tam mohla být... Chjooo nic mě nenapadá. Sedl jsem si na gauč a začal pozorovat obrázek Natsuki. Taky bych chtěl takhle umět malovat, dokázat popsat pocity obrázkem. Zasadit postavy do vymyšleného děje a žít si tak trochu jejich sen. Opět jsem se začal utápět v představách ,,co, kdyby..." Jak jen zákeřné dokáže být toto sousloví....

(PS: Zelená přemýšlení, Indigo přímá řeč

Natsuki

Byla jsem v tom pokoji už nějakou dobu. Byl až na samém konci sídla, ale vyhovoval požadavkům co si zadaly. Měl obrovskou postel a skříň ve stěně. Začala jsem si tužkou předkreslovat budoucí výzdobu. Nejprve ležící tygry v trávě a pak letící netopýry a měsíc nad nimi. Když jsem měla náčrt, vydala jsem se do kuchyně se napít. V obýváku jsem našla Akia válet se na gauči. Ahoj, kde máš Yunu? Zeptala jsem se a prošla okolo do kuchyně. Tam jsem si vzala pití a vracela se na pracoviště.

Vytrhla mě ze zamyšlení P p p ppp Počkej! Tak trochu jsem se byl mimo... ,,Kde jsi celou tu dobu byla? Hledal jsem tě snad všude?" kromě toho otazníku to vyznělo tak trochu monotóně... Hlavně jsem jí nechtěl naštvat a aby to vyznělo blbě. Ale vytrhla mě z myšlenek a v tý rychlosti nasadit jinej tón prostě nešlo. ,,A Yuna... no... leží v posteli... bojovali jsme a já ji tak trochu zranil." odpověděl jsem smutným hlasem.

Natsuki

Mám se na ni jít kouknout? S Yunou v domě a týmu se budu muset naučit nějaký lékařský jutsu. Zasmála jsem se. Jinak byla jsem ve vašem novém hnízdečku, čmárám tam po stěnách.

No... Možná by bylo lepší kdyby jo... Udělala by jsi mě tim velikou radost. Pousmál jsem se a pokračoval. Jééééé a můžu se jít podívat, nebo to bude překvapení? Rozzářil se mi obličej.

Natsuki

Tak jdeme za Yunou. Rozešla jsem se k pokoji, kde spávala Yuna. Došla jsem tam a zaklepala.

Slyšela jsem zaklepání tak jsem vstala z postele a šla otevřít. Stalo se něco? Zeptala jsem se když je tam ty dva viděla stát.

Natsuki

Jo tobě prej jo, vybafla jsem na ni. Nebude to zase na nemocnici a výměnu partnera, že ne? Zeptala jsme se ze smíchem.