Sídlo klanu Kuga

First topic message reminder :



Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Ty to vzdej. Smála jsem se a zuřivě ho mlátila polštářem.

Ty to vzdej! Nemáš šanci se svýma slaboučkýma úderama princezno Vypadalo to jako scénka z Toma a Jeryho kdy mlátili jeden do druhýho a nic se jim nikdy nestalo. Přesto to byla zábava, hlavně když jsem mohl sledovat Yunu šťastnou...

Princezno?! Upřela jsem na něj ďábelský pohled, odhodila polštář na postel, skočila po něm a povalila ho na zem. Jak jsem tam na něm seděla nemohla jsem dál zadržovat návaly smíchu až mi z toho tekly po tvářích slzy.

Podívala se na mě pohledem kde sem nedokázal předvídat co se stane.. Když odhodila polštář a skočila po mě neměl sem sebemenší šanci se obránit. Zasedla mě a ruce mi držela nohama u těla... Nemoh jsem dělat nic jinýho než se na ní dívat a čekat co se stane dál... Najednou mi na tvář začaly kapat kapky, byly to slzy z jejích očí. Yuno? Ty brečíš?

Vůbec ne. Pořád jsem se smála a otírala si slzy. Pak jsem se na něj podívala a všimla si že jsem mu zmáčela obličej, protože jsem měla mokré ruce jemně jsem mu otřela obličej do cípu mé noční košilky. Promiň mi že jsme tě zmáčela.

Odpověděla tak trochu tím hlasem že sotva mluvila. Vzala kousíček své sněhově bílé noční košilky a otírala mi obličej, nejspíš si neuvědomovala, že když mě otírá čelo vidím všechno pod její košilkou. Sice měla spodní odblečení, ale to neměnilo nic na tom, že můj obličej začal chytal červenou barvičku. Nevím jestli si toho všimla.. Víceméně na mě seděla a eště se předváděla... E...e eto... Yuna-chan?

Ano? Zeptala jsem se a dál mu starostlivě otírala podezřele červený obličej.

Prosímtě... víš kde sedíš a co mi ukazuješ? Radši už sem tak trochu uhl hlavou na stranu...

O čem to ... COŽE!?! okamžitě jsem z něj slezla, zrudla a schovala obličej do dlaní. Promiň neuvědomila jsem si to.

Jakmile slezla a schovala se neudržel jsem se a začal se popadat za břicho smíchy. Po chvilce když jsem se trochu vzpamatoval dostat jsem ze sebe jenom ,, Nemáš se za co stydět, jsi krásná" a začal se znova červenat.

Pořád s dlaněmi na obličeji jsem zakroutila hlavou do stran na znamení že nejsem. Pak jsem se rozběhla skočila do postele a tam se zahrabala pod peřinu tak že ze mě nemohl vidět ani malý kousíček. Z bezpečného úkrytu jsm asi po minutě ticha zahambeně řekla tak aby mě slyšel. A nevylezu.

Pozoroval jsem její reakci... nejdřív to nechtěla přijmout a pak se mi celá schovala... Čekal jsem jestli se uráčí vylézt nebo, najednou se tiše ozvala něco ve smyslu že nevyleze. Skočil jsem na postel kousek za ní a snažil se z ní strhnout tu peřinu kterou tak pevně svírala, abych se k ní nedostal. Stejně vylezeš! Bud dobrovolně, nebo násilím. začal jsem se znovu smát.

Dobrovolně ani omylem. Ozvala jsem se znovu spod peřiny a tiše se zasmála. Pořádně jsem sevřela peřinu nechtěla jsem mu to nějak ulehčit.

Když myslíš... smál se dál. Ale nemysli si že vyhraješ. u jejich nohou byl kousek peřiny dost nekrytý... Není náhodou lechtivá? Zajel jsem rukou pomalu pod deku, našel její nohu a začal jí lechtat.

Hej! Začala jsem se znovu smát a lapat po dechu přecejen pod tou peřinou vzduchu moc nebylo, ale neměla jsem sílu ji odkrývat. Svíjela jsem se pod peřinou křečích od smíchu. Nech toho to není fér.

Okřikla mě a začala vyvádět, dál jsem jí lechtal dokud nepovolila trochutu peřinu.Není fér? Ale to víš že je. Shrnul jsem jí deku, jak jsem na posteli ležel na kolenou a odhodil jí, po matraci mi podjela noha a pro změnu jsem na ní slít já...

Kuga Natsuki napsal:Když mě to trápí, povzdechla jsem si. Zvedla jsem se nad něj a obkročmo si na něj sedla. Já se nevzdám, usmála jsem se nejistě. Ale stejně by si mi mohl trochu pomoct. Políbila jsem ho. No tohle s ti líbí ne? Začala jsem ho líbat na krk.

Aj keď si budem pripadať zvláštne... budem ti odpovedať. pousmial sa a ona ho začala bozkávať na krku No tak toto sa mi páči... spokojne som odpovedal a jemne zatvoril oči a užíval si to. Trocha ho striaslo ale telom mu prúdil príjemný pocit.

Usmála jsem se a dál ho líbala na krk. Pomalinku jsem se posunovala níž. Nakonec jsem dorazila k jedné jeho bradavce. Lehounce jsem ji políbila, pak jsem se natáhla políbila Ataru na rty a vrátila se zpět. Olízla jsem ji a jemně sevřela zuby. Teď už jsem si nebyla moc jistá. Zase jsem ho políbila na rty. Pořád dobrý? Zeptala jsem se nejistě.

Užíval som si jej prácičku plnými dúškami a vrnel som ako spokojné mača. Keď postupovala nižšie a nižšie ztriaslo ma ale príjemne. Následne sa vrátila k mojim ústam Viac než dobré... povedal odovzdane a zároveň šťastne a spokojne. Následne jej dal bozk a jazykom sa dobíjal do jej úst.

Pootevřela jsem rty a dlouho se s Ataru líbala. Nakonec jsem sebrala odvahu a vrátila se k jeho bradavkám. Zase jsem si z jednou začala hrát a pak přešla i k druhé. Nějakou dobu jsem si s nimi hrála a pak jsem ho začala líbat po hrudníku a pokračovala dolů po břiše.

Keď sme sa bozkávali rukami som ju hladil po bokoch. Keď sa zase začala presúvať smerom dole iba som slastne vzdychol a oddal som sa jej bozkom. Spokojne som zaklonil hlavu a užíval si tú rozkoš.

Když jsem došla až k okraji jeho kalhot, opět jsme ztratila odvahu. Vrátila jsem se k jeho rtům a znovu ho líbala. Mám pokračovat dál? Zeptala jsme se a zčervenala.

Pobozkal som ju a ticho jej zašepkal do ucha Ak si to praješ tak môžeš... ja sa brániť nebudem... ticho a sladko jej zašepkal do ucha a následne ju znova pobozkal a čakal čo urobí.

POZOR! Vstup 15-18+ ! Vstup jen na vlastní nebezpečí!
Přesun:
http://nsgoon-er.blog.cz/1201/volna-mistnost-17

Jelikož úvod nikdo nečte, zopakuji jen stručně pravidla (Ne všechna, ale ty už jsou doplňující):

- Tyto postavy se stále nacházejí v této místnosti, jen jejich počínání probíhá někde jinde, takže je také samozřejmě můžete vyrušit tím, že sem a pak tam napíšete a tím je přerušíte...
- Další pokračování se bude psát už na blogu určeném pro toto téma, kde dotyčný mají svou vlastní místnost, kde můžou psát. Až se se toto dokončí nebo je někdo vyruší, naopak zase tam napíší poslední komentář přesun, tedy i s linkem a pokračují už normálně tady...
- Nikdo! Opakuji NIKDO! Si tam na ně nemůže stěžovat, protože tento blog je pro to přímo určen a každý vstup je jen na vaše vlastní rozhodnutí!
- Vaše forma komentářů tam, není vázána žádný pravidlem a máte možnost psát, jak je vám libo a využívat k tomu cokoliv chcete...
- Forma komentářů je omezená, ale pro tento účel stačí. Vám stačí jen zadat jméno vaší postavy do horního řádku a pak už jen psát. Pozadí bylo uděláno tak, aby bylo vše dobře čitelné a nedráždilo váš zrak....

Příjemné pokračování
(Aspoň jedene máte můj skype, takže až to ukončíte, napište, já místnost uzavřu a klidně tam vložím i ten poslední přesunovací koment... díky )

Obaja sme spokojne ležali a túlili sme sa jeden k druhému.