Sídlo klanu Kuga

First topic message reminder :



Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Tak trochu bez možnosti kvalitně mluvené řeči způsobené vytahanou tváří Jjjá?? Nííííícccc. A snažil se od ní vymanit. ,, Natsuki-chan? Hodila by se pomoc, co myslíš?

Natsuki

Smála jsem se tomu jak se pošťuchovaly. Ne, Akio, do manželských problémů se vám plést nebudu , smála jsem se dál v leže na gauči.

M-manželských?! Zarazila jsem se opět jsem zrudla, pustila jeho tvář a rychlostí blesku jsem se zase "začetla" do knížky kterou jsem v držela vzhůru nohama. Ale dělala jsem že je to hrozně zajímavý čtení a doufala že si toho nikdo nevšimne.

Jjj jj akko... Ppp p očkej tak trochu jsem se zakoktal... Co to zase meleš? Začal se smát pro odlehčení situace, ale taky abych zakryl takovéto menší červenání.... Stoupl jsem si vedle Yuny ,, Jak pak se ti čte s tou knížkou vzhůru nohama?.... Zajímavý? vyplázl jsem na ní jazyk...

Pomalu jsem na něj otočila hlavu pořád červená až za ušima. No je to ehm ... zajímavý. Řekla jsem a rychle si knížku otočila. A nevyplazuj na mě jazyk. Zasmála jsem se a taky jsem na něj vyplázla jazyk.

Natsuki

No, tak předmanželská, smála jsem se dál, hlavně Yunině touze zamaskovat rozpaky knížkou, kterou držela opačně.

A teď vážně... Co jsem ti řikal o tom jazyku?! Vybafl jsem na ní. A posuň se kousek prosím. Natsuki? Chceš prohodit oknem teď, nebo až potom? začal jsem se smát.

Odložila jsem knížku na stůl a posunula se. Už si to nepamatuju můžeš mi oživit pamněť? Položila jsem mu se smíchem otázku a znuvu na něj vyplázla jazyk.

Natsuki

Na to nemáš, zase by si skončil na zemi. Zašklebila jsem se na Akia

Tak za 1. Yuna-chan... Něco se ti s nim stane... věř tomu. a za 2. Natsuki-chan... vsadíš se? A oboum se začal až bláznivě moc smát.

Vyplázla jsem na něj jazyk. Tak schválně.

Natsuki

Vsadím, stačilo mi to včera, to si byl furt na zemi. Vyplázla jsem na něj jazyk. Jdu spát děti, jděte si hrát k sobě, ať nevyděsíte Nami, kdyby se vrátila. Zvedla jsem se z gauče aodešla do svého pokoje.

Rozčílením i rozplýváním nad červenající se Yunou jsem zahodil soudnost a přiškočil k Yuně a políbil jí, ovšem tentokrát jsem přidal i jazyk. Po chviličce jsem se odtrhl rychle než by se stačilo cokoli dít. Odsedl jsem si na druhý gauč a díval se na ní.

To je všechno? Zeptala jsem se se smíchem po chvilce ,kterou jsem jen seděla jak zamrzlá. Vstala jsem a přišla k němu sedla si mu na klín a dala mu dlouhý polibek stejný jako byl ten jeho před chvílí.

No... Než jsme stih něco říct přišla ke mě, posadila se mi na klín a hezky mi to oplatila... Neodolal jsem, pravou rukou jsem jí pomalu jel od krku k vláskům a pohrával si s nimi. Lebou jsem jí jemně jezdil po zádech. Co mě to zase popadlo...?

Neodtrhla jsem se od něj ani když mě hladil po zádech stále jsem ho vytrvale líbala. Objala jsem ho rukama kolem krku a víc se k němu přitiskla. Na chvíli jsem otevřela oči sledovala ho a pak je zase pomalu zavřela a užívala si naše polibky. Po chvíli jsem se odtrhla. Pomalu jsem vstala vyplázla na něj jazyk a pomalu se odplížila do našeho pokoje kde jsem si v pyžamu zalezla pod peřinu.

Užíval jsem si to jak jen to šlo. Když byla na mě prakticky nalepená, cítil jsem její ruce na mém krku, tak teplé, tak hladké, tak něžné... Oči jsme měl zavřené celou dobu, aby abych si to vychutnával co nejvíce. Najednou zničeho nic jsem jí necítil, otevřel jsem oči a ona nikde. Okamžitě jsem ji šel hledat... Našel jsem ji už pod peřinou v pyžamu... Naní? Nějaká rychlá ne? zasmál jsem se, vzal si pyžamo a navštívil koupelnu. Když jsem se vrátil pořád tam ležela. Lehl jsem si na postel a pozoroval jí.

Zavrtala jsem se ještě víc do peřiny takže mi vykukovaly jen oči. Proč mě tak pozoruješ? Mám snad něco na obličeji? zahuhňala jsem zpod peřina a upřela na něj zrak.

Dál jsem se na ní díval, i když se zachumlala, stále jsem pozoroval její nádherné oči. No... proto... A jo máš... Máš krásný oči. Odrhnul jse jí peřinu z obličeje a dal jí letmí polibek na nos. Pak jsem vstal a hodil po ní polštář. Přece už nejdeš spát... Nebo snad jo? + vyplazení jazyka a smích.

Jdu. Řekla jsem mu se smíchem praštila sebou spátky do postele zády k němu a přehodila přes sebe peřinu. Jednou rukou jsem si držela polštář a čekala až se přiblíží.

Naní?? Ona... fakt chce spát..? Pomalu jsem přišel s ní, furt byl ve střehu, kdyby to náhodou hrála. Pokusil jsem se přibližovat co nejpotišeji a po špičkách. Když jsem byl blíž přiskočil jsem a okamžitě po ní hodil další polštář co tam byl. Doufal jsem, že se nenaštve a půjde si hrát.

Vyskočila jsem z postele s polštářem v ruce a hodila ho po něm. To by se ti líbilo házet polštáře že? vyplázla jsem na něj jazyk sebrala polštář co mi ležel u nohou a začala ho s ním nahánět po místnosti.

Sakra... nějaká aktivní najednou... Ten pokoj není zase až tak velký... No Akio... připrav se tohle bude krutý... V běhu jsem popadl jeden polštář abych se měl čím bránit kdyby náhodou mě dostala...

doběhla jsem ho a praštila polštářem. Já ti dám házet po mě polštáře. začala jsem se smát.

Okamžitě jsem jí to oplatil, nedal jí čas na to aby se mohla nějak dlouho smát. Tohle nemáš šanci vyhrát holčičko... vzdej to. vyolázl jsme na ní jazyk a začal se pro změnu smát já.